Prostějovské muzeum nechává návštěvníky nahlédnout do proměn nářečí

Do proměn českých nářečí nechává nahlédnout návštěvníky prostřednictvím nové výstavy Muzeum a galerie Prostějov. Zájemci se mohou seznámit s jejich odlišnostmi i proměnami, součástí výstavy je i audioprůvodce. Společně s ním si tak mohou zájemci otestovat, zda rozumí řeči svých prarodičů či nářečí přátel z jiných částí České republiky. Expozice s názvem Jož je to foč?, která mapuje zaniklé, ohrožené i stále živé nářeční jevy, potrvá do 12. ledna.

Výstava nabízí přehledné mapy, které zachycují jazykové zvláštnosti napříč regiony. "Bohatství nářeční slovní zásoby doplňují poutavé doprovodné texty. Návštěvníci se například dozvědí, kdy si lidé pochutnávali na švábech, bobcích a mejdlíčkách, zda může být kostka kulatá, co jsou to pimpěrky a kdy husa zpívá nejpěkněji," uvedla mluvčí muzea.

Za výstavou stojí Ústav pro jazyk český v Brně. "Projekt o nářečí jsme řešili dva roky, od roku 2020 do roku 2022. Nyní pokračujeme dalším výzkumem. To, co je ale k vidění na panelech výstavy, pochází z celorepublikového výzkumu, který proběhl na přelomu 60. a 70. let minulého století. Jedná se tedy o dnes už historický materiál, ale zpracovaný novými metodami. Zároveň představujeme metody, jak naši předchůdci materiál v terénu získávali a dál zpracovávali," uvedla autorka výstavy Martina Ireinová z dialektologického oddělení ústavu.

V textech, které jsou použity na jednotlivých panelech, se návštěvníci navíc dozvědí nejen spoustu zajímavostí o nářečí, ale také to, jak se dřív v dané oblasti žilo. Výstava je pojata interaktivně tak, aby zaujala všechny generace. K poslechu jsou připraveny ukázky nářečí z různých koutů České republiky a z různých časových období od 60. let 20. století až po současnost. Návštěvníci si také mohou prověřit své znalosti v nářečních kvízech a zapojit se do nářečního výzkumu. "V rámci výstavy je připraven i speciální edukační program pro školy, který je k dispozici už od začátku školního roku," doplnila ředitelka muzea Veronika Hrbáčková.

Podobnou výstavu hostilo před dvěma roky také Vlastivědné muzeum v Olomouci. Expozice byla tehdy otevřena u příležitosti 70. výročí existence dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně. Odborníci již tehdy upozorňovali na to, že nářečí v češtině postupně zanikají, z každodenní běžné mluvy se vytrácejí jednotlivá slova i celé skupiny. Stírání rozdílů v nářečích ovlivnila především přeměna venkova, k níž přispěly kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století a vylidňování vesnic v důsledku stěhování obyvatel za prací. Vliv má také nárůst vzdělanosti a masivní působení sdělovacích prostředků.

Související

Rychlovky

  • OLOMOUC, TOKIO
    Už příští týden začíná World Baseball Cup. Soupiska je složena z hráčů hrajících za různé kluby v české extralize. Mezi nimi je i olomoucký baseballista a profesionální hasič Martin Schneider. Více.
  • OLOMOUC
    Parkovací systém už má jasnější obrysy svého rozšíření. Radní města v úterý odsouhlasili zadání veřejné zakázky na centrální informační systém pro parkovací politiku. Díky němu pak bude možné zavést parkovací zóny C a D, ty se týkají řidičů v Hodolanech, na Neředíně nebo na Nových Sadech. Více.
  • OLOMOUC
    Olomoucká Terezská brána má před sebou sanační práce. Mají trvat rok a půl a částečně omezí dopravu. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Přehled plesů 2026: Kde si zatančíte?
    Kultura
    Společnost

    Přehled plesů 2026: Kde si zatančíte?

    Leží vám v šatníku šaty, které jste ještě neměli příležitost ukázat veřejnosti? Přinášíme vám přehled plesů, kde budete mít možnost je předvést.

  • FOTOREPORT: Kdo stojí na olomouckém orloji? Podívejte se s námi na unikát města
    Kultura
    FotoReport

    FOTOREPORT: Kdo stojí na olomouckém orloji? Podívejte se s námi na unikát města

    První zmínka o orloji na Horním náměstí pochází z roku 1519. Orloj byl ve středověku vybudován do severní části městské radnice, a tak jako radnice samotná, se po následující staletí několikrát měnil, aby držel s dobou. Po třicetileté válce na něj přidali podobizny sedmi svobodných umění. V roce 1898 byl starý astroláb nahrazen planetáriem. Tahle původní planisféra od vídeňského astronoma Fabriciho se dodnes zachovala, s průměrem 146 cm je jedním z největších dochovaných astrolábů na světě, dnes ji naleznete ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Nové planetárium je heliocentrický model se zvěrokruhem v pozadí. Největší změna však přišla po druhé světové válce.

  • VIDEO: Celovečerák z Olomouce míří do kin. Láká na Hřebíčkovou i Kotka
    Kultura

    VIDEO: Celovečerák z Olomouce míří do kin. Láká na Hřebíčkovou i Kotka

    Loni o tom čase se v ulicích a podnicích Olomouce natáčelo. Celovečerní film Když se zhasne teď o rok později míří do kin. A předpremiéru má právě v Olomouci.

Seriály