POVODEŇ: Jedete v tom s námi. Ty nejhlubší šrámy ale nemizí

Toustový chléb se rychle ztrácí z regálů. Beru jen to nejnutnější a spěchám k pokladně. Nechci se zaseknout v tlačenici. Město je nejspíš pořád odříznuté od světa. Den po povodni v Jeseníku otevřel jediný supermarket, v obchodě i před ním je proto zmatek. Parkovištěm zní skřípění plechů. Zpátky do České Vsi se proto vracím rád. Nic tam ještě nenarušilo tiché, mlhavé ráno. |DÍL PÁTÝ|

Reklama
Reklama

Voda se přes noc vrátila zpátky do koryta i v České Vsi. Doma na dveřích nechávám vzkaz, kdyby mě někdo sháněl. V celém údolí není signál, zase se nikam nemůžeme dovolat. Chystám se navštívit příbuzné, které voda uvěznila na protějším břehu. Nemáme o nich žádné zprávy. V mateřince, která teď slouží jako evakuační centrum, jsme je nenašli. Snad je tedy za řekou ještě zastihnu.


Seriál POVODEŇ popisuje autorovu osobní zkušenost s přírodní katastrofou. Zářijové záplavy prožil v zasažených obcích – v Jeseníku a sousední České Vsi, odkud pochází.


Jak se tam ale dostat? Kousek před zmizelým úsekem silnice hlídkují policisté. „Poradili bychom rádi, vůbec to tu ale neznáme. Když jsme na Jesenicko přijížděli, cesty už byly pod vodou. Jsme tu teprve druhým dnem,“ vysvětlují mi. Poslali je sem ze severozápadních Čech, z Mostu. Teď v tom jedou s námi.

Lávka pro pěší záplavám nejspíš odolala, raději ale přejdu jinde. Břehy jsou vymleté a nikdo ještě nezkontroloval její statiku. Další most, který bych měl normálně nadohled, je zahalený v husté mlze. Zmizelý úsek silnice obcházím přes louku za zástavbou. Ze zapomenuté pěšiny se stala frekventovaná trasa, jinudy totiž cesta nevede.

DÍL PRVNÍDÍL DRUHÝDÍL TŘETÍDÍL ČTVRTÝDÍL PÁTÝ

Most přes řeku Kwai

Řeka most obešla zleva stejně jako před sedmadvaceti lety. Voda u jednoho z pilířů vyhloubila mohutný kráter, mostovku ale nijak neponičila. Na protější břeh se tudy dá přejít, nebo spíš přelézt. Ale opatrně! Na dně jámy je vrstva bláta a sutě. Mokrá prkna i nahnuté kusy asfaltu v gumákách nepříjemně kloužou. Zavazí tu i stržené dráty elektrického vedení. Žebřík opřený o zeď je ztrouchnivělý, lámou se mu šprušle.

V dolíku, skoro tři metry pod okolním terénem, chvilku odpočívám. Připadám si jako v nějaké videohře. Ještě před pár hodinami jsme to tady důvěrně znali. Teď člověk hledá cestu zničenou krajinou, proplétá se mezi převrácenými karavany a netuší, co ho čeká v další úrovni.

Nezbývá nám moc prostoru na to, abychom mohli celou katastrofu nějak prožívat. Od prvních předpovědí děláme jen to, co je zrovna potřeba. A je toho spousta. Se zásobami přes kráter polezeme ještě několikrát. Potom tu opičí dráhu bagry konečně pohřbí tlustou vrstvou kamenné suti.

Před domem příbuzných sahám po zvonku, ruka mi ale rychle ucukne. Pořád si nemůžu zvyknout, že tu vlastně nefunguje vůbec nic. Klepu proto postaru. Teta s rodinou jsou v pořádku, pitné vody i jídla ještě mají dostatek. Nabízím jim aspoň termosku s teplým čajem a předávám informace z okresního města. Jedna ze sousedek si myslí, že jsem humanitární pracovník. Ti tady ale ještě nedorazili. Když se do ulice později vracím s lopatou, má radost.

