Grafiky, které přežily staletí. Arcidiecézní muzeum odhaluje unikátní umění z dob renesance a baroka
Nejcennější a nejzajímavější grafické tisky z 16. až 18. století pocházející ze sbírek olomouckého arcibiskupství mohou ode dneška vidět návštěvníci Arcidiecézního muzea Olomouc. Grafiky uchovávané na zámku v Kroměříži zobrazují interiéry budov a zahrad, veduty měst a pohledy zachycující každodenní či sváteční život, řekli dnes novinářům zástupci muzea. Výstava s názvem Architektura v grafice 16. - 18. století bude otevřena do 4. ledna.
Přestože zobrazování architektury iniciovali v době renesance především sami architekti, brzy se rozvinulo jako samostatný umělecký žánr. "Autory grafických předloh se vedle architektů stále častěji stávali také malíři a specializovaní kreslíři, jejichž návrhy uskutečňovali profesionálně vyškolení rytci," vysvětlila kurátorka Muzea umění Helena Zápalková. Za skutečně výjimečného umělce lze podle ní považovat italského grafika Giovanniho Battistu Piranesiho, jenž dokázal ve svých leptech antických památek propojit školení architekta, vědce-archeologa a invenci umělce. "Právě jeho alba náleží v kroměřížské kolekci grafiky k těm vůbec nejcennějším," doplnila.
Na výstavě jsou ukázky nejznámějších ilustrovaných renesančních i barokních architektonických traktátů, praktických příruček i alb zaměřených na zobrazování perspektivy. Představeny jsou také návrhy samotných architektů i ukázky dobových ornamentálních vzorníků. Návštěvníci uvidí také scénografické kompozice, tisky dokumentující antické památky či historickou architekturu anglických středověkých klášterů od Václava Hollara.
Pro kroměřížskou sbírku je specifická bohatá kolekce reprezentativních alb věnovaných zámecké, palácové a zahradní architektuře. "Výpravností si s nimi nezadají ani četné topografické práce, ať již z produkce rytce a nakladatele Matthäuse Meriana či nizozemského kartografa Joana Blaeua," doplnil mluvčí muzea Tomáš Kasal.
Sběratelství grafiky olomouckých biskupů a arcibiskupů souvisí s dějinami kroměřížské zámecké knihovny, kterou v nově vybudované rezidenci založil v roce 1694 biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Soubory grafických listů či bohatě ilustrované knihy se objevují v inventáři zámecké knihovny od samotného počátku a jejich počet narůstal cílenými nákupy i osobními odkazy jednotlivých prelátů. Do samostatné sbírky vyčlenil většinu grafických listů spolu se vzácným souborem staromistrovských kreseb archivář a knihovník Antonín Breitenbacher v roce 1932. Část grafických alb přesto nadále zůstala součástí zámecké knihovny.
