V Olomouci rostou nové čtvrti. Musíme rozšířit školy a postavit nové školky, říká Zdeněk Bogoč

Z okna koukáte na hokejový stadion. Věnujete se tady i nové hokejové hale?

Ano, byl ustanoven vyjednávací tým, který je složen z vedení města a poslance Milana Ferance (ANO). My vytváříme podporu tomuto vyjednávacímu týmu. Spolupracujeme i s advokátní kanceláří a firmou zabývající se ekonomickým poradenstvím. Jedná se o velký městský závazek do budoucna, na velké množství let a o velkém finančním objemu. Koordinujeme jednání. S poradními společnostmi pracujeme na podkladech, které potřebujeme pro rozhodování orgánů města, jestli se pustit do projektu haly na Velkomoravské nebo začít s opravou „plecharény“.

V momentě rozhodování musí mít zastupitelé a radní připravené adekvátní podklady - ekonomické propočty o provozu a investicích. Velice důležitým tématem jsou provozní výdaje města v celkovém objemu. A myslím tím v širším kontextu, protože městu významně rostou výdaje na provoz, údržbu a poskytování služeb tedy například čištění komunikací, údržbu zeleně, odvoz odpadu, provozování městské hromadné dopravy nebo na kulturu. Tyto výdaje rostou rychleji než příjmy a dnes činí přes 57 procent rozpočtu města.

U vás se tedy sbíhají informace a dokumenty a vy vytváříte doporučení?  

Naše závěry zatím předáváme vyjednávacímu týmu. Pak tu existuje i pracovní skupina složená se zástupců opozičních politických subjektů. V ní budeme podklady projednávat v rámci širší skupiny. Na základě debaty v rámci vyjednávacího týmu budeme pracovní skupině předkládat doporučení dalšího postupu. Naše podklady a doporučení musí být samozřejmě objektivní.

Asi nevstáváte a neusínáte jen s hokejovou halou, co dále máte na starosti? 

Musím svoji práci rozdělit do tří oblastí. Věnujeme se strategickému a udržitelnému rozvoji města. Zde se řídíme podle strategického plánu města Olomouce. Jedná o dlouhodobější plánování budoucnosti města a jeho vize do roku 2030. Jde o nosný dokument, který obsahuje velké množství témat a aktivit.

Druhou oblastí je energetika. Připravujeme žádost o vznik energetického společenství, kam chceme zahrnout městské firmy a příspěvkové organizace. Podaří se nám lépe hospodařit s energiemi. Momentálně připravujeme projekt velkého fotovoltaického parku v Grygově, který by byl realizován na území bývalé skládky. Elektrická energie odtud by nám pomohla se zlevněním nákladů například na provoz dopravního podniku a školních kuchyní.

A posledním je udržitelný rozvoj města, tedy přizpůsobení se změnám klimatu, úspory na elektřině, vodě a teple. Udržitelnost je také o zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů města. V takovém případě zajišťujeme odborům veřejná projednávání a připomínkování veřejnosti, například územních studií, rozvojových dokumentů či projektů.

Zmiňoval jste strategický plán a ten se teď mění.

Stávající strategický plán platí do roku 2025. Do tvorby nového bychom chtěli opět zapojit veřejnost a hlavně, chceme se dívat na rozvoj města v dlouhodobější  perspektivě. Tedy, kde vidíme město Olomouc v roce 2050, a to i ve vazbě na trendy v celoevropském kontextu. Nový strategický plán navazuje na předchozí a snažíme se o poměrně velkou kontinuitu všech činností. Vizí pro současný strategický plán je Olomouc jako moderní, univerzitní a inovativní město. K takové Olomouci nás mají dovést čtyři pilíře plánu, které jsou naplňovány konkrétními aktivitami či projekty.

A jak na ně bude reagovat?

De facto dojde ke změně cílů, budou muset respektovat současnou situaci. Musíme řešit přívalové deště střídané suchem a s tím se pojí zadržování vody v krajině. Energetická soběstačnost je dnes dalším tématem. Za pár let bude město muset realizovat veškeré stavení projekty jako energeticky neutrální. To jsou trendy, na které strategický plán musí reagovat a musí říct, jak je bude naplňovat.

Na Pražské a Velkomoravské vznikají nové čtvrti, my musíme zajistit dostupnost základních služeb

V Olomouci rostou nové rezidenční prostory. S tím se pojí množství škol, školek, nárůst počtu obyvatel. Jak se tomu věnujete?  

Tvoříme zásady práce s investory. Na Pražské a Velkomoravské vznikají nové čtvrti, my musíme zajistit dostupnost základních služeb. Nejde jen o dostupné vzdělávání, ale i o kvalitní veřejná prostranství, i to, jak mají tyto lokality fungovat. Ve spolupráci s odborem školství byla například zpracována analýza vývoje demografie ve vazbě na současné kapacity mateřských a základních škol a rozvojové lokality, které ve městě máme. Došlo k vytipování základních a mateřských škol, kterým musíme zvýšit v budoucnu kapacitu.

Které to jsou?  

Ve vazbě na lokalitu Pražská se jedná o základní školu ve Svatoplukově ulici, dlouze jsme řešili i mateřskou školu na Tabulovém vrchu ve vazbě na výstavbu Vila Parku. Řešíme i dostupnost vzdělávacích kapacit pro nové obyvatele lokality na Velkomoravské. Věcná realizace projektů je pak na příslušných odborech magistrátu – například na odboru školství či odboru investic.

Zmiňoval jste předpokládaný vývoj demografie v Olomouci, jak vypadá?

Populace stárne a zároveň ale v nových lokalitách skokově nepřibyde 20 tisíc obyvatel, protože počet trvale přihlášených obyvatel se podle údajů ze statistik moc nemění. Velký počet lidí přitom využívá služeb, které město poskytuje, nebo musí poskytovat, a přitom velké množství z nich zde nemá trvalé bydliště. Na tyto obyvatele pak město od státu nedostává peníze z rozpočtového určení daní, což má zásadní dopad na jeho rozpočet. Zvýšit počet trvale přihlášených osob v Olomouci byl i jedním z důvodů pro zavedení Parkovací politiky města, kdy například v Brně se tímto krokem podařilo navýšit počet trvale přihlášených lidí o 10 procent.

Jakou Olomouc byste si přál?

Chtěl bych Olomouc otevřenou a komunikující s veřejnosti a partnery jako je Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomoucký kraj či podnikatelský sektor. Vzájemná spolupráce je nezbytná, protože se vzájemně ovlivňujeme. Byl bych rád, aby město mělo infrastrukturu, která bude dostatečně kvalitně poskytovat služby veřejnosti, a obnova majetku se nebude řešit formou postupného látání.

Navíc máme mnoho projektů, které se teprve rozjíždí, ale mají velký potenciál pro rozvoj města. Jedná se například o budoucnost lokality tržnice, nebo projekt rekonstrukce palmového a sbírkových skleníků Flora. Neříkám, že se to stihne za toto volební období, ale budou připravené podklady pro další samosprávu města. Těchto projektů máme v Dlouhodobém investičním plánu velké množství a díky tomu se Olomouc může posunout na vyšší úroveň a byt atraktivním místem pro život a pro své obyvatele.

Například s tržnicí a její obnovou jsou ovšem dlouholeté komplikace.

Tady narážíme na realitu dnešního stavu a realitu veřejné správy. Pracujeme v mantinelech zákona o zadávání veřejných zakázek. Dále se vše konzultuje a prochází připomínkovými procesy. V Olomouci je i určitá sešroubovanost přístupu památkářů.

A co se zatím nepodařilo?

Máme například množství oprávněných stížností na parkování od obyvatel Svatého Kopečku, které se týkají návštěvníků zoologické zahrady. Měli jsme zpracovanou studii, jak vybudovat větší parkoviště, to ovšem vyžadovalo novou komunikaci. Bohužel naše plány narazily na spor Lichtenštejnů se státem. Státní pozemky jsou kvůli sporu zaplombovány. Ale těch témat je více, například ve vazbě na sportovní či dopravní infrastrukturu, které se ale snažíme průběžně dál řešit.

Posuňme se na pozitivnější notu. Co město posunulo dál, ale běžný občan si toho nevšimne?  

Jsou to i drobnosti. Například spolupráce s komisemi městských částí je velice dobrá, jejich členové mají zajímavé podněty a nápady. Ale zpátky například ke Svatému Kopečku. Po desítkách let se podařilo zrealizovat vodohospodářskou infrastrukturu v Zoologické zahradě Olomouc. Město zde dlouhou dobu neinvestovalo a postupně se to teď daří narovnávat. Výstavba protipovodňových opatření a spolupráce s Povodím Moravy byla na vysoké úrovni. Dalším příkladem je narovnání vztahů se společností Olterm & TD, kde má dnes město dnes 49 procentní kapitálový podíl, do společnosti vložilo svůj majetek, který postupně ztrácel na hodnotě.