Dětská skupina, která myslí na celou rodinu. Baby Park dělá věci jinak

Veronika pracuje v dětské skupině Baby Park ve Velké Bystřici. "U nás máme tzv. pozvolnou adaptaci. Ta ve většině školek není moc obvyklá. Tento způsob je určen pro rodiny, které se chtějí od dítěte pomalu odpoutávat. Nejen dítě od rodiče, ale i rodič od dítěte,” vysvětluje Veronika Nevrlá. Často se podle ředitelky stává, že právě dítě je při loučení v pohodě, zato rodič se odpoutat úplně neumí a je to tatínek nebo maminka, kteří se chtějí loučit déle.

Baby Park je zapsanou dětskou skupinou na Ministerstvu práce a sociálních věcí, sama majitelka si dokončuje vzdělání pro speciální pedagogy. "Náš způsob přístupu je aplikován na základě mnoha konzultací s dětskými psychology i odborníky z oblasti pedagogiky. Navazujeme na tradici, kdy v Německu je tohle běžný způsob předškolního vzdělávání,” popisuje mně zdroje, o kterých ví, že se také pozvolnou adaptací zabývají.

V místní dětské skupině zároveň podporují zážitkovou pedagogiku. "To znamená, že si děti všechno, o čem si povídáme, zkouší i na vlastní pěst. Dojíždí k nám externí lektoři, protože máme i velmi malé děti, a s těmi je náročné někam jezdit, takže jezdí za námi. Často se o děti stará speciální pedagog,” říká mi ředitelka.

Individuální přístup je zásadní

"Máme tady 18 dětí na 4 dospělé,” odpovídá Nevrlá na otázku, kolik dětí v dětské skupině mají. "Osmnáct je pro nás maximální kapacita, to je určené legislativně.” Velkobystřická skupina aktuálně pracuje hlavně s mladšími dětmi. Věnuje se ale i předškolákům, nebo dětem s odkladem.

Skupina sice funguje ve Velké Bystřici, od Olomouce jako nejbližšího velkého města je to ale jen kousek. "Rádi bychom ale cílili i na děti z Olomouce, protože vím, že to co můžeme nabídnout, předčí vzdálenost,” vysvětluje Nevrlá.

Dětská skupina navíc nenabízí jen program pro děti, ale I jejich celé rodiny. "Máme tady babičky a dědečky, kteří dochází na pomalou adaptaci s dětmi, nabízíme i konzultace pro rodiče, jak to funguje a proč. Máme taky besedy pro rodiče na téma předškolního vzdělávání, ale už jsme měli i téma o puberťácích, se kterými rodiče potřebovali poradit,” vyjmenovává pedagožka z širokého spektra aktivit. Aktivity zároveň pomáhají se začleňováním dětí, ale i rodinných příslušníků.

Veronika chvíli přemýšlí, na co se nejčastěji ptají rodiče. "Určitě je to jídlo a stravování dětí. Jsme připraveni i na jakékoliv intolerance v jídle, zatím s tím nebyl problém.”

Adaptace chvíli potrvá, ale rodiče vědí, co mají dělat

S Veronikou Nevrlou se bavíme také o nutnosti rekonstrukce budovy a o školném. "V prosinci nás čeká velká rekonstrukce, provoz ale bude omezený jen částečně,” vysvětluje. Děti, které nastoupí v příštím školním roce tak přijdou do nového.

"Rodiče si školkovným zaplatí celý týden, ale děti mohou chodit kolik dní chtějí. Děti do 2 let mohou chodit jen 4 dny v týdnu do 12 hodin, ostatní děti jakkoliv,” popisuje pedagožka s tím, že vše záleží na rodičích. "Doporučujeme rodičům, že nejlepší je chodit každý den v rámci adaptace. Ne třeba celé dny, ale každý den, protože malé děti velmi rychle zapomínají, a pak mají pocit, že tady nikdy nebyly. Adaptace na prostředí totiž trvá u dítěte mezi druhým a třetím rokem měsíc,” dodává pohled odborníka.

A za jak dlouho se dítě oprostí od rodičů úplně? "To je individuální, a proto ta pozvolná adaptace. Měli jsme děti, které přišly, zamávaly a konec příběhu. U některých to trvá třeba tři měsíce,” odpovídá Veronika. "Proto se hodně bavíme I s rodinami dětí, protože to není jen o dítěti, ale celé rodině. Často rodičům říkáme, že pokud se blíží ten okamžik, kdy se dítě bude muset tady adaptovat, tak aby na ně nenabalovali další životní události - jako třeba odplenkovávání nebo zbavení se dudlíku.”

Podle Veroniky Nevrlé to pro dospělého člověka mohou být banality, ale pro nejmenší děti to může být jako maturita. Je ale několik tipů, jak dítě trochu rozptýlit při doprovodu do školky. "Často pomáhá přicházet s otcem, na kterého ty děti nejsou tak vázané, nebo i prarodiče, protože od nich jsou děti zvyklé odcházet. U matek je to těžší, dítě do věku tří let si myslí, že je součástí matky,” popisuje ředitelka.

Zajímá mě ještě, jak přesně adaptace probíhá. "Když už adaptace probíhá, pro rodiče platí pravidla. Máme pro ně lavičku, na které sedí jako na střídačce, dostanou itinerář, přečtou si, jak to u nás chodí,” vysvětluje Veronika z dětské skupiny Baby Park Velká Bystřice a pokračuje: "Zjišťují, co oni můžou ze své pozice udělat - třeba když za nimi přijde dítě s problémem, tak oni ho mají stejně poslat za vychovatelkou, aby si zvyklo, kdo mu tady pomůže. A rodiče pak pomalu postupně opouští tu třídu. Na odpolední spaní zůstávají jen děti, které jsou plně adaptované.”

Nabízíme arteterapii i sportovní kynologii

I když v dětské skupině tato povinnost není, v Baby Parku rodiče mají také přehled o vývoji dítěte díky pedagogické diagnostice. "Děti pozorujeme a sledujeme jejich vývoj, uděláme s nimi nějaká cvičení a každý půl rok se to vyhodnocuje. Je to pro rodiče a děti s tím odchází do státní školky nebo školy a tam se podle toho můžou orientovat a přistupovat k dítěti individuálně.”

Baby Park Velká Bystřice ale nenabízí jen zajištění dětí během dne, dětská skupina pravidelně nabízí i arteterapii, v jejím rámci děti zpracovávají keramické výrobky, nebo zahradní terapie. "Máme pravidelně arteterapie dvakrát do měsíce, třeba keramiku. Děti potom odchází s vyrobenou věcí. Paní nabízí i lekce pro rodiče,” začíná s výčtem Veronika.

Děti se ale mohou zapojit i do dalších programů, jako jsou třeba Děti na větvi, kdy vyrábí ptačí hnízda po celý rok. "Jezdí tady i paní, která ukazuje, jak se čistí zoubky, nebo paní květinářka a děti vyrábí věci z přírodnin. Také děláme sportovní kynologii, jezdí tu paní s pejskem,” popisuje Veronika další činnosti. Celoročně také ve Velké Bystřici nabízí zahradní terapii, kdy s dětmi pěstují bylinky a zeleninu. "Vedeme je přes tu zážitkovou pedagogiku k ekologii, aby se dokázali hezky starat o přírodu a životní prostředí. A děti to hodně baví,” dodává.