Povodí Moravy sčítá škody po povodni. Škody za 3 miliardy korun a pět let oprav

 Povodí Moravy vyčíslilo škody způsobené zářijovými povodněmi na téměř 3 miliardy korun. Největší škody zaznamenalo na Šumpersku, kde se škody vyšplhaly na 2 miliardy korun. Tisková zpráva státního podniku také uvádí, že opravy poničené infrastruktury, včetně břehového opevnění koryt toků a konstrukcí vodních děl, budou trvat až do roku 2030.

Reklama
Reklama

Celková výše škod dosahuje částky 2,99 miliardy korun. Nejvíce jsou poškozeny toky na Šumpersku, kde dosahují 2 mld. korun, tedy dvou třetin celkových škod. Jedná se o území od pramenných oblastí Jeseníků a Kralického Sněžníku až po Postřelmov,“ řekl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Teď se začíná s projektovou přípravou. Podle Garguláka Povodí Moravy plánuje zahájit opravy příští rok. „Již od přelomu letošního a příštího roku bude zahájena projektová příprava na většině úsecích a v příštím roce plánujeme zahájit jejich opravy. V návaznosti na dokončení projektových prací a získání potřebných povolení budou postupně v následujících letech zahajovány stavební práce na dalších úsecích, kde bude nutné realizovat složitější a nákladnější řešení. Práce na odstraňování povodňových škod budou probíhat nejméně do konce roku 2030,“ dodal generální ředitel. Povodí Moravy stále při odstraňování škod spolupracuje se zástupci samospráv, správců dopravní a technické infrastruktury a také příslušnými orgány veřejné správy.

V Raškově protekla šest seti letá voda

Jeden z nejpoškozenějších úseků řeky Moravy je mezi Hanušovicemi a Rudou nad Moravou. Výrazně poničené je i povodí řeky Branné mezi Hanušovicemi a Jindřichovem. Povodeň v těchto místech dosahovala extrémních průtoku. „Například v Raškově řeka Morava dosáhla průtoku až šest seti leté vody, řeka Branná v Jindřichově více než stoleté vody,“ uvedla za Povodí Moravy Jana Kučerová.

Zabezpečovací práce se postupně promění v odstraňování škod. „Současně jsme se zaměřili na zajištění poškozených břehů v místech, kde nově vymletá koryta řek ohrožovala nemovitosti, silnice a infrastrukturu. Jednalo se například o Petříkov, Ostružnou, Jindřichov, Hanušovice, Bohdíkov, Loučnou nad Desnou, Rapotín, Šumperk a další. Zde jsme provedli a stále ještě provádíme i opevňování těchto úseků toků, aby byla provedena základní stabilizace poškozených úseků pro možný průchod vyšších průtoků a jarních vod,“ říká Gargulák. Povodí Moravy odhaduje, že zabezpečovací práce vyjdou minimálně na 55 milionů korun.

Reklama
Reklama

Související

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PROSTĚJOVSKO
    Rekonstrukce křižovatky na D46 na Prostějovsku pokračuje. Aktuálně se nachází ve fázi výběru firmy, která připraví základní vytyčovací sítě pro úpravu křižovatky. Stavební práce by měly začít příští rok. Více.
  • OLOMOUC
    Léto sužuje vodní plochy. Ty čelí suchu i vysokým teplotám. Stav vody a její kvalitu město monitoruje, zakázaný je odběr vody z Bystřice, Trusovického i Dolanského potoka i jejich přítoků. Opatření mají ochránit vodní ekosystém. Více.
  • OLOMOUC
    Dnes začíná uzavírka na náměstí Národních hrdinů. Město se rozhodlo problémovou křižovatku vyřešit. Modernizací projde spolu s křižovatkou třídy Svobody a Havlíčkovy ulice. Více se dočtete zde.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Schody téměř za 600 tisíc. Přerov investuje do oprav místního kina
    Společnost

    Schody téměř za 600 tisíc. Přerov investuje do oprav místního kina

    Opravou projde během léta i venkovní schodiště přerovského Kina Hvězda. Ty jsou v současnosti poškozené. Povrchy schodišť a podest jsou, podle tiskové mluvčí města Lenky Chalupové, opotřebované a neodpovídají požadavkům na bezpečný pohyb návštěvníků.

  • Skupina Gemo plánuje postavit v Neředíně novou rezidenční čtvrť s 902 byty
    Společnost

    Skupina Gemo plánuje postavit v Neředíně novou rezidenční čtvrť s 902 byty

    Stavební a developerská skupina Gemo plánuje na západním okraji Olomouce postavit obytnou čtvrť s 902 byty. Rezidenční projekt Nová Okružní v olomoucké městské části Neředín nyní vstoupil do zjišťovacího řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). ČTK dnes informaci získala z databáze EIA.

  • Průměrný věk obyvatel Olomouckého kraje loni vzrostl na 44,1 let
    Společnost

    Průměrný věk obyvatel Olomouckého kraje loni vzrostl na 44,1 let

    Průměrný věk obyvatel Olomouckého kraje se loni meziročně zvýšil o 0,3 roku na 44,1 roku. Od roku 1995 vzrostl o 7,2 roku a bude se dál zvyšovat. Statistici odhadli, že zhruba třetinu z celkového počtu obyvatel kraje budou v roce 2080 tvořit lidé starší 65 let. Průměrný věk obyvatel kraje se v roce 2080 přiblíží hranici 50 let. ČTK dnes informaci získala z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama