Hákový kříž na radnici a hořící synagoga. Před 85 lety začala nacistická okupace
Před 85 lety začala na území Čech a Moravy okupace ze strany nacistického Německa. Tehdy začalo šestileté období nesvobody, strádání a útisku. Jen z Prostějova odvlekli nacisté z politických důvodů celkem 270 Čechů.
Prostějov obsadili nacisté krátce po půl desáté, kdy přijelo před radnici první říšskoněmecké vojenské auto. Skupinka místních nadšenců vyvěsila na radniční věži nacistický prapor a v Prostějově zůstalo kolem dvou tisíc německých vojáků. „Hlavní zájem projevila německá armáda jednak o zdejší kasárna, především letecká, nedaleká letiště a také o vojenský výcvikový prostor na Drahanské vrchovině,“ uvedla prostějovská mluvčí Jana Gáborová.
Po ovládnutí mocenských pozic ve správě Prostějova započali nacisté také zásahy do městského života a perzekuce. Nejdříve začali s takzvanou akcí Gitter (Mříže), která byla mířená proti komunistickým funkcionářům. V souvislosti s válce proti Polsku začala další akce – Albrecht I, při níž zcela záměrně a bez důkazů uvěznili nacisté nejvýznamnější představitele českého národního života, politických stran, spolků i církví.
„Celkem bylo internováno z Prostějova v objektech bývalých železáren ve Štěpánově u Olomouce 22 osob (polovinu tvořili Židé). Někteří byli propuštěni, další byli přes Brno posláni do koncentračních táborů,“ pokračovala Gáborová.
Němečtí vojáci odvlekli z Prostějova, nebo zatkli z politických důvodů, celkem 270 Čechů, z toho 23 žen, přičemž 83 uvězněných lidí se nikdy nevrátili. Nejvíce se ale dotkla okupace židovského obyvatelstva. „Z Prostějova a okolí bylo odvlečeno více než 1200 osob, domů se vrátilo 109 z nich,“ pokračovala mluvčí.
Hlídali, aby se hasiči nedostali k hašení
Projevy okupace na sebe nenechaly dlouho čekat ani v Olomouci. V noci z 15. na 16. března zapálili Němci olomouckou synagogu. „Najednou vidím nad stromy takový obrovský dý a to byl dým, který vycházel ze zapálené olomoucké, krásné olomoucké synagogy, která byla prakticky nová a byla překrásně vyzdobená. Hořela hlavně kopule a další věci, které zapálili nacističtí pomahači, takoví ti olomoučtí nacisté,“ vzpomínal pro Paměť národa Vladimír Měřínský.
Klíčová role českých Němců při zapálení synagogy se podle Paměti národa objevovala i v dalších výpovědích pamětníků. Jejich vinu se ale nikdy nepodařilo prokázat. „Já jsem slyšela: ‚Hoří synagoga!‘ Tak jsem se tam šla podívat. Valil se z ní strašný kouř a kolem byly hlídky. Zajímavé bylo, že to byli čeští fašisti, kteří hlídali, aby se hasiči nedostali k hašení,“ vzpomínala další pamětnice Stanislava Šprincová. „Říkalo se, že Němci hasičům zakázali jí hasit. Začalo se hasit až k ránu, když zkopule synagogy šlehaly plameny,“ navázala pro Paměť národa pamětnice Edita Šťastná.
Osud stavby byl zpečetil příkaz k likvidaci ohořelých trosek. Nařízení podlehl i sousedící rabínský dům, který ale požár nijak neponičil.
Během druhé světové války vypravili do nacistických lágrů pět transportů. Z celkového počtu 3 507 lidí deportovaných z Olomouce a jejího okolí válku přežilo pouze 294 z nich.