Pytlák má často ke zvířatům velmi blízko, říká zooložka a ochranářka Lucie Čižmářová

Outloni, roztomilé malé poloopice, se i díky svému vzhledu stali terčem pytláků. Lidé si je pořizují jako mazlíčky nebo si s nimi za poplatek vyfotí fotku z dovolené na sociální sítě. Zvíře ale kvůli tomu musí často podstoupit trhání zubů a je drženo ve  špatných životních podmínkách. Jejich ochranou se zabývá Lucie Čižmářová, která pracuje pro olomouckou zoo. Při své práci se navíc věnuje environmentální žurnalistice a dokumentuje realitu nejen trhů se zvířaty. Na indonéském ostrově Sumatra založili s kolegou Františkem Příbrským záchrannou stanici pro divoká zvířata zabavená z nelegálního obchodování. Nyní se věnují také investigaci a osvětovým kampaním ohledně pašování zvířat.

Reklama
Reklama

Proč jste si vybrala zrovna Indonésii? Jsou tam pro zvířata natolik jiné podmínky?

Stalo se to vlastně náhodou. Jako studenti na vysoké škole jsme měli možnost dobrovolného výjezdu. Jela jsem tedy právě do Indonésie a tam už se na mě chrlily informace o nelegálních obchodech. A opravdu to není jako u nás. Vidíte tam zvířata v klecích a říkáte si, proč to nikoho nezajímá a nikdo je nechrání. Postupně jsem zjišťovala, že Indonésie pro to zákony má a jsou teoreticky dobré. V praxi ale tyto zákony nikdo nevymáhá, zvířata pak není kam umístit. Mnohokrát tak musí policie zvířata od překupníků vypustit rovnou do přírody, což nemají šanci přežít. Dlouhodobě jsou naučená žít v klecích a na volnou přírodu si musejí zvykat postupně.

Jak se tedy zrodil přímo tento nápad? Přeci jen pro Čechy to musí být úplně jiný svět.

V Indonésii jsem se seznámila s Františkem Příbrským a rozhodli jsme se s tamní situací něco udělat. Založili jsme neziskovou organizaci The Kukang Rescue Program právě na ochranu outloňů. Ze začátku jsme spávali na zemi bez elektřiny a vody a postupně jsme budovali stanici. Ta potom fungovala tak, že outloni odebraní pytlákům a překupníkům putovali právě sem, kde jsme je postupně učili zase fungovat v přírodě.

Ze všech zvířat jste si vybrali konkrétně outloně, má to nějaký důvod?

Outloni se na indonéských trzích hojně vyskytují a nikdo se o to moc nezajímal. Jsou roztomilí, turisté se s nimi fotí, někdo si je pořizuje jako domácí mazlíčky. V takovém případě jim lovci vytrhávají zuby, pak už se samozřejmě do přírody vrátit nemůžou. Přitom je to stále divoké zvíře a nikdy ho neochočíte tak, aby z něj byl domácí mazlíček. Navíc je to noční živočich. I proto by se z něj nemělo stát zvíře do domácnosti. Dalším důvodem, proč jsme si vybrali outloně, byly také finance. Začínali jsme na „zelené louce“ těsně po dostudování. Když chcete zachraňovat velká zvířata, třeba orangutany, musíte mít úplně jiné zázemí. Malá zvířata jsou navíc poměrně přehlížena, a tak pomalu mizí z přírody bez povšimnutí.

Jak jste sama zmínila outloň je velice roztomilé zvíře, vy sama nikdy nemáte potřebu si se zvířaty dělat pouto? Nestalo se to nikdy někomu ze zaměstnanců?

Roztomilí jsou jen z dálky. Po přímém kontaktu by asi každý změnil názor. Je to divoké zvíře, není na mazlení a snažíme se k tomu tak i přistupovat. Nechceme je tedy na stanici ochočit. Outloni koušou a co málokdo ví, jsou také jedovatí. Jedové žlázy mají na vnitřní straně předloktí, první si je tedy musí olíznout, tím aktivovat jed a pak kousnout.

Indonésanům jste začali chránit jejich přírodu. Setkali jste se s nějakými překážkami? A proč vlastně nedělají pro své prostředí něco hlavně místní?

V Indonésii neexistují programy jak je známe tady, tam vás zkrátka nikdo nepodpoří. Je tam obrovská korupce a úřady vám spíše hází klacky pod nohy. To platí i pro místní, pro ty je tak často finančně ještě více nemožné zakládat neziskové organizace na ochranu přírody. Naší výhodou bylo, že máme organizaci tady v Česku i v Indonésii. I policejní zátahy si musíme objednat my jako organizace poté, co sami vypátráme pytláka nebo překupníka. Po pěti letech fungování nám navíc úřady ještě neprodloužily licenci na držení chráněných zvířat, ty tedy teď do stanice nesmíme přijímat a pracujeme tak převážně v terénu.

Zdejší děti často neznají přírodu, která je kolem nich

Jak se tedy změnila náplň vaší práce po zrušení této licence?

Už dříve jsme se hodně věnovali investigaci a v tom teď pokračujeme. Ideální totiž samozřejmě je, když se zvířata do žádného zajetí nedostanou, snažíme se je tedy chránit už v jejich domovině, v lese. Navíc vzděláváme zdejší děti o přírodě kolem nich a o její ochraně. Často i děti, které žijí vedle pralesa, nevědí, co je orangutan a další zvířata, která žijí bezprostředně vedle nich. Na trzích a v místech s turisty se zase snažíme lidem říkat, ať neplatí za focení s outloni a informujeme je o problematice této atrakce. Teď se začínáme věnovat taky obchodu s luskouny. Ty využívá hlavně čínská medicína, kvůli tomu jsou hojně lovení. Luskoun se smotá do klubíčka jako ježek a navíc nepíchá, je tedy velice snadné je „sbírat“.

