POVODEŇ: Jedete v tom s námi. Ty nejhlubší šrámy ale nemizí

Toustový chléb se rychle ztrácí z regálů. Beru jen to nejnutnější a spěchám k pokladně. Nechci se zaseknout v tlačenici. Město je nejspíš pořád odříznuté od světa. Den po povodni v Jeseníku otevřel jediný supermarket, v obchodě i před ním je proto zmatek. Parkovištěm zní skřípění plechů. Zpátky do České Vsi se proto vracím rád. Nic tam ještě nenarušilo tiché, mlhavé ráno. |DÍL PÁTÝ|

Reklama
Reklama

Voda se přes noc vrátila zpátky do koryta i v České Vsi. Doma na dveřích nechávám vzkaz, kdyby mě někdo sháněl. V celém údolí není signál, zase se nikam nemůžeme dovolat. Chystám se navštívit příbuzné, které voda uvěznila na protějším břehu. Nemáme o nich žádné zprávy. V mateřince, která teď slouží jako evakuační centrum, jsme je nenašli. Snad je tedy za řekou ještě zastihnu.


Seriál POVODEŇ popisuje autorovu osobní zkušenost s přírodní katastrofou. Zářijové záplavy prožil v zasažených obcích – v Jeseníku a sousední České Vsi, odkud pochází.


Jak se tam ale dostat? Kousek před zmizelým úsekem silnice hlídkují policisté. „Poradili bychom rádi, vůbec to tu ale neznáme. Když jsme na Jesenicko přijížděli, cesty už byly pod vodou. Jsme tu teprve druhým dnem,“ vysvětlují mi. Poslali je sem ze severozápadních Čech, z Mostu. Teď v tom jedou s námi.

Lávka pro pěší záplavám nejspíš odolala, raději ale přejdu jinde. Břehy jsou vymleté a nikdo ještě nezkontroloval její statiku. Další most, který bych měl normálně nadohled, je zahalený v husté mlze. Zmizelý úsek silnice obcházím přes louku za zástavbou. Ze zapomenuté pěšiny se stala frekventovaná trasa, jinudy totiž cesta nevede.

DÍL PRVNÍDÍL DRUHÝDÍL TŘETÍDÍL ČTVRTÝDÍL PÁTÝ

Most přes řeku Kwai

Řeka most obešla zleva stejně jako před sedmadvaceti lety. Voda u jednoho z pilířů vyhloubila mohutný kráter, mostovku ale nijak neponičila. Na protější břeh se tudy dá přejít, nebo spíš přelézt. Ale opatrně! Na dně jámy je vrstva bláta a sutě. Mokrá prkna i nahnuté kusy asfaltu v gumákách nepříjemně kloužou. Zavazí tu i stržené dráty elektrického vedení. Žebřík opřený o zeď je ztrouchnivělý, lámou se mu šprušle.

V dolíku, skoro tři metry pod okolním terénem, chvilku odpočívám. Připadám si jako v nějaké videohře. Ještě před pár hodinami jsme to tady důvěrně znali. Teď člověk hledá cestu zničenou krajinou, proplétá se mezi převrácenými karavany a netuší, co ho čeká v další úrovni.

Nezbývá nám moc prostoru na to, abychom mohli celou katastrofu nějak prožívat. Od prvních předpovědí děláme jen to, co je zrovna potřeba. A je toho spousta. Se zásobami přes kráter polezeme ještě několikrát. Potom tu opičí dráhu bagry konečně pohřbí tlustou vrstvou kamenné suti.

Před domem příbuzných sahám po zvonku, ruka mi ale rychle ucukne. Pořád si nemůžu zvyknout, že tu vlastně nefunguje vůbec nic. Klepu proto postaru. Teta s rodinou jsou v pořádku, pitné vody i jídla ještě mají dostatek. Nabízím jim aspoň termosku s teplým čajem a předávám informace z okresního města. Jedna ze sousedek si myslí, že jsem humanitární pracovník. Ti tady ale ještě nedorazili. Když se do ulice později vracím s lopatou, má radost.

Voda lidi dělila, teď je k sobě vrací

„Táta je tady!“ V kulisách poničené obce pozoruju shledání jedné z rodin. Martin pracuje v Praze, domů se před povodní vrátit nestihl. Na Jesenicko se po silnici nikdo nemohl dostat, dva dny proto musel vyčkávat za kopcem. Ani telefonické spojení většinou nefungovalo. Teď je ale konečně zpátky a svírá dcery v náručí. Dovezl taky lopaty, rukavice a další potřebné vybavení, i on se hned dává do úklidu.

Voda ve studnách i potocích je kontaminovaná, nebezpečná zůstává i vysušená hlína. Záplavy s sebou braly kurníky i králíkárny, vosy v příkopech sbírají zbytky medu ze zničených úlů. Když je sucho, ulicemi se vznáší mračna prachu. Když zaprší moc, poničené cesty jsou zase samé bláto.

V následujících dnech v ulicích vyrostou obrovské hromady zničeného nábytku a všemožných předmětů. V každé ze zasažených obcích se takových skládek nachází hned několik. Je až s podivem, kolik se toho do vyplavených sklepů a přízemí vešlo. Někomu voda strávila veškeré vzpomínky na dětství - fotky z rodinných alb lidé hledají po celém údolí.


Tisíce koleček bláta už místní sami nebo s pomocí dobrovolníků vyvezli. Ze začátku se neměli kde umýt. Práce je ale na Jesenicku spousta i nyní, více než měsíc po povodni. Někteří museli omítky strhnout až na cihlu. Přežívají teď téměř v bojových podmínkách a bojí se zimy.

Když se z okna koukám k řece, vidím jen zkázu. Povodeň toho natropila příliš, vše ani zachytit nedokážu. Nám se spoušť vyhnula, sousedé ji ale stále mají v obývácích.

Reklama
Reklama

Související

  • Boty, pyžamo i baterka. Přání 500 dětí z Ukrajiny teď mohou splnit i lidé z Olomoucka
    Společnost

    Boty, pyžamo i baterka. Přání 500 dětí z Ukrajiny teď mohou splnit i lidé z Olomoucka

    Arcidiecézní charita Olomouc dnes otevřela veřejnosti databázi dětí zapojených do dalšího ročníku projektu Vánoční balíček pro Ukrajinu. Dárci si v ní mohou vybrat konkrétní dítě a připravit mu vánoční dárek na míru. Letošní ročník by měl být dosud největší. Postupně má být do databáze zařazeno rekordních 500 dětí.

  • Přes 100 stromů a tisíc keřů. Prostějov čeká velká podzimní výsadba
    Společnost

    Přes 100 stromů a tisíc keřů. Prostějov čeká velká podzimní výsadba

    Péče o městskou zeleň v Prostějově nekončí samotnou výsadbou. Město se dlouhodobě zaměřuje nejen na údržbu stávající zeleně, ale také na obnovu a rozšiřování výsadeb. I letošní podzim proto bude ve znamení nových stromů, keřů, trvalek a květin.

  • Fotbalové hřiště musí pryč. Hanušovice chystají stěhování za 100 milionů
    Společnost
    Sport

    Fotbalové hřiště musí pryč. Hanušovice chystají stěhování za 100 milionů

    Hanušovice na Šumpersku čeká rozsáhlé stěhování sportovišť, které před dvěma lety zdevastovala ničivá povodeň. Do nových lokalit město přesune fotbalové hřiště i tenisové kurty; současné sportoviště na soutoku Moravy a Branné je stále bezprostředně ohroženo záplavami. Stěhování bude stát až sto milionů korun, město na něj chce získat dotace. Hotovo by vše mělo být do roku 2030, řekl ČTK starosta Hanušovic Marek Kostka (Generace Y).

  • Reportáž: Od rehabilitací po canisterapii. Nahlédli jsme do prostějovského ADP-SANCO
    Společnost
    Zdraví

    Reportáž: Od rehabilitací po canisterapii. Nahlédli jsme do prostějovského ADP-SANCO

    Rodinná společnost ADP-SANCO v Prostějově funguje už od roku 1993. Její zakladatelkou byla Květoslava Šťastná, nyní je ředitelkou její dcera Karolína Tucker Šťastný. Toto nestátní zdravotnické zařízení poskytuje vysoce kvalitní a odbornou péči v klidném a bezpečném prostředí. S Olomouckým Reportem jsem se vydala na Den otevřených dveří, který ADP-SANCO připravilo ve čtvrtek 1. října.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • JESENÍK 
    Lékaři často řeší i přetržené vazy, poškozené menisky či defekty chrupavek. Právě tato zranění jsou často způsobena pádem z koloběžky nebo nekontrolovaným pohybem při sjezdu na čtyřkolce. Více.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ 
    Komplikace pro řidiče na jihu Olomouckého kraje. Trasu z Přerova na Hulín a zpět čeká oprava prováděná za úplné uzavírky, informovalo o tom Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Olomoucký kraj. Silnice I/55 přibližně od Lověšic po nájezd na dálnici D1 projde celkovou rekonstrukcí plánovanou od úterý 29. 9. Více.
  • OLOMOUC 
    Nejvýraznější dominanta Olomouce i světově známá kulturní a historická památka.  To je Sloup Nejsvětější Trojice, který naleznete na olomouckém Horním náměstí, nedaleko radnice. Jaký je jeho příběh? Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Stavba obřího akvária v Olomouci pokračuje. Loděnka už dostává konkrétní obrysy
    Společnost

    Stavba obřího akvária v Olomouci pokračuje. Loděnka už dostává konkrétní obrysy

    Stavba nového vzdělávacího centra Loděnka v Zoologické zahradě Olomouc pokračuje podle plánu. Na staveništi už jsou patrné obrysy budoucího objektu, který nabídne nejen zázemí pro vzdělávací programy, ale také největší hlubinné akvárium se žraloky, rejnoky a řadou dalších mořských ryb v České republice.

  • Z Olomouce až do Valdštejnského paláce. Věra Zukalová získala prestižní medaili
    Společnost

    Z Olomouce až do Valdštejnského paláce. Věra Zukalová získala prestižní medaili

    Zakladatelka spolku Dobré místo pro život i projektu Život ve tmě, ambasadorka onkologických pacientek Fakultní nemocnice Olomouc i kandidátka za ODS. Věra Zukalová je jednou z výrazných osobností města Olomouce. Už v roce 2020 získala Cenu města Olomouce, nyní si z Prahy odvezla Stříbrnou medaili předsedy Senátu.

  • V Olomouci vzniká nový vědní obor. Projekt získal 18,6 milionu
    Společnost

    V Olomouci vzniká nový vědní obor. Projekt získal 18,6 milionu

    Rostlinná teranostika. To je název nového oboru, který v Olomouci vzniká. Základy má položit projekt PLANTONICS, který odstartoval v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Hlavní řešitelka projektu Nuria De Diego uspěla v prestižní soutěži a na propojení diagnostických a léčebných přístupů získala 18,6 milionů.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama