Ivo Slavotínek: Spojence hledáme mezi lidmi, až pak v politice

Chodíte po kraji dům od domu. Co jste se tedy dozvěděli?
Zpočátku jsme měli trochu obavy, jestli nám nevynadají, nebo na nás nepošlou psa. Není běžné, že se politici chodí radit s lidmi. Pro nás Spojence je to základem našeho fungování, před volbami i po nich. Zažili jsme tisíce rozhovorů, kde nám lidé řekli stovky nápadů, které budeme na kraji řešit. Lidé mají naprosto praktické starosti a problémy. Postěžovali si, že je trápí špatné cesty, nedostatek praktických lékařů a zubařů, nesladěné spoje, chybějící cyklostezky nebo obavy o to, kdo se o nás postará ve stáří.

Kolik domácností jste obešli?
Já osobně jsem prošel stovky domácností, více než 500 určitě. Společně všichni Spojenci pak více než 8000. Musím přiznat, že jsem si přitom prošoupal boty, ale stálo to za to (smích). Setkat se s tolika skvělými lidmi, maminkami, tatínky od rodin, mladými, parťáky ze spolků, se starosty, skauty a mnoha dalšími, a to pro mě bylo velice cennou životní zkušeností. To překvapení a příjemný šok lidí, že politik přijde až k nim domů a zajímá se, to se nedá popsat. Je to velká čest pro politika mluvit s občany přímo v jejich domovech a odcházet s úsměvem.

Dokáží sami lidé vyjádřit, jak moc jsou spokojeni nebo nespokojeni s prací stávající koalice?
Rozhovory u dveří jsou dokonalý způsob, jak získat od lidí zpětnou vazbu. Naši sousedé jsou velmi spontánní, rádi se podělí o to, co řeší v každodenním životě. Probírali jsme, co je třeba vyřídit na úřadech, jak zavést bezpečně děti do školy, jak se dostat k lékaři, jak se dojet do práce po kvalitních silnicích, nebo kde si příjemně odpočinout.

Jak hodnotíte dosavadní krajskou koalici, ve které jste se Spojenci členem?
Věříme ve spojenectví. Spojenci jsou více než politické strany, naše rozdílnosti a rozpory, z toho jsou lidé unavení. Proto má smysl na kraji hledat spolupráci a řešení. Spoustu dobrých věcí se nám podařilo prosadit. Více než 400 staveb a projektů na venkově, nové cesty, podpořit znevýhodněné regiony, domácí péče pro seniory, podpora multifunkčních hřišť, stavba cyklostezek a mnoho dalšího.

V čem byla tato koalice podle vás lepší?
Velmi si vážím toho, že jsme vždy dokázali potlačit ega a najít dohodu. Občas jsme se i pohádali, ale na konci byla praktická, věcná řešení. Jen díky tomuto přístupu jsme zvládli dva roky covidových lockdownů, rok humanitární pomoci válečným uprchlíkům před ruskými bombami, očistu kraje od mafie náměstka pro dopravu Michala Záchy, řešení hyperinflace v podobě desetinásobného zdražení energií. A přitom jsme udrželi vysoké investice a rozvoj kraje.

Dá se tedy podle vás říct, že pokračování této koalice bude pro Olomoucký kraj dobré?
Spojenci 24 s vámi budou hledat partnery pro vyřešení těch hlavních problémů, o kterých tisíce našich sousedů před svými dveřmi nejčastěji mluví. Nemůžeme to udělat jinak. Když si vzpomenu na paní Annu z Citova, která mi říkala, jak nestíhá přebíhat peron, aby stihla přípoj na autobus k lékaři. To jsou tisíce příběhů a tisíce problémů, které prostě musíme našim sousedům a spojencům pomoci vyřešit. Nebudeme hledat spojence mezi extremisty vlevo ani vpravo, ti si potřebují nahánět body v Praze a na lidi u nás doma kašlou.

Jak by měl vypadat Olomoucký kraj v roce 2028? Co je nyní potřeba udělat?
Do roku 2028 Spojenci zajistí, abychom jezdili po výrazně lepších silnicích, aby lidé měli svého lékaře, zubaře a zubní pohotovost. Aby dostali místo v moderním domově pro seniory, pokud ho opravdu potřebují a nelze jim pomoci doma. A chtěl bych dokončit páteřní trasy cyklostezek. Naší podstatou je být mezi lidmi, proto v našich poradách s občany budeme pokračovat i po volbách, i když se starým politikům budeme zdát k smíchu.

Minulý víkend zaplavily kraj povodně. Jak jste celou situaci vnímal?

Máme za sebou velmi těžký víkend i poslední dny. Bohužel, předpovědi meteorologů se vyplnily a ani veškerá příprava, či preventivní opatření nedokázaly zabránit obrovským škodám, které povodně napáchaly, především na severu kraje. Voda překonala úroveň z roku 1997 a místy za sebou nechala zkázu, kterou si nikdo z nás nepřál.

Jak jste trávil víkend v rámci řešení krizové situace?

V sobotu i v neděli jsem navštívil několik sociálních zařízení, kde hrozilo zatopení a ve spolupráci s řediteli jsme řešili evakuace a zásobování. Situace se bohužel zhoršovala a v neděli bylo nejhůř – Domov pro seniory v Kobylé nad Vidnávkou byl odříznut od světa. Bez potravin, bez proudu. Zůstali bez pomoci.

Nouzově jsme tam dostali zásoby pomocí vrtulníku, který shodil kanystry s benzínem, aby zařízení mohlo alespoň částečně fungovat. Ale to nestačilo. S kolegou jsme naložili auto potravinami a dalšími kanystry a vyrazili jsme. Do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli se tam vůbec dostaneme, ale přes polskou stranu hranice se to nakonec podařilo. A zásoby jsme předali. Krajská rada okamžitě reagovala a uvolnili jsme 250 milionů na pomoc obcím, které povodně zasáhly.

Jak byste zhodnotil práci záchranných složek?

Chci z celého srdce poděkovat všem záchranným složkám, které jsou už šestý den v terénu a bojují s tímto živlem a následky, které napáchal. Jejich práce ještě nekončí, ale díky jejich obětavosti a nasazení zvládáme i to nejhorší. Teď víc než kdy jindy musíme držet spolu. Buďme Spojenci a pomáhejme si navzájem.

Zadavatelem tohoto textu je KDU-ČSL.