Štítek: fotoreport
-
FOTOREPORT: Olomouc rozkvetla. Kostely i vila Primavesi zdobí jedinečné květinové instalace
Mohou památky rozkvést? V Olomouci je to možné i díky každoroční akci Rozkvetlé památky. Ta začala ve čtvrtek a potrvá až do 12. října. Návštěvníci kostelů sv. Mořice, Zvěstování Páně na Dolním náměstí, nebo vily Primavesi uvidí květinové instalace. Report se vydal do ulic a vy se tak můžete kochat květinovou výzdobou v galerii.
-
FOTOREPORT: Historické centrum Olomouce umí okouzlit nejen turisty. Podívejte se, co opravdu skrývá
Horní náměstí i Dolní náměstí, třída 1. máje i třída Svobody. Od okresního soudu k Mořicovi a zpátky. Od Bezručových sadů k Náměstí Hrdinů. Za historické centrum Olomouce se dá snad považovat i mnohem větší oblast, krásnou starou architekturu plnou ornamentálních detailů totiž naleznete ve městě téměř všude. Od Šibeníku po Trnkovu a oklikou ke Klášternímu Hradisku. Olomouc jako bývalé královské město v sobě dodnes zachovává ducha kultury a umění. Podívejte se tedy s námi co se skrývá v srdci města.
-
FOTOREPORT: Do vody se zatím odváží jenom někteří, Poděbrady jsou i přesto plné života
Olomoucké přírodní koupaliště Poděbrady se rozprostírá asi pět kilometrů severně od centra města, jen něco přes kilometr od Řepčína. Naleznete tady hospůdku neboli restauraci Terasa, písečnatou pláž i zvlášť oddělenou nudapláž. Můžete si na místě zapůjčit paddleboard, raft nebo kánoe a nebo si jenom skočit zaplavat. Krom toho je všude nespočetně mnoho laviček a krásná příroda přímo láka sednout si na chvíli na piknik.
-
FOTOREPORT: Na náměstí plavou želvy a mezi nimi stojí básník
Arionova kašna sice měla původně být součásti olomouckých barokních kašen, které jsme si již v naši fotorubrice představili, kvůli různým nepříznivým okolnostem se však její realizace odkládala po celá staletí. Dokončena pak byla až v roce 2002 v rámci rekonstrukce Horního náměstí. O její podobu se postaral olomoucký sochař Ivan Theimer.
-
FOTO: Tady roste koniklec. Trhat se ale nesmí
Nádhera v podobě rozkvetlých konikleců velkokvětých už zaplavuje okolí Strejčkova lomu. Lokalita na Olomoucku je ale pro pozorovatele opáskovaná. Koniklece totiž patří mezi ohrožené druhy, trhat se nesmí.
-
FOTOREPORT: Oblíbený průchod se skrývá za břečťanem. Podívejte se, jak vypadá Jakubský výpad
Branka Jakubského výpadu. Tak se jmenuje schodiště s průchodem spojující ulici Křížkovského s Bezručovými sady. Schodiště Jakubského výpadu je přímou součástí zbytků hradeb, které lemují park. Ze strany parku je železná brána a okna podél schodů jsou vyplněna mohutnými mřížemi, za nimiž se po celé výšce hradeb táhne břečťan. Nad schody se nachází čtyři větší obloukovitá okna se zábradlím. Z horní části výpadu je přístup do parkánových zahrad Univerzity Palackého. Za průchodem mezi budovami Filozofické Fakulty UP se nachází další kovová brána. Jakubský výpad je otevřen denně od 6:15 do 19:00. Na noc jsou pak obě brány Jakubského výpadu zamčené.
-
FOTOREPORT: Místo boha stával v kašně světec. Ten teď hlídá statek ve Skrbeni
Jupiterova kašna nacházející se na Dolním náměstí tam ve své současné podobě stojí od roku 1735. Je tak nejmladší z dodnes zachovaných olomouckých barokních kašen. Původně byla dokončena v roce 1707, tehdy se sochou sv. Floriána od kamenického mistra Václava Rendera. Ta však byla později přemístěna na městský statek ve Skrbeni. O současnou podobu kašny se zasloužil Filip Sattler. Vyobrazuje římského boha bohů, vládce nebes a hromů, Jupitera, v řecké mytologii známého jako Zeus. U nohou mu sedí orel, který je poslem jeho vůle a v pravé ruce, vztyčené nad hlavou, drží svazek blesků. Zatímco sochu sv. Floriána naleznete ve Skrbeni, Jupiterovu kašnu si můžete prohlénout i v naši galerii.
