VIDEO: Nepůvodní, ale doma. Počty jesenických kamzíků se musí hlídat

Štíhlé tělo, krátké nohy a velká kopyta, která pomáhají s pohybem v horách, to jsou kamzíci. Po vrcholcích Jeseníků jich nejvíce běhalo v 80. a na začátku 90. let. Od té doby jejich počet klesá, dnes se jejich stav odhaduje na 450 kusů. Na severu Olomouckého kraje jde přitom o nepůvodní druh dovezený v roce 1913 z rakouských Alp.  

Reklama
Reklama

Do Česka se tito sudokopytníci dostali díky lesníkům Řádu německých rytířů, ale do volné přírody se nedostali ihned. Nejprve bylo 22 alpských kamzíků umístěno v aklimatizační obůrce u Malé Morávky, odkud byli vypuštěni až v roce 1924. „V té době se zkoušelo mnoho nových věcí, ať už se zvířaty nebo rostlinami. Šlo o obohacení fauny a rozšíření o nový lovecký druh. Pravděpodobně to považovali za zajímavé a atraktivní zvíře, podobné pokusy probíhaly i s jinými druhy,“ vysvětluje pro Report ředitel Regionálního pracoviště CHKO Petr Šaj důvody, proč byli kamzíci do volné přírody v Jeseníkách vypuštěni.

Jejich populace se postupně rozrůstala. Nejvyšší počet kamzíků byl v Jeseníkách zaznamenán v letech 1981 až 1992, kdy přesahoval 900 kusů. „Nejnižší letní stav kamzičí zvěře byl napočítán kolem 170 kusů v roce 2009," uvádí se ve správě CHKO Jeseníky. Právě v roce 2009 vzniklo sdružení Jesenický kamzík, jehož cílem bylo zachování populace kamzíků v pohoří Hrubého Jeseníku. Petici spolku podepsalo 25 tisíc lidí, což přispělo k tomu, že počet kamzíků začal opět narůstat. V současnosti se jejich počet odhaduje na přibližně 450 kusů,“ dočteme se v příspěvku CHKO.

Populace kamzíků v Jeseníkách má i negativní dopady na přírodu

Větší množství kamzíků může mít ovšem negativní dopad na stav přírody. „V minulosti docházelo ke spásání, okusování, poškozování rostlin i narušování půdního povrchu. Dříve bylo běžné, že se na jednom místě objevila skupina 30 až 50 kamzíků, což zanechalo viditelné následky. Hlavním problémem je, že rostliny jsou těmito zvířaty pravidelně okusovány a nemají šanci se dále rozmnožovat,“ vysvětluje Petr Šaj.


Kamzík je stádní zvíře žijící v menších skupinách. Aktivní je přes den, kdy se pase. Výborně šplhá, a tak se dostane i do nepřístupných horských oblastí. Má štíhlé tělo, krátké nohy s velkými kopyty a hákovitě zahnuté rohy, které má obě pohlaví. Jeho hnědá srst v zimě tmavne. Jeho přirozeným predátorem je vlk a rys.


Také proto je nutné počet kamzíků pravidelně monitorovat a udržovat. Každé území má omezenou kapacitu, která dokáže uživit jen určité množství jelenů, kanců nebo právě kamzíků, což se označuje jako takzvané kmenové stavy. „Jde o zvěř, která je myslivecky obhospodařována již mnoho let. V roce 2011 byla na úrovni ministerstva uzavřena dohoda, že se stav kamzíků bude udržovat okolo 200 kusů,“ uvádí ředitel Regionálního pracoviště CHKO Petr Šaj. V současnosti je však alpských koz v Jeseníkách více než dvojnásobek tohoto počtu, jak ukazuje i přiložený graf s daty do roku 2020. Od roku 2013 navíc roste jejich odlov, ale množství kamzíků na stejné úrovni nezůstává, naopak stále stoupá.

V přírodě se samozřejmě vyskytují i přirození predátoři kamzíků. „Kamzík má podobné predátory jako jiná vysoká zvěř, například jeleni. Mezi jeho predátory patří velké šelmy, jako vlk nebo rys, které však v Jeseníkách dlouhou dobu chyběly v dostatečném počtu,“ vysvětluje Petr Šáj. Dodává, že pokud by se na severu Olomouckého kraje objevil orel skalní, i ten by mohl být přirozeným lovcem kamzíků.

Problém vyšších počtů vysoké zvěře řeší nejen v Jeseníkách. Aktuálně se znovu debatuje o mysliveckém zákonu, aby byla větší možnost kontroly nad stavy zvěře. „Ať už jde o kamzíka, nebo o jelena, mělo by se s nimi pracovat tak, aby jejich přítomnost neměla negativní dopad na stav okolní přírody,“ uzavírá pro Report ředitel Regionálního pracoviště CHKO Petr Šaj.

Kamzíci na Quinburku

Zveřejnil(a) CHKO Jeseníky dne Čtvrtek 23. ledna 2025
Reklama
Reklama

Související

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • ŠUMPERK
    Letošní šumperské vánoční trhy u radnice nabídnou téměř měsíc trvající sváteční program plný hudby, dobrého jídla a lokálních tradic. Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Čím je pohostit, abyste ptáčkům neuškodili? Radí Česká společnost ornitologická. Více
  • OLOMOUC
    Dnes v 18 hodin se poprvé oficiálně rozsvítí vánoční strom na Horním náměstí. Na vánočních trzích v historickém centru Olomouce bude letos 125 stánků s punčem, různými pochoutkami a řemeslnými výrobky. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Dvě tragické nehody během pěti hodin. Na Přerovsku a Prostějovsku zemřeli lidé
    Krimi

    Dvě tragické nehody během pěti hodin. Na Přerovsku a Prostějovsku zemřeli lidé

    V Olomouckém kraji došlo v pátek hned ke dvěma tragickým dopravním nehodám. Policsté řešili dvě takové události na Přerovsku a Prostějovsku v průběhu pěti hodin.

  • Konečně vítězná radost. Šternberské volejbalistky přehrály České Budějovice
    Sport

    Konečně vítězná radost. Šternberské volejbalistky přehrály České Budějovice

    K úspěchu ve sportu je důležité vítězství. Právě na to čekal před 8. kolem Datart volejbalové extraligy žen jak domácí TJ Sokol Šternberk, tak i hostující VK Jihostroj České Budějovice. Souboj celků na konci tabulky přinesl nejen pětisetovou bitvu, ale i bouřlivou atmosféru v hledišti. Souboj dvou nejhorších týmů soutěže nakonec vyhrál Šternberk 3:2, když rozhodující set zvládl 15:5. 

  • Slavnost vína v Olomouci potvrdila status výjimečné události podzimu
    Tipy

    Slavnost vína v Olomouci potvrdila status výjimečné události podzimu

    Olomouc se v pátek večer proměnila v hlavní město vína, skvělé gastronomie a nezapomenutelné zábavy. 11. ročník prestižní Slavnosti vína přilákal stovky návštěvníků, kteří zcela zaplnili konferenční prostory hotelu NH Collection Olomouc Congress. Hosté si vychutnali degustaci více než 200 vzorků vín z celého světa, strhující hudební vystoupení i silné emoce při vyhlašování nejlepšího vinařství večera.

  • Stavbaři razí u Němčic nad Hanou tunel. Vlaky jím projedou rychlostí 200 km/h
    Doprava

    Stavbaři razí u Němčic nad Hanou tunel. Vlaky jím projedou rychlostí 200 km/h

    Stavbaři zahájili u Němčic nad Hanou na Prostějovsku ražbu 744 metrů dlouhého železničního tunelu, který je součástí modernizace trati z Přerova do Brna v úseku mezi Nezamyslicemi a Kojetínem. Dvoukolejný tunel pod kopcem Kozlov by měl být uveden do provozu ve druhé polovině roku 2029 a vlaky jím budou moci projíždět rychlostí až 200 kilometrů za hodinu. Novinářům to dnes v Němčicích nad Hanou řekli zástupci Správy železnic, která postupně modernizuje trať z Přerova do Brna.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Olomouc mezi univerzitní špičkou. UP skončila 22. ze 155 škol
    Společnost

    Olomouc mezi univerzitní špičkou. UP skončila 22. ze 155 škol

    Univerzita Palackého v Olomouci obsadila 22. místo v premiérovém žebříčku THE Central & Eastern Europe Spotlight 2026. Organizace Times Higher Education v něm porovnávala 155 vysokých škol z dvanácti zemí střední a východní Evropy. Certifikát za umístění převzal prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek na galavečeru v Krakově. Nejvíce bodů získala univerzita za mezinárodní působení a kvalitu výzkumu.

  • Magistrát se změní od základů. Přerov počítá s investicí až 80 milionů
    Společnost

    Magistrát se změní od základů. Přerov počítá s investicí až 80 milionů

    Administrativní budova přerovského magistrátu v Blahoslavově ulici by měla v příštích letech projít rozsáhlou rekonstrukcí. Obnovou projde prakticky celý objekt, vznikne bezbariérový přístup, nové kanceláře a zasedací místnost, opravena bude střecha a kompletně se vymění také technické rozvody. Odhadovaná výše investice se pohybuje mezi 60 a 80 miliony korun bez DPH. Záměr zadat veřejnou zakázku projednali v listopadu radní a následně o něm bude rozhodovat zastupitelstvo.

  • První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude
    Doprava
    Společnost

    První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude

    V říjnu oznámil Dopravní podnik města Olomouce (DPMO) záměr prodat jednu ze svých tramvají typu T3. Tramvaj s evidenčním číslem 156 ve šrotu neskončí, nově bude umístěna v Uničově. Na kraji města bude součástí bistra, v těsné blízkosti vznikne také ledová plocha. Report se ptal nového majitele olomoucké tramvaje Petra Zapletala, jak ho napadlo si vyřazený vůz pořídit a jaké úpravy na něm plánuje.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama