Z hlubin oceánu až ke hvězdám. Academia Film Olomouc se blíží

Více než padesát filmů, zahraniční i čeští hosté a nominace na Oscary. Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) se blíží. Letošní ročník má motiv ECHO, koná se od 25. do 30. dubna.

AFO58 představí také oblast ekonomie a důchodový systém, náš vztah k času, dostaneme se do hlubin oceánu, blízko k vulkánům a daleko do vzdáleného vesmíru. Zaměříme se i na historii, černý obchod s kostrami dinosaurů, archivnictví, feminismus v umění a na stále se zdokonalující umělou inteligenci. Témata soutěžních filmů ukazují, jak různorodá je současná společnost,“ řekla dramaturgyně Eva Suková.  

Kromě soutěžních filmů se mohou diváci těšit na nesoutěžní dramaturgický výběr toho nejzajímavějšího, co se v posledních dvou letech objevilo v Česku a zahraničí. Některé filmy uvedou renomovaní tvůrci i špičkoví vědci. Nebudou chybět přednášky a další doprovodný program. Akreditace jsou zdarma a budou spuštěny na konci března. 

Současná témata i zahraniční hosté

V konkurenci Mezinárodní soutěže se objeví snímek Strážci času, který pojednává o lidské snaze zachytit čas – od kamenných kruhů přes budíky a kukačky až po pražský orloj. Dechberoucí filmovou esejí a poctou krásám Grónska je pak dokument Poslední člověk, založený na výpovědích vědců, které se mísí s každodenností zde žijících lidí.

Bratři Saud a Nadeem z Nového Dillí pečují o luňáky hnědé, kteří doslova padají ze smogem zamořeného nebe. Poutavý příběh filmu Všechno živé ukazuje, jak urbanizovaný svět krade přírodě stále více prostoru. „Na pozadí spirituálně působícího, magicky natočeného filmu nečíhá jen ekologické varování, ale i drsná realita politické situace v Indii, ve které stoupají nacionalistické tendence,“ přiblížil děj dramaturg Zdeněk Rychtera. Tento film byl nominován na letošního Oscara. V programu jsou i další dva nominované snímky: Erupce lásky a Haulout.

Dokument Investigátori v Československé soutěži chce zase přijít na kloub jednomu fenoménu dnešní doby – biorezonanci – a zkusí rozřešit otázku: Kde končí věda a začíná šarlatánství? Seriál Kronika orgasmu se zase noří do genderových identit a intimního života v Československu v druhé polovině 20. století a ukazuje československou realitu, která se zatím do učebnic dějepisu nedostala.

Diváci se potkají s Vedranou Pribačíć, režisérkou dokumentu Větší než trauma. Snímek pojednává o terapeutické skupině sdružující ženy, které se staly za chorvatské války v první polovině 90. let 20. století cílem sexuálního násilí, a nabízí tak pohled na podobu válečného traumatu. Esther Elmholt zase uvede svůj film Po přírodě. Dánský dokument představuje perspektivy expertů na ekologii, evoluci nebo biodiverzitu a také pohled umělce na tuto problematiku. 

Kosmolog, držitelka Emmy a filmoví režiséři

Do Olomouce přijede třeba Sonya Pemberton, režisérka, scenáristka, držitelka Emmy a jedna z předních australských producentek faktuálních televizních pořadů s vědeckou tematikou. „Na AFO měli diváci v minulých letech možnost vidět její snímky Vitamánie: Lesk a bída vitamínů či Jak zkrotit covid. Už teď se těšíme na diskuze po projekcích,“ neskrýval nadšení hlavní dramaturg AFO Ondřej Kazík. 

Svou účast potvrdil i Chris Impey, kosmolog a profesor astronomie na University of Arizona. Je autorem populárně-naučných knih, které vychází z astronomie, včetně studia vzdálených galaxií, velkoškálové struktury vesmíru či hledání exoplanet a mimozemské inteligence. Přednášel pro inženýry z NASA i buddhistické mnichy v Indii a představí se přednáškou o konci vesmíru.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) pořádá Univerzita Palackého od roku 1966. Patří tak mezi nejstarší české přehlídky v oblasti kinematografie. Jeho hybnou organizační silou jsou především současní i bývalí studenti UP. Podle počtu akreditovaných diváků se jedná o jeden z nejnavštěvovanějších filmových festivalů v ČR. Soutěžní snímky se věnují důležitým milníkům vědeckého poznání a podporují kritické myšlení všech diváků. 

Související

Rychlovky

  • ŠUMPERSKO
    V nejstarších moravských termálních lázních pracovníci během rekonstrukčních prací objevili historický bazén, který byl po desetiletí skrytý. Nyní se rekonstruuje i on. Více.
  • OLOMOUC
    Terezská brána má před sebou sanační práce. Památka, kterou v létě vymaloval na vlastní náklady Josef Kovář a vyčistil tak graffiti, je teď podle olomoucké radnice ve stabilizovaném stavu. Po měření vlhkosti přijdou na řadu opravy. Více.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Přišla vám zpráva o hlasování pro Alexandru? Může se jednat o podvod. Z lidí v kraji už takto vylákali podvodníci miliony. Jak podvod rozpoznat a co dělat? Podrobnosti.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Přehled plesů 2026: Kde si zatančíte?
    Kultura
    Společnost

    Přehled plesů 2026: Kde si zatančíte?

    Leží vám v šatníku šaty, které jste ještě neměli příležitost ukázat veřejnosti? Přinášíme vám přehled plesů, kde budete mít možnost je předvést.

  • Muzeum slaví sté narozeniny. Výstava připomene jeho historii
    Kultura

    Muzeum slaví sté narozeniny. Výstava připomene jeho historii

    Muzeum v Mohelnici na Šumpersku připravilo u příležitosti 100. výročí svého založení výstavu, která mapuje historii této vlastivědné a kulturní instituce. "Výstava představuje přehled základních událostí v historii muzea a jeho významné osobnosti. Přibližuje také otázku vzniku a postupného rozšiřování muzejního sbírkového fondu," sdělil vedoucí Muzea Mohelnice Zbyněk Žouželka. Výstava 100 let muzea v Mohelnici je k vidění do 10. září.

  • Ostatky olomouckých Přemyslovců se vrátily do kostela sv. Štěpána
    Kultura

    Ostatky olomouckých Přemyslovců se vrátily do kostela sv. Štěpána

    Ostatky olomouckých Přemyslovců, objevené před sedmi lety v Klášterním Hradisku v Olomouci, se vrátily na místo svého původního spočinutí. Arcibiskup Josef Nuzík je při mši uložil ve středu do hrobu v bočním oltáři kostela sv. Štěpána, informuje o tom dnes na webu olomoucké arcibiskupství. Ostatky nalezené v malované dřevěné truhle v zákristii kaple patří mimo jiné knížeti Otu I. zvanému Sličný, který byl nejmladším synem Břetislava I. a Jitky a je zakladatelem kláštera Hradisko. Potvrdili to archeologové po dlouholetém výzkumu za pomoci DNA a radiouhlíkové metody datování.

Seriály