-
FOTOREPORT: Z olomouckého opevnění zůstala jen brána
Olomouc, kdysi královské město, měla kolem sebe mohutné opevnění. V letech 1742 až 1758 proběhla výstavba pevnosti pozůstávající z bastionů, ravelinů, dvou rohových a jedné předsunuté pevnůstky a čtyř redut. Dodnes stojí už jenom Korunní pevnůstka a jedna ze čtyř bran. Terezská brána je dílem samotného autora pevnosti, Pierra Bechade de Rochepine. Nachází se na Palachově náměstí a pojmenování získala podle Marie Terezie na základě její návštěvy Olomouce. Po pozdějším odbouráni opevnění koncem devatenáctého století stojí osamostatněna. Má tvar triumfálního oblouku, uprostřed brány je větší průjezd pro koně, po stranách jsou menší průchody pro pěší. Průčelí zdobí reliéfy s nápisy. Prohlédnout si ji můžete jak přes den, tak nasvícenou za tmy, nebo i u nás v galerii.
-
FOTOREPORT: Muži a delfíni. Kašna neznámého umělce zdobí náměstí Republiky
V předcházejících dílech naší fotorubriky jsme jsi představili už několik olomouckých barokních kašen. Jednou z nich byla Neptunova kašna, teda kašna boha moří na Dolním náměstí. Další na řadě je Neptunův syn, Triton, posel moří. Kašna Tritonů vznikla v roce 1709 a původně byla na základě barokního urbanismu situována na rozcestí ulic Ostružnická, Ztracená a Denisova. Roku 1890 byla přemístěna na náměstí Republiky, na důkaz čeho je do její části vyryt i tenhle letopočet. Podobně jako u většiny olomouckých kašen je kameníkem, který se zasloužil o její segmentovanou nádrž, Václav Render. Sochař je však neznámý. Kašna zobrazuje dva mořské muže, Tritony, ti nesou mušli, na níž stojí chlapec držící dva mořské psy v řetězech. Mezi muži chrlí vodu dva delfíni.
-
FOTOREPORT: Bůh moří krotí vody ve fontáně. Podobnou najdete i v Gdaňsku
Další z naší série barokních kašen v centru Olomouce je Neptunova kašna na Dolním náměstí. Postavili ji v roce 1683 sochař Michael Mandík a kameník Václav Schüller. Neptunova kašna je tedy nejstarší zachovalou olomouckou barokní kašnou. V její středě stojí římský bůh moří Neptun, neboli řecký Poseidon. Trojzubec drží obrácený směrem dolů na čtyři polofigury mořských koní. Tak krotí bouřlivé vody na Olomoucku. Zajímavostí je, že ze 17. století pochází i druhá velmi známá Neptunova kašna, ta je dominantou historického centra polského města Gdaňsk, odkud pochází i sochař Mandík.
-
FOTOREPORT: Dvě budovy na dvou stranách Olomouce, a přece patří k sobě
Na konci devatenáctého století byla populární průmyslová neboli industriální architektura. Dodnes zachovanými ukázkami právě tohoto období, přesněji z let 1898-1900, jsou dvě budovy na dvou opačných stranách centra Olomouce. Ty jsou sice postavěny v stejném stylu, ale za jejich návrhy stojí různí architekti. Jedná se o bývalou budovu tržnice a o Senimo, dnes obchodní dům, kdysi však aukční halu, primárně určenou na obchod s dobytkem. Dá se tedy říct, že oba objekty kdysi plnily téměř ten samý účel. Dnes už jsou díky svému věku a unikátnímu vzhledu kulturními památkami. Senimo je teď sice v rekonstrukci, ale prohlédnout si jej můžete ve fotogalerii.
-
FOTOREPORT: Vánoce v ulicích. Pokochejte se olomouckou atmosférou, než zmizí
Náměstí, trhy, stánky. Velká nákupní centra i malé podniky. Stromečky v ulicích, světýlka na mostech, na lampách, na domech, na tramvajích. Celé město Olomouc během Vánoc ozářilo světlo, voněl svařák a zněly koledy. Sváteční atmosféra se dala najít snad úplně všude a my jsme ji pro vás zachytili v barvách Vánoc.
-
FOTOREPORT: Historie, patroni a studentská legenda. Prohlédněte si Mariánský sloup
Mariánský sloup na Dolním náměstí byl postaven jako poděkování za záchranu města po morové epidemii, která zachvátila Olomouc v letech 1713-1715. Autorem jeho návrhu je kameník Václav Render. Na jeho vrcholku stojí Panna Maria a pod ní osm světců: sv. Karel Boromejský, sv. František Xaverský, sv. Šebestián, sv. Roch, sv. Rozálie, sv. Kateřina Sienská, sv. Barbora, všichni jsou patronami proti moru, a sv. Pavlína, patronka města Olomouce. Kolem je i osm kamenných patníků. Mariánský sloup má v dnešní době však i jiný význam, je asi nejznámější studentskou legendou. Ta praví, že kdo proleze středem sloupu, zvládne všechny zápočty, zkoušky a státnice. Každoročně tak policie přichytí několik studentů přímo při činu. Neriskujte a prohlédněte si s námi sloup z bezpečné vzdálenosti.
-
FOTOREPORT: Ljubav za ljubav, odpočívejte v pokoji, jihoslovanští vojíni
V Bezručových sadech se nachází hned několik jedinečných objektů. Možná nejvýraznějším z nich je Jihoslovanské mauzoleum. Jedná se o neoklasicistní stavbu z roku 1926 od architekta Huberta Austa uchovávající ostatky 1224 jihoslovanských vojáků, kteří zahynuli během první světové války v olomouckých lazaretech. Nahoře čelní strany budovy se nachází nápis VĚRNOST ZA VĚRNOST – LJUBAV ZA LJUBAV. Před vstupem do krypty je pak kamenná tabule od sochaře Julia Pelikána, na které je vyobrazena smutnící žena, český lev a státní znak Království Jugoslávie. Mauzoleum je významným důkazem československo – jihoslovanských vztahů.
-
FOTOREPORT: Děti zkrášlují Šemberku. Podívejte se na jejich krásné vánoční ozdoby
Olomoucká Šemberova ulice se před Vánoci opět zaplnila desítkami stromků. O výzdobu smrčků se postarají děti z olomouckých mateřských a základních škol. Ježíškova alej má být připravená už na první neděli adventní.
-
FOTOREPORT: Patron obchodu Merkur dohlíží na Olomouc
Už jsme vám v našem FotoReportu ukázali nejznámější z olomouckých barokních kašen, Caesarovu kašnu. Teď se podíváme na jednu z těch méně známých. Schovanou, ne uprostřed náměstí, ale na rohu ulice. Přitom právě tady, na křižovatce cest bylo pro ni kdysi výhodné místo. Merkurova kašna je dílem z roku 1727 od sochaře Filipa Sattlera. Vyobrazuje antického římského boha obchodu a zisku, Merkura (později ztotožněného s řeckým Hermem). V ruce drží berli caduceus, která se možná na prvý pohled podobá na Aeskulapovu hůl, symbol medicíny, avšak na rozdíl od ní, Merkurova berle je obtočená dvěma hady a nahoře okřídlená. Caduceus je taky symbolem obchodu. Pod Merkurem jsou i tři delfíni ze kterých vytéká voda. Kašnu si můžete prohlédnout ze zastávky „U Sv. Mořice“ nebo i tady v naší galerii.
-
FOTOREPORT: Olomoucké parky v podzimních barvách aneb Flora není jen výstaviště
Další díl nové rubriky FotoReport se zaměřuje na olomoucké parky. Kde jinde by chtěl člověk pozorovat podzim, než právě tady? V Olomouci se nachází tři hlavní parky: Smetanovy sady, Čechovy sady a Bezručovy sady. Spolu tvoří více než 48 hektarů přírody přímo v centru města. Nejstarším z nich je park Smetanovy sady, také známý jako Flora. Jeho středem vede promenáda Rudolfova alej, pojmenována podle arcibiskupa Rudolfa Jana Habsburského, který ji nechal v roce 1800 postavit.
-
FOTOREPORT: Znáte Caesarovu kašnu? Přináší mýty o založení města Římany
Caesarova kašna je jednou z nejznámějších olomouckých barokních kašen. Představuje pověst o možném založení města římskými vojsky nebo i přímo Gaiem Juliem Caesarem na vrcholku Julmons. Hlavní sochou je právě Julius Caesar na koni, který odvrací hlavu od Horního náměstí, kde se kašna nachází, a hledí směrem k Michalskému návrší. Pod ním leží dva muži, personifikace řek Moravy a Dunaje, držící své erby a soudky s vytékající vodou. Za koněm sedí pes jako symbol věrnosti města panovníkovi. Kašna vznikla v roce 1725 a je prací kameníka Václava Rendera a sochaře Jana Jiřího Schaubergera. Prohlédněte si s Olomouckým Reportem kašnu v podzimním světle.
-
FOTOREPORT: Do Olomouce míří dvacetiletá voda. Sever je odříznutý od zbytku kraje
Do Olomouckého kraje přišla velká voda, Olomoucký Report mapuje situaci a přináší i fotky z míst po celém kraji. V Jeseníku byl zřízen krizový štáb, nejhorší situace je právě na Jesenicku. Došlo i k uzavírce několika silnic.
-
Nová budova Přírodovědecké fakulty se otvírá. Jak vypadá?
Přednáškový sál, zimní zahradu a kvalitní sociální i technické zázemí nabídne akademické obci a veřejnosti nová víceúčelová budova v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (PřF UP) v Olomouci.
