Obce varují před rostoucími náklady na školy, tíží je financování nepedagogů
Největší starostí obcí a měst jako zřizovatelů mateřských a základních škol je nový systém financování nepedagogických pracovníků, rostoucí provozní náklady a nutnost investovat do stárnoucích školních budov. Vyplývá to z ankety ČTK mezi zástupci okresních měst v Olomouckém kraji. Řada radnic připouští, že kvůli poklesu počtu dětí bude muset v příštích letech slučovat některé školy či školky.
Nové povinnosti při financování škol považuje za největší zátěž pro zřizovatele olomoucký náměstek Viktor Suchanek (Piráti). Vedle nepedagogických pracovníků jde podle něj také o podpůrné pedagogické pozice nebo provozní výdaje. „To jsou obrovské finanční náklady, které byly na obce převedeny. Dojde-li pak nárazovitě k navýšení platových tarifů, jedná se v případě města Olomouce o desítky milionů. Zejména s ohledem na to, že město Olomouc zřizuje 31 školských příspěvkových organizací,“ řekl ČTK náměstek.
Podobně hovoří i další města. Přerovský radní Jakub Navařík (ODS) upozornil, že město dostalo z rozpočtového určení daní zhruba o 75 milionů korun více, skutečné náklady na nepedagogické pracovníky a ostatní neinvestiční výdaje však podle něj dosahují přibližně 93 milionů. „Město tak musí ze svého rozpočtu doplácet téměř 20 milionů navíc. Obáváme se, že tento rozdíl se bude do budoucna prohlubovat, a to už by představovalo naprosto zásadní problém,“ řekl Navařík.
Starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (Jeseník srdcem) upozornila, že nové financování představuje pro obce významnou zátěž. „Z 21 obcí na Jesenicku, které zřizují školy, jich už dnes 18 na školství doplácí ze svých rozpočtů. Naše zkušenost ukazuje, že prostředky z rozpočtového určení daní skutečné náklady nepokrývají a po roce 2027 může být situace ještě složitější,“ uvedla. Podobně to cítí v sousedním Šumperku. „Současné financování nepedagogických pracovníků představuje pro město velkou finanční zátěž. Obce by neměly nahrazovat stát v systémovém financování školství, ani nést další náklady bez odpovídající kompenzace,“ míní místostarostka Eva Kostecká (Šumperáci).
Města řeší také investice do školských budov. Olomouc každoročně investuje 50 až 100 milionů korun, především do oprav, energetických úspor nebo modernizace odborných učeben. Přerov pokračuje v rekonstrukcích sportovišť, školních kuchyní či přípravě instalace fotovoltaických elektráren. V Jeseníku díky dotacím otevřeli dvě nová pracoviště včetně zázemí pro dětské skupiny. „Naší největší investiční prioritou je nyní obnova pracoviště druhého stupně ZŠ Jeseník na ulici Nábřežní, které bylo vážně poškozeno při povodni v roce 2024,“ doplnila starostka. Z dotací modernizují učebny i budovy také Šumperk a Prostějov, kde rekonstruují také hřiště a modernizují školní zahrady.
Kapacity mateřských i základních škol jsou podle zřizovatelů dostatečné, sledují ale demografický vývoj a připravují se na pokles počtu dětí. Olomouc má schválený předběžný plán slučování mateřských škol a jedné základní školy, Přerov počítá s reorganizací mateřských škol kvůli změně legislativy i úbytku dětí, obdobný postup připravuje Jeseník. Šumperk situaci vyhodnocuje. „V tuto chvíli však město nepřipravuje slučování škol. Naším cílem je zachovat kvalitní síť školských zařízení a případné změny řešit citlivě podle skutečného vývoje,“ uvedla Kostecká.
Přerov upozornil na další problém, který podle radního Navaříka nabývá na významu - celostátní nedostatek kvalitních uchazečů o ředitelská místa mateřských i základních škol.
„Očekávám, že se tato situace bude nadále zhoršovat kvůli narůstající administrativní a legislativní zátěži, která je na ředitele kladena,“ dodal Navařík. Město podle něj zvažuje zřízení nové příspěvkové organizace, která by fungovala jako podpůrný servis nejen pro školy.
