Tip na výlet: Otaslavice a jejich hrady, jejich historie sahá až do 12. století

Trvalé osídlení a jméno obce je vysvětlováno pověstí o založení hradu olomouckým knížetem Otou Černým po jeho vítězství nad polským vojskem roku 1107. První listinná zpráva je ovšem z roku 1278. V průběhu staletí zde vyrostly dva hrady, ty však byly středověkými válečnými nájezdy a obléháním zcela zničeny. Držitelé panství a obce se střídali až do roku 1918.

V Otaslavicích nedaleko Prostějova stávaly dva hrady, rozdělené na horní a dolní. Dvojice hradů vedle sebe je v českých zemích neobvyklá, v tomto případě však logická – ves Otaslavice byla rozdělena na dvě části.

Z obou hradů se do dnešních dnů dochoval pouze zbytek věže – bergfritu, a to z dolního hradu. Tato část patřila ve 13. století místním vladykům, bratrům Ondřejovi a Soběhrdovi z Otaslavic. Otaslavický dolní hrad byl postaveny druhé polovině 13. století. Poprvé je připomínán v roce 1377, kdy jej sňatkem s dcerou Ondřeje Annou získal Ješek Puška z Kunštátu. Po jeho smrti zdědil hrad jeho syn Jan Puška, který přijal roku 1406 jako spoluvlastníka statku svého bratra Heralta. Oba dva stáli během následujících husitských válek na straně kališníků. Jan Puška se stal dokonce jedním z předních husitských hejtmanů pražské strany. To se stalo dolnímu hradu osudným, protože při svém tažení proti moravským husitům jej v roce 1424 dobyl a rozbořil Albrecht Rakouský. Hrad již nebyl nikdy osídlen.

Dolní otaslavický hrad je pouhých několik desítek metrů od horního hradu na skalní vyvýšenině. Dominantou dolního hradu byl gotický válcový bergfrit o průměru 11 metrů a síle zdiva 4 metry. Vstu do věže vedl portálkem v prvním patře. Zachovala se se část této věže, jako jediný pozůstatek hradu. Je pravděpodobné, že při zničení hradu v roce 1424 byla věž vyhozena do vzduchu střelným prachem. Palác stával zřejmě za bergfritem a zdivo z něj bylo použito na stavbu okolních domů. Horní hrad vznikl kolem roku 1330, první zpráva o něm je z roku 1353, kdy jej zdědily dcery zemřelého Alšíka z Otaslavic, Klára a Anežka. Stejně jako nedaleký dolní hrad byl zničen za husitských válek, ale zřejmě již o rok dříve během tažení Diviše Bořka z Miletínka. Z tohoto hradu se nezachovalo vůbec nic a na jeho místě dnes stojí domy obyvatelů vesnice.

Související

Rychlovky

  • PŘEROV
    Od nového týdne začne sloužit nový magistrát města Přerova. Budova na náměstí T.G. Masaryka prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která stála 352 milionu korun. V šestém patře na střeše má být také kavárna, ta by se měla dočkat svého otevření v průběhu září. Více.
  • OLOMOUC
    Nečekané množství zdravotních potíží na sobotním půlmaratonu. Záchranáři zasahovali u desítek běžců. I přes příznivé počasí, kdy nepanovaly typické vysoké teploty. 13 běžců skončilo v nemocnici. 
  • OLOMOUC
    Nově tři národní sbírky má Výstaviště Flora. Počet sbírek se rozšířil o kolekci česneků v botanické zahradě a historickou sbírku kaktusů ve sbírkových sklenících. Sbírky doplnily dosavadní sbírku růží. 

Nejnovější

Nejčtenější

  • Bazilika na Svatém Kopečku hostila romskou pouť, přilákala stovky poutníků
    Společnost

    Bazilika na Svatém Kopečku hostila romskou pouť, přilákala stovky poutníků

    Mši provázenou kytarami, harmonikou, houslemi i zpěvem zažila dnes bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce. Přijeli Romové všech věkových skupin, konala se zde jejich tradiční romská pouť. Mši sloužil nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Do mše poutníci z řad mladších generací vstupovali i divadelními scénkami. Právě atmosféra tohoto setkání je důvodem, proč Romové na pouť míří z celé republiky i zahraničí, řekli ČTK její účastníci.

  • VIZUALIZACE: Kdo postaví SEFO? Stavební povolení je platné
    Společnost

    VIZUALIZACE: Kdo postaví SEFO? Stavební povolení je platné

    Muzeum umění Olomouc (MUO) začíná s výběrem generálního dodavatele stavby Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). Stavba, která má zaplnit proluku u náměstí Republiky, už má stavební povolení. To nabylo právní moci.

  • Psí spřežení jsem dřív odsuzovala, říká jediná Češka, která se dostala na vyhlášenou polární expedici
    Společnost
    Rozhovory

    Psí spřežení jsem dřív odsuzovala, říká jediná Češka, která se dostala na vyhlášenou polární expedici

    Michaela Martinátová se jako jediná Češka dostala na expedici Fjällräven Polar. Během několika dnů ujela se psím spřežením desítky kilometrů v severské zimě, spala venku, učila se pracovat se psy i sama se sebou. Přečtěte si rozhovor s fotografkou z Velké Bystřice.

Seriály