Nutrie prchly z farem, je jich víc a víc
Mnoho měst a obcí v České republice se potýká s přemnožením nutrií. Tento na pohled roztomilý hlodavec ovšem není původním středoevropským druhem. Nutrie říční pochází z Jižní Ameriky. Odtud se dostala do mnoha oblastí světa, a také do střední Evropy, jako kožešinové zvíře.
Kdy se tedy nutrie do Evropy dostaly? Stalo se tak na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Přibližně před šedesáti lety pak nutrie, které prchly ze zajetí, začaly obydlovat mokřady a vodní toky. „V současnosti je jejich stálý výskyt hlášený zhruba z patnácti procent území a nadále se rozšiřuje. Nutrie se tak stala trvalou součástí našich mokřadů a lze ji spatřit i v povodí řek v nížinách,“ říká Emil Tkadlec z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty UP Palackého pro univerzitní magazín Žurnál UP.
Největší početnosti nutrie dosahuje na řadě míst v povodí Labe, velká je její populace také na jižní Moravě a v jihozápadních Čechách.
Do tehdejšího Československa se nutrie říční dostala v roce 1924 z Argentiny na farmu v Jablonném nad Orlicí. V současné době invazivní druh české přírody byl původně velmi užitečný. Nechovají se jenom pro kožešinu, ale tako pro maso. To má vysokou nutriční hodnotu, složením je podobné králičímu masu. Má ale více bílkovin a minerálů, je lehce stravitelné. A jak uvádí web myslivost.cz, bylo „propagované jakožto ideální pro nemocniční stravování“.
Poté, co se v sedmdesátých letech devatenáctého století začala v tuzemsku zabydlovat, se stala problémem pro ekosystémy. A již přes dvacet let ji také můžou lovit myslivci. „Ve výkazech mysliveckého hospodaření se tento velký hlodavec objevil poprvé v roce 2003. První tři roky bylo vykazováno v průměru kolem 300 ulovených jedinců. Od té doby úlovek exponenciálně narůstá a v roce 2016 přesáhl 6000 jedinců,“ uvádí server myslivost.cz.
A proč jsou takový problém? Nutrie je býložravec, který konzumuje vodní i suchozemské rostliny, většinou jednoděložné, tedy trávy, rákos, orobince, ostřice a podobně. „Vyhrabává i kořínky a oddenky, také okusuje stromy. Zkonzumuje až dvě kila potravy denně a spásá většinou břehové porosty, které dokáže totálně destruovat. Devastace mokřadů nutriemi je známá i z jiných zemí,“ říká Tkadlec. Způsobují také škody na vodních dílech nebo na zemědělské produkci, spásá obilí nebo kukuřici.
Navíc nutrie přenáší ve volné přírodě spoustu nemocí, například tularemii. Nejen proto řada měst bojuje s jejich přemnožením. Což není podle Emila Tkadlece jednoduché. „Dost naráží na odpor lidí, pro které jsou nutrie milým zpestřením daného území. Je nutné vyhlásit zákaz přikrmování a lokální populace odlovit prostřednictvím myslivců,“ podotýká.
