Na prostějovském soudu padl trest za akci StB s krycím názvem Asanace
Dvouletý podmíněný trest uložil prostějovský soud bývalému zástupci náčelníka StB Pavlu Burešovi za podíl na nuceném vystěhování rodiny Hanzlíkových z Prostějova do Rakouska. K odchodu ze země je komunistická tajná policie přinutila v rámci akce Asanace v roce 1982, domů se rodina vrátila až po pádu režimu. Případem se soud zabýval v pondělí, kdy schválil dohodu o vině a trestu, řekl dnes předseda soudu František Jurtík. Spravedlnosti se tak rodina Hanzlíkova dočkala po 40 letech, sám disident Petr Hanzlík se jí však již nedožil, řekla zmocněnkyně rodiny Petra Gerlichová.
Návrh na schválení dohody o vině a trestu byl uzavřen na Okresním státním zastupitelství v Prostějově. Státní zástupce Jiří Jančík dnes potvrdil, že podle schválené dohody potrestal v pondělí soud tehdejšího zástupce náčelníka pro StB Prostějov Pavla Bureše za zneužití pravomoci úřední osoby dvouletým trestem s podmíněným odkladem na jeden rok.
Podle syna Petra Hanzlíka Tomáše se jeho otec s Burešem nikdy nesetkal, z vyšetřování však vyplynulo, že právě on vydával přímé instrukce. Na jeho jméno narazila policie při otevření případu. "Byl hlavním aktérem," řekl dnes Tomáš Hanzlík. Doplnil, že jeho otec, který zemřel předloni, se domáhal spravedlnosti již dříve, přišla nakonec až po 40 letech. "Více bych přivítal, kdyby to zadostiučinění přišlo už před 30 lety, tak, jak otec podával trestní oznámení na různé osoby, které nás perzekvovaly. Bylo by to určitě přijatelnější. Otec by byl rád, kdyby se dozvěděl o osobě, která za tím vším stála a zbaběle se celou dobu skrývala," doplnil Tomáš Hanzlík. Rodinu zřejmě čeká ještě občanskoprávní řízení kvůli nemajetkové újmě, ke kterému soud poškozené odkázal.
Aktivní odpůrce komunistického režimu Petr Hanzlík byl na konci 70. let jednou z nejpopulárnějších postav v Prostějově, proslavil se pořádáním diskoték, na kterých pouštěl nedostupné nejnovější světové hity. Pro Paměť národa Hanzlík vzpomněl, že je organizoval například v restauraci Morava v dnešní Olomoucké ulici v Prostějově. "Diskotéka byla myslím od šesti hodin. Už o půl čtvrté byla Morava obležená lidmi. Stály tam fronty a lidi se žďuchali a prasklo tam i sklo výlohy. Komunisté to začali kritizovat, protože tam byla jediná výpadovka na Olomouc. Stály tam potraviny a jeli lidi a nevěděli, co se děje. Mysleli si, že tam budou banány nebo já nevím co a stavěli se také do fronty," stojí v jeho vzpomínkách na www.pametnaroda.cz.
Kulturní akce, na kterých Hanzlík vyjadřoval své protirežimní názory, se neobešly bez zátahů StB. Disident organizoval také petice proti cenzuře a psal stížnosti na stranické orgány KSČ. Vysloužil si za to několik domovních prohlídek, sledování, zatčení a výslechů. Mezi prvními v Prostějově podepsal v roce 1981 Chartu 77, i z toho důvodu byl zařazen do celostátní akce s názvem Asanace, jejímž cílem bylo vystěhovat signatáře a příznivce Charty 77 ze země. Do Rakouska byl donucen se vystěhovat v květnu 1982, a to i se svou manželkou a dětmi. Nátlak byl podle Hanzlíka intenzivní. On i jeho manželka přišli o práci, děti nesměly chodit do školy, rodina nakonec neměla jiné východisko než emigrovat.
Do protikomunistických akcí se Hanzlík zapojil i v Rakousku, scházel se s československými emigranty, účastnil se demonstrací před československou ambasádou či finančně podporoval disidentské kruhy, stojí na stránkách Paměti národa. Angažoval se i po návratu do vlasti, stal se jedním z aktérů tzv. Prostějovské výzvy pro odstranění bývalých příslušníků StB z pozic veřejných a státních orgánů.
