Komora chce zapojit statiky do záchranného systému. Nová metodika má posílit jejich roli
Lepší koordinaci statiků a dalších autorizovaných odborníků během přírodních katastrof a jejich propojení s Integrovaným záchranným systémem (IZS) má přinést metodika, kterou navrhuje Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Reaguje tím na zkušenosti z tornáda na jižní Moravě v roce 2021 a loňských povodní v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Dokument má posílit roli statiků a stavebních inženýrů při mimořádných událostech a zavést systémové řešení jejich účasti při záchranných pracích. ČKAIT metodiku představila dnes na Inženýrském dni v Olomouci.
Podle komory současný systém nezajišťuje dostatečnou právní ochranu, organizaci ani vybavení autorizovaných expertů zasahujících při mimořádných událostech. Nasazení autorizovaných odborníků za takových situací od nich vyžaduje podle předsedy ČKAIT Roberta Špalka velkou porci odvahy, jejich ukotvení v celém procesu však není jednoduché. Veškerá rizika přitom nesou tito lidé na svých bedrech, uvedl. „Zásahy po katastrofách ukázaly, že bez účasti statiků nelze efektivně zajistit bezpečnost lidí a infrastruktury. Zároveň je však jejich činnost organizačně i právně nedostatečně ošetřena,“ doplnil Špalek.
Statikům podle komory často chybí oficiální pověření k zásahu, ochranné prostředky i právní jistota. Upozorňují i na řadu problémů z praxe včetně rizikového vstupu majitelů do nestabilních staveb, chaotické povolávání dobrovolníků či tlak na statiky při hodnocení škod kvůli možnému čerpání dotací. „Přestože jsme ujišťováni o naší potřebě a užitečnosti a je nám vštěpováno, že jsme v pozici úředních osob, v přístupu k nám se to prakticky vůbec neprojevovalo. Ve většině případů jsme to my, statici, kdo vstupuje do poškozených staveb jako první, ještě před příslušníky Hasičského záchranného sboru (HZS), abychom je instruovali, co se stavbou dál dělat. Ocitáme se v rizikových situacích,“ uvedl autorizovaný inženýr v oboru statika a dynamika staveb Jan Kasan. Za sebou má zkušenosti po tornádu i záplavách.
Nová metodika, na níž se podílel také HZS, má za cíl lépe vymezit postavení odborníků při zásazích. Podle autorů je zásadní, aby byli autorizovaní experti součástí integrovaného záchranného systému už od prvních fází zásahu a měli jasně vymezené postavení, odpovědnost i ochranu. Nová metodika definuje dvoustupňové posouzení poškozených staveb – první fáze se odehrává během zásahu IZS, druhá ve spolupráci s vlastníkem stavby. Navrhuje také zavedení profesního koordinátora statiků, který by zajišťoval nasazení odborníků a spolupráci se složkami IZS i samosprávou.
Podle statiků byly po tornádu na jižní Moravě ze strany IZS přidělovány úkoly chaoticky, mnohdy duplicitně – po záplavách v Jeseníku se již naopak podařilo nastavit funkční systém. Role koordinátora profese statiků se ujal místně příslušný stavební úřad a vznikly pracovní týmy, ve kterých působili dva statici, zástupce policie, hasičů, krizový intervent, zástupce obce a stavebního úřadu, který prohlížení staveb rozplánoval. „Během povodní v Jeseníkách jsme viděli, že dobře fungující spolupráce mezi statiky, hasiči a stavebním úřadem výrazně zrychlila a zefektivnila celý proces,“ doplnil předseda ČKAIT pro Olomoucký kraj a spoluautor metodiky Pavel Klega.
Metodiku komora během připomínkového řízení předloží Generálnímu ředitelství HZS a jeho prostřednictvím krajským ředitelstvím a rovněž dalším orgánům ČKAIT. Po schválení ji dostanou také jednotlivé samosprávní orgány prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj. Termín je podzim 2025, doplnil Klega.
