Edice Olomoučtí fotografové se rozšířila o další díl, dílo Blanky Lamrové

Třiasedmdesátiletá Lamrová se podle autorů monografie řadí do proudu českých fotografických dokumentaristek s humanistickým a sociálně emancipovaným přístupem. "Ve všech jejích fotografiích je nejčastějším námětem člověk a jeho vztah k okolí či k dalším lidem na pozadí dobových podmínek a událostí. Jako vnímavá pozorovatelka života kolem sebe si Blanka Lamrová zakládá na maximální možné autenticitě a síle okamžiku," uvedla editorka knihy a kurátorka Muzea umění Štěpánka Bieleszová.

Lamrová podle ní ve své tvorbě neuznává aranžování, manipulaci s fotografovanými modely a objekty, nepoužívá umělé osvětlení či blesk. Zachycuje svět bez příkras. "Tematicky se v její tvorbě výrazně propisují například cesty vlakem a normalizační atmosféra zrcadlící se ve výrazech ztrápených cestujících. V portrétech lidí z ulice si všímá zajímavých postaviček, především dětí a starých lidí, tedy dvou krajních pólů lidské existence," doplnila editorka.

Fotografka dokumentovala i folklorní festivaly, hnutí hippies či romskou komunitu, soustředila se i na ztrátu genia loci měst - zachycovala rozpad Kladna poznamenaného těžebním průmyslem, v odrazech kaluží pak chátrající Prahu 80. let. Cenné jsou i její snímky z roku 1989, kdy se jí podařilo zachytit řadu zlomových okamžiků, jako byla emigrace občanů NDR či sametová revoluce. "Díky Blance Lamrové máme v edici první představitelku ženské fotografické školy a zároveň se s ní vracíme k dokumentárnímu pojetí fotografie," uvedl Prstek.

Edici Olomoučtí fotografové připravuje Muzeum umění Olomouc ve spolupráci s Vydavatelstvím Univerzity Palackého. Série, která představuje mezinárodně významné fotografy spjaté s olomouckým regionem, si vysloužila například Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury či ocenění na zahraniční scéně. Dosud v ní vyšly knihy mapující dílo Miloslava Stibora, Petra Zatloukala, Karla Kašpaříka a Michala Kalhouse.