Těžký kov za humny. Zmizí po 40 letech kadmium z Vikantic?

Do malé obce v podhůří Jeseníků vede z Hanušovic pouze jedna úzká cesta po hřebenech místních kopců. Při jízdě člověk sleduje jen okolní louky s pasoucími se krávami a v dálce panoramata hor. Přijíždíme do Vikantic, malé obce o 75 obyvatelích. Ta se už desítky let potýká s nevzhlednou plechovou halou na kopci, kde je uskladněný těžký kov kadmium. Jeho únik by podle zdejšího starosty mohl způsobit otravu vodního toku až po Černé moře. Po dekádách by se měla vesnice haly konečně zbavit.

Z prosluněné cesty na hřebeni zdejších kopců vjíždíme po úzké cestě do menšího lesíka. Světlo potemnělo a navigace hlásí pár set metrů do cíle. Po pravé straně vede ze silnice příjezdová cesta k velké plechové hale obehnané zrezivělým plotem. Hned od cesty už na lidi v okolí svítí výstražné žluté cedule upozorňující na biologický odpad a nebezpečí otravy. Během příchodu si všímáme svítivě modré kladky, která udržuje branku zavřenou a velká kovová vrata s oloupaným bílým lakem. Ani okolí není příliš vábné. Kolem cesty u hustého porostu jsou poházené zmačkané plechovky a další odpad.

V hale se už čtyřicet let nachází kadmium. Jedovatý, bílý těžký kov, který se snadno zamění se zinkem se zde objevil v době, kdy v okolí fungovaly Rudné doly Jeseníky, které se po Sametové revoluci proměnily v Grafitové doly Staré Město. Kadmium ve formě kalů zde hornická společnost skladovala jako odpad z výroby baterií, původně se záměrem pouze dočasného skladu. Původní kaly skupenstvím připomínaly gely, po letech vysychání jde už pouze o prach.


Kadmium (Cd) je vzácný těžký kov. Lidé jej získávají především těžbou, metalurgií, spalováním fosilních paliv a odpadů. Využití našlo také jako hlavní součást Ni-Cd baterií. V lidském těle se kadmium ukládá do jater a ledvin, přičemž i malé množství může způsobit selhání orgánů. Akutní otravy kadmiem jsou velmi vážné. Způsobují zvýšení krevního tlaku, selhání ledvin a rozklad červených krvinek. - Arnika


„V určité době přišla společnost do likvidace, v rámci čehož došlo k prodeji majetku – to se týká zejména pozemku s halou,“ uvedl pro Olomoucký Report starosta Vikantic Libor Sedlařík (BEZPP). Nikdo ale nevěděl, komu obsah haly patří, proto k prodeji nedošlo a pozemek s halou i těžkými kontejnery plné odpadního materiálu připadly státu. Z dočasného skladu se tak stal dlouhodobý.

V posledních letech začal pracovat na likvidaci starosta Sedlařík a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v součinnosti s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Inspektoři v lednu 2022 odebrali vzorky z osmi kontejnerů a následnou analýzou zjistili, že se v hale nachází také sírany a oxidy metaloidů – kadmia, zinku, olova, niklu, arzénu a rtuti.

Sklad kadmia přitom trápil občany už delší dobu. „Lidé o tom věděli od prvopočátku a bojovali o odstranění. Vnímali to, ale protože se kolem skladu nic nedělo, upadl jejich zájem. Věděli, že je to škodlivé, ale tím, že z haly nehrozí bezprostřední únik, tak to přijali jako jakousi součást obce,“ vysvětlil starosta.

Současný starosta Sedlařík usiloval o likvidaci haly ve svém prvním volebním období, které začalo v roce 2018. „Vím, že předchozí starostové se tím také aktivně zabývali a měli zájem to řešit. Právní situace podniku v té době ale nejspíš řešením bránila,“ objasnil starosta. V posledních letech, podle Sedlaříka, měla řada lidí zájem se do odlehlé vesnice přistěhovat. „Když se pak dozvěděli, že tam je kadmium, tak řekli, že sem bydlet nepůjdou, protože hrozí riziko,“ přiblížil.

Několik stovek metrů od skladu protéká potok Staříč, který se vlévá do říčky Branné a poté do Moravy. Ta skrz celou Moravu teče až na Slovensko, kde se vlévá do Dunaje a následně do Černého moře. „Kdyby došlo k masivnímu úniku, tak otrávíme vodu až do Černého moře. Došlo by k velkému zamoření,“ řekl starosta s tím, že by se do toku muselo dostat veškerý skladovaný materiál.

