Knihovny nejsou sklady knih. Jsou to živá místa, kde se potkává komunita, říká knihovnice
O úpadku čtenářství se mluví často, realita v olomoucké knihovně je však jiná. Denně sem zamíří stovky návštěvníků, roste zájem o elektronické knihy a mladí čtenáři objevují nové literární žánry. O tom, jak se mění vztah ke knihám a proč se o českém čtenářství mluví zbytečně pesimisticky, jsme hovořili s ředitelkou Městské knihovny v Olomouci Lenkou Pruckovou.
Poslední dobou zaznívá, že lidé čtou méně. Jak to vnímáte vy?
Já si myslím, že to není tak hrozné s čtenářstvím. Spousta lidí o tom podle mě informuje špatně. Naopak by se mělo mluvit o tom, že Česká republika pořád hodně čte. Máme tradici čtenářství a nepřijdeme o ni.
Jak to vypadá u Vás?
My tady máme třeba v hlavní budově 500 až 600 lidí denně. To není málo. A když někdo říká, že se nečte a nechodí se do knihovny, tak by se měl přijít podívat. Máme také novou pobočku Kotelna a tam bývá kolem tří set návštěvníků denně. Na běžných pobočkách je přitom obvyklých asi sto až sto deset lidí za den.
Kotelna je moje srdeční záležitost. Podařilo se vytvořit moderní a hravý prostor. Jsme navíc jedinou knihovnou v republice, která má tobogán.
Čím si takový zájem vysvětlujete?
Knihovna už není jen o půjčování knih. Potřebujeme, aby knihovny dělaly i další činnost. Aby byly komunitním centrem, místem setkávání. Právě proto vznikla i Kotelna. V okolí žije skoro třicet tisíc lidí a nebylo tam žádné podobné místo.
Mění se čtenářské návyky?
Určitě. Děti jsou jiné než před několika lety. Kolegyně, která dělá besedy pro školy, říká, že stejnou besedu musí každé tři roky upravovat, protože přichází nová generace, která jinak vnímá a jinak reaguje.
Dnešní děti jsou mnohem rychlejší a těkavější. Chtějí příběhy, které odpovídají současnému světu. Když čtou starší knihy, často se ptají: Proč si ti lidé prostě nezavolali? Jenže tehdy mobilní telefony neexistovaly.
Funguje fantasy, popularitu Harryho Pottera zvyšují pořád filmy
Jaké knihy jsou dnes nejžádanější?
Hodně jede fantasy. Pro spoustu čtenářů je to dnes dominantní žánr. Mezi mladými jsou populární také mangy. U dětí pořád funguje Harry Potter. Když běží v televizi, vždycky se zvýší zájem i o knihy.
Roste zájem o elektronické knihy?
Hodně. Opravdu velký zájem. Ve výročních zprávách vidíme, jak to každý rok stoupá. Hodně se to posunulo během covidu a ten růst pokračuje dál.
Kdo si elektronické knihy nejvíce půjčuje?
Lidi často překvapí, že to nejsou jen mladí. Když jsme dělali soutěž o nejaktivnější čtenáře elektronických knih, vyhrála žena kolem pětačtyřiceti let. Na dalších místech byly ženy kolem dvaašedesáti a třiašedesáti let. Lidé kolem šedesátky jsou schopnější na počítačích, než si spousta lidí myslí.
Kolik vás elektronické knihy stojí?
Platíme za ně zhruba milion korun ročně. Máme také čtenáře z jiných měst, a dokonce i ze zahraničí. Máme čtenářku v Kanadě nebo v Austrálii. Elektronická kniha má výhodu, že si ji člověk může stáhnout odkudkoliv.
Mají podle vás klasické knihy stále budoucnost?
Určitě. My máme dlouhodobě kolem 200 tisíc knih. Když nakoupíme nové, musíme některé starší vyřadit. Fond se musí obměňovat. Knihy, které nikdo pět let nečetl, už většinou nikdo číst nebude. Proto je důležité udržovat nabídku aktuální.
Knihovna dnes není jen o knihách. Jaké další projekty návštěvníkům nabízíte?
Pořádáme řadu akcí pro veřejnost, od besed a přednášek přes programy pro školy až po různé komunitní aktivity. Snažíme se reagovat na témata, která lidi zajímají, a nabídnout jim prostor pro setkávání i vzdělávání. Snažíme se hledat témata, která lidi opravdu zajímají. Nechceme pořádat akce jen proto, abychom je měli v programu.
Například jsme měli dílnu, kde dělali tečkované mandaly, je to uklidňující, jako well-beingová aktivita. Další nás potom čekají na podzim, bude tam přednáška o spánkových deficitech a o správném spánku a i o tom, jak se dá praktikovat well-being pohybem.
Proč je podle vás důležité, aby lidé četli?
Protože když lidé nečtou, nemají slovní zásobu, hůř se vyjadřují a méně přemýšlejí o textu. A pak snadněji naletí různým podvodům nebo falešným zprávám. Nemusí přitom číst jen náročnou literaturu. Klidně ať čtou beletrii nebo jakékoliv jiné knihy. Důležité je číst a přemýšlet o tom, co člověk čte.
Co byste si přála do budoucna?
Aby se o knihovnách a čtenářství mluvilo pozitivně. Abychom oceňovali lidi, kteří čtou, vracejí knihy včas, chodí na akce a zajímají se o dění kolem sebe. To je podle mě normální standard a měli bychom ho podporovat.
