AI může v terapii pomoci. Olomoucká psycholožka upozorňuje na zásadní „ale“
Ano, ale… Tak se dá shrnout odpověď na otázku, zda umělá inteligence může být užitečná v psychoterapii. Podle psycholožky Barbory Kuté z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP, která se této problematice věnuje a podílela se i na vývoji aplikace zaměřené na podporu duševního zdraví a wellbeingu, je při komunikaci s „umělým terapeutem“, stejně jako jinde v digitálním světě, důležité umět se správně zeptat a nevěřit všemu.
Barbora Kutá ve své studii porovnala efektivitu online intervencí prostřednictvím specializovaného chatbota a obecného modelu ChatGPT.
Dospěla mimo jiné k podobným zjištěním jako jiné z dosavadních výzkumů využití umělé inteligence v psychoterapii: takové intervence mohou pomoci k redukci symptomů deprese nebo úzkosti a zvýšit wellbeing. Zabývá se ale i dalšími souvisejícími otázkami, například jaké nástrahy komunikace s těmito pomocníky má nebo jaký vztah si uživatelé k nim vytvářejí.
„Nespornou výhodou je, že člověk, který potřebuje nějak pomoci, nemusí čekat a svůj problém může ihned řešit. Tím, že na druhé straně není jiný člověk, se navíc posiluje pocit anonymity a bezpečí, kdy se dotyčný nemusí bát, že ho někdo bude hodnotit nebo soudit,“ přibližuje.
Jako psycholožka v tom však vidí úskalí, ať už jde o možný vliv na schopnost „zvládat nějaký čas nepohodu“ nebo o ono „nehodnocení“.
„Samozřejmě poplácání po ramenou někdy stačí. Obecné AI modely jsou ale ve své podstatě validující. Potvrdí vám, že je v pořádku, že se takto cítíte nebo že si něco myslíte, ve většině případů vás nekonfrontují, pokud si o to neřeknete. Je tak třeba mít jasnou motivaci a umět správně zformulovat, co řeším a co očekávám.“
Další zásadou je nevěřit všem reakcím AI modelů.
„Stačí napsat něco jako ‚dobře, ale nemůže to být jinak?‘, zpochybnit tu odpověď a rázem můžu dostat varianty, které rozšíří ten můj aktuální pohled. Musím si o to ale říct. Vůbec je potřeba si uvědomit, že jsem to já jako tazatel, kdo je odpovědný za průběh konverzace – oproti tomu, když jdu s problémem za ‚živým‘ terapeutem, který rozhovor odborně vede. Při osobní návštěvě také hrají svoji roli vzájemné emoce, to online úplně nefunguje,“ podotýká Barbora Kutá.
Do vod AI vykročila ještě coby studentka psychologie na filozofické fakultě. Využití v psychoterapii bere jako další možnost a očekává do budoucna řadu zajímavých poznatků, vždyť výzkum je teprve na svém začátku a je komplikovaný rychlým vývojem chatbotů. Zároveň ale věří v sílu lidského kontaktu a také třeba jógy, jejíž je lektorkou.
