Toulání rodokmeny #6: Hanácký Janošík ze Svésedlic a osud našich legend
S rubrikou Toulání rodokmeny se dnes podíváme do obce Svésedlice na Olomoucku. Miroslav Palásek v matrikách objevil, že se zde po roce 1750 proháněl "Janošík z Hané".
Kolem malé nenápadné vesničky Svésedlice se po roce 1750 proháněl Jánošík jen o chlup později než romantická legenda v Horních Uhrách. Byl to bohužel Jan a ne Juraj (Jerzy či György). Když jsem jako dítě dočetl knihu o slovenském Robinu Hoodovi, byl jsem smutný, že byl zrazen a nakonec popraven. V dnešní zvláštní době je s legendami nečekaný problém. V Německu dělají z Martina Luthera antisemitu, v Americe kácí dávným hrdinům sochy, protože pro část obyvatel to byli možná jen zločinci. U nás to má Jirásek v Praze na pohodu. Ho nikdo za jeho knihy neshodí do Vltavy. Smetanu v čase MeToo už asi ano. Svatý Václav na Václaváku má také své jisté. Jan Sladký Kozina? Ten se prý živil nejspíš jako celník. Ochrana hranic v dnešním slova smyslu fungovala jinak. Těžko říci, kolik měl ve své době sympatizantů. Možná jen mezi svými celníky. Ejhle první odborář.
Co ale geroj Jan Žižka z Trocnova? Pro nás Moraváky to nebyl zrovna symbol přítele lidu. Olomouc se husitům bránila a ubránila i za cenu výpalného. Jak se dívat na rozkazy k masakrům dětí i žen? Žižkovi se dnes těžko omlouvají. Vlastně stál na jedné straně barikády naší občanské války. Co byl ale pro druhou půlku národa? To budou asi řešit až naše děti, zda byl lotr, nebo hrdina, stále jsme přece jedna rodina. Uřezat největší jezdeckou sochu v Evropě by bylo asi nemožné. Napadá mě, že Masaryk také uměl slušně jezdit na koni. Možná výměnu naši vnuci zrealizují. Třeba jen hlavu prohodí, aby se ušetřilo.
Genealogie – Jak vypráví má kamarádka Wikipedie, řecky génos rovná se rod. Rod a zrod něčeho nového mě vždycky fascinovalo. Bádat a hledat v matrikách, je jako hledat na Klondike zlato. Přestože naleznu předka někomu neznámému, možná se raduji víc, než on. Je zázrak života, jak se naši předci a my jejich potomci v různých časových osách potkáváme ve stejných obcích, kostelech a možná i putykách.
Maďarské János znamená Jan. Česky je Joan Janošík tedy Jan Janeček. Jako rodilý Čechoslovák zůstanu rád u Jánošíka. Bohatým bral a chudým dával. Dnes chudí bohatým dávají zase vše a rádi zpět. Asi zajedu na motorce do Svésedlic a pokusím se našeho hanáckého Artuše probudit, zda by aspoň nějaké sociální dávky nepřihrál na děti, nebo nám dospělým trochu Bitcoinů neodsypal z tabletu.
