Z Říma na Moravu přinesl nový malířský rukopis. Sadlerovy fresky uvidí veřejnost po desítkách let
Dílu jednoho z nejvýznamnějších barokních malířů Josefa Ignáce Sadlera (1725-1767) je věnována nová výstava umístěna v prostorách Šternberského kláštera ve Šternberku na Olomoucku. Sadlerovo dílo v podobě závěsných a oltářních obrazů a freskových realizací je soustředěno především na střední a severní Moravě a ve Slezsku. V klášteře jsou vystaveny nejen jeho známé olejomalby, ale i pět nově identifikovaných děl, řekl dnes ČTK kurátor výstavy Petr Arijčuk. Výstava je otevřena při příležitosti 300. výročí jeho narození, potrvá do konce října.
Podle kurátora a znalce barokního umění Arijčuka je Sadler charakterizován odborníky jako pozdní květ baroka na Moravě a tak trochu záhadný malíř. "Josef Ignác Sadler je pozoruhodný malíř, je zřejmě jediný malíř původem z Moravy, který se v 18. století oficiálně školil na římské akademii, kde byl zapsán mezi studenty. Poté odchází na Moravu a přináší do prostředí Olomouce, jednoho z velkých uměleckých center na Moravě té doby, poněkud jiný výtvarný projev," uvedl kurátor.
Jeho tvorba po návratu z Říma byla přitom limitována dobou pouze 16 let, na počátku roku 1767 ve věku nedožitých 42 let v Olomouci zemřel. "Ve veřejném prostoru je jeho tvorba k vidění například u Panny Marie Sněžné v Olomouci, ve Velkém Týnci, v Hněvotíně či ve Velkých Heralticích ve Slezsku, ale i na jižní Moravě v premonstrátském klášteře v Louce. První obrazy, které však vznikaly po jeho příchodu z Říma, byly pro šternberského převora," řekl kurátor s tím, že jeho dílo mají ve sbírkách také tuzemská muzea a galerie.
Dílo předního barokního malíře představilo v regionu naposledy v roce 2011 Arcidiecézní muzeum v Olomouci. Podle Arijčuka se od té doby objevila řada jeho dosud neidentifikovaných prací, jeho autorství bylo zjištěno například při badatelských výzkumech. "Příprava výstavy tak byla částečně založena na nově zjištěných obrazech, s prezentací výběru obrazů, které se na střední a severní Moravě nacházejí a postihují alespoň rámcově jeho tvorbu," doplnil kurátor.
Josef Ignác Sadler se narodil v roce 1725, v roce 1745 odešel na studijní cestu do Itálie, kde působil většinou v Římě a v závěru studia získal ocenění za kresbu s námětem Josefa Egyptského. Na Moravu se Sadler, který byl zároveň žákem a švagrem barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho, vrátil v roce 1751. Pro šternberské augustiniány namaloval proslavené dílo Zvěstování Panně Marii. Sadler namaloval také řadu závěsných a oltářních obrazů a fresek zejména na střední Moravě a ve Slezsku. Vrcholem jeho freskařského díla je výzdoba bývalého augustiniánského kostela Nejsvětější Trojice ve Fulneku.