Voda lidi dělila, teď je k sobě vrací

„Táta je tady!“ V kulisách poničené obce pozoruju shledání jedné z rodin. Martin pracuje v Praze, domů se před povodní vrátit nestihl. Na Jesenicko se po silnici nikdo nemohl dostat, dva dny proto musel vyčkávat za kopcem. Ani telefonické spojení většinou nefungovalo. Teď je ale konečně zpátky a svírá dcery v náručí. Dovezl taky lopaty, rukavice a další potřebné vybavení, i on se hned dává do úklidu.

Voda ve studnách i potocích je kontaminovaná, nebezpečná zůstává i vysušená hlína. Záplavy s sebou braly kurníky i králíkárny, vosy v příkopech sbírají zbytky medu ze zničených úlů. Když je sucho, ulicemi se vznáší mračna prachu. Když zaprší moc, poničené cesty jsou zase samé bláto.

V následujících dnech v ulicích vyrostou obrovské hromady zničeného nábytku a všemožných předmětů. V každé ze zasažených obcích se takových skládek nachází hned několik. Je až s podivem, kolik se toho do vyplavených sklepů a přízemí vešlo. Někomu voda strávila veškeré vzpomínky na dětství - fotky z rodinných alb lidé hledají po celém údolí.


Tisíce koleček bláta už místní sami nebo s pomocí dobrovolníků vyvezli. Ze začátku se neměli kde umýt. Práce je ale na Jesenicku spousta i nyní, více než měsíc po povodni. Někteří museli omítky strhnout až na cihlu. Přežívají teď téměř v bojových podmínkách a bojí se zimy.

Když se z okna koukám k řece, vidím jen zkázu. Povodeň toho natropila příliš, vše ani zachytit nedokážu. Nám se spoušť vyhnula, sousedé ji ale stále mají v obývácích.

Reklama
Reklama

Související

  • Zoo Olomouc má dvě nová koťata. Zahlédnout je chce pořádnou dávku štěstí
    Společnost

    Zoo Olomouc má dvě nová koťata. Zahlédnout je chce pořádnou dávku štěstí

    Olomoucká zoo se raduje z dalších mláďat. Tentokrát jde o oceloty slaništní, které zahrada chová od roku 2019. Koťata jsou tentokrát dvě a mají se k světu. Čím jsou tyto kočkovité šelmy zajímavé?

  • Sucho se naplno ukazuje i v našem kraji. Problém má třeba Bystřice a tok v Hranicích
    Společnost

    Sucho se naplno ukazuje i v našem kraji. Problém má třeba Bystřice a tok v Hranicích

    Kvůli dlouhodobému suchu a výraznému poklesu hladiny řeky Bystřice vyschl zhruba čtyři kilometry dlouhý náhon ve Velké Bystřici na Olomoucku, který protéká parkem a Zámeckým náměstím v centru města. Část náhonu na náměstí funguje jako oblíbený vodní prvek, ve kterém se lidé mohou v horkých letních dnech osvěžit. Vyschlý tok hlasí také Hranice na Přerovsku.

  • Nové skluzavky, lezecké prvky i více zeleně. Obnova hřišť pokračuje
    Společnost

    Nové skluzavky, lezecké prvky i více zeleně. Obnova hřišť pokračuje

    Další rok a další hřiště. Olomouc pokračuje v obnově dětských hřišť a letos se pustí do opravy dalších. Pracovat se bude například v Hodolanech nebo v jednom z olomouckých parků.

  • Olomoučtí vědci pomohli objasnit, jak rostliny rozpoznávají důležité hormony
    Společnost

    Olomoučtí vědci pomohli objasnit, jak rostliny rozpoznávají důležité hormony

    Mezinárodní výzkum výrazně rozšířil poznatky o fungování brassinosteroidů, jedné z nejdůležitějších skupin rostlinných hormonů. Vědci totiž popsali, jakým způsobem rostliny tyto hormony rozpoznávají. Výsledky studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Plants. Na výzkumu se podíleli vědci z Univerzity v Ženevě a z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Mezinárodní tým vědců objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů. Je vzdáleně příbuzný s dnešními světluškami. Na objevu se podílel i Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty UP. Více.
  • KARLOVA STUDÁNKA
    V Horských lázních Karlova Studánka se dějí věci. Nově můžete zavítat také do znovuotevřeného bistra. Mají tradiční dobroty i netradiční sladké langoše. Více.
  • PŘEROV 
    Tráví vaše děti čas venku? Asi ano. Ale mají také dostatečnou ochranu? Často se zapomíná i na klasiku, jako jsou sluneční brýle. Přerovská lékařka radí, jak je správně vybrat. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Skládáme nové mužstvo, říká trenér repre U 20 Václav Jílek
    Sport

