POVODEŇ: Jedete v tom s námi. Ty nejhlubší šrámy ale nemizí

Toustový chléb se rychle ztrácí z regálů. Beru jen to nejnutnější a spěchám k pokladně. Nechci se zaseknout v tlačenici. Město je nejspíš pořád odříznuté od světa. Den po povodni v Jeseníku otevřel jediný supermarket, v obchodě i před ním je proto zmatek. Parkovištěm zní skřípění plechů. Zpátky do České Vsi se proto vracím rád. Nic tam ještě nenarušilo tiché, mlhavé ráno. |DÍL PÁTÝ|

Reklama
Reklama

Voda se přes noc vrátila zpátky do koryta i v České Vsi. Doma na dveřích nechávám vzkaz, kdyby mě někdo sháněl. V celém údolí není signál, zase se nikam nemůžeme dovolat. Chystám se navštívit příbuzné, které voda uvěznila na protějším břehu. Nemáme o nich žádné zprávy. V mateřince, která teď slouží jako evakuační centrum, jsme je nenašli. Snad je tedy za řekou ještě zastihnu.


Seriál POVODEŇ popisuje autorovu osobní zkušenost s přírodní katastrofou. Zářijové záplavy prožil v zasažených obcích – v Jeseníku a sousední České Vsi, odkud pochází.


Jak se tam ale dostat? Kousek před zmizelým úsekem silnice hlídkují policisté. „Poradili bychom rádi, vůbec to tu ale neznáme. Když jsme na Jesenicko přijížděli, cesty už byly pod vodou. Jsme tu teprve druhým dnem,“ vysvětlují mi. Poslali je sem ze severozápadních Čech, z Mostu. Teď v tom jedou s námi.

Lávka pro pěší záplavám nejspíš odolala, raději ale přejdu jinde. Břehy jsou vymleté a nikdo ještě nezkontroloval její statiku. Další most, který bych měl normálně nadohled, je zahalený v husté mlze. Zmizelý úsek silnice obcházím přes louku za zástavbou. Ze zapomenuté pěšiny se stala frekventovaná trasa, jinudy totiž cesta nevede.

DÍL PRVNÍDÍL DRUHÝDÍL TŘETÍDÍL ČTVRTÝDÍL PÁTÝ

Most přes řeku Kwai

Řeka most obešla zleva stejně jako před sedmadvaceti lety. Voda u jednoho z pilířů vyhloubila mohutný kráter, mostovku ale nijak neponičila. Na protější břeh se tudy dá přejít, nebo spíš přelézt. Ale opatrně! Na dně jámy je vrstva bláta a sutě. Mokrá prkna i nahnuté kusy asfaltu v gumákách nepříjemně kloužou. Zavazí tu i stržené dráty elektrického vedení. Žebřík opřený o zeď je ztrouchnivělý, lámou se mu šprušle.

V dolíku, skoro tři metry pod okolním terénem, chvilku odpočívám. Připadám si jako v nějaké videohře. Ještě před pár hodinami jsme to tady důvěrně znali. Teď člověk hledá cestu zničenou krajinou, proplétá se mezi převrácenými karavany a netuší, co ho čeká v další úrovni.

Nezbývá nám moc prostoru na to, abychom mohli celou katastrofu nějak prožívat. Od prvních předpovědí děláme jen to, co je zrovna potřeba. A je toho spousta. Se zásobami přes kráter polezeme ještě několikrát. Potom tu opičí dráhu bagry konečně pohřbí tlustou vrstvou kamenné suti.

Před domem příbuzných sahám po zvonku, ruka mi ale rychle ucukne. Pořád si nemůžu zvyknout, že tu vlastně nefunguje vůbec nic. Klepu proto postaru. Teta s rodinou jsou v pořádku, pitné vody i jídla ještě mají dostatek. Nabízím jim aspoň termosku s teplým čajem a předávám informace z okresního města. Jedna ze sousedek si myslí, že jsem humanitární pracovník. Ti tady ale ještě nedorazili. Když se do ulice později vracím s lopatou, má radost.

Voda lidi dělila, teď je k sobě vrací

„Táta je tady!“ V kulisách poničené obce pozoruju shledání jedné z rodin. Martin pracuje v Praze, domů se před povodní vrátit nestihl. Na Jesenicko se po silnici nikdo nemohl dostat, dva dny proto musel vyčkávat za kopcem. Ani telefonické spojení většinou nefungovalo. Teď je ale konečně zpátky a svírá dcery v náručí. Dovezl taky lopaty, rukavice a další potřebné vybavení, i on se hned dává do úklidu.

Voda ve studnách i potocích je kontaminovaná, nebezpečná zůstává i vysušená hlína. Záplavy s sebou braly kurníky i králíkárny, vosy v příkopech sbírají zbytky medu ze zničených úlů. Když je sucho, ulicemi se vznáší mračna prachu. Když zaprší moc, poničené cesty jsou zase samé bláto.

V následujících dnech v ulicích vyrostou obrovské hromady zničeného nábytku a všemožných předmětů. V každé ze zasažených obcích se takových skládek nachází hned několik. Je až s podivem, kolik se toho do vyplavených sklepů a přízemí vešlo. Někomu voda strávila veškeré vzpomínky na dětství - fotky z rodinných alb lidé hledají po celém údolí.


Tisíce koleček bláta už místní sami nebo s pomocí dobrovolníků vyvezli. Ze začátku se neměli kde umýt. Práce je ale na Jesenicku spousta i nyní, více než měsíc po povodni. Někteří museli omítky strhnout až na cihlu. Přežívají teď téměř v bojových podmínkách a bojí se zimy.

Když se z okna koukám k řece, vidím jen zkázu. Povodeň toho natropila příliš, vše ani zachytit nedokážu. Nám se spoušť vyhnula, sousedé ji ale stále mají v obývácích.

Reklama
Reklama

Související

  • Uzavírky v Šumperku přehledně v mapě. Nová aplikace ukáže i akce a zábory
    Společnost

    Uzavírky v Šumperku přehledně v mapě. Nová aplikace ukáže i akce a zábory

    Šumperk představil na svých webových stránkách novou aplikaci. Občané díky ní můžou zjistit, co se v městě aktuálně děje, nebo co se v jeho jednotlivých částech připravuje. K dispozici jsou informace o uzavírkách, veřejných akcích i záborech veřejného prostranství, které můžou ovlivnit dopravu, parkování, průchod nebo běžný provoz v dané lokalitě.

  • Noc vědců končí. Letos už dorazí jako Noc vědy, na co naláká?
    Společnost

    Noc vědců končí. Letos už dorazí jako Noc vědy, na co naláká?

    I věda může být zábava. Důkazy každý rok předkládá celorepubliková popularizační akce Noc vědců, která pravidelně probíhá i v Olomouci. Letos svůj název však změní, a to na Noc vědy. Náplň akce zůstává stejná. Otevřené zůstanou laboratoře, přednáškové sály i edukační centra. Navštívit je můžete i po zavírací době. Probíhat bude také v Přerově, Prostějově, Hlubočkách a v Jeseníku.

  • Stoletá budova Klíče prošla proměnou za 107 milionů. Slouží klientům stacionáře
    Společnost

    Stoletá budova Klíče prošla proměnou za 107 milionů. Slouží klientům stacionáře

    Centrum sociálních služeb Klíč na Selském náměstí v Olomouci prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. Objekt starý více než 100 let využívají klienti denního stacionáře Domino, ti tak získali modernější, bezpečnější a důstojnější zázemí pro každodenní služby. Proměnou prošel interiér i okolí budovy, rekonstrukce začala na jaře 2025. Slavnostní otevření proběhlo v pondělí 7. září.

  • Velká proměna Rudoltičky slaví úspěch. Projekt Povodí Moravy postoupil do finále
    Společnost

    Velká proměna Rudoltičky slaví úspěch. Projekt Povodí Moravy postoupil do finále

    Revitalizaci Rudoltičky a jejich přítoků vybrala odborná porota mezi 18 finalistů environmentální soutěže Adapterra Awards 2026. Projekt dokončilo Povodí Moravy minulý rok. O úspěchu informovala tisková mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC 
    Zpráva o změnách na prostranství kolem budovy olomoucké Tržnice vyvolala bouřlivé reakce. Vznikla dokonce i petice. Odpověď na ni předložil náměstek primátorky Miloslav Tichý. Více.
  • OLOMOUC 
    Rekonstrukce sloupu Nejsvětjší Trojice, Dny Evropského dědictví i změny spojené se začátkem nového školního roku. O tom všem mluvil s Tomášem Gottwaldem Viktor Suchanek (Tichák). Co prozradil? Více.
  • PŘEROV 
    V pořadí 19. ročník celostátní talentové soutěže Radiotalent Olomouckého kraje se blíží ke svému finále. O vítězný titul se finalisté poperou v neděli 13. září v přerově. Rozhodne živý koncert. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Olomouc ruší 16 let staré smlouvy se Šantovkou. Končí nestandardní závazek
    Společnost

    Olomouc ruší 16 let staré smlouvy se Šantovkou. Končí nestandardní závazek

    Olomouc ukončí smlouvy uzavřené v roce 2010 se společností Šantovka District z developerské skupiny Redstone, které se týkaly přípravy stavby nové městské čtvrti na pozemcích po zkrachovalém podniku Milo. Infrastrukturu v části této lokality už totiž nelze vybudovat podle původních smluv. Ukončení smluvního závazku se Šantovka District dnes schválilo olomoucké zastupitelstvo. Infrastrukturu, kterou má investor v této části města vybudovat, vyřeší nová smlouva o budoucí kupní smlouvě.

  • Nové bydlení za 187 milionů. V Olomouci vznikne 29 městských bytů, pomůžou dotace
    Společnost

    Nové bydlení za 187 milionů. V Olomouci vznikne 29 městských bytů, pomůžou dotace

    Výstavbu bytového domu v Janského navštívila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Náklady na projekt se vyšplhaly na téměř 187 milionů, pomoct by však měly dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a Státního fondu podpory investic. Informoval o tom tiskový mluvčí města Olomouce Jan Horejš.

  • Děti si zahrají na radní. Vlastivědné muzeum v Olomouci má nové programy
    Společnost

    Děti si zahrají na radní. Vlastivědné muzeum v Olomouci má nové programy

    Co všechno se dá naučit v muzeu? Třeba řídit vlastní město, zjistit, proč lidé začali používat peníze, pátrat po archeologických nálezech nebo natočit film o antibiotické rezistenci. Vlastivědné muzeum v Olomouci (VMO) vstupuje do školního roku 2026/2027 s novými edukačními programy pro mateřské, základní i střední školy. Výuka v prostorách muzea začíná 14. září.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama