Šumperští lékaři testují umělou inteligenci při čtení rentgenových snímků
Lékaři Nemocnice Šumperk testují umělou inteligenci při vyhodnocování rentgenových snímků hrudníku. Speciální program za půl roku analyzoval snímky plic u více než 3 500 pacientů a výsledky jsou podle lékařů slibné. Umělá inteligence vyvinutá společností Carebot dokáže na rentgenovém snímku rychle diagnostikovat nejen zápal plic, ale například i miniaturní ložisko. Šumperská nemocnice proto bude zkoušet umělou inteligenci zaměřenou na rentgenové snímky plic i na svém interním oddělení. Novinářům to dnes řekl primář radiodiagnostického oddělení Nemocnice Šumperk Jiří Gerold.
Pět vybraných lékařů Nemocnice Šumperk testuje umělou inteligenci v její závěrečné vývojové fázi od března. "Hodnotili jsme shodu systému a našeho hodnocení. Případné odchylky ve smyslu falešně negativní nebo falešně pozitivní diagnózy jsme zaznamenali a tyto informace jsme pak pravidelně předávali společnosti Carebot. Postupem času bylo vidět, že se systém zlepšuje a je schopen hodnotit snímky mnohem spolehlivěji," uvedl Gerold. Umělá inteligence podle něj dokáže seřadit snímky hrudníku pacientů podle pozitivity a negativity. Radiologové se tak mohou přednostně věnovat podezřelým nálezům, na které je software upozorní.
Podle Matěje Misaře ze společnosti Carebot bude speciální software po dokončení vývoje fungovat jako systém druhého čtení. Například mladým radiologům, na které musí dohlížet zkušení kolegové, poskytne větší jistotu při vyhodnocování snímků. "V nemocnici jsme testovali finální model softwaru, který rozlišuje sedm různých nálezů. Lékaře tak systém po vyhodnocení snímku upozorní, co se na něm nachází, a vypíše mu lékařskou zprávu," řekl Misař.
Odborníci z firmy Carebot dali dohromady desítky tisíc anonymizovaných rentgenových snímků hrudníku, které podrobně popsal tým 40 radiologů. Výsledná data pak zadali do "paměti" umělé inteligence. "Systém se naučil vzory, které se mohou opakovat. Například ložisko má vždy specifický tvar, výpotek se zase vyskytuje na specifickém místě plic," uvedl Daniel Kvak ze společnosti Carebot.
Společnost Carebot porovnala analýzy snímků hrudníku, kterou dělali různě zkušení radiologové a poté umělá inteligence. "Měli hledat malé léze plicního parenchymu (tkáně), které jsou špatně viditelné, ale mohou mít obrovský dopad na pacienta. Nejméně zkušený radiolog viděl léze v 29 procentech případů, nejzkušenější s více než 20letou praxi v 81 procentech případů a umělá inteligence v 91 procentech případů," řekl Misař.
Pokud systém společnosti Carebot získá certifikaci, tak by podle Misaře mohl pomoci přetíženému zdravotnictví. Kvůli stárnutí populace přibývá rentgenových vyšetření, počet lékařů se ale nemění. Umělá inteligence by měla eliminovat riziko chybného vyhodnocení rentgenových snímků. "Stane se druhým párem očí. Lékař bude vždy ten, kdo má při popisu hlavní slovo," upozornil Misař, podle kterého by software mohl najít uplatnění také v mamografii či magnetické rezonanci.
