POVODEŇ: Jedete v tom s námi. Ty nejhlubší šrámy ale nemizí

Toustový chléb se rychle ztrácí z regálů. Beru jen to nejnutnější a spěchám k pokladně. Nechci se zaseknout v tlačenici. Město je nejspíš pořád odříznuté od světa. Den po povodni v Jeseníku otevřel jediný supermarket, v obchodě i před ním je proto zmatek. Parkovištěm zní skřípění plechů. Zpátky do České Vsi se proto vracím rád. Nic tam ještě nenarušilo tiché, mlhavé ráno. |DÍL PÁTÝ|

Reklama
Reklama

Voda se přes noc vrátila zpátky do koryta i v České Vsi. Doma na dveřích nechávám vzkaz, kdyby mě někdo sháněl. V celém údolí není signál, zase se nikam nemůžeme dovolat. Chystám se navštívit příbuzné, které voda uvěznila na protějším břehu. Nemáme o nich žádné zprávy. V mateřince, která teď slouží jako evakuační centrum, jsme je nenašli. Snad je tedy za řekou ještě zastihnu.


Seriál POVODEŇ popisuje autorovu osobní zkušenost s přírodní katastrofou. Zářijové záplavy prožil v zasažených obcích – v Jeseníku a sousední České Vsi, odkud pochází.


Jak se tam ale dostat? Kousek před zmizelým úsekem silnice hlídkují policisté. „Poradili bychom rádi, vůbec to tu ale neznáme. Když jsme na Jesenicko přijížděli, cesty už byly pod vodou. Jsme tu teprve druhým dnem,“ vysvětlují mi. Poslali je sem ze severozápadních Čech, z Mostu. Teď v tom jedou s námi.

Lávka pro pěší záplavám nejspíš odolala, raději ale přejdu jinde. Břehy jsou vymleté a nikdo ještě nezkontroloval její statiku. Další most, který bych měl normálně nadohled, je zahalený v husté mlze. Zmizelý úsek silnice obcházím přes louku za zástavbou. Ze zapomenuté pěšiny se stala frekventovaná trasa, jinudy totiž cesta nevede.

DÍL PRVNÍDÍL DRUHÝDÍL TŘETÍDÍL ČTVRTÝDÍL PÁTÝ

Most přes řeku Kwai

Řeka most obešla zleva stejně jako před sedmadvaceti lety. Voda u jednoho z pilířů vyhloubila mohutný kráter, mostovku ale nijak neponičila. Na protější břeh se tudy dá přejít, nebo spíš přelézt. Ale opatrně! Na dně jámy je vrstva bláta a sutě. Mokrá prkna i nahnuté kusy asfaltu v gumákách nepříjemně kloužou. Zavazí tu i stržené dráty elektrického vedení. Žebřík opřený o zeď je ztrouchnivělý, lámou se mu šprušle.

V dolíku, skoro tři metry pod okolním terénem, chvilku odpočívám. Připadám si jako v nějaké videohře. Ještě před pár hodinami jsme to tady důvěrně znali. Teď člověk hledá cestu zničenou krajinou, proplétá se mezi převrácenými karavany a netuší, co ho čeká v další úrovni.

Nezbývá nám moc prostoru na to, abychom mohli celou katastrofu nějak prožívat. Od prvních předpovědí děláme jen to, co je zrovna potřeba. A je toho spousta. Se zásobami přes kráter polezeme ještě několikrát. Potom tu opičí dráhu bagry konečně pohřbí tlustou vrstvou kamenné suti.

Před domem příbuzných sahám po zvonku, ruka mi ale rychle ucukne. Pořád si nemůžu zvyknout, že tu vlastně nefunguje vůbec nic. Klepu proto postaru. Teta s rodinou jsou v pořádku, pitné vody i jídla ještě mají dostatek. Nabízím jim aspoň termosku s teplým čajem a předávám informace z okresního města. Jedna ze sousedek si myslí, že jsem humanitární pracovník. Ti tady ale ještě nedorazili. Když se do ulice později vracím s lopatou, má radost.

Voda lidi dělila, teď je k sobě vrací

„Táta je tady!“ V kulisách poničené obce pozoruju shledání jedné z rodin. Martin pracuje v Praze, domů se před povodní vrátit nestihl. Na Jesenicko se po silnici nikdo nemohl dostat, dva dny proto musel vyčkávat za kopcem. Ani telefonické spojení většinou nefungovalo. Teď je ale konečně zpátky a svírá dcery v náručí. Dovezl taky lopaty, rukavice a další potřebné vybavení, i on se hned dává do úklidu.

Voda ve studnách i potocích je kontaminovaná, nebezpečná zůstává i vysušená hlína. Záplavy s sebou braly kurníky i králíkárny, vosy v příkopech sbírají zbytky medu ze zničených úlů. Když je sucho, ulicemi se vznáší mračna prachu. Když zaprší moc, poničené cesty jsou zase samé bláto.

V následujících dnech v ulicích vyrostou obrovské hromady zničeného nábytku a všemožných předmětů. V každé ze zasažených obcích se takových skládek nachází hned několik. Je až s podivem, kolik se toho do vyplavených sklepů a přízemí vešlo. Někomu voda strávila veškeré vzpomínky na dětství - fotky z rodinných alb lidé hledají po celém údolí.


Tisíce koleček bláta už místní sami nebo s pomocí dobrovolníků vyvezli. Ze začátku se neměli kde umýt. Práce je ale na Jesenicku spousta i nyní, více než měsíc po povodni. Někteří museli omítky strhnout až na cihlu. Přežívají teď téměř v bojových podmínkách a bojí se zimy.

Když se z okna koukám k řece, vidím jen zkázu. Povodeň toho natropila příliš, vše ani zachytit nedokážu. Nám se spoušť vyhnula, sousedé ji ale stále mají v obývácích.

Reklama
Reklama

Související

  • Hlídejte schránky. Olomoučanům dorazí hlasovací lístky, město má jednu prosbu
    Společnost

    Hlídejte schránky. Olomoučanům dorazí hlasovací lístky, město má jednu prosbu

    Letošní volby do zastupitelstev obcí se blíží. V následujících dnech můžete očekávat, že se ve vaší poštovní schránce objeví hlasovací lístky. Voliči je dostanou podle adresy svého trvalého pobytu, a to nejpozději do úterý 6. října 2026.

  • Záplavami poškozenou silnici z Lipové do Žulové opraví za 121,5 mil. Kč Strabag
    Společnost

    Záplavami poškozenou silnici z Lipové do Žulové opraví za 121,5 mil. Kč Strabag

    Záplavami poničenou silnici I/60 z Lipové do Žulové na Jesenicku opraví společnost Strabag, zakázka je za 121,5 milionu korun. Na síti X o tom informoval ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Radek Mátl. Původní odhad při vypsání veřejné zakázky počítal s náklady 162,3 milionu korun. Termín zahájení rekonstrukce silnice zatím nebyl stanoven.

  • Hranice mají poprvé dvě Stavby roku. Jednou z nich je obří Čáp
    Společnost

    Hranice mají poprvé dvě Stavby roku. Jednou z nich je obří Čáp

    Hned dvě stavby roku ocenil starosta města Hranice Daniel Vitonský v pátek 25. září oceněním stavba roku. Poprvé v historii tohoto ocenění doporučila odborná komise k ocenění Radě města Hranic hned dvě stavby. Podívejte se na fotky ze slavnostního ceremoniálu.

  • Armáda u Vyškova testuje drony a obranu proti nim, zapojilo se 73 firem
    Společnost

    Armáda u Vyškova testuje drony a obranu proti nim, zapojilo se 73 firem

    Česká armáda v těchto dnech testuje bezpilotní systémy a obranu proti nim ve Vojenském újezdu Březina u Vyškova a na polygonu v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Do třetího ročníku cvičení Drone Shield 2026 se zapojilo přes 70 společností ze 17 zemí světa a pozorovatelé z armád NATO, například ze Slovenska, Lotyšska nebo USA. Cílem cvičení je získat přehled o současných technologiích na trhu a určit směr, kterým se bude armáda posouvat, řekl novinářům řídící cvičení Michal Peterek.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PROSTĚJOV
    Tree Tag 2026, mezinárodní osvětová kampaň zaměřená na skutečnou hodnotu městských stromů. Do kampaně se letos zapojil také Prostějov. Více
  • OLOMOUCKO
    315 kilogramů kebabu objevili na konci prázdnin v osobním automobilu nedaleko Olomouce. Vozidlo nebylo vybaveno chladicím zařízením a přeprava navíc nebyla předem ohlášeny. Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Na pondělí 28. září totiž připadá státní svátek Den české státnosti. O státních svátcích mají jinak otevřené velké obchody a každý státní svátek má jiný režim. Připadne na pondělí povinné uzavření velkých obchodů? Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Neohlášený pes se může prodražit. V Prostějově hrozí pokuta až půl milionu
    Společnost

    Neohlášený pes se může prodražit. V Prostějově hrozí pokuta až půl milionu

    Finanční odbor Magistrátu města Prostějova zpřísňuje dohled nad evidencí a platbou poplatků ze psů. Informovala o tom Jana Gáborová z prostějovského magistrátu. Nový nástroj systematicky porovnává údaje z Centrální evidence psů s interní databází magistrátu. Umožňuje tak snadnější identifikaci chovatelů, kteří nesplnili zákonné povinnosti. Neohlášený pes se tak může držitelům výrazně prodražit.

  • Developer Mátl koupil zámek v Chudobíně, plánuje tam hotel i domov pro seniory
    Společnost

    Developer Mátl koupil zámek v Chudobíně, plánuje tam hotel i domov pro seniory

    Zhruba 20 let chátrající zámek v Chudobíně u Litovle na Olomoucku koupil brněnský podnikatel a developer Roman Mátl. Zámecký areál plánuje postupně obnovit a vybudovat v něm například hotelový komplex či domov pro zhruba 200 seniorů. Hotel by měl být hotový do konce roku 2028, se stavbou zařízení pro seniory chce developer začít do tří let. Mátl to uvedl v rozhovoru zveřejněném na webu města Litovle.

  • Festival současného umění Prostějov propojí české i zahraniční umělce
    Kultura
    Společnost

    Festival současného umění Prostějov propojí české i zahraniční umělce

    Téma Ve spojení propojí výstavy letošního ročníku Festivalu současného umění Prostějov. Šestý ročník přehlídky nabídne od čtvrtka do soboty průřez tvorbou současných českých i zahraničních tvůrců různých generací. Festival návštěvníkům otevře také běžně nepřístupné prostějovské kulturní památky, sdělili ČTK pořadatelé. Přehlídka představuje umělce a jejich tvorbu, která reflektuje soudobé umělecké trendy a společenské otázky a fenomény.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama