Lidovci v pátek v Olomouci zvolí předsedu a směr k znovuzískání voličů

Pozici Jurečky oslabila před deseti měsíci kauza vánočního večírku v době tragické střelby na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, jeho postavení zhoršily také velmi nízké volební preference. Expředsedové Čunek a Výborný chtějí zvednout popularitu KDU-ČSL. Zatímco Výborný vidí cestu k úspěchu ve větší disciplinovanosti strany, ukončení kulturních válek a důrazu na praktickou politiku, například dostupnosti veřejných služeb, Čunek nabízí návrat ke konzervativním hodnotám. K těm se hlásí i Heller.

Osmačtyřicetiletý Výborný má podporu u stranických kolegů ze tří krajů: Pardubického, Vysočiny a Jihomoravského. Do čela strany se v případě volebního úspěchu vrátí po necelých pěti letech. V lednu 2020 odstoupil po náhlém úmrtí manželky kvůli rodinným povinnostem. Vystřídal ho tehdy Jurečka, toho nyní podporuje jeho domovský Olomoucký kraj. Nominace z Karlovarského kraje vedle nich získali bývalá místopředsedkyně Michaela Šojdrová a expředseda Pavel Bělobrádek. Nominaci pražských lidovců získal jejich předseda Kaplan.

Bělobrádek, který lidovce vedl v letech 2010 až 2019 řekl, že na předsedu strany kandidovat nebude. Důvodem jsou podle něj nadále rodinné důvody. Nezříká se však nominace do předsednictva, kterou má od hradecké a plzeňské organizace. "Pokud dojde ke změně v čele strany a bude o to nový předseda stát, jsem připraven do předsednictva kandidovat," řekl.

Volební sjezd se bude konat v řádném termínu. Část strany volala v zimě po jeho uspíšení, návrh Jurečkových kritiků ale neuspěl. Předseda strany tehdy argumentoval blížícími se evropskými a krajskými volbami. Zavázal se, že nebude post předsedy obhajovat, pokud strana nezíská dva europoslance, neposílí senátorský klub a nedosáhne minimálně na jednu hejtmanskou funkci. Podle svých slov nenaplnil tyto podmínky plně, pouze částečně. Považuje nicméně za fér, aby mohl na sjezdu složit účty z toho, co doposud jako předseda dělal. Hájí podobně jako Výborný spolupráci KDU-ČSL s ODS a TOP 09 v koalici Spolu.

Jistá je před sjezdem změna na postu statutárního zástupce předsedy, obhajovat funkci nechce místopředseda Sněmovny Jan Bartošek. Nominaci na tento post přijal ministr životního prostředí a dosavadní řadový místopředseda Petr Hladík, o němž se na jaře spekulovalo jako o možném nástupci Jurečky. Podpořily ho krajské organizace v Jihomoravském kraji a na Vysočině. Podle úterního vyjádření by chtěl spolupracovat s Výborným a věnovat se zlepšování vnitřního chodu strany. Nominaci ze Zlínského kraje má na funkci předseda sněmovního klubu Aleš Dufek. Krajský výbor Karlovarského kraje nahlásil i na tuto funkci dvě nominace, a to Bartoška a jihočeského komunálního politika Františka Talíře.

O další posty v celkově desetičlenném předsednictvu KDU-ČSL mají zájem Bartošek, Dufek, dosavadní místopředseda a poslanec Tom Philipp či náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Nominaci má i Hladík či Heller. S motem "Do voleb 2025 pojďme samostatně" a podporou pražských lidovců kandidaturu do vedení oznámil poslanec Hayato Okamura. Další uchazeč o post místopředsedy - náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník - chce spolustraníky oslovit s návrhem na definici nepodkročitelných cílů pro koaliční vyjednávání a program v koalici Spolu. Nominaci získal ze dvou krajů. Kandidovat chtějí například také zastupitelka a předsedkyně KDU-ČSL v Náchodě Dita Vávrová a starostka Kravař Monika Brzesková.

Volbu prvních dvou tváří strany mají delegáti sjezdu v plánu v pátek odpoledne. Večer se podle programu představí další kandidáti na místopředsedy a členy předsednictva, k hlasování o nich se ale účastníci sjezdu sejdou až v sobotu ráno. V pátek dopoledne na sjezdu vystoupí zástupci vládních partnerů KDU-ČSL, přijet by měly předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. Vystoupení premiéra a předsedy ODS Petra Fialy bude záviset na délce jednání evropského summitu v Bruselu, na který předseda vlády odcestoval ve středu.