Zoo Olomouc přivítala mládě hrabáče kapského

V náročnosti chovu je třeba vycházet ze skutečnosti, že hrabáč je aktivní v noci. V přírodě hrabáčí matka obvykle tráví s mládětem v noře den, zatímco v noci mládě samo spí a matka ve stepi shání potravu.

„Hrabáčí matka má totiž o mateřské laskavosti trochu jiné představy než většina z nás, navíc je občas dosti nepozorná, neopatrná a s kojením mláděte si nedělá příliš velké starosti. Proto, pokud se chtějí chovatelé zoologických zahradách vyhnout zbytečným ztrátám, musí mládětivěnovat velkou péči,“ uvedla zooložka Eliška Veselá

V zoologické zahradě v prvním období života mládě v noci spí v bedně vyhřívané zhruba na 33 st. C, zatímco ve dne chovatelé malého hrabáče v době mezi 5. hodinou ranní a 23. hodinou večerní přikládají k matce na nakojení.

„Naše hrabáčí samice tentokrát jako moderní matka rodila za přítomnosti otce, který ale porod prospal,“ dodala Veselá.

Mláděti se daří velmi dobře. Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020, prozatím se podařilo odchovat 3 mláďata.

Hrabáč patří mezi velmi vzácně chované druhy. Chová jej přibližně 25 evropských zoo, přičemž od začátku roku 2026 se v Evropě narodila jen 4 mláďata. V České republice se kromě olomoucké zoo s hrabáči můžeme setkat v Praze, Plzni a Dvoře Králové, kde též v současné době odchovávají mládě. 

S tímto zavalitým savcem se můžeme setkat v Africe, na jih od Sahary. Příznačný je pro něj prasečí rypáček, zaječí uši a ocas klokana, jehož tělo pokrývají řídké štětinky. Končetiny má zakončeny dlouhými drápy. Vypadá, jako by si kreslíř vyhrál a smíchal několik zvířat dohromady.

Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí pro psy, žloutků, banánů, rozvařené rýže, ovesných vloček, mrkve a jablka. Oblíbení jsou mouční červi.