POVODEŇ: Jedete v tom s námi. Ty nejhlubší šrámy ale nemizí

Toustový chléb se rychle ztrácí z regálů. Beru jen to nejnutnější a spěchám k pokladně. Nechci se zaseknout v tlačenici. Město je nejspíš pořád odříznuté od světa. Den po povodni v Jeseníku otevřel jediný supermarket, v obchodě i před ním je proto zmatek. Parkovištěm zní skřípění plechů. Zpátky do České Vsi se proto vracím rád. Nic tam ještě nenarušilo tiché, mlhavé ráno. |DÍL PÁTÝ|

Reklama
Reklama

Voda se přes noc vrátila zpátky do koryta i v České Vsi. Doma na dveřích nechávám vzkaz, kdyby mě někdo sháněl. V celém údolí není signál, zase se nikam nemůžeme dovolat. Chystám se navštívit příbuzné, které voda uvěznila na protějším břehu. Nemáme o nich žádné zprávy. V mateřince, která teď slouží jako evakuační centrum, jsme je nenašli. Snad je tedy za řekou ještě zastihnu.


Seriál POVODEŇ popisuje autorovu osobní zkušenost s přírodní katastrofou. Zářijové záplavy prožil v zasažených obcích – v Jeseníku a sousední České Vsi, odkud pochází.


Jak se tam ale dostat? Kousek před zmizelým úsekem silnice hlídkují policisté. „Poradili bychom rádi, vůbec to tu ale neznáme. Když jsme na Jesenicko přijížděli, cesty už byly pod vodou. Jsme tu teprve druhým dnem,“ vysvětlují mi. Poslali je sem ze severozápadních Čech, z Mostu. Teď v tom jedou s námi.

Lávka pro pěší záplavám nejspíš odolala, raději ale přejdu jinde. Břehy jsou vymleté a nikdo ještě nezkontroloval její statiku. Další most, který bych měl normálně nadohled, je zahalený v husté mlze. Zmizelý úsek silnice obcházím přes louku za zástavbou. Ze zapomenuté pěšiny se stala frekventovaná trasa, jinudy totiž cesta nevede.

DÍL PRVNÍDÍL DRUHÝDÍL TŘETÍDÍL ČTVRTÝDÍL PÁTÝ

Most přes řeku Kwai

Řeka most obešla zleva stejně jako před sedmadvaceti lety. Voda u jednoho z pilířů vyhloubila mohutný kráter, mostovku ale nijak neponičila. Na protější břeh se tudy dá přejít, nebo spíš přelézt. Ale opatrně! Na dně jámy je vrstva bláta a sutě. Mokrá prkna i nahnuté kusy asfaltu v gumákách nepříjemně kloužou. Zavazí tu i stržené dráty elektrického vedení. Žebřík opřený o zeď je ztrouchnivělý, lámou se mu šprušle.

V dolíku, skoro tři metry pod okolním terénem, chvilku odpočívám. Připadám si jako v nějaké videohře. Ještě před pár hodinami jsme to tady důvěrně znali. Teď člověk hledá cestu zničenou krajinou, proplétá se mezi převrácenými karavany a netuší, co ho čeká v další úrovni.

Nezbývá nám moc prostoru na to, abychom mohli celou katastrofu nějak prožívat. Od prvních předpovědí děláme jen to, co je zrovna potřeba. A je toho spousta. Se zásobami přes kráter polezeme ještě několikrát. Potom tu opičí dráhu bagry konečně pohřbí tlustou vrstvou kamenné suti.

Před domem příbuzných sahám po zvonku, ruka mi ale rychle ucukne. Pořád si nemůžu zvyknout, že tu vlastně nefunguje vůbec nic. Klepu proto postaru. Teta s rodinou jsou v pořádku, pitné vody i jídla ještě mají dostatek. Nabízím jim aspoň termosku s teplým čajem a předávám informace z okresního města. Jedna ze sousedek si myslí, že jsem humanitární pracovník. Ti tady ale ještě nedorazili. Když se do ulice později vracím s lopatou, má radost.

Voda lidi dělila, teď je k sobě vrací

„Táta je tady!“ V kulisách poničené obce pozoruju shledání jedné z rodin. Martin pracuje v Praze, domů se před povodní vrátit nestihl. Na Jesenicko se po silnici nikdo nemohl dostat, dva dny proto musel vyčkávat za kopcem. Ani telefonické spojení většinou nefungovalo. Teď je ale konečně zpátky a svírá dcery v náručí. Dovezl taky lopaty, rukavice a další potřebné vybavení, i on se hned dává do úklidu.

Voda ve studnách i potocích je kontaminovaná, nebezpečná zůstává i vysušená hlína. Záplavy s sebou braly kurníky i králíkárny, vosy v příkopech sbírají zbytky medu ze zničených úlů. Když je sucho, ulicemi se vznáší mračna prachu. Když zaprší moc, poničené cesty jsou zase samé bláto.

V následujících dnech v ulicích vyrostou obrovské hromady zničeného nábytku a všemožných předmětů. V každé ze zasažených obcích se takových skládek nachází hned několik. Je až s podivem, kolik se toho do vyplavených sklepů a přízemí vešlo. Někomu voda strávila veškeré vzpomínky na dětství - fotky z rodinných alb lidé hledají po celém údolí.


