Těžký kov za humny. Zmizí po 40 letech kadmium z Vikantic?

Do malé obce v podhůří Jeseníků vede z Hanušovic pouze jedna úzká cesta po hřebenech místních kopců. Při jízdě člověk sleduje jen okolní louky s pasoucími se krávami a v dálce panoramata hor. Přijíždíme do Vikantic, malé obce o 75 obyvatelích. Ta se už desítky let potýká s nevzhlednou plechovou halou na kopci, kde je uskladněný těžký kov kadmium. Jeho únik by podle zdejšího starosty mohl způsobit otravu vodního toku až po Černé moře. Po dekádách by se měla vesnice haly konečně zbavit.

Z prosluněné cesty na hřebeni zdejších kopců vjíždíme po úzké cestě do menšího lesíka. Světlo potemnělo a navigace hlásí pár set metrů do cíle. Po pravé straně vede ze silnice příjezdová cesta k velké plechové hale obehnané zrezivělým plotem. Hned od cesty už na lidi v okolí svítí výstražné žluté cedule upozorňující na biologický odpad a nebezpečí otravy. Během příchodu si všímáme svítivě modré kladky, která udržuje branku zavřenou a velká kovová vrata s oloupaným bílým lakem. Ani okolí není příliš vábné. Kolem cesty u hustého porostu jsou poházené zmačkané plechovky a další odpad.

V hale se už čtyřicet let nachází kadmium. Jedovatý, bílý těžký kov, který se snadno zamění se zinkem se zde objevil v době, kdy v okolí fungovaly Rudné doly Jeseníky, které se po Sametové revoluci proměnily v Grafitové doly Staré Město. Kadmium ve formě kalů zde hornická společnost skladovala jako odpad z výroby baterií, původně se záměrem pouze dočasného skladu. Původní kaly skupenstvím připomínaly gely, po letech vysychání jde už pouze o prach.


Kadmium (Cd) je vzácný těžký kov. Lidé jej získávají především těžbou, metalurgií, spalováním fosilních paliv a odpadů. Využití našlo také jako hlavní součást Ni-Cd baterií. V lidském těle se kadmium ukládá do jater a ledvin, přičemž i malé množství může způsobit selhání orgánů. Akutní otravy kadmiem jsou velmi vážné. Způsobují zvýšení krevního tlaku, selhání ledvin a rozklad červených krvinek. - Arnika


„V určité době přišla společnost do likvidace, v rámci čehož došlo k prodeji majetku – to se týká zejména pozemku s halou,“ uvedl pro Olomoucký Report starosta Vikantic Libor Sedlařík (BEZPP). Nikdo ale nevěděl, komu obsah haly patří, proto k prodeji nedošlo a pozemek s halou i těžkými kontejnery plné odpadního materiálu připadly státu. Z dočasného skladu se tak stal dlouhodobý.

V posledních letech začal pracovat na likvidaci starosta Sedlařík a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v součinnosti s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Inspektoři v lednu 2022 odebrali vzorky z osmi kontejnerů a následnou analýzou zjistili, že se v hale nachází také sírany a oxidy metaloidů – kadmia, zinku, olova, niklu, arzénu a rtuti.

Sklad kadmia přitom trápil občany už delší dobu. „Lidé o tom věděli od prvopočátku a bojovali o odstranění. Vnímali to, ale protože se kolem skladu nic nedělo, upadl jejich zájem. Věděli, že je to škodlivé, ale tím, že z haly nehrozí bezprostřední únik, tak to přijali jako jakousi součást obce,“ vysvětlil starosta.

Současný starosta Sedlařík usiloval o likvidaci haly ve svém prvním volebním období, které začalo v roce 2018. „Vím, že předchozí starostové se tím také aktivně zabývali a měli zájem to řešit. Právní situace podniku v té době ale nejspíš řešením bránila,“ objasnil starosta. V posledních letech, podle Sedlaříka, měla řada lidí zájem se do odlehlé vesnice přistěhovat. „Když se pak dozvěděli, že tam je kadmium, tak řekli, že sem bydlet nepůjdou, protože hrozí riziko,“ přiblížil.

Několik stovek metrů od skladu protéká potok Staříč, který se vlévá do říčky Branné a poté do Moravy. Ta skrz celou Moravu teče až na Slovensko, kde se vlévá do Dunaje a následně do Černého moře. „Kdyby došlo k masivnímu úniku, tak otrávíme vodu až do Černého moře. Došlo by k velkému zamoření,“ řekl starosta s tím, že by se do toku muselo dostat veškerý skladovaný materiál.

Rizikové umístění skladu si uvědomuje také ČIŽP. "Tento sklad je navíc velmi nevhodně umístěn v odlehlé horské oblasti, která je hydrologicky i hydrogeologicky významná, a přestavuje tak hrozbu pro zdroje vody. Na území Olomouckého kraje se nachází široké spektrum míst s různou povahou environmentální zátěže. Každá taková lokalita je specifická a jedinečná, a to z důvodu geografie a geologie samotného místa, povahy environmentální zátěže, hustoty osídlení i lokálních klimatických podmínek,“ vysvětlila pro Olomoucký Report mluvčí inspekce Miriam Loužecká.

Žádný únik ale podle inspektorů nehrozí. „Dle výsledků místních prohlídek inspekce i stanoviska místně příslušného stavebního úřadu je sklad v uspokojivém technickém stavu, stejně jako kovové kontejnery, ve kterých jsou tzv. kadmiové kaly soustředěny,“ navázala Loužecká.

Během jara letošního roku se daly věci do pohybu. Na začátku března navštívil Vikantice ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který si likvidaci skladu podle starosty vzal za osobní cíl a posléze se skladem zabývala i vláda. 

V následujícím roce by měla hala projít likvidací a okolní terén následnou sanací. To by měl zajistit státní podnik DIAMO, který se zabývá likvidací důlního odpadu. Podle starosty by práce měly skončit během první poloviny příštího roku. Podle vyjádření podniku pro Olomoucký Report se aktuálně připravuje vyhlášení veřejné zakázky na odstranění nebezpečného odpadu. 

„Po odstranění nebezpečného odpadu bude následovat doprůzkum areálu včetně okolního terénu a na základě jeho výsledku dojde k odstranění stávajícího skladu,“ přiblížil proces mluvčí podniku DIAMO Tomáš Indrei. Na samotnou likvidaci vyhradí Ministerstvo průmyslu a obchodu 24 milionů korun. S dalšími výdaji by se ale celková částka na likvidaci mohla přiblížit k hodnotě 100 milionů korun.

Související

  • FÓRUM OR: Je v Olomouci dostatek veřejných toalet?
    Fórum OR
    Společnost

    FÓRUM OR: Je v Olomouci dostatek veřejných toalet?

    Veřejné toalety by měly součástí každého fungujícího města. O jejich počtu v krajském městě se dlouho vedou spory. Olomoučtí zastupitelé napříč politickým spektrem v dnešním Fóru OR řeší celkovou situaci a jejich počet. Zastupitelům jsme položili 2 otázky: Jak nahlížíte na situaci a počet veřejných toalet ve městě? Přispěla by osvěta ohledně veřejných toalet turismu (v době pořádání velkých akcí)? Odpovědi jsme zveřejnili v pořadí, v jakém je zastupitelé zaslali. 

  • Rodina není návštěva, rodina zůstává, říká ředitelka. V Olomouci vznikne Dům Ronalda McDonalda
    Společnost

    Rodina není návštěva, rodina zůstává, říká ředitelka. V Olomouci vznikne Dům Ronalda McDonalda

    Dům Ronalda McDonalda pomáhá rodinám vážně nemocných dětí zůstat pohromadě i během dlouhé hospitalizace. První takový dům v Česku funguje u Fakultní nemocnice v Motole, další má vzniknout v Olomouci u pediatrické kliniky. O projektu, financování i plánech na stavbu mluvila ředitelka Domu Ronalda McDonalda Ivana Švingrová Pešatová.

  • Musíme vytvořit bezpečné prostředí. Odborníci nesouhlasí se zákazem sociálních sítí pro děti
    Společnost

    Musíme vytvořit bezpečné prostředí. Odborníci nesouhlasí se zákazem sociálních sítí pro děti

    Ožehavé téma dnešní doby, sociální sítě dětem, rezonuje i olomouckou odbornou veřejností. Odborníci z Univerzity Palackého upozorňují, že plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 či 16 let nepředstavuje účinné řešení rizik, která jsou spojená s online prostředím. Přidávají se i další instituce, mezi nimi i Masarykova univerzita v Brně. Navrhují jiné řešení.

  • Zas a znova poničený Mozart. Oprava? Možná na konci července, říká autor Lemon
    Společnost
    Kultura

    Zas a znova poničený Mozart. Oprava? Možná na konci července, říká autor Lemon

    Písková socha Mozarta na olomouckém Horním náměstí dostává pořádně zabrat. Není to tak dávno, co se opravila poškozená část a opět je socha zničená na tom samém místě. Konkrétně se jedná o její spodní část, o chodidlo slavného skladatele. Report se zeptal Radima Schuberta z oddělení koncepce kultury, jaký bude nyní postup. Mluvili jsme také s autorem díla sochařem Václavem Lemonem.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Ožehavé téma dnešní doby, sociální sítě dětem, rezonuje i olomouckou odbornou veřejností. Odborníci z Univerzity Palackého upozorňují, že plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 či 16 let nepředstavuje účinné řešení rizik, která jsou spojená s online prostředím. Více.
  • OLOMOUC
    Ostružnická ulice v novém. Skončila tu oprava chodníků. Technické služby nahradily betonovou dlažbu chodníků žulovými deskami, které rozmístěním ladí s Horním náměstím. Příští rok se opraví chodníky v Riegrově a Ztracené ulici.
  • OLOMOUCKO
    Vedra dál sužují kraj. Nejvyšší teplotu včera meteorologové naměřili ve Šternberku, kde bylo rovných 39°C. A např. v Přerově teplota dosáhla 38 stupňů, a dorovnala tak dosavadní rekord z roku 1921. 

Nejnovější

  • Tmavá skla nestačí. Prostějovští lékaři radí, jak ochránit oči před sluncem
    Zdraví

    Tmavá skla nestačí. Prostějovští lékaři radí, jak ochránit oči před sluncem

    Sluneční brýle si spoustu lidí vybírá pouze podle vzhledu, značky nebo tmavosti skel. To však nestačí, právě to, jak jsou skla tmavá, může být často zavádějící. Lékaři z Nemocnice AGEL Prostějov upozorňují, že je třeba dbát na kvalitní UV filtr. Připomínají význam ochrany očí před ultrafialovým zářením.

  • Na Šumpersku selhaly řidičce brzdy, druhá havarovala kvůli vedru
    Krimi

    Na Šumpersku selhaly řidičce brzdy, druhá havarovala kvůli vedru

    Technická závada na brzdách byla příčinou nehody v pondělí dopoledne v Šumperku, řidička kvůli tomu sjela do koryta potoka. Policisté se předtím minulý pátek zabývali nehodou, kterou způsobila kombinace horka a únavy. Řidička Mercedesu sjela mimo silnici v obci Libivá.

  • Sigma má dalšího nového hráče, podepsal Stephane Noumbissie
    Sport

    Sigma má dalšího nového hráče, podepsal Stephane Noumbissie

    Kádr SK Sigma Olomouc je širší o dalšího hráče. Stal se jím Kamerunec Stephane Noumbissie. Devatenáctiletý fotbalista, který může hrát na pozici stopera i levého obránce, přichází na hostování s opcí z francouzského Lille. Sigma to napsala na svém webu.

  • Na Přerovsku se chystá se geologický průzkum pro vysokorychlostní trať
    Doprava

    Na Přerovsku se chystá se geologický průzkum pro vysokorychlostní trať

    Mezi Prosenicemi a Hranicemi na Přerovsku proběhnou průzkumné vrty pro přípravu vysokorychlostní tratě, která v budoucnu zrychlí vlakové spojení. Před zahájením vrtů budou majitelé dotčených pozemků včas informováni o dalším postupu. Práce mají probíhat od letošního srpna do února příštího roku.

Nejčtenější

  • Pondělní teplota 38 stupňů dorovnala v Přerově dosavadní rekord z roku 1921
    Společnost

    Pondělní teplota 38 stupňů dorovnala v Přerově dosavadní rekord z roku 1921

    Olomoucký kraj dál sužují extrémní vedra, nejvyšší teplotu v pondělí meteorologové naměřili ve Šternberku na Olomoucku, kde bylo rovných 39 stupňů. V Přerově teplota dosáhla 38 stupňů, a dorovnala tak dosavadní rekord z roku 1921. Rekordy pro tento den meteorologové přepisovali na téměř všech 11 dlouhodobě měřících stanicích, na zhruba polovině z nich byly překonány i měsíční maxima. ČTK to řekl Petr Drobek z Českého hydrometeorologického ústavu.

  • Hasiči vyjížděli k téměř dvěma desítkám událostí, zasahovali i v Čehovicích
    Společnost

    Hasiči vyjížděli k téměř dvěma desítkám událostí, zasahovali i v Čehovicích

    Téměř dvě desítky výjezdů. Počasí i nadále zaměstnává hasičské jednotky v Olomouckém kraji. Jen během pondělního odpoledne měli hasiči vyjíždět k 17 událostem, hasili i požár v Čehovicích. Vše se obešlo bez zranění, situaci zhodnotil tiskový mluvčí hasičů Radek Buryánek.

  • Knihovny nejsou sklady knih. Jsou to živá místa, kde se potkává komunita, říká knihovnice
    Kultura
    Společnost
    Rozhovory

    Knihovny nejsou sklady knih. Jsou to živá místa, kde se potkává komunita, říká knihovnice

    O úpadku čtenářství se mluví často, realita v olomoucké knihovně je však jiná. Denně sem zamíří stovky návštěvníků, roste zájem o elektronické knihy a mladí čtenáři objevují nové literární žánry. O tom, jak se mění vztah ke knihám a proč se o českém čtenářství mluví zbytečně pesimisticky, jsme hovořili s ředitelkou Městské knihovny v Olomouci Lenkou Pruckovou.

Seriály