Po římse ručkuje už 7 let. Lupič Davida Černého občas lidi leká
Leze po olomouckém muzeu umění, někdy křičí a jednou denně jej mohou kolemjdoucí vidět ručkovat. V batohu má plastiku Karla Nepraše, ale protože s ní nemůže dolů, nadává hlasem, který mu propůjčil David Koller. Socha ručkujícího Lupiče v těchto dnech slaví 7. narozeniny.
Socha je originálem a zároveň prototypem, to je podle mluvčího jeden z důvodů, proč se v minulosti měnily časy, ve kterých mohou kolemjdoucí Lupiče vidět v pohybu. "Chtěli jsme, aby po římse lezl co nejčastěji, ale je uchycen systémem lanek a ta se postupem čas trhala. Teď leze jednou denně, o prázdninách jej pustíme dvakrát denně," vysvětlil pro Olomoucký Report k sedmiletému výročí mluvčí Muzea umění Olomouc (MUO) Tomáš Kasal.
V současnosti Lupič po římse ručkuje ve 13 hodin, o letních prázdninách poleze i v 16 hodin. "Když jsme sochu instalovali, nikdo netušil, jestli vydrží, jestli bude problém se softwarem, nebo hardwarem, což jsou ta ocelová lanka. Dlouho jsme systém vychytávali, loni už jsme neměli problém," popsal mluvčí MUO.
Lupiče vytvořil pro MUO výtvarník David Černý v roce 2017. "Je pravda, že občas když lidé jdou pod ručkujícím lupičem, tak se leknou. I mi se to občas stane, když jsem zamyšlený," řekl Kasal.
David Černý je v současnosti známý celorepublikovému publiku hlavně pro své kontroverzní plastiky, jako jsou motýli na obchodním domě Máj v Praze, nebo obří sochu ženy Lilith, která objímá dům v pražském Karlíně. Sedmiletý oslavenec z Olomouce tak patří mezi méně kontroverzní díla Černého. "Myslím, že ani David Černý neví, jak dlouho socha vydrží. Jde o součást našich sbírek a i když se tváří jako kov, jde o kompozit," uzavřel Tomáš Kasal. Sochá váží okolo třiceti kilogramů a visí osm metrů nad zemí.
