Těžký kov za humny. Zmizí po 40 letech kadmium z Vikantic?

Do malé obce v podhůří Jeseníků vede z Hanušovic pouze jedna úzká cesta po hřebenech místních kopců. Při jízdě člověk sleduje jen okolní louky s pasoucími se krávami a v dálce panoramata hor. Přijíždíme do Vikantic, malé obce o 75 obyvatelích. Ta se už desítky let potýká s nevzhlednou plechovou halou na kopci, kde je uskladněný těžký kov kadmium. Jeho únik by podle zdejšího starosty mohl způsobit otravu vodního toku až po Černé moře. Po dekádách by se měla vesnice haly konečně zbavit.

Reklama
Reklama

Z prosluněné cesty na hřebeni zdejších kopců vjíždíme po úzké cestě do menšího lesíka. Světlo potemnělo a navigace hlásí pár set metrů do cíle. Po pravé straně vede ze silnice příjezdová cesta k velké plechové hale obehnané zrezivělým plotem. Hned od cesty už na lidi v okolí svítí výstražné žluté cedule upozorňující na biologický odpad a nebezpečí otravy. Během příchodu si všímáme svítivě modré kladky, která udržuje branku zavřenou a velká kovová vrata s oloupaným bílým lakem. Ani okolí není příliš vábné. Kolem cesty u hustého porostu jsou poházené zmačkané plechovky a další odpad.

V hale se už čtyřicet let nachází kadmium. Jedovatý, bílý těžký kov, který se snadno zamění se zinkem se zde objevil v době, kdy v okolí fungovaly Rudné doly Jeseníky, které se po Sametové revoluci proměnily v Grafitové doly Staré Město. Kadmium ve formě kalů zde hornická společnost skladovala jako odpad z výroby baterií, původně se záměrem pouze dočasného skladu. Původní kaly skupenstvím připomínaly gely, po letech vysychání jde už pouze o prach.


Kadmium (Cd) je vzácný těžký kov. Lidé jej získávají především těžbou, metalurgií, spalováním fosilních paliv a odpadů. Využití našlo také jako hlavní součást Ni-Cd baterií. V lidském těle se kadmium ukládá do jater a ledvin, přičemž i malé množství může způsobit selhání orgánů. Akutní otravy kadmiem jsou velmi vážné. Způsobují zvýšení krevního tlaku, selhání ledvin a rozklad červených krvinek. - Arnika


„V určité době přišla společnost do likvidace, v rámci čehož došlo k prodeji majetku – to se týká zejména pozemku s halou,“ uvedl pro Olomoucký Report starosta Vikantic Libor Sedlařík (BEZPP). Nikdo ale nevěděl, komu obsah haly patří, proto k prodeji nedošlo a pozemek s halou i těžkými kontejnery plné odpadního materiálu připadly státu. Z dočasného skladu se tak stal dlouhodobý.

V posledních letech začal pracovat na likvidaci starosta Sedlařík a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v součinnosti s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Inspektoři v lednu 2022 odebrali vzorky z osmi kontejnerů a následnou analýzou zjistili, že se v hale nachází také sírany a oxidy metaloidů – kadmia, zinku, olova, niklu, arzénu a rtuti.

Sklad kadmia přitom trápil občany už delší dobu. „Lidé o tom věděli od prvopočátku a bojovali o odstranění. Vnímali to, ale protože se kolem skladu nic nedělo, upadl jejich zájem. Věděli, že je to škodlivé, ale tím, že z haly nehrozí bezprostřední únik, tak to přijali jako jakousi součást obce,“ vysvětlil starosta.

Současný starosta Sedlařík usiloval o likvidaci haly ve svém prvním volebním období, které začalo v roce 2018. „Vím, že předchozí starostové se tím také aktivně zabývali a měli zájem to řešit. Právní situace podniku v té době ale nejspíš řešením bránila,“ objasnil starosta. V posledních letech, podle Sedlaříka, měla řada lidí zájem se do odlehlé vesnice přistěhovat. „Když se pak dozvěděli, že tam je kadmium, tak řekli, že sem bydlet nepůjdou, protože hrozí riziko,“ přiblížil.

Několik stovek metrů od skladu protéká potok Staříč, který se vlévá do říčky Branné a poté do Moravy. Ta skrz celou Moravu teče až na Slovensko, kde se vlévá do Dunaje a následně do Černého moře. „Kdyby došlo k masivnímu úniku, tak otrávíme vodu až do Černého moře. Došlo by k velkému zamoření,“ řekl starosta s tím, že by se do toku muselo dostat veškerý skladovaný materiál.

Rizikové umístění skladu si uvědomuje také ČIŽP. "Tento sklad je navíc velmi nevhodně umístěn v odlehlé horské oblasti, která je hydrologicky i hydrogeologicky významná, a přestavuje tak hrozbu pro zdroje vody. Na území Olomouckého kraje se nachází široké spektrum míst s různou povahou environmentální zátěže. Každá taková lokalita je specifická a jedinečná, a to z důvodu geografie a geologie samotného místa, povahy environmentální zátěže, hustoty osídlení i lokálních klimatických podmínek,“ vysvětlila pro Olomoucký Report mluvčí inspekce Miriam Loužecká.

Žádný únik ale podle inspektorů nehrozí. „Dle výsledků místních prohlídek inspekce i stanoviska místně příslušného stavebního úřadu je sklad v uspokojivém technickém stavu, stejně jako kovové kontejnery, ve kterých jsou tzv. kadmiové kaly soustředěny,“ navázala Loužecká.

Během jara letošního roku se daly věci do pohybu. Na začátku března navštívil Vikantice ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který si likvidaci skladu podle starosty vzal za osobní cíl a posléze se skladem zabývala i vláda. 

V následujícím roce by měla hala projít likvidací a okolní terén následnou sanací. To by měl zajistit státní podnik DIAMO, který se zabývá likvidací důlního odpadu. Podle starosty by práce měly skončit během první poloviny příštího roku. Podle vyjádření podniku pro Olomoucký Report se aktuálně připravuje vyhlášení veřejné zakázky na odstranění nebezpečného odpadu. 

„Po odstranění nebezpečného odpadu bude následovat doprůzkum areálu včetně okolního terénu a na základě jeho výsledku dojde k odstranění stávajícího skladu,“ přiblížil proces mluvčí podniku DIAMO Tomáš Indrei. Na samotnou likvidaci vyhradí Ministerstvo průmyslu a obchodu 24 milionů korun. S dalšími výdaji by se ale celková částka na likvidaci mohla přiblížit k hodnotě 100 milionů korun.

Reklama
Reklama

Související

  • Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů
    Společnost

    Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů

    Rapotín chystá obnovu koryta řeky Desné. Projekt má stabilizovat vodní tok Desná i obnovit jeho průtočné kapacity. Opravovat se budou pouze vybrané úseky koryta. Samotná stavba bude rozdělená do šesti samostatných stavebních projektů.

  • Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice
    Společnost
    Doprava

    Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice

    Olomoucké Poděbrady se v létě těší po řadu let velkému zájmu. Většina návštěvníků volí jako dopravu na místo jízdu autem. Právě parkování na Poděbradech je mnoho let tématem, které mezi veřejností rezonuje. Na konci června vznikla na Facebooku stránka s názvem Poděbrady bez závor a nelegálního parkovného, která upozorňuje na nevyhovujcí situaci s parkováním u oblíbeného olomouckého letoviska. Za iniciativou stojí zastupitel města Olomouce, na jeho přání nebudeme uvádět jeho identitu.  

  • Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha
    Společnost

    Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha

    V pondělí 3. srpna proběhly podle Monitorovacího kalendáře 2026 pravidelné odběry vzorků vody na dvou tradičně sledovaných přírodních koupacích lokalitách v Olomouckém kraji – ve Vodní nádrži Plumlov (VN Plumlov) a v Koupací oblasti Poděbrady (KO Poděbrady). Monitoring byl proveden Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého kraje (KHS) ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, Centrem hygienických laboratoří v Olomouci.

  • V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně
    Společnost

    V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně

    V hotelech, penzionech, kempech a dalších hromadných zařízeních v Olomouckém kraji se v letošním druhém čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů. Jejich počet meziročně klesl o 1,2 procenta. Podle statistik však přibylo ubytovaných cizinců, kterých bylo 45 548, meziročně o 9,1 procenta více. Naopak domácích hostů v regionu ubylo, kraj v tomto období navštívilo 174 882 turistů, což bylo meziročně o 3,6 procenta méně. Celkový počet přenocování v kraji klesl o 4,7 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC
    V Mrtvém rameni Moravy v Olomouci žije až patnáct druhů ryb. Informoval o tom vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka. Za úspěchem stojí loňská revitalizace. Více.
  • OLOMOUC 
    Pozor, blíží se výluka tramvají kolem nádraží. Cestující už od neděle budou muset využít náhradní autobusovou dopravu. Pracovat se bude na nových výhybkách a kolejích. Výluka potrvá do konce srpna. Více.
  • OLOMOUC 
    B-tým olomoucké Sigmy začalo sezónu. Klub nyní hraje ve třetí lize. S novým trenérem Tomášem Palinkem však kádr prošel ráznou změnou. Hráči chtějí letos postoupit. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Olomoucké parky bývaly civilistům zapovězené. Dnes tvoří zelený prstenec
    Olomouc v čase
    Společnost

    Olomoucké parky bývaly civilistům zapovězené. Dnes tvoří zelený prstenec

    Bezručovy sady, Čechovy sady, Smetanovy sady, Park pod Dómem, ASO park i Botanická zahrada s Rozáriem. Jak dobře znáte olomoucké sady a parky? Dnes se v nich běžně procházíme a kocháme se krásami, které v nich jsou. Vždy tomu tak ale nebylo.

  • Kde pečou v Olomouci makrely? Odpověď má přinést nová aplikace
    Společnost
    Lifestyle

    Kde pečou v Olomouci makrely? Odpověď má přinést nová aplikace

    V letních měsících je oblíbenou grilovanou pochutinou makrela, ryba, která se na Hané těší velké oblibě. Její popularitu dokládají i časté otázky ve virtuálním prostoru, kde je budou v následujících dnech nebo o víkendu grilovat. Zpřehlednit tyto informace má nová letní mikroaplikace "Kde pečou makrely?“

  • Olomouc čeká večer dvou nebeských úkazů. Fakulta otevře terasu
    Společnost

    Olomouc čeká večer dvou nebeských úkazů. Fakulta otevře terasu

    Dva mimořádné astronomické úkazy během jediného večera. A kde je pozorovat? Na středu 12. srpna je připravená Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého i město Přerov. V Olomouci se otevře terasa, v Přerově Hvězdárna. Na obou místech bude možné pohlédnout na slunce speciální technikou.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama