Fialové koniklece, motýli i ťuhýci. Vzácné druhy přežívají díky pravidelné údržbě krajiny
Ve správě Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví (CHKO) se vyskytují takzvané stepní rezervace. Ty bývají ve vlastnictví soukromých majitelů a vyžadují každoroční péči s křovinořezy nebo se nechávají spásat stádem ovcí. Díky tomu se v krajině mohou vyskytovat tisíce vzácných rostlin i živočichů.
V CHKO jsou jasně stanovené hranice národních přírodních památek, o které pečuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Jde například o významnou lokalitu Kosířské lomy, kde jsou pozemky často v soukromém vlastnictví a je potřeba pravidelně udržovat, aby se dařilo zachovávat vzácné rostliny i živočichy v oblastech. „Národní přírodní památky mají jisté ochranné pásmo kolem sebe, které je často zarostlé křovinami. Ve spolupráci s vlastníky pozemků se snažíme nevhodné křoviny odstraňovat a stepní rezervace takto rozšiřovat. Důležitá je ale ta následná péče, protože to strašně rychle zarůstá,“ uvedl pro Report pracovník AOPK ve správě CHKO Vladislav Holec.
Ten oceňuje v oblastech využití stáda ovcí, které zde nechává spásat jeden ze soukromníků. „Je to nejlevnější a zároveň účinný způsob, jak o step pečovat. Oproti křovinořezům a sečení odpadá nutnost složitého odvozu biomasy,“ vysvětlil Holec. Na jiných místech pak pracovníci AOPK i další partneři vyřezávají náletové dřeviny nebo ručně kosí zarostlé louky. Tím umožňují návrat stepních rostlin.
Opatření, jak krajinu zachovat, probíhají v rámci projektu Jedna příroda. Podle Holce stojí za spoustou práce regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody. Díky tomu se tak daří v krajině udržovat řadu vzácných rostlin i živočichů. „Stovky lidí z jara chodí hlavně na koniklece velkokvěté. Ale nejde jen o ně, je tam i spousta bezobratlých živočichů, jako jsou motýli, kozlíčci, brouci, nebo i kudlanky,“ pokračoval Holec.
Bezobratlí zase tvoří potravu pro obratlovce, což zase umožňuje pozorovat v oblastech třeba ťuhýky nebo pěnice vlašské, které potřebují roztroušené křoviny. „Nikdy neodstraňujeme všechno. Pro ně to jsou útočiště v zemědělské krajině, ve které se ty roztroušené křoviny tolik nevyskytují,“ vysvětlil pracovník správy CHKO.
Ačkoliv stepní rezervace, které tvoří jakési ostrovy biodiverzity, podporují výskyt živočichů, ochranáři často bojují s tím, že se na ně živočichové nemají jak dostat. „Tyto druhy nejsou schopné přeletět monokultury kukuřice nebo obilí, které jsou mnohokrát ročně chemicky ošetřované. Proto se snažíme některé rezervace propojovat a stavy populací v rezervacích udržovat,“ podotkl.
