Kde hnízdí a co je ohrožuje? V Jeseníkách poprvé sčítají skorce

Mapovatelé mají v plánu projít až 262 kilometrů vodních toků. Každý dostane svůj úsek, který pak prochází po břehu, nebo dokonce přímo v korytu toku, a zaznamená všechny viděné skorce a jejich případná hnízdiště. „Neprojde se každý potůček v CHKO, ale spíše ty větší potoky, více vodnaté. Mapovatel prohlíží zejména mosty, skalky nebo břehy s výraznými kořeny, kde skorci často hnízdí,” uvedl Křenek.

V letošním roce si ale musí ornitologové pospíšit, protože skorci už sedí na vajíčkách, a dokonce jsou i první hnízda s mláďaty. „Ideálně kdyby se to podařilo během dubna, protože ta hnízdní sezóna je uspíšená. Závisí to na každém z externistů, termín dodání výsledků je až konec května, ale snažíme se to spíš stihnout během dubna,” řekl Křenek.

I běžné druhy mizí

Zoolog Křenek uvedl, že je vhodné se věnovat výzkumu i běžných druhů, jelikož i ty často rychle mizí. „Ukazuje se, že třeba čejka, která byla běžná v minulém století, je dnes poměrně vzácná. Je třeba zjišťovat, co ptáky ohrožuje. Jde například o opravy mostů, které neumožňují skorcům postavit hnízda, protože jsou to konstrukce bez jakéhokoliv výklenku. Nebo při regulaci toku dojde k úpravě břehu a zničení převislých kořenů,” rozvedl.

Naštěstí i s tímto se dá leccos udělat. Pokud dochází k nějaké úpravě mostu, správa CHKO k tomu vydává stanovisko, kde se může vyjádřit a požadovat například výklenek. „Dělali to třeba v Beskydech, udali podmínku, aby se udělaly výklenky, a tím pádem tam ti skorci normálně hnízdili. Takže technicky se jim dá taky pomoct, třeba také vyvěšováním budek,” dodal Křenek.

Skorec vodní je pták žijící především na horských a podhorských potocích s čistou a rychle proudící vodou. Jako jediný náš ptačí druh umí běhat v korytě potoka pod vodou. Nejedná se o chráněný druh. Mimo jeho sčítání probíhá také součet ledňáčků, konipase horského a morčáka velkého.