Jakou roli mají samotní Indonésané v Kukangu?

Místní se snažíme do našeho týmu zapojit, často u nás pracují i bývalí pytláci. Taková spolupráce vlastně skvěle funguje právě kvůli tomu, že se vyznají v terénu, ve kterém pracujeme a umí se zvířaty manipulovat. Stala se mně i situace, že jsem na dálku musela instruovat ošetření zvířete, ošetřoval ho právě bývalý pytlák. Vysvětlila jsem mu, že je bohužel  nutné kvůli rozsahu zranění outloně utratit a on mně řekl, že to nedokáže. Pod pytlákem si často představíte někoho, kdo ke zvířatům nemá vztah a ono je to někdy přesně naopak. Teď jsme navíc začali spolupracovat i s farmáři, především těmi, co pěstují kávu. Odkupujeme od nich kávu za pro ně výhodnou cenu, oni za to dodržují stanovená pravidla na ochranu zvířat. Spousta malých zvířat totiž uhyne právě kvůli zemědělství.

V čem spočívá vaše spolupráce s olomouckou zoo?

Dnes už je běžnou praxí, že zoo mají své zaměstnance nebo dokonce celé oddělení, zabývající se ochranou zvířat a podporuje tím ochranářské programy po celém světě. Pořádáme tu i akce, například každoročně chystáme v olomoucké zoo speciální den, kde představujeme námi podporované ochranářské programy, letos to bude 7. září. V červenci se zde konala jedna ze zastávek Kukang Tour.

Co patří mezi úspěchy, na které jste za poslední dobu pyšná?

Nedávno jsme na Sumatře otevřeli novou budovu „Kukang School“. Děti sem pravidelně docházejí, učí se anglicky a škola je zaměřená na environmentální témata. Mezi významné milníky patří vydání filmu The Kukang Movie, příběh o outloních a lidech na kterém jsme pracovali několik let a mapuje tak i vývoj naší práce v Indonésii. Díky fotopastem se podařilo rozšířit monitoring zvířat na kterém dlouhodobě pracujeme.

Reklama
Reklama

Související

  • Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu
    Společnost

    Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu

    V sobotu 21. listopadu zamíří do centra Přerova vánoční strom, který bude během adventu zdobit náměstí T. G. Masaryka. Jehličnan letos městu nabídli majitelé soukromého pozemku v Kozlovicích. Místo pokácení bez dalšího využití tak dostane ještě jednu, tentokrát slavnostní roli.

  • Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů
    Společnost

    Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů

    Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl dnes novinářům František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Dno by teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.

  • Galerie prostějovských primátorů je téměř plná. Přibyl portrét Františka Jury
    Společnost

    Galerie prostějovských primátorů je téměř plná. Přibyl portrét Františka Jury

    V obřadní síni prostějovské radnice byl slavnostně umístěn portrét bývalého primátora Františka Jury. Rozšířil tak galerii starostů a primátorů města, ve které se portréty představitelů Prostějova umisťují vždy po skončení jejich mandátu. Jedná se již o 26. obraz v této galerii.

  • První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude
    Doprava
    Společnost

    První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude

    V říjnu oznámil Dopravní podnik města Olomouce (DPMO) záměr prodat jednu ze svých tramvají typu T3. Tramvaj s evidenčním číslem 156 ve šrotu neskončí, nově bude umístěna v Uničově. Na kraji města bude součástí bistra, v těsné blízkosti vznikne také ledová plocha. Report se ptal nového majitele olomoucké tramvaje Petra Zapletala, jak ho napadlo si vyřazený vůz pořídit a jaké úpravy na něm plánuje.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PŘEROV
    Přerovské volejbalistky vyrazily darovat krev.  Mezi nimi byly jak zkušené dárkyně, tak i ty, které absolvovaly odběr vůbec poprvé. Více
  • ŠUMPERK
    Na ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Šumperka byl novým starostou zvolen Martin Kuchtík (Nezávislá volba). Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Také v příštím roce zachová kraj slevy pro děti, studenty a seniory ve veřejné hromadné dopravě. Oproti běžnému jízdnému zaplatí jen čtvrtinu ceny. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese
    Společnost

    Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese

    Úřad práce dokončil v Olomouci jednu z největších investic posledních let. Rekonstrukcí bývalého areálu společnosti Sigmia vzniklo nové moderní sídlo, které soustředí služby kontaktního i krajského pracoviště na jednom místě. Projekt si vyžádal investici téměř 325 milionů korun a přinese klientům komfortnější prostředí, lepší dostupnost služeb a možnost vyřídit vše na jediné adrese od 1. prosince.  

  • Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch
    Společnost

    Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch

    Nové sídlo přerovského magistrátu na náměstí T. G. Masaryka 16 zaznamenalo významný úspěch v celostátní soutěži Stavba roku 2026. Ocenění pro nejlepší realizace uplynulého roku byla slavnostně vyhlášena v pondělí 16. listopadu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, v hlavní kategorii získalo titul celkem 16 realizací. Přerovská radnice přitom obstála v mimořádně silné konkurenci. Do 34. ročníku soutěžní přehlídky se přihlásilo 156 staveb, z toho 150 realizací z České republiky a šest ze zahraničí.

  • Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let
    Společnost
    Sport

    Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let

    Soutěž O ledovó čapu Boba Pácla přilákala do Prostějova 130 otužilých plavců z nejrůznějších koutů republiky. Celkem se do oblíbené akce zapojilo 21 plaveckých oddílů. Nechyběli ani soutěžící z řad veřejnosti. Soutěžilo se 14. listopadu na Plumlovské přehradě.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama