Unikátní mapy židovských sídel míří na seznam UNESCO
Olomoucké arcibiskupství má na seznamu UNESCO už zámek a zahrady v Kroměříži. Nově se ale mezi kulturní a historické památky Moravy, které patří do světového dědictví, zapsala další položka z arcibiskupství. Jde o plánky židovského ghetta v Osoblaze z roku 1728.
„Tyto plánky jsou součástí celého rozsáhlého archivního souboru tzv. translokačních plánů židovského osídlení v českých zemích z let 1727–1728, které jsou uloženy v několika archivech a dalších institucích v ČR a byly do tzv. registru Paměti světa UNESCO zapsány jako celek,“ vysvětlil v tiskové zprávě vedoucí arcibiskupského archivu Vít Němec a dodává: „Hlavním koordinátorem celého procesu, který trval sedm let a letos se jej podařilo úspěšně završit, byl Národní archiv v Praze," doplnil.
Důvodem, proč byly do registru Paměti světa zapsány právě tyto archiválie, je podle Němce jejich unikátnost. „Celý soubor plánů židovských sídel čítá 177 jednotek, a patří tak k vůbec největším barokním souborům svého druhu na světě. Tyto plány vznikly na základě tzv. translokačního reskriptu, vydaného v roce 1726, což bylo císařské nařízení, kterým mělo být řešeno soužití židovského a křesťanského obyvatelstva. Základním smyslem reskriptu bylo zachycení podoby židovského osídlení v daných lokalitách vůči křesťanským objektům a také nalezení jakéhosi ‚optimálního řešení‘ soužití – například vystěhování, směna domů, zazdění oken, přemístění hlavního vchodu, zbourání a podobně,“ řekl Němec.
Plány jsou podle něho unikátní v tom, že velmi podrobně dokumentují nejen hospodářský stav židovského obyvatelstva, ale také jejich sociální stav a rozsah sídel v českých zemích, včetně jejich lokace.
Krom toho je významná také proto, že většina těchto sídel již neexistuje, stejně jako v případě ghetta v Osoblaze, které v polovině 19. tvořilo 50 domů. „V podobě, jak je toto ghetto zachyceno na plánku z roku 1728, existovalo jen do roku 1802, kdy při velkém požáru celého města vyhořelo. Později bylo sice obnoveno, avšak jeho zkázu definitivně dokonala druhá světová válka, kdy byla během bojů v roce 1945 celá Osoblaha z 90 procent zničena. Z celého ghetta se tak do dneška dochovaly pouhé tři domy,“ popsal archivář.
Historické plány židovské čtvrti v Osoblaze jsou uloženy ve fondu Arcibiskupská konsistoř Olomouc, který má olomoucké arcibiskupství trvale deponovaný v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě. Plánky tohoto ghetta i dalších židovských sídel na celém území ČR jsou pro zájemce dostupné také v digitální podobě, a to pod tímto odkazem.
