Po 82 letech se hrdina vrátil domů. Ostatky parašutisty Martínka se vrátily do vlasti
Po dlouhých dvaaosmdesáti letech se do svého rodného města vrátil jeden z jeho nejodvážnějších synů – parašutista, vlastenec a sokolský činovník kapitán Bohumír Martínek. Ostatky statečného muže, který položil život v boji proti nacismu, byly po exhumaci z hřbitova Perlacher Forst u Mnichova 31. října uloženy na městském hřbitově v Prostějově.
Ministerstvo obrany České republiky, Odbor pro válečné veterány a válečné hroby, se na město obrátilo se žádostí o spolupráci při repatriaci ostatků. Společně s Klubem výsadkových veteránů Prostějov bylo vytipováno důstojné místo pro nový válečný hrob.
„Na základě žádosti ministerstva bylo na hřbitově v ulici Brněnská vytipováno Klubem výsadkových veteránů důstojné místo pro zřízení válečného hrobu. Nachází se ve skupině č. 10, v blízkosti dalších významných hrobů, o které pečuje Statutární město Prostějov – například hrobu generála Dudy, společného hrobu vojáků padlých v 1. a 2. světové válce či hrobu letců, kteří položili životy během 2. světové války,“ uvedl náměstek primátora Jiří Pospíšil (PV).
Mladík, který si vybral čest a boj
Bohumír Martínek se narodil 21. března 1916 v Prostějově. Už od dětství byl aktivním členem Sokola. Po maturitě na prostějovském reálném gymnáziu v roce 1935 vstoupil do armády a postupně absolvoval důstojnickou školu i vojenskou akademii v Hranicích.
Po okupaci Československa Německem v roce 1939 byl z armády vyřazen. Přesto se rozhodl bojovat za svobodu dál – a na jaře 1940 odešel do zahraničí, aby se připojil k čs. zahraničním jednotkám. Přes Jugoslávii, Bejrút a Marseille se dostal do Francie a po její porážce odplul do Velké Británie. Tam vstoupil do 1. československé divize a později se přihlásil do výcviku pro zvláštní operace v okupované vlasti.
Prošel výcvikem sabotážních a parašutistických kurzů, mimo jiné na legendární stanici STS 51 v Ringway u Manchesteru. V prosinci 1942 byl jmenován velitelem výsadkové skupiny BRONSE, která měla být vysazena na západní Moravě.
V noci z 14. na 15. března 1943 vzlétl z Anglie letoun Halifax Mk. II. BB 28 (NF-O) od 138. perutě RAF se skupinou BRONSE na palubě. Cílem byl prostor u Jedovnice. Do cíle však nikdy nedoletěli. Nad Bavorskem se letoun dostal do palby německého protiletadlového dělostřelectva a ve 23:43 hodin se zřítil v plamenech poblíž mnichovského letiště Neubiberg.
Celá posádka zahynula. Bohumír Martínek měl tehdy pouhých 27 let. Jeho přítel a radiotelegrafista František Vrbka podlehl těžkým popáleninám o několik dní později v pražském lazaretu SS.
Odvaha, která přetrvala
Za svou statečnost byl Bohumír Martínek posmrtně vyznamenán Československým válečným křížem 1939, Československou vojenskou pamětní medailí i Křížem obrany státu. V roce 2025 byl povýšen in memoriam do hodnosti štábního kapitána.
Klub výsadkových veteránů Prostějov se stal hlavní silou, která návrat hrdiny umožnila. „Naši předchůdci, hrdinové druhé světové války, stateční výsadkáři jako Bohumír Martínek, jsou vzorem pro každého vojáka speciálních sil a je naší ctí a zároveň morální povinností podílet se na zachování jejich odkazu i pro generace příští,“ uvedl generál Ondrej Páleník.
