POVODEŇ: Jedete v tom s námi. Ty nejhlubší šrámy ale nemizí

Toustový chléb se rychle ztrácí z regálů. Beru jen to nejnutnější a spěchám k pokladně. Nechci se zaseknout v tlačenici. Město je nejspíš pořád odříznuté od světa. Den po povodni v Jeseníku otevřel jediný supermarket, v obchodě i před ním je proto zmatek. Parkovištěm zní skřípění plechů. Zpátky do České Vsi se proto vracím rád. Nic tam ještě nenarušilo tiché, mlhavé ráno. |DÍL PÁTÝ|

Voda se přes noc vrátila zpátky do koryta i v České Vsi. Doma na dveřích nechávám vzkaz, kdyby mě někdo sháněl. V celém údolí není signál, zase se nikam nemůžeme dovolat. Chystám se navštívit příbuzné, které voda uvěznila na protějším břehu. Nemáme o nich žádné zprávy. V mateřince, která teď slouží jako evakuační centrum, jsme je nenašli. Snad je tedy za řekou ještě zastihnu.


Seriál POVODEŇ popisuje autorovu osobní zkušenost s přírodní katastrofou. Zářijové záplavy prožil v zasažených obcích – v Jeseníku a sousední České Vsi, odkud pochází.


Jak se tam ale dostat? Kousek před zmizelým úsekem silnice hlídkují policisté. „Poradili bychom rádi, vůbec to tu ale neznáme. Když jsme na Jesenicko přijížděli, cesty už byly pod vodou. Jsme tu teprve druhým dnem,“ vysvětlují mi. Poslali je sem ze severozápadních Čech, z Mostu. Teď v tom jedou s námi.

Lávka pro pěší záplavám nejspíš odolala, raději ale přejdu jinde. Břehy jsou vymleté a nikdo ještě nezkontroloval její statiku. Další most, který bych měl normálně nadohled, je zahalený v husté mlze. Zmizelý úsek silnice obcházím přes louku za zástavbou. Ze zapomenuté pěšiny se stala frekventovaná trasa, jinudy totiž cesta nevede.

DÍL PRVNÍDÍL DRUHÝDÍL TŘETÍDÍL ČTVRTÝDÍL PÁTÝ

Most přes řeku Kwai

Řeka most obešla zleva stejně jako před sedmadvaceti lety. Voda u jednoho z pilířů vyhloubila mohutný kráter, mostovku ale nijak neponičila. Na protější břeh se tudy dá přejít, nebo spíš přelézt. Ale opatrně! Na dně jámy je vrstva bláta a sutě. Mokrá prkna i nahnuté kusy asfaltu v gumákách nepříjemně kloužou. Zavazí tu i stržené dráty elektrického vedení. Žebřík opřený o zeď je ztrouchnivělý, lámou se mu šprušle.

V dolíku, skoro tři metry pod okolním terénem, chvilku odpočívám. Připadám si jako v nějaké videohře. Ještě před pár hodinami jsme to tady důvěrně znali. Teď člověk hledá cestu zničenou krajinou, proplétá se mezi převrácenými karavany a netuší, co ho čeká v další úrovni.

Nezbývá nám moc prostoru na to, abychom mohli celou katastrofu nějak prožívat. Od prvních předpovědí děláme jen to, co je zrovna potřeba. A je toho spousta. Se zásobami přes kráter polezeme ještě několikrát. Potom tu opičí dráhu bagry konečně pohřbí tlustou vrstvou kamenné suti.

Před domem příbuzných sahám po zvonku, ruka mi ale rychle ucukne. Pořád si nemůžu zvyknout, že tu vlastně nefunguje vůbec nic. Klepu proto postaru. Teta s rodinou jsou v pořádku, pitné vody i jídla ještě mají dostatek. Nabízím jim aspoň termosku s teplým čajem a předávám informace z okresního města. Jedna ze sousedek si myslí, že jsem humanitární pracovník. Ti tady ale ještě nedorazili. Když se do ulice později vracím s lopatou, má radost.

Voda lidi dělila, teď je k sobě vrací

„Táta je tady!“ V kulisách poničené obce pozoruju shledání jedné z rodin. Martin pracuje v Praze, domů se před povodní vrátit nestihl. Na Jesenicko se po silnici nikdo nemohl dostat, dva dny proto musel vyčkávat za kopcem. Ani telefonické spojení většinou nefungovalo. Teď je ale konečně zpátky a svírá dcery v náručí. Dovezl taky lopaty, rukavice a další potřebné vybavení, i on se hned dává do úklidu.

Voda ve studnách i potocích je kontaminovaná, nebezpečná zůstává i vysušená hlína. Záplavy s sebou braly kurníky i králíkárny, vosy v příkopech sbírají zbytky medu ze zničených úlů. Když je sucho, ulicemi se vznáší mračna prachu. Když zaprší moc, poničené cesty jsou zase samé bláto.

V následujících dnech v ulicích vyrostou obrovské hromady zničeného nábytku a všemožných předmětů. V každé ze zasažených obcích se takových skládek nachází hned několik. Je až s podivem, kolik se toho do vyplavených sklepů a přízemí vešlo. Někomu voda strávila veškeré vzpomínky na dětství - fotky z rodinných alb lidé hledají po celém údolí.


Tisíce koleček bláta už místní sami nebo s pomocí dobrovolníků vyvezli. Ze začátku se neměli kde umýt. Práce je ale na Jesenicku spousta i nyní, více než měsíc po povodni. Někteří museli omítky strhnout až na cihlu. Přežívají teď téměř v bojových podmínkách a bojí se zimy.

Když se z okna koukám k řece, vidím jen zkázu. Povodeň toho natropila příliš, vše ani zachytit nedokážu. Nám se spoušť vyhnula, sousedé ji ale stále mají v obývácích.

Související

  • Šternberk investoval přes 20 milionů korun do rekonstrukce městského koupaliště
    Společnost

    Šternberk investoval přes 20 milionů korun do rekonstrukce městského koupaliště

    Šternberská radnice investovala 20,5 milionu korun do rekonstrukce správní budovy a zázemí městského koupaliště, díky které letní areál návštěvníkům nabídne lepší služby. Modernizace koupaliště byla zahájena loni v září a skončila letos v květnu. Šternberské koupaliště dnes zahájí provoz. ČTK to řekla mluvčí radnice Irena Černocká.

  • Železo vytáhli, na Poděbradech je čisto
    Společnost

    Železo vytáhli, na Poděbradech je čisto

    Na Poděbradech vytáhli z vody třináct železných profilů. Postupně se tu správa CHKO snaží vyklidit následky těžby.

  • Lidé hledají útočiště před vedry i v klimatizovaných nákupních centrech
    Společnost

    Lidé hledají útočiště před vedry i v klimatizovaných nákupních centrech

    Lidé v parných letních dnech hledají útočiště před vysokými teplotami nejen na koupalištích, chladných katedrálách či jeskyních, ale také v klimatizovaných nákupních centrech. Zatímco venku panují tropické teploty a rozpálené ulice sálají horkem, uvnitř rozlehlých obchodních komplexů je příjemný chládek a návštěvníci mohou osvěžení spojit s nákupy nebo posezením v kavárně či cukrárně. Nárůst návštěvnosti v horkých dnech potvrzuje například Galerie Šantovka v Olomouci.

  • Otevřel se jeden z největších archeologických depozitářů v Česku. Sídlo má v Olomouci
    Společnost

    Otevřel se jeden z největších archeologických depozitářů v Česku. Sídlo má v Olomouci

    Moderní pracoviště poskytne zázemí pro uchovávání, odborné zpracování a výzkum jedinečných archeologických sbírek z celé České republiky. Nová budova v Olomouci na ulici Wittgensteinova pojme téměř 17 tisíc beden cenných artefaktů.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Vyhledávání spojů a informace o zpoždění. To umí aplikace CestujOK, kterou provozuje skoro 3 roky Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje. Krom těchto funkcí mohou cestující sledovat polohu svého regionálního spoje. Více.
  • OLOMOUC
    Stavbaři v areálu FNOL dokončili hrubou stavbu ústředního pavilonu B, do které se pustili předloni. osmipodlažní budova za 3,5mld korun má být hotová v květnu 2028. Nemocnice do ní přestěhuje 4 kliniky. 
  • PŘEROVSKO
    Nové místo k procházkám v Hranicích. Hotová je první etapa revitalizace nábřeží v Kropáčově ulici. 

Nejnovější

Nejčtenější

Seriály