Tisíce koleček bláta už místní sami nebo s pomocí dobrovolníků vyvezli. Ze začátku se neměli kde umýt. Práce je ale na Jesenicku spousta i nyní, více než měsíc po povodni. Někteří museli omítky strhnout až na cihlu. Přežívají teď téměř v bojových podmínkách a bojí se zimy.

Když se z okna koukám k řece, vidím jen zkázu. Povodeň toho natropila příliš, vše ani zachytit nedokážu. Nám se spoušť vyhnula, sousedé ji ale stále mají v obývácích.

Reklama
Reklama

Související

  • Tesco v Česku končí. Který řetězec převezme prodejny nejen v Olomouckém kraji?
    Společnost

    Tesco v Česku končí. Který řetězec převezme prodejny nejen v Olomouckém kraji?

    Již delší dobu se mluvilo o konci řetezce Tesco na území České a Slovenské republiky. S tím se pojily také spekulace o tom, který řetezec Tesco nahradí. Nabízela se polská Biedronka, ta ale na český trh nedorazí. Nerozšíří se ani síť prodejen Lidl nebo Kaufland. Místo toho přibude nejen v Olomouckém kraji více prodejen Albert, informovala o tom společnost Ahold Delhaize.

  • Z nákupního košíku k lidem v nouzi. Co se děje s potravinami z olomoucké sbírky?
    Společnost

    Z nákupního košíku k lidem v nouzi. Co se děje s potravinami z olomoucké sbírky?

    V sobotu 14. listopadu proběhne ve všech větších supermarketech další Sbírka potravin. Dárci se mohou zapojit nákupem trvanlivých potravin nebo drogerie. Co se ale s darovanými těstovinami, konzervou nebo dětskou výživou skutečně stane?

  • Co v pátek třináctého? Proběhne den otevřených dveří krajských hasičů
    Společnost

    Co v pátek třináctého? Proběhne den otevřených dveří krajských hasičů

    Pátek třináctého neodmyslitelně patří k hasičům. Proto se v rámci Dne požární bezpečnosti hasičské stanice v kraji otevřou školám i veřejnosti. Nebude chybět prohlídka výjezdové techniky, prezentace zásahových obleků nebo ukázky zásahové činnosti.

  • Kosířská rozhledna půjde dolů později. Ve hře je i odstřel
    Společnost

    Kosířská rozhledna půjde dolů později. Ve hře je i odstřel

    Mikroregion Kosířsko kvůli administrativním průtahům odložil chystanou demolici 13 let staré dřevěné rozhledny na vrchu Velký Kosíř u Slatinek na Prostějovsku z plánovaného podzimního termínu na příští rok. Konstrukce rozhledny by mohla být odstraněna na jaře. ČTK to dnes řekl předseda Mikroregionu Kosířsko Dalibor Kolář. Rozhlednu statici kvůli závadám v konstrukci označili za nezpůsobilou provozu. Od roku 2023 je uzavřena, oprava by se nevyplatila. Mikroregion chystá stavbu nové ocelové rozhledny za 15 milionů korun, začít by mohla příští rok.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUCKÝ KRAJ 
    Co se v Olomouci a v okolí bude o víkendu dít? Máte se opravdu na co těšit, mrkněte na Akce na víkend. Více
  • OLOMOUC
    Nový Franz Josef, jak se budově v areálu FNOL přezdívá, je o velký krok blíž ke svému dokončení. Více
  • PŘEROV
    Svou podobu má letošní advent v Přerově. Chybět nebude rozsvícení vánočního stromu, Mikuláš s Krampus čerty, punč a ohňostroj. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Kopírovat historii, nebo jít vlastní cestou? SEFO dál vyvolává otázky o podobě Olomouce
    Společnost
    Kultura

    Kopírovat historii, nebo jít vlastní cestou? SEFO dál vyvolává otázky o podobě Olomouce

    Projekt Středoevropské fórum Olomouc (SEFO) vyvolává v Olomouci debatu více než deset let. Zatímco se kritici obávají narušení historického rázu města, architekt Jan Šépka v návrhu spatřuje propojení historie se současností. Jak kontroverzní stavbu obhajuje, co od ní očekává nové vedení města a kde jsou hranice současné architektury v historickém centru?

  • 47 tun neskončilo v běžných popelnicích. Přerov bude ve sběru pokračovat
    Společnost

    47 tun neskončilo v běžných popelnicích. Přerov bude ve sběru pokračovat

    Sběr gastroodpadu, který Přerov spustil před čtyřmi lety jako pilotní projekt, bude pokračovat i v dalším období. Obyvatelé mají v současnosti k dispozici 40 speciálních nádob rozmístěných na veřejných stanovištích. Jen v roce 2026 se jejich prostřednictvím podařilo vysbírat 47 tun gastroodpadu.

  • 330 nástrojů na jednom místě. Litovel se zapsala do knihy rekordů
    Společnost
    Kultura

    330 nástrojů na jednom místě. Litovel se zapsala do knihy rekordů

    Litovel se může pochlubit zápisem do České knihy rekordů. Sbírka harmonik a heligonek Jiřího Sedláčka získala certifikát Agentury Dobrý den, který potvrzuje, že se jedná o největší sbírku těchto nástrojů v České republice.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama