Když jsem viděl scénář, věděl jsem, že chci muzikál režírovat já, říká Roman Vencl
Moravské divadlo Olomouc připravilo na páteční večer premiéru muzikálu ELA! Ten mapuje život automobilové závodnice Elišky Junkové. I když závodila jen pět let, vyhrávala jeden závod za druhým a ani po konci kariéry na automobilový sport nezanevřela. Přinášíme rozhovor s režisérem muzikálu Romanem Venclem, který s divadelním ansámblem hru o olomoucké rodačce nastudoval.
Jak byste představil muzikál a dámu silnic z Olomouce?
Začínáme děj ve 20. letech, kdy si vzala Čeňka Junka a stala se z Alžběty Pospíšilové Eliškou Junkovou. Měla krátkou pětiletou závodní kariéru. Aby byl děj pestřejší, máme na jevišti Elišky dvě. Kromě Natálie Tichánkové hraje pak v období přelomu 70. a 80. let Junkovou Vlasta Hartlová. Jde o Junkovou v pokročilejším věku, která se ohlíží za sebou a za svými rozhodnutími, která udělala a jestli byla správná.
Bude v muzikálu figurovat i Olomouc?
Samozřejmě, a hned několikrát. Eliščin tatínek nesl velice těžce, že jeho dcera chce být automobilovou závodnicí. Představoval si, že z ní bude operní zpěvačka, nebo klavíristka, protože motosport teprve začínal. To jsou okamžiky, kdy se ve hře vracíme do Olomouce, právě v podobě výpovědí rodiny Elišky.
Z jaké představy vznikla snaha zpracovat příběh jako muzikál?
Tomáš Syrovátka, autor textu, psal před lety rozhlasovou hru k výročí Junkové. S tématem se seznámil a přišlo mu, že by mohlo jít o materiál, který si zaslouží rozpracovat do celovečerní hry. Napsal nám do divadla, přišel s tím, že by si představoval příběh jako muzikál. Mám tyto lokální projekty rád, podobně jsme uváděli i hru Boží mlýny, ta byla celá v hanáčtině.
Co bylo pak?
Když mi poslal první verzi scénáře, viděl jsem, že to má přesah, nejde jen o pozlátko s hezkými písničkami, ale divák se něco dozví o Elišce Junkové. Tehdy jsem se rozhodl, že do toho půjdu režijně právě já, protože ten text je pro mě mimořádně vydařený.
Na základě čeho jste vybíral zmíněné herečky?
O Natálii jsem věděl od začátku, Tichánková je milovnicí rychlých aut a v útlém věku byla i regulérní závodnicí. Má vztah k automobilismu v rodině. Věděl jsem, že bude pro tu roli ta pravá. Vlasta Hartlová je protipól, ale byla pro mě taky jasnou volbou, pro svůj naturel a životní energii, kterou Junková také i v pozdějším věku měla. V náhledu na život obě oplývají životní energií.
Zajímavostí je, že na podiu bude replika závodního auta Bugatti. Jak se vám to povedlo?
Spojili jsme se s panem Samohýlem ze Zlína, který je proslulým sběratelem veteránů. Pak jsem zjistil, že rodina veterány sbírá právě díky Elišce Junkové. Chtěli jsme jej původně poprosit o pomoc při výrobě repliky bugatky. Byl to ale Elišky rodinný přítel a hodně mu záleželo na tom, abychom si i my dali záležet. Pan Samohýl se nám vysmál, že takovou repliku nevyrobíme, takže nám auto zapůjčil. Byla to nabídka, kterou jsme nemohli odmítnout a považuji teď auto za třetí hlavní roli po dvou zmíněných dámách.
