Olomoucká univerzita vydala knihu mapující meziválečné dějiny českých židů

Přehledné zmapování života židovských komunit v meziválečném období i osudy významných židovských protagonistů přináší nová kniha izraelského historika Martina Weina s názvem Dějiny židů v českých zemích: Od Hilsnera ke Slánskému. Jejím cílem je podnítit a oživit debatu o vnímání židovských identit na českém území a o vztazích s různými menšinami v minulosti i dnes. Součástí knihy je i ojedinělý typografický prvek - střední písmeno ž, které odkazuje na jazykovědný spor ohledně velkého či malého písmena ve slově židé. Knihu, která je určena široké veřejnosti se zájmem o židovskou tematiku, připravilo Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci (VUP).

„Knihu jsme společně s autorem upravili tak, aby lépe vyhovovala potřebám českého čtenáře. Funguje jako faktografická, populárně-naučná kniha, respektive jako jakási exkurze po dějinách židovského elementu především v první polovině 20. století v našem prostoru," uvedl za překladatelský tým knihy Jan Čábela. "Publikace může sloužit k pochopení česko-německo-židovské problematiky a přiblížit dané období dějin studentům judaistiky, případně studentům historie obecně. Knihu obohacují medailonky, které líčí životní osudy vybraných významných protagonistů daného období," doplnil Čábela.

Autor, izraelský politolog a historik, si za cíl vytkl zmapování židovské komunity v meziválečném období na českém území. „Dějiny židů v českých zemích nicméně nejsou jen českým překladem jeho vysoce odborné monografie History of the Jews in the Bohemian Lands. Wein se totiž po dohodě s VUP a ve spolupráci s překladateli Janem Čábelou, Romanem Sailerem a Ingeborg Fialovou rozhodl adaptovat původní text tak, aby česká verze knihy oslovila i širší čtenářské publikum bez odborného základu," doplnili zástupci univerzity.

Kniha rovněž představuje ojedinělý typografický prvek, který neotřelým způsobem vnáší příspěvek do diskuze o židovské identitě, "střední ž". Odkazuje na nekonečný jazykovědný spor, zda v češtině používat velké či malé písmeno ve slově Žid/žid. „Rozhodli jsme se proto do této problematiky vstoupit prostřednictvím důvtipného typografického konceptu, který se současně stal symbolem celé knihy," doplnil ředitel vydavatelství Aleš Prstek.

VUP si nechalo od písmolijny TypeTogether upravit font Edita, do něhož grafička Veronika Burian doplnila znak pro takzvané střední ž. Cílem není přepsat pravidla českého pravopisu, ale upozornit na problematiku, která má mnohem hlubší dosah, než by se mohlo na první pohled zdát, dodali zástupci univerzity. S novým znakem pracuje sazba celé publikace i její design.

Kniha, která vychází za přispění Česko-německého fondu budoucnosti a podpory Nadace Židovské obce v Praze, byla poprvé představena tento týden na Světě knihy 2021 v Praze.

Související

  • Šest kašen opět v provozu. Prostějov se ladí na jaro
    Společnost

    Šest kašen opět v provozu. Prostějov se ladí na jaro

    Prostějov se na jarní sezónu ladí i pomocí kašen. Všech šest, které zdobí v průběhu roku jednotlivé části Prostějova, během dubna město zprovozní. Právě kašny totiž patří každoročně podle místních k oblíbeným prvkům veřejného prostoru i symbolům příchodu jara.

  • Spadla ze dvou metrů a hned udělala první krůčky. Zoo slaví narození Sisi
    Společnost

    Spadla ze dvou metrů a hned udělala první krůčky. Zoo slaví narození Sisi

    U dětí se říká, že nedělňátka bude provázet v životě štěstí. Věříme, že štěstí se bude držet i právě narozené samice žirafy Rothschildovy, která poprvé na svět vykoukla na Boží hod velikonoční v neděli.

  • Primátor má jasno, rozhodnou ale lidé. Už brzy rozhodnou o délce bazénu
    Společnost

    Primátor má jasno, rozhodnou ale lidé. Už brzy rozhodnou o délce bazénu

    Obyvatelé Prostějova rozhodnou už 11. dubna v historicky prvním místním referendu o podobě nového aquacentra. Ve hře jsou dvě varianty – padesátimetrový bazén, nebo menší projekt, který má město už připravený. V rozhovoru pro Radio Haná o tom mluvil prostějovský primátor František Jura (ANO).

  • Univerzita nechala změřit svou uhlíkovou stopu. Odpovídá ročnímu provozu 13 aut
    Společnost

    Univerzita nechala změřit svou uhlíkovou stopu. Odpovídá ročnímu provozu 13 aut

    Vůbec poprvé v historii si nechala Univerzita Palackého komplexně spočítat svou uhlíkovou stopu. Analýza za rok 2024 ukazuje, že celkové emise dosahují téměř 36 tisíc tun oxidu uhličitého v ekvivalentu. Největší část přitom nevzniká v budovách, ale nepřímo při výrobě energií, nákupech nebo investicích. Informoval o tom Michal Zych z Oddělení komunikace univerzity.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Radní schválili nové legální plochy pro graffiti. Jde o část zdí na Černé cestě u charity a severní stěnu výměníkové stanice na Vojanově ulici. Doplní tak zeď na Velkomoravské u ZŠ Holečkova. Více.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Nedodržení rychlosti, špatný stav vozu nebo jízda pod vlivem. Jaké byly nejčastější prohřešky řidičů během Velikonoc? Podrobnosti. 
  • OLOMOUC
    SOS středisko pro pomoc lidem v nouzi se po 35 letech zavírá. Pomoc v Kateřinské ulici skončí 20. dubna. Kvůli finančním a personálním důvodům. Charitativní zboží středisko předá Charitě Olomouc.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

Seriály