    Skládáme nové mužstvo, říká trenér repre U 20 Václav Jílek

    Olomoucký fotbalový trenér Václav Jílek působí po angažmá v SK Sigma u mládežnických reprezentací. Naposledy to bylo u týmu U 19, nyní se přesunul o kategorii výš, vede reprezentační dvacítku. To je v zásadě poslední mezistupeň mezí dospělými národními týmy. Bude tedy skládat nov tým, který by měl být základem pro jedenadvacítku, potažmo áčko.

  • Michal Trlica usiluje o vaše hlasy v Cenách kraje
    Tipy

    Michal Trlica usiluje o vaše hlasy v Cenách kraje

    Další ročník Cen Olomouckého kraje je tady. A vy nyní můžete hlasovat, dnes vám představíme dalšího kanditáta z kategorie: Cena veřejnosti za přínos v oblasti životního prostředí. Toto je Michal Trlica, nominovaný v kategorii: Dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí.

  • Pět měst, pět zastávek. Chutě kraje spojí dobré jídlo i péči o zdraví
    Tipy

    Pět měst, pět zastávek. Chutě kraje spojí dobré jídlo i péči o zdraví

    Olomoucký kraj se i letos stane dějištěm oblíbeného gastronomického festivalu Chutě kraje, který během srpna a září zavítá do pěti měst regionu. Projekt Strategie OLIVIE se do druhého ročníku zapojuje jako hlavní partner a návštěvníkům nabídne vlastní program zaměřený na podporu zdravého životního stylu, prevenci a zábavné aktivity pro děti i celé rodiny. Loňský ročník festivalu navštívilo téměř 28 tisíc lidí a festival tak představuje jedinečnou příležitost, jak přiblížit veřejnosti projekty a aktivity Strategie OLIVIE.

  • V prvním pololetí jezdily vlaky Českých drah stejně spolehlivě jako loni
    Doprava

    V prvním pololetí jezdily vlaky Českých drah stejně spolehlivě jako loni

    Vlaky Českých drah jezdily od začátku ledna do konce června prakticky stejně spolehlivě jako loni. Přesnost vlaků dosáhla 89,1 %, tedy o 0,1 procentního bodu lepší úrovně oproti stejnému období roku 2025. 

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Obchvat Přerova se mění. Do první etapy přibude důležitá úprava
    Společnost

    Obchvat Přerova se mění. Do první etapy přibude důležitá úprava

    Dlouho připravovaný projekt jihozápadního obchvatu Přerova zaznamenal důležitý posun. Radní schválili návrh úpravy první etapy stavby. Ta nově zahrne i rozšíření Mádrova podjezdu. O finální podobě projektu budou však ještě rozhodovat zastupitelé. O projektu informovala tisková mluvčí města Přerova Lenka Chalupová.

  • Parkovací zóny se rozšíří. O osudu tramvajové trati do Pavloviček zatím rozhodnuto není, říká Pejpek
    Rozhovory
    Společnost

    Parkovací zóny se rozšíří. O osudu tramvajové trati do Pavloviček zatím rozhodnuto není, říká Pejpek

    Olomouc čekají změny v parkování, město zároveň připravuje další rozšíření placených zón. Rozhodnout se bude muset také o budoucnosti tramvajové trati do Pavloviček, jejíž kompletní rekonstrukce by podle dosavadních odhadů stála stovky milionů korun. Ve hře je i její nahrazení elektrobusy. O plánech města, ale také o chystané proměně dětského hřiště v Čechových sadech, mluvil náměstek olomouckého primátora pro rozvoj Tomáš Pejpek v rozhovoru Tomáše Gottwalda pro Radio Metropole.

  • Více stromů a méně bariér. Komise má plán pro centrum Olomouce
    Společnost

    Více stromů a méně bariér. Komise má plán pro centrum Olomouce

    Komise městské části Olomouc-střed zveřejnila na svém Facebboku nárh dvou změn, které by mohly pomoct historickému centru hanácké metropole. Jedna počítá se lepší bezbariérovostí, druhá zase s lepšími podmínkami ve městě během letních veder.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama