Z kuchyňského odpadu bude energie, díky novým popelnicím

„Nový odpadový zákon ukládá obcím povinnost omezit skládkování znovu využitelných a recyklovatelných složek komunálního odpadu a my nyní vycházíme vstříc jejich poptávce po separaci gastroodpadu. Ta má být navíc brzy pro obce povinná. Projekt Třídím gastro je první iniciativou podobného druhu v republice a jak se ukazuje na případě Šumperka, lidé mají o projekty tohoto typu zájem a rádi se na správném třídění gastroodpadu podílejí. Věřím proto, že i v Olomoucí, s níž nyní nově navazujeme spolupráci, se projekt osvědčí,“ podotýká Tomáš Voltr, výkonný ředitel Energy financial group.

„Jsem moc rád, že se nám podařilo navázat spolupráci s firmou, která projekt „Třídím gastro“ úspěšně odstartovala už na Šumpersku. V Olomouci lidé tuto možnost najdou od listopadu na čtyřiceti místech lidnatého sídliště Povel, kde mohou do tmavě hnědých popelnic s označením „gastroodpad“ vhazovat kuchyňské zbytky i třeba prošlé potraviny. Podtrhuji tmavě hnědé, protože světle hnědé nádoby na bioodpad již v ulicích máme a právě v nich mnohdy nesprávně končí gastroodpad živočišného původu, který tam nepatří. Věřím, že pokud budou Olomoučané této možnosti využívat, podaří se poměrně výrazně snížit podíl směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku. Každá recyklace má smysl. Snad bude třídění odpadu z kuchyně úspěšné i v Olomouci,“ věří náměstek primátora města Olomouce Otakar Bačák, který má odpadové hospodářství města ve své kompetenci.

Projekt Třídím gastro odstartoval v několik obcích na Šumpersku. Speciální sběrné nádoby na kuchyňské zbytky byly zatím umístěny v Šumperku, Velkých Losinách, Rapotíně, Novém Malíně a Bludově, od 1. listopadu je ve svém městě naleznou také obyvatelé Olomouce. EFG následně zajišťuje jejich svoz do bioplynové stanice v Rapotíně k dalšímu zpracování. Do označených tmavě hnědých sběrných nádob o objemu 120 l mohou občané vyhazovat širokou škálu kuchyňských odpadů, jako jsou tepelně upravené i neupravené potraviny rostlinného či živočišného původu, prošlé potraviny i s původním obalem, maso, mléčné výrobky, pečivo, cukrovinky, čaje či kávovou sedlinu.

„Tento odpad je možné do popelnice vhodit v jakémkoli obalu kromě skla, to do nádob na gastroodpad nesmí. Tyto nádoby budou vypadat vlastně jako menší popelnice na bioodpad, ale budou mít speciální těsnící systém, aby vychozené zbytky v okolí nezapáchaly a nelákaly třeba potkany. Podle zkušeností odborné firmy ze Šumperska měla prý instalace těchto sběrných nádob dokonce takový efekt, že se u kontejnerů i v rizikových lokalitách potkani přestali úplně objevovat. Právě proto, že už je nelákaly zbytky jídla vyhozené do klasických popelnic nebo kontejnerů na směsný odpad. To samozřejmě může dobře fungovat pouze v případě, že nádoby budou lidé pečlivě zavírat. Konkrétně Povel v posledním roce bojuje s větším výskytem potkanů, proto doufám, že třídění kuchyňských zbytků zafunguje i v tomto směru,“ vysvětluje používání i výhody nových sběrných nádob náměstek Bačák s tím, že pokud se projekt u Povelských osvědčí, bude chtít vedení města popelnice na gastroodpad instalovat i na dalších místech v Olomouci. Mohlo by se tak stát pravděpodobně v polovině příštího roku.

„Rozhodli jsme se projekt pilotně zahájit v okolí naší bioplynové stanice v Rapotíně, abychom viděli, jak se ujme. Po čtvrt roce od spuštění už víme, že jdeme správným směrem, čemuž napovídá i nově navázaná spolupráce s Olomoucí. Lidé se do třídění gastroodpadu pustili velmi zodpovědně, takže např. ze Šumperka k nám do Rapotína každý týden putují více než 2 tuny biologicky rozložitelného odpadu. To ročně dělá zhruba 100 tun odpadu, který neskončí na skládce, ale místo toho najde energetické využití. Takové množství dokáže zajistit elektřinu na celý rok až pro 40 domácností nebo vytvořit bioCNG k ujetí cca 100 000 km,“ uzavírá Tomáš Voltr, výkonný ředitel Energy financial group.