Rizikové umístění skladu si uvědomuje také ČIŽP. "Tento sklad je navíc velmi nevhodně umístěn v odlehlé horské oblasti, která je hydrologicky i hydrogeologicky významná, a přestavuje tak hrozbu pro zdroje vody. Na území Olomouckého kraje se nachází široké spektrum míst s různou povahou environmentální zátěže. Každá taková lokalita je specifická a jedinečná, a to z důvodu geografie a geologie samotného místa, povahy environmentální zátěže, hustoty osídlení i lokálních klimatických podmínek,“ vysvětlila pro Olomoucký Report mluvčí inspekce Miriam Loužecká.

Žádný únik ale podle inspektorů nehrozí. „Dle výsledků místních prohlídek inspekce i stanoviska místně příslušného stavebního úřadu je sklad v uspokojivém technickém stavu, stejně jako kovové kontejnery, ve kterých jsou tzv. kadmiové kaly soustředěny,“ navázala Loužecká.

Během jara letošního roku se daly věci do pohybu. Na začátku března navštívil Vikantice ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který si likvidaci skladu podle starosty vzal za osobní cíl a posléze se skladem zabývala i vláda. 

V následujícím roce by měla hala projít likvidací a okolní terén následnou sanací. To by měl zajistit státní podnik DIAMO, který se zabývá likvidací důlního odpadu. Podle starosty by práce měly skončit během první poloviny příštího roku. Podle vyjádření podniku pro Olomoucký Report se aktuálně připravuje vyhlášení veřejné zakázky na odstranění nebezpečného odpadu. 

„Po odstranění nebezpečného odpadu bude následovat doprůzkum areálu včetně okolního terénu a na základě jeho výsledku dojde k odstranění stávajícího skladu,“ přiblížil proces mluvčí podniku DIAMO Tomáš Indrei. Na samotnou likvidaci vyhradí Ministerstvo průmyslu a obchodu 24 milionů korun. S dalšími výdaji by se ale celková částka na likvidaci mohla přiblížit k hodnotě 100 milionů korun.

Související

  • Těžba štěrkopísku u Věrovan a Citova se komplikuje. Obce i kraj mají výhrady
    Společnost

    Těžba štěrkopísku u Věrovan a Citova se komplikuje. Obce i kraj mají výhrady

    Společnost České štěrkopísky neuspěla u krajských radních se snahou prosadit prostřednictvím změny krajských zásad územního rozvoje plánovanou těžbu štěrkopísku na ložisku mezi Věrovany na Olomoucku a Citovem na Přerovsku. Krajská rada doporučila zastupitelům, aby navrhovanou změnu zásad územního rozvoje nepořizovali. Materiál projedná krajské zastupitelstvo 22. června. ČTK dnes informaci získala z pokladů pro zastupitele.

  • VIZUALIZACE: Kdo postaví SEFO? Stavební povolení je platné
    Společnost

    VIZUALIZACE: Kdo postaví SEFO? Stavební povolení je platné

    Muzeum umění Olomouc (MUO) začíná s výběrem generálního dodavatele stavby Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). Stavba, která má zaplnit proluku u náměstí Republiky, už má stavební povolení. To nabylo právní moci.

  • Hlučné práce? Myslete na sousedy, radí město
    Společnost

    Hlučné práce? Myslete na sousedy, radí město

    Letní měsíce mnozí z nás tráví často venku a věnují se údržbě zahrad a pozemků. Jednat se může o sekání trávy, používaní cirkulárek, motorových pil, křovinořezů a dalších zahradních pomocníků. Je však potřeba myslet i na své okolí a na to, že ne všechny práce leze provádět kdykoliv chceme.

  • V pondělí se otevře zrekonstruovaný přerovský magistrát. Kavárna bude později
    Společnost

    V pondělí se otevře zrekonstruovaný přerovský magistrát. Kavárna bude později

    Od nového týdne začne sloužit nový magistrát města Přerova. Budova na náměstí T.G. Masaryka prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která stála 352 milionu korun. V šestém patře na střeše má být také kavárna, ta by se měla dočkat svého otevření v průběhu září.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Muzeum umění Olomouc (MUO) začíná s výběrem generálního dodavatele stavby Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). Stavba, která má zaplnit proluku u náměstí Republiky, už má stavební povolení. To nabylo právní moci. Více.
  • OLOMOUCKO
    Zastupitelé schválením změn v územním plánu zrušili dosud otevřenou možnost prodloužení tramvajové trati z Pavloviček do Chválkovic. Dál je otevřená budoucnost stávající fungující trati do Pavloviček - o jejím zachování či zrušení se teprve rozhodne. Více.
  • PŘEROVSKO
    Nové místo k procházkám v Hranicích. Hotová je první etapa revitalizace nábřeží v Kropáčově ulici. Proměna stála 30 milionů korun a slavnostní předání moderního veřejného prostoru s doprovodným programem proběhne 19. června.

Nejnovější

Nejčtenější

Seriály