Unikátní objev. Nejstarší fotografie Olomouce se schovávala v USA

Je zima 1853 a fotograf Jakob Höflinger z okna svého ateliéru vyfotil olomouckou Merkurovu kašnu. O téměř 170 let později našel Petr Hofman fotografii v digitalizovaných fondech J. Paul Getty Museum v Los Angeles. Jedná se o nejstarší známou fotografii moravského města.

„Často pátrám v digitálních archivech a sbírkách světových knihoven. Používám klíčová slova Olomouc, Olmütz, Olmutz, Olmuetz, Olomoucensis a Olm,“ popsal pátrání v archivech objevitel fotografie Petr Hofman, který 22. května 2022 čistě náhodou zavítal také do digitálního archivu Institutu Getty ve Spojených státech. „Neočekával jsem, že by zde byla důležitá archiválie pro město. Vyskočilo na mě ovšem přes dvě stě portrétových fotografií lidí z 19. století,“ vzpomněl Petr Hofman a dodal, že v nepřeberném množství lidských tváří uviděl fotografii olomoucké Merkurovy kašny. „V tu chvíli, dovolím si říci, neskromně, jsem věděl, že jsem objevil fotografii, která není téměř 170 let v Olomouci známa,“ řekl objevitel s tím, že uvedený datový rozptyl 1853-1855 jasně ukazoval na nejstarší fotografii města.

Autor fotografie Jakob Höflinger (21. 7. 1819 Neukirch - 18. 12. 1892 Basilej) z okna svého olomouckého ateliéru zaznamenal v zimě 1853-1854 Merkurovu kašnu, která je kryta prkny. Toto opatření se dělalo před příchodem zimy. Kašny se naplnily hnojem a překryly prkny, aby nezamrzl přívod vody. „Fotografie mimo jiné ukazuje i malost Olomouce v polovině 19. století. Na konci ulice je vidět hradební zeď, která značí konec města,“ zdůraznil Petr Hofman a dodal i humorný postřeh: „Höflinger se pořízením fotografie dopustil minimálně přestupku, protože vyfotografoval městské opevnění. To bylo v době, kdy byla Olomouc ještě pevností, zakázané.“

Švýcar Höflinger si v Olomouci focením dobře vydělal

Autor unikátní fotografie Jakob Höflinger přijel do pevnosti Olomouc poprvé v roce 1853. Ještě před tím se ovšem v severočeském městě Rumburk věnoval hodinářství, na profesní dráhu fotografa se vydal až ve svých 34 letech. Roku 1853 Höflinger absolvoval kurz u drážďanského fotografa Dipenbacha, za několik měsíců se už pohybuje po Olomouci a zvěčňuje na fotoaparát Olomoučany. Během svého čtyřměsíčního pobytu si Höflinger vydělal okolo 1 600 zlatých. Pro představu, stejnou částku by zedník tehdy vydělával přibližně čtyři roky.

Při druhé návštěvě Olomouce se Jakob Höflinger zdržel déle. Se svým společníkem Alexandrem Dilgerem zde mezi roky 1855-1856 opět provozoval fotoateliér, který otevřel v ulici Ferdinanda d’ Este. To potvrzuje i novinový inzerát z února 1856, kde atelier Höflinger a Dilger prodává svůj aparát. V únoru 1856 oba Olomouc opouštějí.

Merkurova kašná stále stojí na svém místě

Po téměř 170 letech od pořízení fotografie se Olomouc značně proměnila a rozrostla. Dnes se ulice Ferdinanda d’ Este jmenuje 28. října a místo původního domu, kde měl Höflinger ateliér, stojí obchodní galerie Moritz. Městské ulice už neosvětluje lampa naplněná argonovým olejem jako na fotografii a Olomouc není uzamčená ve zdech bastionového opevnění. Na svém místě ovšem stále zůstává socha boha Merkura od sochaře Filipa Sattlera z roku 1727.

Po oznámení objevu Petrem Hofmanem se do zkoumání nalezené fotografie zapojil také Jiří Fiala, emeritní profesor Univerzity Palackého v Olomouci, který se dlouhodobě věnuje historii města Olomouce. "Profesor Fiala díky svým znalostem dokázal upřesnit dataci snímku nebo osvětlit dřevěné bednění na kašně," řekl Petr Hofman a dodal, že Jiří Fiala hlouběji pátral po životě fotograga Jakoba Höflingera. Nalezené fotografii bude v následujících měsících věnována výstvava ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

Související

Rychlovky

  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Na některých místech v kraji bude možné rychlejí stavět větrné a sluneční elektrárny. Kraj má mít 12 zón pro rychlou energetiku. Z toho 8 pro větrníky a 4 pro soláry. Část zasahuje i do sousedních krajů.
  • OLOMOUCKO
    Pro terapeutické pomocníky mohli hlasovat lidé v soutěži Kůň roku. Výherkyní se stala kobylka Zafira z Přestavlčic. Tu mohou znát i pacienti z Fakultní nemocnice Olomouc. Více.
  • OLOMOUC
    Budoucnost bývalé budovy přírodovědecké fakulty v olomouckém Hejčíně na Tomkově ulici, známé jako Golem, zůstává nejasná. Podle člena Komise městské části Hejčín Marka Zelenky chybí jasná vize, jak s jednou z největších a nejlukrativnějších lokalit ve městě naložit. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Lukrativní lokalita, přitom využití žádné. Hejčín čeká, co bude s Golemem
    Společnost

    Lukrativní lokalita, přitom využití žádné. Hejčín čeká, co bude s Golemem

    Budoucnost bývalé budovy přírodovědecké fakulty v olomouckém Hejčíně na Tomkově ulici, známé jako Golem, zůstává nejasná. Podle člena Komise městské části Hejčín Marka Zelenky chybí jasná vize, jak s jednou z největších a nejlukrativnějších lokalit ve městě naložit. Několik nápadů už tu přitom bylo. 

  • Zapomínáme na vlastní tělo. Ekologické dny Olomouc otevírají aktuální téma
    Společnost

    Zapomínáme na vlastní tělo. Ekologické dny Olomouc otevírají aktuální téma

    Letošní ročník festivalu Ekologické dny Olomouc (EDO) se zaměří na vztah člověka k vlastnímu tělu i přírodě. Podle Michala Bartoše, který je dramaturgem festivalu a také zakladatelem, jde o aktuální téma v době, kdy lidé čím dál více žijí ve virtuálním světě.

  • Pokud chcete uspět, musí v tom být srdce, radí rodačka z Uničova
    Společnost

    Pokud chcete uspět, musí v tom být srdce, radí rodačka z Uničova

    Od roku 1891 se v anglickém Birminghamu každoročně koná nejvýznamnější výstava psů na světě-CRUFTS. Jen letos se výstavy, pořádané ve dnech 5.-8. března zúčastnilo 18 698 psů z celého světa. Na této výstavě velmi uspěla právě rodačka z Uničova, chovatelka a majitelka plemene Airedale terrier, Markéta Růčková. Její pes zde vyhrál svou kategorii ve veteránech, to znamená psech a fenách starších sedmi let. A nebyla to jeho první výhra.

Seriály