Rádio jsem si vysnil, když mi bylo 14 let, říká zakladatel Radia Haná

Radio Haná začalo své vysílání 7. května 1992. Z komerční stanice, která na začátku devadesátých let získala licenci k rozhlasovému vysílání, se stala postupně nejposlouchanější rozhlasová stanice v Olomouckém kraji. Jak na začátky Radia Haná vzpomíná jeho zakladatel Pavel Foretník? Přečtěte si rozhovor.

Reklama
Reklama

Popsal byste, kde se vzala myšlenka na založení vlastního rádia?

Rádio jsem si vysnil, když mi bylo 14 let. V té době se tady rozvíjela popová a rocková hudba. Uběhlo mnoho let, kdy jsem se zabýval zvukem, od roku 1968 jsem dělal diskotéky. Mám dojem, že v Olomouci není sál, kde bych diskotéku nedělal. Po roce 1970 jsem se věnoval hudbě a zvuku. Dělal jsem zvukaře v moravském divadle a olomouckým kapelám.

U zvukařiny jste vydržel až do roku 1989. Co bylo pak?

Najednou přišel převrat a vzpomněl jsem si na svou starou myšlenku, že bych si mohl požádat o licenci. To nikdo nechápal, že bychom mohli dělat rádio. Nicméně vláda tenkrát zveřejnila záměr, že se budou udělovat licence pro soukromá rádia. Tak jsem si hned v lednu 1990 o licenci požádal. Bylo to plácnutí do vody a opravdu jsem si nemyslel, že licenci dostanu.

Ale řekl jste si, „proč to nezkusit“?

Právě, řekl jsem si, „proč to nezkusit.“ Když něco chcete, musíte si za tím jít. Měl jsem dost předpokladů pro to, abych to zvládl, vyznal jsem se v technice, v elektronice, v hudbě. To všechno se v rádiu skládá. I když dneska dělá hudbu někdo jiný, obchod další člověk, a tak dále.

Když jsem licenci v roce 1991 dostal, pořád jsem ještě neměl byznys model. Nikdo tady nevěděl, jak na to. Začal jsem připravovat vysílání, ale neměl jsem žádné peníze, a tak jsem všechno řešil amatérsky. Vláda ale prvním licencovaným rádiím přidělila dotace, a to i nám. Umožnily nám koupit hudbu, technologie jako vysílač, audio zařízení a mikrofony. V jednoduchém stylu nám to umožnilo připravit vysílání. Za pět měsíců, 7. května už bylo možné zahájit vysílání.

Dnes sídlí Radio Haná na Blažejském náměstí. Odkud se vysílalo tehdy?

První studio Radia Haná bylo na Dolním náměstí 25. Umožnili nám pronajmout si celé první patro, kde jsme rádio vybudovali. Sám jsem dal rádio dohromady. Na inzerát mi ale přišlo asi osm lidí, kteří měli zájem o moderování. Taky o tom ale nevěděli vůbec nic.

Ale taky to chtěli zkusit…

Taky, a tak jsme dávali vysílání dohromady. Dneska bychom se asi styděli za to, jak vysílání tehdy vypadalo. Bylo v tom ale naše nadšení a nebylo s čím srovnávat. Český rozhlas byl někde jinde a nedal se srovnat s amatérským vysíláním, které jsme dělali my. Fungovali jsme a necítili ani konkurenci třeba v tom Českém rozhlase.

Kolik bylo na Olomoucku rádií, která získala licenci?

Dvě, rádio Rubi a Radio Haná. Až později se sem začala přesouvat pražská rádia. Jak to pak pokračovalo, je otázka technického vývoje a zkušeností, které jsme získávali. Postupně jsme získávali další frekvence.

Myslím, že hlavním důvodem, proč tady je Radio Haná pořád, je fakt, že my jsme nikdy licenci prodat nechtěli. Vždy pro nás rádio bylo koníčkem a zábavou, zatímco pro některé bylo rádio pro peníze. Proto jsme přežili, jako jedni z mála. Byli jsme skromní a z prvních rádií zůstali sami.

Byly tady nějaké zahraniční vzory, kde jste se inspirovali?

Principielně není příprava programu nijak složitá. K licenci jsme potřebovali projekt s tím, jak bude vypadat programová skladba, a tu jsme museli dodržet. Radio není přehrávač a má přinášet informace obecné i aktuální. Fenomén rádia je v tom, že rádio je přítel, kterého posluchač poslouchá po celý den. Má vám přinášet pocit, že tady někdo je, kdo se o vás stará.

Rádio se stalo hned ze startu rebroadcastrem vysílání BBC a později Hlasu Ameriky. Proč spolupráce skončila?

Skončilo to z jejich strany, BBC získala vlastní licenci, Hlas Ameriky vysílání pro Československo pak ukončil.

Je něco, co byste udělal tehdy jinak?

Vždy jsme jeli nadoraz našich možností. Moje krédo je, kupovat si jen to, na co mám. Co jsem vydělal, zase jsem investoval do rádia.

Bylo by to jiné, kdyby rádio nepřevzal aktuální ředitel a váš syn David Foretník?

Ovšem. Rádio bych neprodával, ale bylo by o několik řádů níž, než dnes. Radio Haná má dnes 31 vysílačů, do konce roku to bude 35. Rádio se nedá dělat v jednom člověku, jako jsem to dělal na začátku. Už po roce 2000 to díky technologiím nebylo možné, proto jsem byl rád, když David v roce 2004 přišel do rádia. Tehdy se mi ulevilo.

