Rádio jsem si vysnil, když mi bylo 14 let, říká zakladatel Radia Haná

Radio Haná začalo své vysílání 7. května 1992. Z komerční stanice, která na začátku devadesátých let získala licenci k rozhlasovému vysílání, se stala postupně nejposlouchanější rozhlasová stanice v Olomouckém kraji. Jak na začátky Radia Haná vzpomíná jeho zakladatel Pavel Foretník? Přečtěte si rozhovor.

Popsal byste, kde se vzala myšlenka na založení vlastního rádia?

Rádio jsem si vysnil, když mi bylo 14 let. V té době se tady rozvíjela popová a rocková hudba. Uběhlo mnoho let, kdy jsem se zabýval zvukem, od roku 1968 jsem dělal diskotéky. Mám dojem, že v Olomouci není sál, kde bych diskotéku nedělal. Po roce 1970 jsem se věnoval hudbě a zvuku. Dělal jsem zvukaře v moravském divadle a olomouckým kapelám.

U zvukařiny jste vydržel až do roku 1989. Co bylo pak?

Najednou přišel převrat a vzpomněl jsem si na svou starou myšlenku, že bych si mohl požádat o licenci. To nikdo nechápal, že bychom mohli dělat rádio. Nicméně vláda tenkrát zveřejnila záměr, že se budou udělovat licence pro soukromá rádia. Tak jsem si hned v lednu 1990 o licenci požádal. Bylo to plácnutí do vody a opravdu jsem si nemyslel, že licenci dostanu.

Ale řekl jste si, „proč to nezkusit“?

Právě, řekl jsem si, „proč to nezkusit.“ Když něco chcete, musíte si za tím jít. Měl jsem dost předpokladů pro to, abych to zvládl, vyznal jsem se v technice, v elektronice, v hudbě. To všechno se v rádiu skládá. I když dneska dělá hudbu někdo jiný, obchod další člověk, a tak dále.

Když jsem licenci v roce 1991 dostal, pořád jsem ještě neměl byznys model. Nikdo tady nevěděl, jak na to. Začal jsem připravovat vysílání, ale neměl jsem žádné peníze, a tak jsem všechno řešil amatérsky. Vláda ale prvním licencovaným rádiím přidělila dotace, a to i nám. Umožnily nám koupit hudbu, technologie jako vysílač, audio zařízení a mikrofony. V jednoduchém stylu nám to umožnilo připravit vysílání. Za pět měsíců, 7. května už bylo možné zahájit vysílání.

Dnes sídlí Radio Haná na Blažejském náměstí. Odkud se vysílalo tehdy?

První studio Radia Haná bylo na Dolním náměstí 25. Umožnili nám pronajmout si celé první patro, kde jsme rádio vybudovali. Sám jsem dal rádio dohromady. Na inzerát mi ale přišlo asi osm lidí, kteří měli zájem o moderování. Taky o tom ale nevěděli vůbec nic.

Ale taky to chtěli zkusit…

Taky, a tak jsme dávali vysílání dohromady. Dneska bychom se asi styděli za to, jak vysílání tehdy vypadalo. Bylo v tom ale naše nadšení a nebylo s čím srovnávat. Český rozhlas byl někde jinde a nedal se srovnat s amatérským vysíláním, které jsme dělali my. Fungovali jsme a necítili ani konkurenci třeba v tom Českém rozhlase.

Kolik bylo na Olomoucku rádií, která získala licenci?

Dvě, rádio Rubi a Radio Haná. Až později se sem začala přesouvat pražská rádia. Jak to pak pokračovalo, je otázka technického vývoje a zkušeností, které jsme získávali. Postupně jsme získávali další frekvence.

Myslím, že hlavním důvodem, proč tady je Radio Haná pořád, je fakt, že my jsme nikdy licenci prodat nechtěli. Vždy pro nás rádio bylo koníčkem a zábavou, zatímco pro některé bylo rádio pro peníze. Proto jsme přežili, jako jedni z mála. Byli jsme skromní a z prvních rádií zůstali sami.

Byly tady nějaké zahraniční vzory, kde jste se inspirovali?

Principielně není příprava programu nijak složitá. K licenci jsme potřebovali projekt s tím, jak bude vypadat programová skladba, a tu jsme museli dodržet. Radio není přehrávač a má přinášet informace obecné i aktuální. Fenomén rádia je v tom, že rádio je přítel, kterého posluchač poslouchá po celý den. Má vám přinášet pocit, že tady někdo je, kdo se o vás stará.

Rádio se stalo hned ze startu rebroadcastrem vysílání BBC a později Hlasu Ameriky. Proč spolupráce skončila?

Skončilo to z jejich strany, BBC získala vlastní licenci, Hlas Ameriky vysílání pro Československo pak ukončil.

Je něco, co byste udělal tehdy jinak?

Vždy jsme jeli nadoraz našich možností. Moje krédo je, kupovat si jen to, na co mám. Co jsem vydělal, zase jsem investoval do rádia.

Bylo by to jiné, kdyby rádio nepřevzal aktuální ředitel a váš syn David Foretník?

Ovšem. Rádio bych neprodával, ale bylo by o několik řádů níž, než dnes. Radio Haná má dnes 31 vysílačů, do konce roku to bude 35. Rádio se nedá dělat v jednom člověku, jako jsem to dělal na začátku. Už po roce 2000 to díky technologiím nebylo možné, proto jsem byl rád, když David v roce 2004 přišel do rádia. Tehdy se mi ulevilo.

Jak vidíte pokračování Radia Haná?

Je to jednoduché. Musíme rádio dělat pořád dobře, aby nás lidi chtěli poslouchat.

Související

  • Knihovny nejsou sklady knih. Jsou to živá místa, kde se potkává komunita, říká knihovnice
    Kultura
    Společnost
    Rozhovory

    Knihovny nejsou sklady knih. Jsou to živá místa, kde se potkává komunita, říká knihovnice

    O úpadku čtenářství se mluví často, realita v olomoucké knihovně je však jiná. Denně sem zamíří stovky návštěvníků, roste zájem o elektronické knihy a mladí čtenáři objevují nové literární žánry. O tom, jak se mění vztah ke knihám a proč se o českém čtenářství mluví zbytečně pesimisticky, jsme hovořili s ředitelkou Městské knihovny v Olomouci Lenkou Pruckovou.

  • Rodina není návštěva, rodina zůstává, říká ředitelka. V Olomouci vznikne Dům Ronalda McDonalda
    Společnost

    Rodina není návštěva, rodina zůstává, říká ředitelka. V Olomouci vznikne Dům Ronalda McDonalda

    Dům Ronalda McDonalda pomáhá rodinám vážně nemocných dětí zůstat pohromadě i během dlouhé hospitalizace. První takový dům v Česku funguje u Fakultní nemocnice v Motole, další má vzniknout v Olomouci u pediatrické kliniky. O projektu, financování i plánech na stavbu mluvila ředitelka Domu Ronalda McDonalda Ivana Švingrová Pešatová.

  • Hasiči vyjížděli k téměř dvěma desítkám událostí, zasahovali i v Čehovicích
    Společnost

    Hasiči vyjížděli k téměř dvěma desítkám událostí, zasahovali i v Čehovicích

    Téměř dvě desítky výjezdů. Počasí i nadále zaměstnává hasičské jednotky v Olomouckém kraji. Jen během pondělního odpoledne měli hasiči vyjíždět k 17 událostem, hasili i požár v Čehovicích. Vše se obešlo bez zranění, situaci zhodnotil tiskový mluvčí hasičů Radek Buryánek.

  • Pondělní teplota 38 stupňů dorovnala v Přerově dosavadní rekord z roku 1921
    Společnost

    Pondělní teplota 38 stupňů dorovnala v Přerově dosavadní rekord z roku 1921

    Olomoucký kraj dál sužují extrémní vedra, nejvyšší teplotu v pondělí meteorologové naměřili ve Šternberku na Olomoucku, kde bylo rovných 39 stupňů. V Přerově teplota dosáhla 38 stupňů, a dorovnala tak dosavadní rekord z roku 1921. Rekordy pro tento den meteorologové přepisovali na téměř všech 11 dlouhodobě měřících stanicích, na zhruba polovině z nich byly překonány i měsíční maxima. ČTK to řekl Petr Drobek z Českého hydrometeorologického ústavu.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Ostružnická ulice v novém. Skončila tu oprava chodníků. Technické služby nahradily betonovou dlažbu chodníků žulovými deskami, které rozmístěním ladí s Horním náměstím. Příští rok se opraví chodníky v Riegrově a Ztracené ulici.
  • OLOMOUCKO
    Vedra dál sužují kraj. Nejvyšší teplotu včera meteorologové naměřili ve Šternberku, kde bylo rovných 39°C. A např. v Přerově teplota dosáhla 38 stupňů, a dorovnala tak dosavadní rekord z roku 1921. 
  • OLOMOUC
    Olomouc se i nadále chystá na dopravní omezení. Několik desítek už běží, další se chystají. Důvody pro uzavírky částečné i úplné jsou různé, najdete mezi nimi opravy, zateplování i budování nových přechodů. Na která místa si dát pozor?

Nejnovější

Nejčtenější

Seriály