POVODEŇ: Jedete v tom s námi. Ty nejhlubší šrámy ale nemizí

Toustový chléb se rychle ztrácí z regálů. Beru jen to nejnutnější a spěchám k pokladně. Nechci se zaseknout v tlačenici. Město je nejspíš pořád odříznuté od světa. Den po povodni v Jeseníku otevřel jediný supermarket, v obchodě i před ním je proto zmatek. Parkovištěm zní skřípění plechů. Zpátky do České Vsi se proto vracím rád. Nic tam ještě nenarušilo tiché, mlhavé ráno. |DÍL PÁTÝ|

Reklama
Reklama

Voda se přes noc vrátila zpátky do koryta i v České Vsi. Doma na dveřích nechávám vzkaz, kdyby mě někdo sháněl. V celém údolí není signál, zase se nikam nemůžeme dovolat. Chystám se navštívit příbuzné, které voda uvěznila na protějším břehu. Nemáme o nich žádné zprávy. V mateřince, která teď slouží jako evakuační centrum, jsme je nenašli. Snad je tedy za řekou ještě zastihnu.


Seriál POVODEŇ popisuje autorovu osobní zkušenost s přírodní katastrofou. Zářijové záplavy prožil v zasažených obcích – v Jeseníku a sousední České Vsi, odkud pochází.


Jak se tam ale dostat? Kousek před zmizelým úsekem silnice hlídkují policisté. „Poradili bychom rádi, vůbec to tu ale neznáme. Když jsme na Jesenicko přijížděli, cesty už byly pod vodou. Jsme tu teprve druhým dnem,“ vysvětlují mi. Poslali je sem ze severozápadních Čech, z Mostu. Teď v tom jedou s námi.

Lávka pro pěší záplavám nejspíš odolala, raději ale přejdu jinde. Břehy jsou vymleté a nikdo ještě nezkontroloval její statiku. Další most, který bych měl normálně nadohled, je zahalený v husté mlze. Zmizelý úsek silnice obcházím přes louku za zástavbou. Ze zapomenuté pěšiny se stala frekventovaná trasa, jinudy totiž cesta nevede.

DÍL PRVNÍDÍL DRUHÝDÍL TŘETÍDÍL ČTVRTÝDÍL PÁTÝ

Most přes řeku Kwai

Řeka most obešla zleva stejně jako před sedmadvaceti lety. Voda u jednoho z pilířů vyhloubila mohutný kráter, mostovku ale nijak neponičila. Na protější břeh se tudy dá přejít, nebo spíš přelézt. Ale opatrně! Na dně jámy je vrstva bláta a sutě. Mokrá prkna i nahnuté kusy asfaltu v gumákách nepříjemně kloužou. Zavazí tu i stržené dráty elektrického vedení. Žebřík opřený o zeď je ztrouchnivělý, lámou se mu šprušle.

V dolíku, skoro tři metry pod okolním terénem, chvilku odpočívám. Připadám si jako v nějaké videohře. Ještě před pár hodinami jsme to tady důvěrně znali. Teď člověk hledá cestu zničenou krajinou, proplétá se mezi převrácenými karavany a netuší, co ho čeká v další úrovni.

Nezbývá nám moc prostoru na to, abychom mohli celou katastrofu nějak prožívat. Od prvních předpovědí děláme jen to, co je zrovna potřeba. A je toho spousta. Se zásobami přes kráter polezeme ještě několikrát. Potom tu opičí dráhu bagry konečně pohřbí tlustou vrstvou kamenné suti.

Před domem příbuzných sahám po zvonku, ruka mi ale rychle ucukne. Pořád si nemůžu zvyknout, že tu vlastně nefunguje vůbec nic. Klepu proto postaru. Teta s rodinou jsou v pořádku, pitné vody i jídla ještě mají dostatek. Nabízím jim aspoň termosku s teplým čajem a předávám informace z okresního města. Jedna ze sousedek si myslí, že jsem humanitární pracovník. Ti tady ale ještě nedorazili. Když se do ulice později vracím s lopatou, má radost.

Voda lidi dělila, teď je k sobě vrací

„Táta je tady!“ V kulisách poničené obce pozoruju shledání jedné z rodin. Martin pracuje v Praze, domů se před povodní vrátit nestihl. Na Jesenicko se po silnici nikdo nemohl dostat, dva dny proto musel vyčkávat za kopcem. Ani telefonické spojení většinou nefungovalo. Teď je ale konečně zpátky a svírá dcery v náručí. Dovezl taky lopaty, rukavice a další potřebné vybavení, i on se hned dává do úklidu.

Voda ve studnách i potocích je kontaminovaná, nebezpečná zůstává i vysušená hlína. Záplavy s sebou braly kurníky i králíkárny, vosy v příkopech sbírají zbytky medu ze zničených úlů. Když je sucho, ulicemi se vznáší mračna prachu. Když zaprší moc, poničené cesty jsou zase samé bláto.

V následujících dnech v ulicích vyrostou obrovské hromady zničeného nábytku a všemožných předmětů. V každé ze zasažených obcích se takových skládek nachází hned několik. Je až s podivem, kolik se toho do vyplavených sklepů a přízemí vešlo. Někomu voda strávila veškeré vzpomínky na dětství - fotky z rodinných alb lidé hledají po celém údolí.


Tisíce koleček bláta už místní sami nebo s pomocí dobrovolníků vyvezli. Ze začátku se neměli kde umýt. Práce je ale na Jesenicku spousta i nyní, více než měsíc po povodni. Někteří museli omítky strhnout až na cihlu. Přežívají teď téměř v bojových podmínkách a bojí se zimy.

Když se z okna koukám k řece, vidím jen zkázu. Povodeň toho natropila příliš, vše ani zachytit nedokážu. Nám se spoušť vyhnula, sousedé ji ale stále mají v obývácích.

Reklama
Reklama

Související

  • Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese
    Společnost

    Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese

    Úřad práce dokončil v Olomouci jednu z největších investic posledních let. Rekonstrukcí bývalého areálu společnosti Sigmia vzniklo nové moderní sídlo, které soustředí služby kontaktního i krajského pracoviště na jednom místě. Projekt si vyžádal investici téměř 325 milionů korun a přinese klientům komfortnější prostředí, lepší dostupnost služeb a možnost vyřídit vše na jediné adrese od 1. prosince.  

  • Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu
    Společnost

    Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu

    V sobotu 21. listopadu zamíří do centra Přerova vánoční strom, který bude během adventu zdobit náměstí T. G. Masaryka. Jehličnan letos městu nabídli majitelé soukromého pozemku v Kozlovicích. Místo pokácení bez dalšího využití tak dostane ještě jednu, tentokrát slavnostní roli.

  • Akce na víkend: Bramborákové šílenství v Twinbergu, spanilá jízda vánočních tramvají a Dizajntrh
    Společnost

    Akce na víkend: Bramborákové šílenství v Twinbergu, spanilá jízda vánočních tramvají a Dizajntrh

    Krásný den všem pravidelným čtenářům a čtenářkám. Vítáme vás u nejnovějšího vydání čtvrtečních Akcí na víkend Olomouckého Reportu. Co se v Olomouci a v okolí bude o  víkendu dít? Máte se opravdu na co těšit.

  • Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů
    Společnost

    Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů

    Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl dnes novinářům František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Dno by teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PŘEROV
    Přerovské volejbalistky vyrazily darovat krev.  Mezi nimi byly jak zkušené dárkyně, tak i ty, které absolvovaly odběr vůbec poprvé. Více
  • ŠUMPERK
    Na ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Šumperka byl novým starostou zvolen Martin Kuchtík (Nezávislá volba). Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Také v příštím roce zachová kraj slevy pro děti, studenty a seniory ve veřejné hromadné dopravě. Oproti běžnému jízdnému zaplatí jen čtvrtinu ceny. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch
    Společnost

    Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch

    Nové sídlo přerovského magistrátu na náměstí T. G. Masaryka 16 zaznamenalo významný úspěch v celostátní soutěži Stavba roku 2026. Ocenění pro nejlepší realizace uplynulého roku byla slavnostně vyhlášena v pondělí 16. listopadu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, v hlavní kategorii získalo titul celkem 16 realizací. Přerovská radnice přitom obstála v mimořádně silné konkurenci. Do 34. ročníku soutěžní přehlídky se přihlásilo 156 staveb, z toho 150 realizací z České republiky a šest ze zahraničí.

  • Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let
    Společnost
    Sport

    Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let

    Soutěž O ledovó čapu Boba Pácla přilákala do Prostějova 130 otužilých plavců z nejrůznějších koutů republiky. Celkem se do oblíbené akce zapojilo 21 plaveckých oddílů. Nechyběli ani soutěžící z řad veřejnosti. Soutěžilo se 14. listopadu na Plumlovské přehradě.

  • Prostějovská nemocnice se mění za 285 milionů. Staví nový urgentní příjem
    Zdraví
    Společnost

    Prostějovská nemocnice se mění za 285 milionů. Staví nový urgentní příjem

    V Nemocnici AGEL Prostějov začíná výstavba nového urgentního příjmu. Staveniště bylo ve čtvrtek 12. listopadu za účasti zástupců Olomouckého kraje předáno stavební společnosti Metrostav, která zahájila práce již následující den. V první fázi se stavebníci zaměří na vybudování základů nové budovy. Projekt je součástí rozsáhlé modernizace nemocnice, na kterou Olomoucký kraj vyčlenil 285 milionů korun.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama