Nejde jenom o volání pomoci, říká o aplikaci Záchranka její tvůrce Filip Maleňák

Jak často lidi z Olomouckého kraje volají přes aplikaci Záchranka?

Průměrně jde o nižší jednotky volání denně přes aplikaci Záchranka. V kontextu standardních volání na linku 155 jde o malé procento volání. Nicméně víme, že když člověk volá přes aplikaci, je větší pravděpodobnost, že vyjede posádka Zdravotnické záchranné služby (ZZS). Ne každé volání na 155 vždycky končí výjezdem. Jen za letošek jsme zaznamenali 1296 tísňových hovorů, které byly provedeny z aplikace na území Olomouckého kraje. Dalších 375 událostí byly řešeny prostřednictvím portálu aplikace Záchranka, kdy se skrze SMS zaslanou volajícímu z operačního střediska podařilo volajícího lokalizovat – to znamená, že ten člověk aplikaci ani neměl. Současně u 322 událostí proběhla také videokomunikace.

Videohovory skrze aplikaci fungují už delší dobu, ale mluvit se o ní začíná až v posledních letech. Čím to je?

Funkci jsme zavedli už v roce 2020 a tehdy hodně předběhla dobu. Když jsme v roce 2016 zahajovali provoz aplikace, ne každý měl chytrý telefon a říkalo se, že to tím pádem není pro všechny. Nakonec se ukázalo, že to byla jen otázka času a dnes drtivá většina hovorů přichází ze smartphonů. Podobně to bylo i s videohovory a mobilním připojením k internetu. Postupně se ale jednotlivé záchranky k této službě přidávaly a dnes je to již plošně rozšířená modalita tísňové komunikace, která opakovaně pomohla volajícím i z Olomouckého kraje.

V jakém okresu aplikaci lidé nejčastěji využívají?

Prakticky nejvíce volání je samozřejmě z větších měst – Olomouc, Přerov, Prostějov. Potom je to hodně rozeseté po celém kraji, ale pokud vezmeme volání mimo městské aglomerace, jednoznačně dominují Jeseníky.

Tam právě funguje skvělá spolupráce s Horskou službou – v momentě, kdy člověk stiskne tlačítko nouzového volání a nachází se v oblasti Horské služby, data jdou, krom dispečinku ZZS, také na dispečink oblasti Jeseníků a dvěma nejbližším záchranářům v terénu.

Aplikace má zvláštní rozhraní přímo pro operační střediska. Co operátor „na druhé straně“ vidí?

Zásadní funkce je, že pokud někdo kontaktuje 155 přes aplikaci, operátorovi se předvyplní všechna data, na která by se jinak musel doptávat. To funguje už od počátku v roce 2016. Dnes ale aplikace umožňuje mnohem víc – živý chat s překladem, sledování pohybu v průběhu tísňového hovoru, videohovor, a proto jsme vytvořili vlastní nástroj, který nazýváme Portál aplikace Záchranka a který je pro všechny záchranky univerzální.

Ten umožňuje, aby operátor viděl všechna data v univerzálním systému. Pokud je například volající na hranici dvou krajů, třeba Pardubický a Olomoucký, záchranky si mohou mezi sebou potvrdit, kdo případ řeší. Pokud se zapojí Horská služba, i ona může akceptovat zásah. Přes portál se navíc dá zahájit chat nebo videohovor.

Psychická pomoc – o co jde?

První psychická pomoc je modul, který je součástí modulu lokátor. Ten umožňuje nalezení nebližších míst, která mají nějaký vztah k akutní situaci, ve které se člověk nachází. Například si zlomím ruku nebo řeším jiný život neohrožující stav: díky aplikaci zjistím, že nejbližší pohotovost otevřená o víkendu je třeba v Šumperku, takže si nemusím volat záchranku, ale jedu prostě tam. Stejně tak se to dá využít třeba pro pohotovostní lékárny nebo zubní ordinace, které se na Jesenicku a Šumpersku střídají. Tato data čerpáme třeba z datového portálu Olomouckého kraje, přebíráme právě informace o pohotovostech a zobrazujeme je lidem, aby v neurgentních případech nemuseli volat ZZS.

Novým modulem v lokátoru je pak modul první psychické pomoci. Jde tedy o nástroj pro „samotriáž“, kdy je člověk schopný se v aplikaci proklikat až na poskytovatele služby, která mu ať už na dálku, nebo prezenčně, může s daným problémem pomoct. Teď služba funguje v Praze, na podzim to chceme spustit v Brně a Olomoucký kraj o službu projevil významný zájem, aby se to spustilo i zde. Ale termín zatím nemáme.

Vaší aplikaci začal od počátku srpna podporovat také Olomoucký kraj. Ten je ale teprve sedmý z celé republiky. Neměla by taková aplikace fungovat více centrálně?

Celou aplikaci jako neziskový projekt je financován především soukromými partnery. Je úžasné vidět že si Záchranku denně otevře 35 tisíc lidí, z toho 100 lidí po celé republice přes ni spustí tísňové volání. Stali jsme se tak součástí infrastruktury tísňové komunikace v ČR. Příspěvky soukromých partnerů jsou skvělé, ale nelze je pokládat za samozřejmost. Proto se už skoro 10 let snažíme o komunikaci s veřejným sektorem, abychom službu mohli ukotvit a stabilizovat v Česku, aby to ze dne na den nemohlo skončit.

Nejdříve jsme šli cestou Ministerstva zdravotnictví, pak jsme komunikovali i s Ministerstvem vnitra, ale nakonec se ukázalo, že nejlepší cestou budou kraje – které mají v gesci ZZS a také zdravotnická zařízení. Před rokem a půl jsme tedy s kraji začali komunikovat a spolupráci rozvíjet a dnes už jde o kompletní fungování aplikace včetně odpovědnosti, garance, napojení na datové sady krajů, edukace lidí… Vše je smluvně ukotveno v sedmi krajích, ale už máme další dva rozjednané, s dalšími dvěma začínáme komunikovat… Cílem je službu garantovat na celém území Česka.

Kdy jste naposledy použil aplikaci jako uživatel?

Zrovna dneska jsem se díval na data právě ze sekce o první pomoci, takže asi tímhle způsobem. Pro tísňové volání, to je už delší dobu, co jsem ji použil. Ale i tímto směrem chceme aplikaci směřovat a odpovídají tomu i čísla – každý den si Záchranku otevře 35 tisíc lidí, ale jenom sto z nich si zavolá pomoc. Nejde tak jenom o volání pomoci, ale je tam mnohem více obsahu, ať už jde o varovná upozornění, modul horské služby, nebo postupy první pomoci… Aplikace je zkrátka pomocníkem bezpečnosti pro každý den.