V začátcích jsem byla po vystoupení tři dny mimo, říká o bubenické show Ester LC

Jak nastavit hranice pracovnímu nasazení? V čem je buben dynamický nástroj? Vítězka soutěže Objev roku Radia Haná v kategorii Rock Ester LC je muzikantka tělem i duší a své práci a lásce k hudbě dává veškerou svou energii. „Hudba a obecně performerství a tvorba jsou nedílnou součástí života. Nemám pracovní dobu, nezažívám moment, že přijdu z práce a mám volno,“ říká v rozhovoru pro Olomoucký Report Ester Švábková.

Říkáte o sobě, že jste workafilik, tedy člověk, který miluje práci, ale zvládne se sebou být i ve chvílích odpočinku. Co to znamená? 

Začíná to u workoholismu, s kterým jsem dlouhou dobu žila. Workoholici jsou lidé, kteří si jako svoji drogu a pohlazení v nepříjemných chvílích vyberou práci. Problém nastává, když žádná práce není. Workoholik se sebou neumí žít, což znamená, že pokud jde o volno a dovolenou, tak neprožívá nic hezkého. Přichází neklid, frustrace a úzkost. Postupem času jsem si sama pro sebe vytvořila pojem workafilik, zachovávám si totiž lásku k práci. Zároveň dokážu přijmout momenty, kdy si můžu odpočinout, ať už fyzicky nebo psychicky.  

Vy jste byla workoholik?  

Ano. Podařilo se mi od té doby ale hodně posunout, s mým dřívějším nastavením se to dnešní nedá srovnat. Studovala jsem dvě střední školy zároveň, v době prázdnin jsem se dokázala vnitřně zhroutit, protože jsem najednou neměla smysl života, nevěděla jsem, co se sebou dělat a jak k sobě přistupovat. Práce člověka žene vpřed, má stále zaměstnanou hlavu, a hlavně vidí reálné posuny. A to jsou krásné pocity, které když potom nepřichází, člověk čelí prázdnotě.

Jak se do workoholismu dostává hudba?  

Hudba a obecně performerství a tvorba jsou nedílnou součástí života. Nemám pracovní dobu, nezažívám moment, že přijdu z práce a mám volno. Pracuji konstantně, vlastně nepřetržitě. Možná tam je to úskalí. V posledních pěti letech jedu naplno, od rána do večera. Hudbu miluji a dělám ji ráda, nepojmenovávám to jako práci a pak je těžké nastavit hranice. 

A nějaký řád?  

Řád je nutný, aby člověk udělal tu spoustu práce, která je k hudbě potřeba. Jsem živnostník a každou věc, co jsem kdy vytvořila, se stala z mé vlastní vůle, nikdo mě nenutil, netlačil, nehrozil mi trestem. Chce to sebedisciplínu, self management a time management.  

Píšete texty pro další zpěváky, organizovala jste hudební školy, skládáte písničky pro sebe, jste ve dvou hudebních uskupeních. Jak to stíháte?   

Jak už jsem říkala, nemám klasický pracovní den. Vzbudím se a jedu, najednou je večer a jdu spát. Je mi to takto blízké od střední školy. Nikdy mě nelákalo moc chodit pařit. Vždycky jsme šla raději něco dělat. Na konzervatoři, když jsem měla volno, tak jsem prostě cvičila, když už jsem nemohla cvičit, tak jsem dělala druhou školu.  

Učíte i hudbu, jaká je práce s dětmi?  

Mám individuální lekce a každému dítěti tvořím jedinečný přístup, který mu sedí. Mám blízko i k psychologii, takže se výuka občas překlopí i do arteterapie. Když vidím, že se neposouváme, hledám cesty k posunu. Děti jsou navíc v dnešní době zvyklé na milion vzruchů za sekundu a udržet jejich pozornost je někdy náročnější. 

Jak s nimi pracujete?  

Musím často měnit aktivity, výuku obohacuji o používání různých perkusivních nástrojů, propojujeme pohyb v prostoru s bubnováním, rytmem, vnímáním času. Dítě může přijít rozhozené, v tu chvíli hrajeme na “meditační” nástroje jako je např. kalimba. Vlastně se uklidňujeme muzikou. Pokud se mi nedaří s některým studentem jít klasickým tempem, nejprve se musím zklidnit já a přijmout, že zvládneme tentokrát nacvičit třeba jen jednu věc, nebo žádnou. To je pro učitele složité akceptovat.

Je výhoda být u bubnů dynamický, nevydržet na jednom místě a využít energii?  

Určitě, to je základ. I ve výuce to využíváme. Beru v potaz jejich individualitu. Hledám cesty, jak aplikovat jejich divokost, energii a náboj. Rovnováha je ale potřeba a i tak se musí naučit zklidnit a koncentrovat se. 

Vy divokost aplikujete do své tvorby?  

Můj energický přístup je hodně slyšet v použití hlasu. Je pro mě vlastně těžší zpívat jemně. Mnohem přirozenější je pro mě zpívat naplno a dostávat se za své limity. Měla jsem i příležitost dlouhá léta bubnovat v brněnské bubenické show, zde se moje energie projevila úplně nejvíc. Člověk musí tancovat, bubnovat a performovat před lidmi, za pět minut předat tunu energie a zážitek. 

Jak je člověku po tomhle typu vystoupení?   

Když jsme začínali, tak jsem po hodinovém vystoupení byla tři dny mimo a týden jsem se z toho dostávala. Postupem času si zvyknete na tíhu bubnu, svaly se zpevní, kondička naskáče. 

U své nejnovější písničky uvádíte, že to je právě zaznamenání života workoholika, co jste do toho textu dostala?  

Tahle skladba konkrétně zaznamenává proces přetvoření. Moment, kdy člověk narazí a neví kudy kam, neví, co se sebou. Ve slokách slyšíme emocionální vylití ohledně nešťastné lásky a slepého zamilování. V refrénu přijde zlom a hrdina písničky Workaholic si vybere tu celou bolest přetvořit prací, aktivitou a tvořením.

To je proces vašeho skládání? Emoce, která vás zajímá, kterou prožíváte a pak ji vtělíte do textů a hudby?  

Proces skládání je takový, že přijdu s nápadem, napíšu, co ze sebe potřebuji dostat. Hrubý text je lehce básnický. Potom dostanu inspiraci, přijde melodie a já ji přičlením k textu, který dle potřeby modifikuji do popové podoby. Texty mám v angličtině, vracím se, nahrazuji slova, rýmy, hledám, co bude zpěvné. Někdy je to proces na hodinu, jindy může trvat několik dní.  

Co vás na tom nejvíc baví?  

Že mi něco vznikne v hlavě a já to potom dokážu svým úsilím, časem, energií a penězi dostat do podoby, která existuje už navždycky.

Související

  • Kina lákají na Stypku, Mumii i původního Tarantina
    Kultura

    Kina lákají na Stypku, Mumii i původního Tarantina

    Do kin na Moravě míří pestrá nabídka novinek, která osloví fanoušky dokumentů, české tvorby, hororů i rodinných filmů. Ve vysílání Radia Haná ji představil filmový expert z Premiere Cinemas Olomouc Radek Kreuziger.

  • Co přinese Tvarůžkový festival? Známe program
    Kultura

    Co přinese Tvarůžkový festival? Známe program

    Devátý ročník Tvarůžkového festivalu zaplní o víkendu 18. a 19. dubna Horní a Dolní náměstí v Olomouci. Návštěvníky čeká pestrý gastronomický i kulturní program, novinky včetně charitativního vaření a také důraz na ekologickou dopravu. O festivalu mluvila v Pondělním podcastu Karin Vykydalová, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu.

  • Pálení čarodějnic 2026: Kde všude se budou letos slétávat?
    Kultura

    Pálení čarodějnic 2026: Kde všude se budou letos slétávat?

    Blíží se magická noc známá jako pálení čarodějnic, nebo také Filipojakubská noc. Tradovalo se, že se během ní slétávaly čarodějnice na takzvaný sabat. Věděli jste, že tato jejich tradice má dlouhou historii i v Olomouckém kraji? Právě na Petrových kamenech v Jeseníkách se totiž mělo pořádat jedno z největší čarodějnických dostaveníček! Ať už v čarodějnice věříte nebo ne, akcí, na které můžete vyrazit s rodinou, či přáteli se chystá opravdu mnoho! A Olomoucký Report pro vás i letos připravil jejich přehled.

  • Do kin míří silné příběhy i krvavá zábava. Co přináší dubnové premiéry?
    Kultura

    Do kin míří silné příběhy i krvavá zábava. Co přináší dubnové premiéry?

    Druhý dubnový týden přináší do kin pestrou trojici novinek – od intimního životopisného dramatu přes krvavou hororovou zábavu až po meditativní dokument o přírodě. Na aktuální premiéry upozornil na vlnách rádia Haná filmový expert olomouckého kina Metropol Jan Tománek.

Rychlovky

  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Na některých místech v kraji bude možné rychlejí stavět větrné a sluneční elektrárny. Kraj má mít 12 zón pro rychlou energetiku. Z toho 8 pro větrníky a 4 pro soláry. Část zasahuje i do sousedních krajů.
  • OLOMOUCKO
    Pro terapeutické pomocníky mohli hlasovat lidé v soutěži Kůň roku. Výherkyní se stala kobylka Zafira z Přestavlčic. Tu mohou znát i pacienti z Fakultní nemocnice Olomouc. Více.
  • OLOMOUC
    Budoucnost bývalé budovy přírodovědecké fakulty v olomouckém Hejčíně na Tomkově ulici, známé jako Golem, zůstává nejasná. Podle člena Komise městské části Hejčín Marka Zelenky chybí jasná vize, jak s jednou z největších a nejlukrativnějších lokalit ve městě naložit. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Neděle bez vstupného táhne, muzeum přivítalo trojnásobek lidí. Kdo ji ale zaplatí?
    Kultura

    Neděle bez vstupného táhne, muzeum přivítalo trojnásobek lidí. Kdo ji ale zaplatí?

    První neděle bez vstupného a navíc o velikonočním volnu. Poté, co v minulém týdnu vyhlásilo ministerstvo kultury nedělní vstupy do vybraných muzeí v ČR zdarma, sčítají kulturní instituce počty návštěvníků. Jedním z nich je i Muzeum umění Olomouc (MUO).

  • Olomouc v době knížat a králů. Výstava mapuje středověkou historii města
    Kultura

    Olomouc v době knížat a králů. Výstava mapuje středověkou historii města

    Muzeum umění v Olomouci připravilo výstavu o historii středověké Olomouce, sídelního místa přemyslovských knížat a později královského města. Tytéž cesty vedou na Petrské, Václavské i Michalské návrší, kde ulice lemují domy postavené na úzkých středověkých parcelách. Mnoho staveb tak dosud připomíná slavnou minulost města.

  • Nabídne pivní ochutnávky i vzdělání. Blíží se Moravská vernisáž piva
    Kultura

    Nabídne pivní ochutnávky i vzdělání. Blíží se Moravská vernisáž piva

    Degustační festival představí letos přes dvacet nejoceňovanějších pivovarů a desítky pivních stylů. Proběhne 24. a 25. května 2024 v pavilonu E Výstaviště Flora Olomouc. Nebudou chybět přednášky, diskuze a setkání, jak už s předními odborníky na výrobu piva tak s pivními nadšenci. Doprovodný program nabízí například hospodský kvíz nebo streetfood koutek.

Seriály