Jak vidíte pokračování Radia Haná?

Je to jednoduché. Musíme rádio dělat pořád dobře, aby nás lidi chtěli poslouchat.

Reklama
Reklama

Související

  • Olomoučtí vědci pomohli objasnit, jak rostliny rozpoznávají důležité hormony
    Společnost

    Olomoučtí vědci pomohli objasnit, jak rostliny rozpoznávají důležité hormony

    Mezinárodní výzkum výrazně rozšířil poznatky o fungování brassinosteroidů, jedné z nejdůležitějších skupin rostlinných hormonů. Vědci totiž popsali, jakým způsobem rostliny tyto hormony rozpoznávají. Výsledky studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Plants. Na výzkumu se podíleli vědci z Univerzity v Ženevě a z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

  • ZOO Olomouc oznámila narození žirafy. Podívejte se na ni
    Společnost

    ZOO Olomouc oznámila narození žirafy. Podívejte se na ni

    Ve volné přírodě žije žiraf Rothschildových posledních zhruba 1650 jedinců. Nyní se další narodila v olomoucké ZOO na Svatém Kopečku, konkrétně se jedná o samečka. Ten se tak stal 76. mládětem narozeným v Olomouci. Tento druh chová ZOO už 50 let.

  • Mistrovství v legendární hře se vrací do Olomouce
    Společnost

    Mistrovství v legendární hře se vrací do Olomouce

    Mocná kouzla, obávané nestvůry, skryté poklady. Dračí doupě patří již od 90. let minulého století k nejpopulárnějším stolním hrám na hrdiny (RPG) v Česku. Mistrovství v této hře se nyní po dvaceti letech vrací do Olomouce. Společně s turnajem v RPG hře Dračí hlídka se uskuteční jako součást Dračákonu od pátku 14. do neděle 16. srpna. Renata Doubravová, předsedkyně Spolku vypravěčů, sdělila pro Report další podorbnosti.

  • Obraz Panny Marie Pomocné z poutního místa Maria Hilf se vrátil do Zlatých Hor
    Společnost
    Kultura

    Obraz Panny Marie Pomocné z poutního místa Maria Hilf se vrátil do Zlatých Hor

    Obraz Panny Marie Pomocné, který věřící na Zlatohorsku uctívají již 300 let, se vrátil z restaurátorské dílny. Ve zlatohorském farním kostele jej slavnostně přivítají tuto neděli při poutní slavnosti. Obraz z počátku 18. století je spjatý s poutním místem Maria Hilf, do ukončení rekonstrukce celého oltáře poutního kostela zůstane na bočním oltáři zlatohorského farního kostela, řekl ČTK mluvčí ostravsko-opavského biskupství Ondřej Elbel. Rekonstrukce celého oltáře vyjde na 4,7 milionu korun.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC 
    Vznikla před více než deseti lety. Znáte studentskou kapelu Vertigo? Když její členové dostudovali, jejich cesty se rozešly. Minulý rok ale chytila druhý dech. Více.
  • OLOMOUC 
    Nový seriál se tentokrát vydal po stopách květin. Za dveřmi umělce zavítalo do venkovní dílny v Hodolanech. Vznikají tu květinové vazby floristek se značkou Divoký. Více.
  • OLOMOUC 
    Jediná charitní dětská skupina na Moravě se zavírá. Na konci srpna Lištička skončí. Charita Olomouc ji provozovala od roku 2020. Co za koncem stojí? Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Zoo Olomouc má dvě nová koťata. Zahlédnout je chce pořádnou dávku štěstí
    Společnost

    Zoo Olomouc má dvě nová koťata. Zahlédnout je chce pořádnou dávku štěstí

    Olomoucká zoo se raduje z dalších mláďat. Tentokrát jde o oceloty slaništní, které zahrada chová od roku 2019. Koťata jsou tentokrát dvě a mají se k světu. Čím jsou tyto kočkovité šelmy zajímavé?

  • Obchvat Přerova se mění. Do první etapy přibude důležitá úprava
    Společnost

    Obchvat Přerova se mění. Do první etapy přibude důležitá úprava

    Dlouho připravovaný projekt jihozápadního obchvatu Přerova zaznamenal důležitý posun. Radní schválili návrh úpravy první etapy stavby. Ta nově zahrne i rozšíření Mádrova podjezdu. O finální podobě projektu budou však ještě rozhodovat zastupitelé. O projektu informovala tisková mluvčí města Přerova Lenka Chalupová.

  • Sucho se naplno ukazuje i v našem kraji. Problém má třeba Bystřice a tok v Hranicích
    Společnost

    Sucho se naplno ukazuje i v našem kraji. Problém má třeba Bystřice a tok v Hranicích

    Kvůli dlouhodobému suchu a výraznému poklesu hladiny řeky Bystřice vyschl zhruba čtyři kilometry dlouhý náhon ve Velké Bystřici na Olomoucku, který protéká parkem a Zámeckým náměstím v centru města. Část náhonu na náměstí funguje jako oblíbený vodní prvek, ve kterém se lidé mohou v horkých letních dnech osvěžit. Vyschlý tok hlasí také Hranice na Přerovsku.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama