Náklady na další část sanačních prací v Hustopečích šplhají k 380 milionům

Výsledná částka bude záviset na výsledku výběrového řízení, sdělil ČTK vedoucí ekolog podniku Pavel Vostárek. Dosavadní odstraňování následků ekologické havárie, která nemá ve světě obdoby, si vyžádalo přes 300 milionů korun, jen do opravy infrastruktury vložila Správa železnic 110 milionů korun, řekl dnes ČTK její mluvčí Dušan Gavenda.

První etapa sanace má skončit na konci srpna, druhá by měla začít v září a trvat dva roky. Její součástí bude mimo jiné odtěžení kontaminované zeminy. "Druhá etapa, která se bude soutěžit, má rozpočtové náklady zhruba 380 milionů korun, cena se bude odvíjet podle vítěze výběrového řízení," uvedl Pavel Vostárek z podniku Diamo. Zhotovitel má být vybrán do konce června.

Diamo od převzetí řízení prací 1. listopadu investovalo do sanace asi 46 milionů korun. Náklady zatím hradí z výnosů určených na zahlazování následků hornické činnosti. "Vycházíme z toho, abychom uklidnili veřejnost i sami sebe, že státní rozpočet na rok 2027 bude počítat i s položkou na sanaci projektu v Hustopečích nad Bečvou," doplnil Vostárek.

Rozpočet první etapy činí podle Vostárka přibližně 200 milionů korun. Další náklady měla Správa železnic, která zajišťovala opravu poškozené infrastruktury i část sanačních opatření. "Celkové náklady vynaložené na zprovoznění trati a její opravy vycházejí zhruba na 110 milionů korun. Kromě toho Správa železnic do konce října podle pokynů České inspekce životního prostředí zajišťovala většinou prostřednictvím subdodavatelů sanaci území a monitoring. Náklady spojené s tímto činily v součtu přibližně 287 milionů korun," řekl dnes ČTK mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda s tím, že tato částka zahrnuje i majetek předaný podniku Diamo.

Cílem druhé etapy sanací bude z místa dostat co nejvíc benzenu a zabránit tomu, aby se dál šířil. Součástí druhé fáze tak bude pokračující čerpání a čištění podzemních vod, budování dalších sorpčních bariér s koloidním aktivním uhlím i aplikace moderních sanačních metod přímo v místě znečištění; odborníci již nyní využívají na místě chemickou oxidaci a biologický rozklad kontaminantů. Počítá se s odsáváním a dekontaminací půdního vzduchu, následovat pak má odtěžení nejvíce zasažených svrchních zemin.

Podle ředitele olomouckého oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí Davida Petra je pokračování sanací v zasažené oblasti nutností. "Důležité je, abychom pokračovali, a práce, které jsme udělali operativně rychle v prvních dnech po havárii, nepřišly vniveč. Je potřeba pokračovat dál dalšími etapami do vyčištění území. Podle odborných odhadů na území zbývá 100 až 150 tun benzenu, dosud se podařilo odstranit 150 tun," řekl ČTK David Petr. Dodal, že odborníci na místě aplikují sanační metody, které jsou známé a ověřené, dosud se však nepoužily pro znečištění takového rozsahu, jaké je v Hustopečích nad Bečvou.

Nehoda se stala loni 28. února, když nákladní vlak převážející z chemičky DEZA ve Valašském Meziříčí 1020 tun benzenu vykolejil na vjezdu do stanice Hustopeče nad Bečvou. Většinu ze 17 vykolejených vagonů zachvátil požár. Podle posledních odhadů uniklo do životního prostředí v důsledku havárie zhruba 200 až 300 metrů krychlových benzenu, tedy 180 až 260 tun. Plocha vsaku benzenu je odhadována zhruba na 4600 metrů čtverečních, toto území je od okolního prostředí izolováno ocelovou stěnou. Kontaminace podzemní vody volnou fází benzenu zasáhla přibližně 20.000 metrů čtverečních území. Policejní vyšetřování i nadále pokračuje.