Vědci z UP: Některé části Evropy čelí invazi agresivních sršní asijských
Některé části Evropy čelí invazi agresivních sršní asijských, které decimují včelstva a chovatelům způsobují velké ztráty. S těmito útočnými sršněmi se potýkají například včelaři ve Francii, Portugalsku či Španělsku, pozorovány ale byly i v Bavorsku. Na území České republiky jejich přítomnost kvůli chladnému zimnímu počasí zatím nebyla zaznamenána, odborníci však vyzývají k obezřetnosti. Dnes o tom informovali odborníci z katedry biochemie a geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Útočná a dravá sršeň asijská, která se specializuje na lov včel, pochází z jihovýchodu Asie. Do Evropy pronikla v roce 2004, kdy byla poprvé pozorována ve Francii. V následujících letech se rozšířila do dalších zemí. "V roce 2010 byla nalezena na severu Španělska v oblasti Navarra a následně se šířila západně až do oblasti Galicie, kde byla první hnízda objevena v roce 2012. Na území Portugalska asijskou sršeň odhalili v roce 2011," uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky. V současnosti se sršně asijské šíří hlavně ve Španělsku, Portugalsku a ve Francii, v oblastech blíže Atlantickému oceánu. V Německu či Velké Británii byl jejich výskyt zatím zaznamenán ojediněle a hnízda byla rychle zlikvidována.
Ve španělské Galicii nebo v Portugalsku se výskyt těchto sršní za několik málo let stal významným faktorem úhynu včelstev i nižší produkce medu. "Nálety sršní likvidují celé včelnice, čítající i několik desítek včelstev. Včelstva sice mohou do jisté míry útokům čelit, ale za cenu sníženého výnosu medu a rozvoje včelstva, protože sršně velmi omezují letovou aktivitu včel a tím přínos pylu a sladiny," doplnil Jiří Danihlík z katedry biochemie.
Na území ČR zatím nebyla přítomnost sršní asijských zaznamenána, jejich přezimování komplikuje chladné zimní počasí, ostražitost je však podle odborníků na místě. Poukazují na možnost, že se sršeň asijská přizpůsobí středoevropským podmínkám natolik, že zde bude schopná přezimovat. Pomoci v boji s tímto invazním druhem sršní mohou podle nich i laici, kteří si na zahradě či v přírodě všimnou podezřele vypadající sršně nebo hnízda. "Důležité je tento nález vyfotografovat... Fotografii lze zaslat včelařským odborníkům či pracovníkům Státní veterinární správy," doplnil Brus.
Hnízda je nutné zlikvidovat dříve, než kolonie sršní asijských na sklonku léta vyprodukuje pohlavní jedince. Pro včelaře budou postupně vznikat různé materiály, aby se zvýšila jejich informovanost a nedocházelo k zbytečné likvidaci sršně obecné, která je pro ekosystém prospěšná. Sršeň asijská má spíše černé zbarvení a vyznačuje se širokým oranžovým pruhem na zadečku a tenkým žlutým proužkem na prvním zadečkovém článku. Měří 17 až 32 milimetrů. Naproti tomu sršeň obecná má převážně světle žlutý zadeček s černými pruhy. Hlava je zepředu žlutá a shora červená. Dělnice měří 18 až 23 milimetrů.
