Z hlubin oceánu až ke hvězdám. Academia Film Olomouc se blíží

Více než padesát filmů, zahraniční i čeští hosté a nominace na Oscary. Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) se blíží. Letošní ročník má motiv ECHO, koná se od 25. do 30. dubna.

AFO58 představí také oblast ekonomie a důchodový systém, náš vztah k času, dostaneme se do hlubin oceánu, blízko k vulkánům a daleko do vzdáleného vesmíru. Zaměříme se i na historii, černý obchod s kostrami dinosaurů, archivnictví, feminismus v umění a na stále se zdokonalující umělou inteligenci. Témata soutěžních filmů ukazují, jak různorodá je současná společnost,“ řekla dramaturgyně Eva Suková.  

Kromě soutěžních filmů se mohou diváci těšit na nesoutěžní dramaturgický výběr toho nejzajímavějšího, co se v posledních dvou letech objevilo v Česku a zahraničí. Některé filmy uvedou renomovaní tvůrci i špičkoví vědci. Nebudou chybět přednášky a další doprovodný program. Akreditace jsou zdarma a budou spuštěny na konci března. 

Současná témata i zahraniční hosté

V konkurenci Mezinárodní soutěže se objeví snímek Strážci času, který pojednává o lidské snaze zachytit čas – od kamenných kruhů přes budíky a kukačky až po pražský orloj. Dechberoucí filmovou esejí a poctou krásám Grónska je pak dokument Poslední člověk, založený na výpovědích vědců, které se mísí s každodenností zde žijících lidí.

Bratři Saud a Nadeem z Nového Dillí pečují o luňáky hnědé, kteří doslova padají ze smogem zamořeného nebe. Poutavý příběh filmu Všechno živé ukazuje, jak urbanizovaný svět krade přírodě stále více prostoru. „Na pozadí spirituálně působícího, magicky natočeného filmu nečíhá jen ekologické varování, ale i drsná realita politické situace v Indii, ve které stoupají nacionalistické tendence,“ přiblížil děj dramaturg Zdeněk Rychtera. Tento film byl nominován na letošního Oscara. V programu jsou i další dva nominované snímky: Erupce lásky a Haulout.

Dokument Investigátori v Československé soutěži chce zase přijít na kloub jednomu fenoménu dnešní doby – biorezonanci – a zkusí rozřešit otázku: Kde končí věda a začíná šarlatánství? Seriál Kronika orgasmu se zase noří do genderových identit a intimního života v Československu v druhé polovině 20. století a ukazuje československou realitu, která se zatím do učebnic dějepisu nedostala.

Diváci se potkají s Vedranou Pribačíć, režisérkou dokumentu Větší než trauma. Snímek pojednává o terapeutické skupině sdružující ženy, které se staly za chorvatské války v první polovině 90. let 20. století cílem sexuálního násilí, a nabízí tak pohled na podobu válečného traumatu. Esther Elmholt zase uvede svůj film Po přírodě. Dánský dokument představuje perspektivy expertů na ekologii, evoluci nebo biodiverzitu a také pohled umělce na tuto problematiku. 

Kosmolog, držitelka Emmy a filmoví režiséři

Do Olomouce přijede třeba Sonya Pemberton, režisérka, scenáristka, držitelka Emmy a jedna z předních australských producentek faktuálních televizních pořadů s vědeckou tematikou. „Na AFO měli diváci v minulých letech možnost vidět její snímky Vitamánie: Lesk a bída vitamínů či Jak zkrotit covid. Už teď se těšíme na diskuze po projekcích,“ neskrýval nadšení hlavní dramaturg AFO Ondřej Kazík. 

Svou účast potvrdil i Chris Impey, kosmolog a profesor astronomie na University of Arizona. Je autorem populárně-naučných knih, které vychází z astronomie, včetně studia vzdálených galaxií, velkoškálové struktury vesmíru či hledání exoplanet a mimozemské inteligence. Přednášel pro inženýry z NASA i buddhistické mnichy v Indii a představí se přednáškou o konci vesmíru.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) pořádá Univerzita Palackého od roku 1966. Patří tak mezi nejstarší české přehlídky v oblasti kinematografie. Jeho hybnou organizační silou jsou především současní i bývalí studenti UP. Podle počtu akreditovaných diváků se jedná o jeden z nejnavštěvovanějších filmových festivalů v ČR. Soutěžní snímky se věnují důležitým milníkům vědeckého poznání a podporují kritické myšlení všech diváků. 

Související

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Radní schválili nové legální plochy pro graffiti. Jde o část zdí na Černé cestě u charity a severní stěnu výměníkové stanice na Vojanově ulici. Doplní tak zeď na Velkomoravské u ZŠ Holečkova. Více.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Nedodržení rychlosti, špatný stav vozu nebo jízda pod vlivem. Jaké byly nejčastější prohřešky řidičů během Velikonoc? Podrobnosti. 
  • OLOMOUC
    SOS středisko pro pomoc lidem v nouzi se po 35 letech zavírá. Pomoc v Kateřinské ulici skončí 20. dubna. Kvůli finančním a personálním důvodům. Charitativní zboží středisko předá Charitě Olomouc.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Mánesovo paraplíčko se vrátilo na Prostějovsko. Po 170 letech
    Kultura

    Mánesovo paraplíčko se vrátilo na Prostějovsko. Po 170 letech

    Na zámek v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku se vrátil slavný obraz. Červené paraplíčko, jak se obraz z dílny malíře Josefa Mánesa jmenuje, se podařilo zapůjčit ze soukromé sbírky. Dlouho byl přitom považovaný za nezvěstný.

  • Lomená galerie v Olomouci hledá nového tvůrce. Muzeum vyhlásilo open call
    Kultura

    Lomená galerie v Olomouci hledá nového tvůrce. Muzeum vyhlásilo open call

    Podloubí bývalé školní budovy jezuitské univerzity v Denisově ulici v Olomouci, které se stalo pouliční galerií, čeká po třech letech proměna. Vlastivědné muzeum v Olomouci, které barokní lomený průchod vlastní, hledá nového tvůrce. Ten by měl v průchodu vytvořit dílo, které nahradí tvorbu Manuela Skirla, vídeňského umělce pracujícího ve veřejném prostoru. ČTK to sdělila mluvčí muzea Martina Vysloužilová. Historie proměn takzvané Lomené galerie sahá do roku 2014, kdy byl průchod poprvé přetvořen v galerijní prostor.

  • DataReport: Více čtenářů, víc programu. Do knihoven se nechodí jen číst
    Kultura
    DataReport

    DataReport: Více čtenářů, víc programu. Do knihoven se nechodí jen číst

    Chodili jste jako malí do knihovny? A chodíte tam pořád? V dalším díle rubriky DataReport jsme se zaměřili na kulturu v knihovnách. Redakce Reportu získala na vyžádání data nejen o počtech čtenářů, ale také o nové roli knihoven. Jak se mění čtenářské trendy? Proč knihovny nabízí přednášky a kulturní programy? Vrací se čtenáři po covidu? A co chtějí lidé číst?

Seriály