Není to jen práce, týraní psi jsou moje srdeční záležitost, říká provozní psího domova

My se momentálně nacházíme v psím domově tady v Žerotíně, já ale vím, že jste původně sídlili v Křelově, co vás motivovalo k tomu se přesunout?

K přesunu nás motivovali hlavně místní obyvatelé, kteří měli s hlukem zvířat velké problémy. Další motivací pro nás byly větší prostory.

Váš pozemek měří dohromady přes 5 tisíc m², co vše se na tak velkém prostranství nachází?

Nachází se tady osmnáct výběhů s kotci, psi spolu mohou být buď po dvou nebo samostatně, pokud se s ostatními psy nesnesou. Kromě kotce u nás má každý z nich také obdélníkový výběh o 100 m² zatravněné plochy. Když říkám kotec, myslím tím nonstop otevřený prostor s přístřeškem, zateplenou boudou a podestýlkou. Každý pes chodí denně do volného výběhu, který má přes 2 tisíce m². Mimoto chodí také na procházky a pokud je dostatečně kontaktní, tak chodí i s dobrovolníky. Nachází se u nás také ošetřovna, pooperační místnost i tři karanténní pokoje.      

Kdo může najít ve vašem psím domově útočiště?

Seniorní, handicapovaní, ale i problémoví psi, na které se ostatně specializujeme. Kromě pejsků u nás mohou najít svoje místo také kočičky. Mívali jsme i kočičí pokoj s výběhem, ale kvůli velkému počtu psů jsme ho museli zrušit. Nakonec jsme našli paní, která si vzala kočky do dočasné péče a skrze ni jim stále hledáme domov.

Poskytujete zvířatům pouze přechodný domov, nebo tu některá mohou zůstat i natrvalo?

Prioritně se snažíme najít domov všem. Samozřejmě máme pejsky, kteří mají problémy s chováním, jsou staří nebo nějak handicapovaní, ale pokud nám zájemci nabídnou podmínky, které jsou pro pejska adekvátní, tak se ho snažíme umístit. Pokud to jsou pejsci, kteří si prošli nějakým silně traumatickým zážitkem a nacházeli se ve špatném prostředí polovinu svého života, nebo mají nějaký handicap, kteří lidé neakceptují a nedaří se nám je umístit, tak u nás dožívají. V tom případě se jim snažíme maximálně vynahradit to, co za celý svůj život nezažili.  

Kolik máte momentálně zvířat v psím domově?

Společně s dočasnými péčemi u lidí máme momentálně 51 psů a 14 koček. Mnohdy je to finančně hodně nákladné, protože psi v dočasných péčích často trpí nějakými zdravotními obtížemi a musí brát léky. Jeden pejsek z dočasné péče je těžký kardiak a měsíčně nás léky na léčbu srdce společně s výdaji za jídlo vychází na 4 tisíce.

Koupíte-li si psa, stáváte se pro něj pánem, adoptujete-li psa, stáváte se pro něho bohem

Kolik z nich je připraveno k adopci a na co by měl být zájemce o adopci připraven?

Udatelní jsou kromě tří psů momentálně všichni. Je to především o lidech, spoustu z nich má zkušenost s pejskem, kterého měli od štěněte, a který za sebou neměl žádnou negativní zkušenost s lidmi. Pokud si tady vyberou pejska, který za sebou špatnou zkušenost má, tak si s ním nejdříve musí vybudovat vztah a stát se pro něj autoritou, aby je poslouchal. Dáváme tzv. zkouškové období, nezříkáme se zodpovědnosti ani poté, co si člověk pejska vezme. Pokud to nefunguje, tak se vrací zpátky k nám.

Všimla jsem si, že nabízíte také adopci virtuální, jak to funguje?

Spočívá to v tom, že si zájemce na našich webových stránkách vybere pejska, kterého by chtěl podpořit a měsíčně pak posílá částku, která není nijak ohraničená. Nebráníme se ani tomu, že se s ním jeho virtuální páníček po vzájemné domluvě přijede seznámit. Může ho vyvenčit a donést mu třeba hračku nebo pamlsek. Doporučujeme, aby lidé nejdříve zavolali a zeptali se, co má pejsek rád, pokud jsou z daleka, mohou mu poslat například balíček. Pokud se jedná o handicapovaného pejska, mohou jeho virtuální majitelé přispět na jeho zdravotní stav, například když zaplatí výdaje za léky.

Jaký je proces získání pejska do péče psího domova?

Většinou dostaneme oznámení, že se někde zvíře nachází ve špatných podmínkách, já osobně za majiteli toho zvířete přijedu a snažím se s nimi vykomunikovat zlepšení podmínek. Primárně se snažím o to, aby se zvířete vzdali, někdy to nejde, v tom případě se jim alespoň snažím nabídnout nějakou formu spolupráce, například že náš psí domov zajistí na vlastní náklady lepší boudu, krmení, veterinární ošetření nebo oplocení. Často se setkáváme s tím, že nám lidé nahlásí případ, o kterém ví sousedé z okolí i několik let, ale nikdo z nich nenajde odvahu a majiteli psa se o jeho špatném zacházení nezmíní. Když poté přijedeme na místo, první věc, co nám majitel řekne je, že si tady nikdy nikdo nestěžoval. Lidé nemůžou spoléhat na to, že majitelé ke psům začnou přistupovat jinak. Všechno je to jen o tom nebýt pasivní a na problém soustavně upozorňovat.

Kde stále berete to úsilí v tom pokračovat?

Přiznám se, že asi díky vyšší moci, je to pro mě poslání a srdeční záležitost, proto se jmenujeme Psí domov Pod křídly anděla. Andělé jsou ochránci bezbranných stejně jako my, drží s námi nad zvířaty ochranná křídla. Já jsem člověk, který věří v dobro a taky v to, že pokud děláte něco s velkým úsilím a vytrváte, vždy se to povede. Někdy je to běh na dlouhou trať a stojí to strašně moc úsilí, ale když pak vidíte to zvíře, které udělalo obrovský pokrok a proměnilo se k nepoznání, tak se neubráníte slzám.

Kdo všechno tvoří jádro týmu?

Jsem to já a moje kolegyně Denča, která je zároveň mojí partnerkou i ošetřovatelkou. Když jsem někde na výjezdu, tak mě v domově zastupuje. Poté jsou to tři ošetřovatelky, které jsou tady na ranní a odpolední směnu. Týden musí být pokrytý nonstop, dohromady přitom fungujeme pouze v pěti lidech. Máme i dobrovolníky, ale ti nám pomáhají primárně s venčením.

Chceme lidem ukázat, jak můžete psovi zničit psychiku tím, že ho někde zavřete

Psí domov Pod křídly anděla provozuje spolek Zastavme utrpení, co vás motivovalo k tomu ho založit?

Jsme nezisková organizace a jako spolek působíme samostatně od roku 2011. Zakládala jsem ho s nadějí, že se mi podaří veřejnost zmobilizovat k tomu, aby se začala o opuštěné psy více zajímat. Šlo mi o to, aby si uvědomili, že oni sami se můžou zapojit do procesu záchrany a vidět průběh toho, co vidí ten záchranář. Začala jsem to dělat formou, kterou jsem postrádala u ostatních. Nelíbil se mi přístup jiných spolků, kde se pořád jen vybírali peníze na sbírku, ale nikde nebyl zdokumentovaný začátek a průběh cesty záchrany psa, to mě motivovalo k tomu si založit svůj vlastní spolek. U nás člověk vidí, jak se pes léčí, postupně začíná spolupracovat a začíná lidem důvěřovat.  

Váš spolek provozuje nejen psí domov, ale také psí hotel. Jaké typy ubytování nabízíte a v jakém rozmezí se pohybuje cena?

V zásadě nabízíme tři typy ubytování – Standard, Relax a Aktiv. Standard je venkovní ubytování pro psy, kteří jsou zvyklí být volně na zahradě. Pes má k dispozici venkovní výběh, otevřený kotec a zateplenou boudu. Poté nabízíme ubytování Relax, to se nachází v domě. Pes má samostatný pokoj s vytápěním, oknem, místo dveří mříže, skrze které vidí na chod celého domova. Pokud je to pes konfliktní, tak má místo mříží dveře, aby byl více v klidu. K dispozici má také lítačky, skrze které se dostane do výběhu. Pokud by zájemci chtěli, máme také ubytování typu Aktiv. To se v zásadě neliší od ubytování typu Relax, ale pes dostává více pozornosti od ošetřovatele. Kromě velkého výběhu má nárok i na dlouhou procházku mimo areál. Tento typ ubytování je hlavně pro psy, kteří jsou na páníčkovi hodně závislí a odloučení špatně snáší. K dispozici máme momentálně tři vnitřní pokoje a jeden venkovní, prioritu u nás mají pořád záchrany, takže nemůžeme obětovat více pokojů. Co se týče ceny, pohybuje se od 450 korun na den.

Čím myslíte, že se lišíte od jiných psích hotelů?

Některé hotely fungují při útulcích, kde mají psi jenom kotcové ustájení s malým zázemím, toto já za hotel nepovažuju. Hotel si představuju tak, že zvíře dám někam, kde se bude cítit jako doma, a to prostředí tomu také bude nasvědčovat. Na rozdíl od ostatních hotelů nabízíme ubytování opravdu pro všechny kategorie psů, neděláme rozdíly. Útočiště u nás najdou psi seniorní, handicapovaní i problémoví, dále také háravé feny i štěňata. Bereme i pejsky všech velikostí, což u ostatních hotelů není samozřejmostí. Naší srdcovkou jsou psi typu bull, které často hotely nechtějí kvůli malým nebo středním psům, u nás se jim ale věnujeme veškerou péči.  

Blíží se Vánoce, vy každý rok pořádáte sbírku Vánoční strom splněných přání, jak mohou lidé přispět?

Nám pomůže prakticky cokoli. Ať už to jsou dezinfekční prostředky, mopy nebo prací prostředky. Dále pak kočkolity, granule, konzervy, těstoviny nebo rýže. Moc bychom také ocenili velký nerezový hrnec na vaření masa nebo papiňák. Podpořit nás mohou zájemci také finančně na našich webových stránkách.

Chtěla byste závěrem vzkázat něco vašim podporovatelům?

Pokud bych mohla veřejnost o něco poprosit, tak je pro nás kromě venčení a adopcí strašně důležitá dočasná péče, a to i přesto, že hradíme krmení, veterinární péči nebo výbavu v podobě pelíšku. Pro dočaskáře není péče nijak svazující, protože může být domluvená i na omezenou dobu. Podle mě je to perfektní řešení například pro seniory, kteří si na stáří chtějí pořídit pejska, ale bojí se, že ho neuživí, nebo je přežije. Největším problémem je pro nás omezená kapacita. V pořadníku nám mnohdy čekají zvířata, která jsou v podmínkách, které nejsou dlouhodobého přežití. Přestože máme domluvenou možnost odebrání, nemůžeme dlouho čekat, protože by si to původní majitelé mohli rozmyslet. Pokud si člověk vezme zvířátko do dočasné péče, jsme mezitím schopni poskytnout azyl a pomoc jinému pejskovi nebo kočičce.