Prázdné žaludky, plný sklad. Jaká je cesta potravin z obchodů k lidem v nouzi?

„Okruh, který dnes jedeme, se týká jen čerstvých potravin, to znamená ovoce, zelenina, pečivo. Naším prostřednictvím probíhá odběr potravin dvakrát týdně. Jídlo pak odvážíme do skladu Charity Olomouc,“ shrnuje na začátku jízdy koordinátor skladu Kamil Pravec z Potravinové banky Olomouckého kraje.

Dnes kromě odběru potravin rovnou putuje jídlo k potřebným. „Dnes povezeme jídlo i na výdejnu, kam si lidé přijdou. Na Floře je výdejní den, proběhne pohovor o důvodu nouze, potřebný pak dostane nabalíčkované potraviny,“ vysvětluje, zatímco jedeme autem k dalšímu supermarketu.

Zajímá mě, jestli v obchodech vždycky zůstane něco, co by měli zaměstnanci potravinové banky odvézt. „Většinou v obchodě něco zůstane, občas se ale stane, že pro nás nic nemají,“ odpovídá Pravec. V poslední době podle něj roste odběr čerstvých potravin oproti trvanlivým. Čerstvé věci připadnou pobytové službě, větší část se rozdává tam, kam dochází lidé ambulantně. „Trvanlivé zboží zůstává v tak malém množství na prodejnách, že se k nám spíš dostane jiným způsobem. Třeba z velkoskladů, kde se stahuje z prodejen, tím pádem máme nějaké smysluplné množství.“

Mezitím přijíždíme k druhému Albertu u Olympie, otvírají se vrata a začíná se s podáváním přepravek. „Dneska mám pro vás i pečivo. Vy mě chcete fotit? Počkejte, tak až s poslední krabicí, já se vám nastavím,“ volá na mě skladnice a jde pro další přepravku. Dokončíme odběr a znovu nasedáme do auta. S touto poslední zkušeností mě napadá otázka, kolik pracuje v potravinové bance žen a jestli i ony vyzvedávají přepravky s jídlem. „Normálně máme tři skladníky, tuhle trasu běžně jezdí oni. Když jde o pečivo, většinou je to lehká krabice, pokud nemáte zrovna plnou bednu chleba. Snažíme se nechávat v obchodech info, aby nebyly přepravky přetížené,“ odpovídá koordinátor skladu potravinové banky.

Pro potravinovou banku pracuje Kamil Pravec šestým rokem. „Líbí se mi, že se tu střetávají dva aspekty práce. Sociální, tedy že to někomu pomáhá a ekologický, že se jídlo nevyhodí,“ oceňuje Pravec. „Řekl bych, že náš tým je mladší, ale jestli je to tím, že se mladí více zajímají o ekologii, to nevím. Pro některé z nás je to po škole hned první zaměstnání.“

S novým zákonem narostl objem práce v potravinových bankách

Práce potravinových bank se změnila v roce 2019, právě tehdy do té olomoucké nastoupil i můj dnešní doprovod. Na začátku roku 2019 začal platit nový zákon o potravinách, který supermarketům nařizuje, aby neprodané zboží bezplatně věnovaly potravinovým bankám. Právě s novým zákonem narostl objem práce.

„Před rokem 2019 v potravinové bance pracoval jen jeden zaměstnanec na plný úvazek a pokud bylo potřeba, přidali se brigádníci. Od toho roku bylo jasné, že bude potřeba víc zaměstnanců, tehdy jsem přišel i já,“ potvrzuje Pravec a vysvětluje, kolik práce je v potravinové bance v průběhu roku: „Okolo období potravinových sbírek na jaře a na podzim je to trochu náročnější, v létě se tempo naší práce zvolní. Asi i kvůli tomu, že lidé v obchodech, co to mají na starosti, jsou na dovolených, a podobně. Pak se to vrací směrem k zimě, v zimě roste i poptávka po potravinách, protože lidé, kteří jsou na ulici, se uchylují víc do pobytových center.“

Zákon o potravinách v § 11 odst. 2 až 5 ukládá obchodům s plochou nad 400 metrů čtverečních povinnost bezplatně věnovat nevyhovující (např. chybně označené potraviny) nebo neprodejné potraviny, které jsou ale stále bezpečné, neziskovým organizacím (tzv. potravinovým bankám) které poskytují potravinovou pomoc. Tato povinnost se nevztahuje na nápoje s obsahem alkoholu nad 0,5 % objemových. Takto získané potraviny jsou pak neziskovou organizací uváděny na trh pouze bezplatně. Provozovny s menší plochou než je 400 metrů čtverečních tuto povinnost stanovenou nemají, ale pokud se rozhodnou, tak i oni mohou takové potraviny do potravinových bank darovat.

Od roku 2019 nenarostl jen počet zaměstnanců, ale i množství čerstvých potravin, které se do potravinové banky dostane. „Původní představa u čerstvých potravin byla taková, že se zboží bude ještě nějaký čas skladovat, a postupně se rozdá. Teď máme domluvené v městech, kam běžně nezajíždíme, protože jsou z Olomouce daleko, spřízněné organizace, které dojíždí na základě plné moci a odváží zboží k sobě,“ říká Pravec.

Pořád se něco mění. Obchody se učí pracovat s potravinami jinak

Jedeme dál, teď už se z Holice přesouváme na Floru, kde je dočasně sklad materiální pomoci od Charity Olomouc. Ptám se, jak často musí potravinové banky reagovat na nové vyhlášky a změny. Jednou z nejviditelnějších novinek je bezplatné dodávání menstruačních pomůcek do škol. Toto téma na podzim roku 2024 pomáhala medializovat i kampaň neziskové organizace Člověk v tísni a i Potravinová banka Olomouckého kraje už nějakou dobu školám nabízí vložky a tampony. „Druhým rokem dostáváme vložky, které pochází ze Státní správy hmotných rezerv a snažíme se je distribuovat do škol,“ vysvětluje Pravec a dodává: „Co se změní teď, nevíme, spíš čekám, že trend bude takový, že trvanlivých věcí budeme mít pořád méně a bude převažovat množství čerstvých. Obchody se učí pracovat s potravinami jinak.“

Zajímá mě, jestli se stává, že se potraviny neudají. „Snažíme se rozdat všechno, co máme, dá se říct, že většina věcí se bez problému rozdá. Jednou za čas se ale stane, že nám obchod dá něco, na co měl velkou akci, třeba nějaký nápoj a když máme víc té jedné komodity, tak se to udává hůř. Proto jsme spustili web Potravinový záchranář, kde může i jiná organizace získat bezplatně něco, čeho máme hodně. Může to být třeba škola, dětský tábor,“ vyjmenovává zaměstnanec Potravinové banky Olomouckého kraje s tím, že za každou likvidaci potravin by banka musela platit.

A je něco, co pobytové služby odebírat nechtějí? „Někdy se stane, že organizace nechtějí odebírat určitý typ potravin. Často odebereme exotické potraviny a lidé v horší sociální situaci s tím neumí pracovat. Pro pobytovou službu je pak jednodušší tuto potravinu od nás nevzít,“ popisuje Pravec s tím, že měli v potravinové bance i nápad na vydání kuchařky právě na recepty, jak zpracovat exotické potraviny, třeba vhodné do asijských pokrmů. „Součástí naší práce je i osvětová činnost, ve Sluňákově jsme měli přednášku, školy si nás zvou, abychom vysvětlili, co děláme a proč je to pro nás důležité.“

Vydají až 550 kilo potravin

Než dojedeme do skladu, ještě se ptám na krizovou pomoc. V září totiž potravinové banky zajišťovaly přísun potravin do oblastí zasažených povodněmi. „Federace potravinových bank už se na povodně připravovala, v sobotu začaly povodně a v neděli jsme už předávali první potraviny. Mohli jsme reagovat rychle. Zpočátku jsme ubrali naše krizové zásoby. Kdysi jsme nebyli strategicky připravení na krizovou situaci, teď už to umíme. Máme takhle balené vody, konzervy, jídlo, ze kterého se dá rychle něco uvařit,“ popisuje Kamil Pravec, když přijíždíme před závoru ve Smetanových sadech. U auta pak čekají zaměstnanci olomoucké charity a po vykládce tu zůstávám i já.

V malém skladu na Floře potkávám tři zaměstnance Charity Olomouc. Na zemi už leží nachystané krabice, do kterých se doplňují potraviny. „Jedna krabice se skládá z tří kategorií. Trvanlivé potraviny jako mléko, mouka, cukr, rýže, nějaké luštěniny. Druhou kategorií jsou sladké a slané věci, teď třeba rybičky a protlak v konzervě, čaj. Pak je tu třetí kategorie, tedy čerstvé potraviny, tedy ovoce, zelenina, jogurty, pečivo,“ popisuje mi obsah jedné krabice Milada Truksová.

„Jen tak nemůže přijít nikdo. Jsme výdejna, pokud je někdo v krizi, musí kontaktovat kolegy, kteří vyhodnotí, co člověk potřebuje,“ vysvětluje zaměstnankyně Charity Olomouc a dodává, že dnes má přijít 40 klientů. „Výdej bývá jednou do měsíce. Ve výjimečných případech je to třeba jednou za týden.“

Nikdy dopředu nevíme, co dostaneme

Prostory skladu jsou malé, Charita tu má tři místnosti. Jedna z nich je plná regálů s hygienickými pomůckami a dětskou výživou. Ve druhé místnosti jsou potraviny, v té třetí stojíme právě nad chystanými krabicemi. „Jsme tady v provizoriu, byli jsme v Hanáckých kasárnách, společně s nábytkovou bankou, šatníkem a domácími potřebami,“ vysvětluje Truksová.

Zajímá mě, jestli má charita spočítáno, jaké množství potravin vydá při takovém výdejním dni. „Kolik toho vydáme, se pohybuje mezi 300 až 550 kily. Teď se sešly dva zdroje, jednak se sváží některé obchody přímo, třeba nám dají zeleninu, která už je pro ně neprodejná, nebo včerejší pečivo. Nikdy dopředu nevíme, co dostaneme,“ popisuje zaměstnankyně charity.

Kromě lidí, kteří si o výdejním dni sami přijdou pro krabici, zásobuje Charita Olomouc vlastní pobytové služby, jako je nízkoprahové centrum, Domov svaté Anny, Dům Kosmy a Damiána. „Čtvrtek je intenzivnější, třeba kvůli napytlíkování pečiva, to je potřeba dvou až tří lidí. V pondělí jsme tu čtyři. Středy a pátky jsou jednodušší. Fungujeme v kombinaci zaměstnanců, brigádníků a dobrovolníků,“ odpovídá Milada Truksová na mou otázku, kolik je tu potřeba lidí.

Před odchodem ze skladu ještě pokládám poslední dotaz. Bude se sklad stěhovat jinam? „Když to půjde dobře, budeme se v březnu nebo dubnu stěhovat do nových prostor na Černé cestě. Tam budeme mít větší prostor,“ uzavírá Truksová.