Kyslíkový přístroj i nástroje na amputace. Výstava ve Fortu Křelov představuje vojenské lékařství  

Fort Křelov má dlouholetou historii, a to nejen z dob opevněné Olomouce. Za 2. světové války zde byla například umístěna posádka německé Luftwaffe, tuto dobu nyní připomíná nová výstava o vojenském lékařství. Podle autorky výstavy Andrey Šimečkové se devadesát procent exponátů během války ocitlo v rukou lékařů a zdravotnického personálu. Výstava je otevřená do 29. října.

„Výstava je především zaměřena na německé lazarety, ale máme zde i exponáty z jiných zemí a válečných období, například ošetřovací stůl z dob Rakouska – Uherska,“ řekla pro Olomoucký Report autorka výstavy Andrea Šimečková s tím, že všechny exponáty jsou z druhé světové války nebo starší, najdeme zde obvazové materiály, podobu morfia a opia, chirurgické nástroje včetně sekáčku a pily pro provedení amputací.

Jedním z taháků výstavy je kompletní německý armádní kyslíkový dýchací přístroj. „Přístroj je složen z 12 kilové kyslíkové bomby, díky rozvodnému systému a systému masek byl schopen dodávat kyslík až čtyřem zraněným pacientům najednou,“ vyzdvihla exponát Šimečková. Už na tehdejší dobu se jednalo o pokrokový přístroj, který se později využíval až do 80. let 20. století v onkologickém ústavu. „Nechávali jsme i naplnit tu bombu a je stále funkční,“ prozradila autorka výstavy.

„Odvážím se tvrdit, že devadesát procent exponátů našlo své využití během druhé světové války, je to na nich vidět a za druhé, zdravotnického materiálu byl poměrně velký nedostatek, je tedy pravděpodobné, že nástroje na opakované využití se do rukou lékařů a zdravotníků dostaly,“ řekla dále pro Report Šimečková. Výstavu je možné navštívit do 29. října 2023, vždy o víkendu od 10 do 15 hodin.

Související

  • Přerov a Čekyně v roce 1938 ožívají v novém románu Lenky Chalupové
    Kultura

    Přerov a Čekyně v roce 1938 ožívají v novém románu Lenky Chalupové

    Do předválečného Přerova a jeho místní části Čekyně přenese čtenáře nový román přerovské spisovatelky Lenky Chalupové s názvem Když se trhá nebe. Děj je zasazen do období let 1937 až 1938, hlavními motivy jsou rodinné vztahy, náboženské tradice a předválečné společenské napětí. Autorka znovu využila dobových reálií, součástí příběhu je například zobrazení někdejší dětské ozdravovny Charlotty Masarykové pro neduživé děti v Čekyni. Chalupová, která je držitelkou Ceny Olomouckého kraje za literaturu, má na kontě 13 knih, o zfilmování některých předchozích titulů projevila zájem americká filmová agentura.

  • Jsem zkrátka hráč, říká končící ředitel KIS Jaroslav Macíček
    Kultura
    Rozhovory

    Jsem zkrátka hráč, říká končící ředitel KIS Jaroslav Macíček

    Ředitel přerovské příspěvkové společnosti Kulturní a informační služby po 13 letech končí. Jaroslav Macíček který stál za zrodem festivalu Velká Morava Fest a organizačně se podílel na pozdvihnutí kultury ve městě, nyní odchází do důchodu. V rozhovoru pro Report jsme se ptali na přerovskou kulturu, na co rád vzpomíná a jaké má plány do budoucna.

  • V Michalově má vyrůst amfiteátr pro 600 lidí. Město zveřejnilo vizualizace
    Kultura

    V Michalově má vyrůst amfiteátr pro 600 lidí. Město zveřejnilo vizualizace

    V přerovském Michalově by mohl vzniknout v následujících letech amfiteátr. Ten by mohl pro místní sloužit jako letní kino, pódium při koncertu nebo jeviště pro folklórní festival. Magistrát města Přerova nyní zveřejnil vizualizace, jak by amfiteátr mohl vypadat.

  • Poslední možnost vidět výstavu? Barokní tisky uvidí návštěvníci jen do neděle
    Kultura

    Poslední možnost vidět výstavu? Barokní tisky uvidí návštěvníci jen do neděle

    Už jen do neděle 6. července mají návštěvníci Arcidiecézního muzea v Olomouci možnost zhlédnout výstavu Kristova cesta na Golgotu ulicemi Jeruzaléma, která vrcholí prezentací výjimečného barokního tisku ze sbírek olomouckého arcibiskupství.

Rychlovky

  • PŘEROVSKO
    Dnes začíná v Hranicích plánovaná uzavírka Fuskovy promenády, a to kvůli odbornému arboristickému ošetření stromů na Fuskově promenádě a Dvořákově stromořadí. Více.
  • OLOMOUCKO
    Olomoucký rodák Pavel Bittner má za sebou další úspěšnou etapu na letošní cyklistické Tour de France. Český jezdec stáje Picnic PostNL vylepšil svoje výsledkové maximum. Podrobnosti.
  • OLOMOUC
    Celkem 19 druhů rostlin dosud nezaznamenaných v České republice objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Více. 

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Sloup Nejsvětější Trojice je už rok schovaný pod plachtami. Jak pokročila jeho rekonstrukce?
    Kultura

    Sloup Nejsvětější Trojice je už rok schovaný pod plachtami. Jak pokročila jeho rekonstrukce?

    Před rokem odstartovala rozsáhlá rekonstrukce olomouckého barokního klenotu, sloupu Nejsvětější Trojice. Naplánovaná je na 990 dní, a tak centrum Horního náměstí téměř na tři roky obsadilo vysoké lešení, za nímž se pod bílou plachtou památka schovává. Protože ale není vidět, nikdo neví, jak opravy pokračují. Sami restaurátoři navíc po začátku prací přiznávali různé komplikace, které by mohly rekonstrukci protáhnout. Report zjišťoval, jak to tedy s opravami vypadá.

  • VIDEO: Zlatovláska vstupuje do kin. Pohádka se natáčela i v Olomouckém kraji
    Kultura

    VIDEO: Zlatovláska vstupuje do kin. Pohádka se natáčela i v Olomouckém kraji

    Už dnes vstupuje do kin nové zpracování legendární pohádky Zlatovláska, které vznikalo i v kulisách Olomouckého kraje. Filmaři využili nádherná panoramata Rychlebských hor, malebnou Hanou, historická centra měst a majestátní hrad Sovinec. Filmaři natáčeli i v historických centrech měst nebo na hradě Sovinec. Také proto Olomoucký kraj natáčení filmu podpořil částkou půl milionu korun. Nová Zlatovláska vstupuje do kin 23. ledna.

  • DATAREPORT: Kulturní mapu kraje proměnila pandemie i filmaři. Jak se vrací návštěvníci?
    Kultura

    DATAREPORT: Kulturní mapu kraje proměnila pandemie i filmaři. Jak se vrací návštěvníci?

    Návštěvnost kulturních institucí v Olomouckém kraji za posledních pět let odhaluje, jak se proměnilo chování návštěvníků v reakci na pandemii, digitalizaci i společenské změny. Zatímco některé oblasti zaznamenaly pozvolný návrat k předcovidovým číslům, jiné instituce hledají nové cesty, jak zaujmout publikum. Dlouhodobá data ukazují nejen trendy, ale i výzvy, kterým regionální kultura čelí. V rubrice DataReport se návštěvností kulturních památek v kraji zabývala redakce Reportu.

Seriály