Unikátní objev. Nejstarší fotografie Olomouce se schovávala v USA

Je zima 1853 a fotograf Jakob Höflinger z okna svého ateliéru vyfotil olomouckou Merkurovu kašnu. O téměř 170 let později našel Petr Hofman fotografii v digitalizovaných fondech J. Paul Getty Museum v Los Angeles. Jedná se o nejstarší známou fotografii moravského města.

Reklama
Reklama

„Často pátrám v digitálních archivech a sbírkách světových knihoven. Používám klíčová slova Olomouc, Olmütz, Olmutz, Olmuetz, Olomoucensis a Olm,“ popsal pátrání v archivech objevitel fotografie Petr Hofman, který 22. května 2022 čistě náhodou zavítal také do digitálního archivu Institutu Getty ve Spojených státech. „Neočekával jsem, že by zde byla důležitá archiválie pro město. Vyskočilo na mě ovšem přes dvě stě portrétových fotografií lidí z 19. století,“ vzpomněl Petr Hofman a dodal, že v nepřeberném množství lidských tváří uviděl fotografii olomoucké Merkurovy kašny. „V tu chvíli, dovolím si říci, neskromně, jsem věděl, že jsem objevil fotografii, která není téměř 170 let v Olomouci známa,“ řekl objevitel s tím, že uvedený datový rozptyl 1853-1855 jasně ukazoval na nejstarší fotografii města.

Autor fotografie Jakob Höflinger (21. 7. 1819 Neukirch - 18. 12. 1892 Basilej) z okna svého olomouckého ateliéru zaznamenal v zimě 1853-1854 Merkurovu kašnu, která je kryta prkny. Toto opatření se dělalo před příchodem zimy. Kašny se naplnily hnojem a překryly prkny, aby nezamrzl přívod vody. „Fotografie mimo jiné ukazuje i malost Olomouce v polovině 19. století. Na konci ulice je vidět hradební zeď, která značí konec města,“ zdůraznil Petr Hofman a dodal i humorný postřeh: „Höflinger se pořízením fotografie dopustil minimálně přestupku, protože vyfotografoval městské opevnění. To bylo v době, kdy byla Olomouc ještě pevností, zakázané.“

Švýcar Höflinger si v Olomouci focením dobře vydělal

Autor unikátní fotografie Jakob Höflinger přijel do pevnosti Olomouc poprvé v roce 1853. Ještě před tím se ovšem v severočeském městě Rumburk věnoval hodinářství, na profesní dráhu fotografa se vydal až ve svých 34 letech. Roku 1853 Höflinger absolvoval kurz u drážďanského fotografa Dipenbacha, za několik měsíců se už pohybuje po Olomouci a zvěčňuje na fotoaparát Olomoučany. Během svého čtyřměsíčního pobytu si Höflinger vydělal okolo 1 600 zlatých. Pro představu, stejnou částku by zedník tehdy vydělával přibližně čtyři roky.

Při druhé návštěvě Olomouce se Jakob Höflinger zdržel déle. Se svým společníkem Alexandrem Dilgerem zde mezi roky 1855-1856 opět provozoval fotoateliér, který otevřel v ulici Ferdinanda d’ Este. To potvrzuje i novinový inzerát z února 1856, kde atelier Höflinger a Dilger prodává svůj aparát. V únoru 1856 oba Olomouc opouštějí.

Merkurova kašná stále stojí na svém místě

Po téměř 170 letech od pořízení fotografie se Olomouc značně proměnila a rozrostla. Dnes se ulice Ferdinanda d’ Este jmenuje 28. října a místo původního domu, kde měl Höflinger ateliér, stojí obchodní galerie Moritz. Městské ulice už neosvětluje lampa naplněná argonovým olejem jako na fotografii a Olomouc není uzamčená ve zdech bastionového opevnění. Na svém místě ovšem stále zůstává socha boha Merkura od sochaře Filipa Sattlera z roku 1727.

Po oznámení objevu Petrem Hofmanem se do zkoumání nalezené fotografie zapojil také Jiří Fiala, emeritní profesor Univerzity Palackého v Olomouci, který se dlouhodobě věnuje historii města Olomouce. "Profesor Fiala díky svým znalostem dokázal upřesnit dataci snímku nebo osvětlit dřevěné bednění na kašně," řekl Petr Hofman a dodal, že Jiří Fiala hlouběji pátral po životě fotograga Jakoba Höflingera. Nalezené fotografii bude v následujících měsících věnována výstvava ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

Reklama
Reklama

Související

  • Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů
    Společnost

    Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů

    Rapotín chystá obnovu koryta řeky Desné. Projekt má stabilizovat vodní tok Desná i obnovit jeho průtočné kapacity. Opravovat se budou pouze vybrané úseky koryta. Samotná stavba bude rozdělená do šesti samostatných stavebních projektů.

  • Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice
    Společnost
    Doprava

    Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice

    Olomoucké Poděbrady se v létě těší po řadu let velkému zájmu. Většina návštěvníků volí jako dopravu na místo jízdu autem. Právě parkování na Poděbradech je mnoho let tématem, které mezi veřejností rezonuje. Na konci června vznikla na Facebooku stránka s názvem Poděbrady bez závor a nelegálního parkovného, která upozorňuje na nevyhovujcí situaci s parkováním u oblíbeného olomouckého letoviska. Za iniciativou stojí zastupitel města Olomouce, na jeho přání nebudeme uvádět jeho identitu.  

  • Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha
    Společnost

    Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha

    V pondělí 3. srpna proběhly podle Monitorovacího kalendáře 2026 pravidelné odběry vzorků vody na dvou tradičně sledovaných přírodních koupacích lokalitách v Olomouckém kraji – ve Vodní nádrži Plumlov (VN Plumlov) a v Koupací oblasti Poděbrady (KO Poděbrady). Monitoring byl proveden Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého kraje (KHS) ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, Centrem hygienických laboratoří v Olomouci.

  • V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně
    Společnost

    V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně

    V hotelech, penzionech, kempech a dalších hromadných zařízeních v Olomouckém kraji se v letošním druhém čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů. Jejich počet meziročně klesl o 1,2 procenta. Podle statistik však přibylo ubytovaných cizinců, kterých bylo 45 548, meziročně o 9,1 procenta více. Naopak domácích hostů v regionu ubylo, kraj v tomto období navštívilo 174 882 turistů, což bylo meziročně o 3,6 procenta méně. Celkový počet přenocování v kraji klesl o 4,7 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC
    V Mrtvém rameni Moravy v Olomouci žije až patnáct druhů ryb. Informoval o tom vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka. Za úspěchem stojí loňská revitalizace. Více.
  • OLOMOUC 
    Pozor, blíží se výluka tramvají kolem nádraží. Cestující už od neděle budou muset využít náhradní autobusovou dopravu. Pracovat se bude na nových výhybkách a kolejích. Výluka potrvá do konce srpna. Více.
  • OLOMOUC 
    B-tým olomoucké Sigmy začalo sezónu. Klub nyní hraje ve třetí lize. S novým trenérem Tomášem Palinkem však kádr prošel ráznou změnou. Hráči chtějí letos postoupit. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Olomoucké parky bývaly civilistům zapovězené. Dnes tvoří zelený prstenec
    Olomouc v čase
    Společnost

    Olomoucké parky bývaly civilistům zapovězené. Dnes tvoří zelený prstenec

    Bezručovy sady, Čechovy sady, Smetanovy sady, Park pod Dómem, ASO park i Botanická zahrada s Rozáriem. Jak dobře znáte olomoucké sady a parky? Dnes se v nich běžně procházíme a kocháme se krásami, které v nich jsou. Vždy tomu tak ale nebylo.

  • Česko čeká nejvýraznější zatmění Slunce od roku 1999. Na Hané zmizí až 85 procent kotouče
    Lifestyle
    Společnost

    Česko čeká nejvýraznější zatmění Slunce od roku 1999. Na Hané zmizí až 85 procent kotouče

    Obloha nabídne ve středu 12. srpna mimořádnou podívanou. Z Česka bude možné sledovat částečné zatmění Slunce, na Hané Měsíc zakryje přibližně 80 až 85 procent slunečního kotouče. Podle olomouckého hvězdáře Michala půjde o nejvýraznější zatmění Slunce pozorovatelné z Česka od roku 1999. Důležité ale bude najít vhodné místo a především chránit zrak. Více povědel v rozhovoru Radia Haná s Lukášem Kobzou.

  • Spor o Keprník sílí. Ochránci napadají podobu nové horské stezky
    Společnost

    Spor o Keprník sílí. Ochránci napadají podobu nové horské stezky

    Nezisková organizace Společnost přátel Jeseníků dál protestuje proti stezce, na které se aktuálně pracuje v Jeseníkách. Jednat se má o chodník mezi vrcholy Šerák a Keprník, které turisté hojně vyhledávají. Stavbou chodníku se podle odborníků příroda jen poškodí, chodník mezi vrcholy podle nich není nutný.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama