Těží ji jen pár dní v roce. Karlova Studánka otevře vzácnou proceduru dalším lidem
Horské lázně Karlova Studánka dokončili letošní těžbu rašeliny. Těží se tradičně z vlastního, přibližně 30 tisíc let starého, ložiska v Malé Morávce. Rašelina je pro lázně vzácná, získávají ji pouze jednou ročně, a to právě během několika letních dnů, aby doplnily zásoby pro léčebné procedury. Nově léčebné zábal budou moct využít i samoplátci.
Novinku oznámila tisková mluvčí Horských lázní Karlova Studánka Lucie Špačková. Přímé rašelinové zábaly budou moct lidé, kteří si proceduru uhradí sami, využít už od 1. září. V minulém roce ji, podle zveřejněných informací, zdravotníci aplikovali 1779krát.
Ložisko leží uprostřed lesů, a to přibližně osm kilometrů od Karlovy Studánky. „Jde o jediné místo na Moravě a ve Slezsku s ověřeným přírodním léčivým zdrojem rašeliny určeným pro lázeňskou péči. Roční těžba se obvykle pohybuje kolem deseti metrů krychlových, povolený limit dosahuje dvojnásobku,“ popsala Špačková.
Přímé rašelinové zábaly přitom patří k tradiční lázeňské léčbě. „Protože jsme léčebné lázně a jsme jediní na Moravě a ve Slezsku, kdo má rašelinu jako léčivý přírodní zdroj, chceme je nově nabídnout také lidem, kteří u nás nejsou na pobytu hrazeném zdravotní pojišťovnou,“ vysvětlila změny ředitelka lázní Irena Vašicová. „Rádi podpoříme ty, kteří se rozhodli investovat do svého zdraví.“
Rašelina je přitom znovupoužitelným zdrojem. „Pracovníci odtěžené pole označí cedulkou s rokem těžby, aby měli přehled o cyklu jeho využívání a následném zavodňování. Vytěžené místo postupně znovu zavážejí použitou rašelinou a nechávají je regenerovat,“ vysvětlila tisková mluvčí.
Po vytěžení zůstává samotná rašelina několik týdnů na gravitační skládce, kde z ní odteče přebytečná voda, a až následně putuje do lázní. „Před léčebným použitím ji pracovníci zpracují ve speciálním zařízení s hnětacími metlami. Při úpravě hlídají teplotu, která nesmí překročit 46 stupňů Celsia,“ popsala Špačková, jak se s rašelinou pracuje před použitím.
Na jednu aplikaci se spotřebuje v průměru až pět kilogramů rašeliny. Látka se nanáší přímo na ošetřovanou část těla ve vrstvě silné přibližně tři až čtyři centimetry. Při aplikaci má teplotu zhruba 40 stupňů. Procedura trvá však jen 15 minut, během celého léčebného pobytu ji pacient absolvuje v průměru osmkrát.
„Rašelina si po celou dobu procedury udržuje stálou teplotu. Rovnoměrně prohřívá tkáně, podporuje jejich prokrvení a látkovou výměnu a pomáhá uvolňovat svalové napětí,“ popsal lázeňský balneotechnik Tomáš Kocman. „Nejčastěji ji v lázních používáme při artrózách a dalších chronických potížích pohybového aparátu, například při bolestech kloubů, zad, svalů a úponů.“
