POVODEŇ: Jedete v tom s námi. Ty nejhlubší šrámy ale nemizí

Toustový chléb se rychle ztrácí z regálů. Beru jen to nejnutnější a spěchám k pokladně. Nechci se zaseknout v tlačenici. Město je nejspíš pořád odříznuté od světa. Den po povodni v Jeseníku otevřel jediný supermarket, v obchodě i před ním je proto zmatek. Parkovištěm zní skřípění plechů. Zpátky do České Vsi se proto vracím rád. Nic tam ještě nenarušilo tiché, mlhavé ráno. |DÍL PÁTÝ|

Reklama
Reklama

Voda se přes noc vrátila zpátky do koryta i v České Vsi. Doma na dveřích nechávám vzkaz, kdyby mě někdo sháněl. V celém údolí není signál, zase se nikam nemůžeme dovolat. Chystám se navštívit příbuzné, které voda uvěznila na protějším břehu. Nemáme o nich žádné zprávy. V mateřince, která teď slouží jako evakuační centrum, jsme je nenašli. Snad je tedy za řekou ještě zastihnu.


Seriál POVODEŇ popisuje autorovu osobní zkušenost s přírodní katastrofou. Zářijové záplavy prožil v zasažených obcích – v Jeseníku a sousední České Vsi, odkud pochází.


Jak se tam ale dostat? Kousek před zmizelým úsekem silnice hlídkují policisté. „Poradili bychom rádi, vůbec to tu ale neznáme. Když jsme na Jesenicko přijížděli, cesty už byly pod vodou. Jsme tu teprve druhým dnem,“ vysvětlují mi. Poslali je sem ze severozápadních Čech, z Mostu. Teď v tom jedou s námi.

Lávka pro pěší záplavám nejspíš odolala, raději ale přejdu jinde. Břehy jsou vymleté a nikdo ještě nezkontroloval její statiku. Další most, který bych měl normálně nadohled, je zahalený v husté mlze. Zmizelý úsek silnice obcházím přes louku za zástavbou. Ze zapomenuté pěšiny se stala frekventovaná trasa, jinudy totiž cesta nevede.

DÍL PRVNÍDÍL DRUHÝDÍL TŘETÍDÍL ČTVRTÝDÍL PÁTÝ

Most přes řeku Kwai

Řeka most obešla zleva stejně jako před sedmadvaceti lety. Voda u jednoho z pilířů vyhloubila mohutný kráter, mostovku ale nijak neponičila. Na protější břeh se tudy dá přejít, nebo spíš přelézt. Ale opatrně! Na dně jámy je vrstva bláta a sutě. Mokrá prkna i nahnuté kusy asfaltu v gumákách nepříjemně kloužou. Zavazí tu i stržené dráty elektrického vedení. Žebřík opřený o zeď je ztrouchnivělý, lámou se mu šprušle.

V dolíku, skoro tři metry pod okolním terénem, chvilku odpočívám. Připadám si jako v nějaké videohře. Ještě před pár hodinami jsme to tady důvěrně znali. Teď člověk hledá cestu zničenou krajinou, proplétá se mezi převrácenými karavany a netuší, co ho čeká v další úrovni.

Nezbývá nám moc prostoru na to, abychom mohli celou katastrofu nějak prožívat. Od prvních předpovědí děláme jen to, co je zrovna potřeba. A je toho spousta. Se zásobami přes kráter polezeme ještě několikrát. Potom tu opičí dráhu bagry konečně pohřbí tlustou vrstvou kamenné suti.

Před domem příbuzných sahám po zvonku, ruka mi ale rychle ucukne. Pořád si nemůžu zvyknout, že tu vlastně nefunguje vůbec nic. Klepu proto postaru. Teta s rodinou jsou v pořádku, pitné vody i jídla ještě mají dostatek. Nabízím jim aspoň termosku s teplým čajem a předávám informace z okresního města. Jedna ze sousedek si myslí, že jsem humanitární pracovník. Ti tady ale ještě nedorazili. Když se do ulice později vracím s lopatou, má radost.

Voda lidi dělila, teď je k sobě vrací

„Táta je tady!“ V kulisách poničené obce pozoruju shledání jedné z rodin. Martin pracuje v Praze, domů se před povodní vrátit nestihl. Na Jesenicko se po silnici nikdo nemohl dostat, dva dny proto musel vyčkávat za kopcem. Ani telefonické spojení většinou nefungovalo. Teď je ale konečně zpátky a svírá dcery v náručí. Dovezl taky lopaty, rukavice a další potřebné vybavení, i on se hned dává do úklidu.

Voda ve studnách i potocích je kontaminovaná, nebezpečná zůstává i vysušená hlína. Záplavy s sebou braly kurníky i králíkárny, vosy v příkopech sbírají zbytky medu ze zničených úlů. Když je sucho, ulicemi se vznáší mračna prachu. Když zaprší moc, poničené cesty jsou zase samé bláto.

V následujících dnech v ulicích vyrostou obrovské hromady zničeného nábytku a všemožných předmětů. V každé ze zasažených obcích se takových skládek nachází hned několik. Je až s podivem, kolik se toho do vyplavených sklepů a přízemí vešlo. Někomu voda strávila veškeré vzpomínky na dětství - fotky z rodinných alb lidé hledají po celém údolí.


Tisíce koleček bláta už místní sami nebo s pomocí dobrovolníků vyvezli. Ze začátku se neměli kde umýt. Práce je ale na Jesenicku spousta i nyní, více než měsíc po povodni. Někteří museli omítky strhnout až na cihlu. Přežívají teď téměř v bojových podmínkách a bojí se zimy.

Když se z okna koukám k řece, vidím jen zkázu. Povodeň toho natropila příliš, vše ani zachytit nedokážu. Nám se spoušť vyhnula, sousedé ji ale stále mají v obývácích.

Reklama
Reklama

Související

  • Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů
    Společnost

    Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů

    Rapotín chystá obnovu koryta řeky Desné. Projekt má stabilizovat vodní tok Desná i obnovit jeho průtočné kapacity. Opravovat se budou pouze vybrané úseky koryta. Samotná stavba bude rozdělená do šesti samostatných stavebních projektů.

  • Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice
    Společnost
    Doprava

    Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice

    Olomoucké Poděbrady se v létě těší po řadu let velkému zájmu. Většina návštěvníků volí jako dopravu na místo jízdu autem. Právě parkování na Poděbradech je mnoho let tématem, které mezi veřejností rezonuje. Na konci června vznikla na Facebooku stránka s názvem Poděbrady bez závor a nelegálního parkovného, která upozorňuje na nevyhovujcí situaci s parkováním u oblíbeného olomouckého letoviska. Za iniciativou stojí zastupitel města Olomouce, na jeho přání nebudeme uvádět jeho identitu.  

  • Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha
    Společnost

    Poděbrady jsou i nadále vhodné ke koupání. Po koupání na Plumlově se doporučuje sprcha

    V pondělí 3. srpna proběhly podle Monitorovacího kalendáře 2026 pravidelné odběry vzorků vody na dvou tradičně sledovaných přírodních koupacích lokalitách v Olomouckém kraji – ve Vodní nádrži Plumlov (VN Plumlov) a v Koupací oblasti Poděbrady (KO Poděbrady). Monitoring byl proveden Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého kraje (KHS) ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, Centrem hygienických laboratoří v Olomouci.

  • V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně
    Společnost

    V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně

    V hotelech, penzionech, kempech a dalších hromadných zařízeních v Olomouckém kraji se v letošním druhém čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů. Jejich počet meziročně klesl o 1,2 procenta. Podle statistik však přibylo ubytovaných cizinců, kterých bylo 45 548, meziročně o 9,1 procenta více. Naopak domácích hostů v regionu ubylo, kraj v tomto období navštívilo 174 882 turistů, což bylo meziročně o 3,6 procenta méně. Celkový počet přenocování v kraji klesl o 4,7 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC
    V Mrtvém rameni Moravy v Olomouci žije až patnáct druhů ryb. Informoval o tom vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka. Za úspěchem stojí loňská revitalizace. Více.
  • OLOMOUC 
    Pozor, blíží se výluka tramvají kolem nádraží. Cestující už od neděle budou muset využít náhradní autobusovou dopravu. Pracovat se bude na nových výhybkách a kolejích. Výluka potrvá do konce srpna. Více.
  • OLOMOUC 
    B-tým olomoucké Sigmy začalo sezónu. Klub nyní hraje ve třetí lize. S novým trenérem Tomášem Palinkem však kádr prošel ráznou změnou. Hráči chtějí letos postoupit. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Olomoucké parky bývaly civilistům zapovězené. Dnes tvoří zelený prstenec
    Olomouc v čase
    Společnost

    Olomoucké parky bývaly civilistům zapovězené. Dnes tvoří zelený prstenec

    Bezručovy sady, Čechovy sady, Smetanovy sady, Park pod Dómem, ASO park i Botanická zahrada s Rozáriem. Jak dobře znáte olomoucké sady a parky? Dnes se v nich běžně procházíme a kocháme se krásami, které v nich jsou. Vždy tomu tak ale nebylo.

  • Česko čeká nejvýraznější zatmění Slunce od roku 1999. Na Hané zmizí až 85 procent kotouče
    Lifestyle
    Společnost

    Česko čeká nejvýraznější zatmění Slunce od roku 1999. Na Hané zmizí až 85 procent kotouče

    Obloha nabídne ve středu 12. srpna mimořádnou podívanou. Z Česka bude možné sledovat částečné zatmění Slunce, na Hané Měsíc zakryje přibližně 80 až 85 procent slunečního kotouče. Podle olomouckého hvězdáře Michala půjde o nejvýraznější zatmění Slunce pozorovatelné z Česka od roku 1999. Důležité ale bude najít vhodné místo a především chránit zrak. Více povědel v rozhovoru Radia Haná s Lukášem Kobzou.

  • Spor o Keprník sílí. Ochránci napadají podobu nové horské stezky
    Společnost

    Spor o Keprník sílí. Ochránci napadají podobu nové horské stezky

    Nezisková organizace Společnost přátel Jeseníků dál protestuje proti stezce, na které se aktuálně pracuje v Jeseníkách. Jednat se má o chodník mezi vrcholy Šerák a Keprník, které turisté hojně vyhledávají. Stavbou chodníku se podle odborníků příroda jen poškodí, chodník mezi vrcholy podle nich není nutný.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama