Pro mě je to hluboká vzpomínka na ty, kdo položili život, říká dokumentarista Vrba

Partyzáni z Velké Bystřice sabotovali německé vlaky, jiní končili v Osvětimi nebo se skrývali v lesích. U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války přináší Report rozhovor s dokumentaristou Paměti národa Františkem Vrbou. Ten vzpomíná na hrdinství i krutost – a ptá se, co bychom dělali my, kdyby válka přišla znovu.

Reklama
Reklama

Chystáte výstavu k 80. výročí konce války na Olomoucku. Ta se týká i velkobystřických partyzánů – kolik jich bylo?

Přesný počet bohužel nemáme. Na rozdíl od Valašska, kde operovala První československá partyzánská brigáda Jana Žižky a ovládala celé Beskydy, byla Velká Bystřice malá obec – a přesto se tu zrodili významní odbojáři. Morava je taková endemitní oblast, co se týče odboje.

Znáte příběhy konkrétních odbojářů z Velké Bystřice?

Ty příběhy, které mě zaujaly, jsou dva. První je Josef Jedlička a druhý je František Cenkl. Josef Jedlička, který se narodil v roce 1923 už v šestnácti letech musel nastoupit do muniční továrny v Mariánském Údolí, kde se vyráběly granáty. Josef už tehdy byl součástí odboje a do granátů sypal písek, ale s jídlem roste chuť a postupně se stal součástí odbojové skupiny. V momentě, kdy přes Bystřici začaly jezdit německé vlaky se zbraněmi a nástroji, odbojáři na vlak naskákali a s kladivy rozbíjeli stroje a vyhazovali kulomety za jízdy.

Jedlička byl se svou skupinou v podstatě odhalen při pokusu o vykolejení vlaku u Smilova. Během útěku se prostříleli na svobodu do Valašského Meziříčí, kde zastřelili četníka a jednoho ze svých kamarádů, který umíral a dalšího chytilo gestapo. Josef se ještě s posledním kamarádem Václavem zvládl dostat do Beskyd, kde se přidal ke zmiňované partyzánské brigádě. 

Druhý příběh, který jste zmiňoval, je František Cenkl. Jaký byl jeho osud?

Byl stejně odvážný jako Jedlička, ale měl méně štěstí. Po udání ho nacisté zatkli a v roce 1943 odvezli do Osvětimi. Odtud dokázal utéct, sehnat si falešné doklady a skrýval se až do konce války v jedné z továren.

Statečné matky a ženy v pozadí odbojů

Fungovaly i jiné odbojové skupiny v regionu?

Ano. Kromě Olomouce hlavně na Drahanské vrchovině, třeba na Prostějovsku. Tamní kopce byly ideální pro úkryty. S partyzánskými aktivitami jsou samozřejmě spojené i tragické události, zejména na konci války. Zatímco se někde slavilo, jinde nacisté běsnili. Jak se říká: dodělávající kobyla nejvíc kope. 

Na fotkách odbojářů se objevují také ženy. Jaká byla jejich role v odbojích?

Rozhodně. Staraly se o zázemí, vařily, praly, nosily zprávy. Některé šly přímo do akce – třeba partyzánská skupina Olga, pojmenovaná po Olze Františákové, která byla jednou z předních lidí ve vedení skupiny a zároveň to byla holka, která bojovala ve Slovenském národním povstání a následně i tady na Moravě. Ale především to byly statečné matky a ženy, které žily ve stínu neustálého strachu o děti, muže i dům.

Slavili jsme svobodu, ale jinde se ještě střílelo

Jak probíhaly oslavy konce války v Olomouci?

Slavilo se, a to ve velkém. Pamětníci popisovali tanec, alkohol, harmoniku, ale i strach. Desítky pamětníků vzpomínaly, že Němci při ústupu říkali: „Po nás přijdou Rusové, a těch se teprve bojte.“ A opravdu – docházelo ke znásilněním, krádežím i vraždám. Pak vznikaly dnes už hůmorné historky, kdy otec zazdil svou dceru, aby se k ní Rusové nedostali. Byl to nájezd barbarských hord.

Dotklo se Olomouce povstání v Přerově?

V Olomouci lidé vítali vlak, který přijel z Přerova, slavili – jenže mezitím tam došlo ke krvavému zvratu. Následně ty povstalce popravili tady na olomoucké střelnici v Lazcích.

S Přerovem je spojený ještě další příběh, kdy se důstojník Karol Pazúr vracel z vojenské přehlídky během oslav vítězství v Praze. V Přerově na nádraží slyšel z jednoho vagónu němčinu. Ten vůz byl plný 267 zakarpatských Němců, mezi kterými byli ženy, děti i starci. Pazúr je nechal vyházet z vagonů a následně postřílet.

Jak vypadá výstava, kterou připravujete s Pamětí národa?

Ve Velké Bystřici, Olomouci, Napajedlech i jinde budou panely s příběhy. Každé místo má svou část – odbojáře, fotografie, historický kontext. A jeden panel je vždy věnován konkrétnímu pamětníkovi. Výstava vyvrcholí 8. května v Praze na Václavském náměstí výstavou a připomínkou všech těch, kteří bojovali. Současně už běží stránky nezapomenme80.cz, kde máme krátké medailonky s konkrétními lidmi.

Jak vy osobně vnímáte dnešní oslavy konce války?

Pro mě je to hluboká vzpomínka na ty, kdo položili život. A memento. Dneska jsme pohodlní. Když si vzpomenu na dvacátníky jako Gabčík nebo Kubiš – a porovnám je s dnešní generací, ptám se: co bychom dělali my, kdyby ta válka přišla znovu?

Reklama
Reklama

Související

  • Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu
    Společnost

    Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu

    V sobotu 21. listopadu zamíří do centra Přerova vánoční strom, který bude během adventu zdobit náměstí T. G. Masaryka. Jehličnan letos městu nabídli majitelé soukromého pozemku v Kozlovicích. Místo pokácení bez dalšího využití tak dostane ještě jednu, tentokrát slavnostní roli.

  • Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů
    Společnost

    Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů

    Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl dnes novinářům František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Dno by teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.

  • Galerie prostějovských primátorů je téměř plná. Přibyl portrét Františka Jury
    Společnost

    Galerie prostějovských primátorů je téměř plná. Přibyl portrét Františka Jury

    V obřadní síni prostějovské radnice byl slavnostně umístěn portrét bývalého primátora Františka Jury. Rozšířil tak galerii starostů a primátorů města, ve které se portréty představitelů Prostějova umisťují vždy po skončení jejich mandátu. Jedná se již o 26. obraz v této galerii.

  • První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude
    Doprava
    Společnost

    První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude

    V říjnu oznámil Dopravní podnik města Olomouce (DPMO) záměr prodat jednu ze svých tramvají typu T3. Tramvaj s evidenčním číslem 156 ve šrotu neskončí, nově bude umístěna v Uničově. Na kraji města bude součástí bistra, v těsné blízkosti vznikne také ledová plocha. Report se ptal nového majitele olomoucké tramvaje Petra Zapletala, jak ho napadlo si vyřazený vůz pořídit a jaké úpravy na něm plánuje.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PŘEROV
    Přerovské volejbalistky vyrazily darovat krev.  Mezi nimi byly jak zkušené dárkyně, tak i ty, které absolvovaly odběr vůbec poprvé. Více
  • ŠUMPERK
    Na ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Šumperka byl novým starostou zvolen Martin Kuchtík (Nezávislá volba). Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Také v příštím roce zachová kraj slevy pro děti, studenty a seniory ve veřejné hromadné dopravě. Oproti běžnému jízdnému zaplatí jen čtvrtinu ceny. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese
    Společnost

    Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese

    Úřad práce dokončil v Olomouci jednu z největších investic posledních let. Rekonstrukcí bývalého areálu společnosti Sigmia vzniklo nové moderní sídlo, které soustředí služby kontaktního i krajského pracoviště na jednom místě. Projekt si vyžádal investici téměř 325 milionů korun a přinese klientům komfortnější prostředí, lepší dostupnost služeb a možnost vyřídit vše na jediné adrese od 1. prosince.  

  • Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch
    Společnost

    Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch

    Nové sídlo přerovského magistrátu na náměstí T. G. Masaryka 16 zaznamenalo významný úspěch v celostátní soutěži Stavba roku 2026. Ocenění pro nejlepší realizace uplynulého roku byla slavnostně vyhlášena v pondělí 16. listopadu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, v hlavní kategorii získalo titul celkem 16 realizací. Přerovská radnice přitom obstála v mimořádně silné konkurenci. Do 34. ročníku soutěžní přehlídky se přihlásilo 156 staveb, z toho 150 realizací z České republiky a šest ze zahraničí.

  • Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let
    Společnost
    Sport

    Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let

    Soutěž O ledovó čapu Boba Pácla přilákala do Prostějova 130 otužilých plavců z nejrůznějších koutů republiky. Celkem se do oblíbené akce zapojilo 21 plaveckých oddílů. Nechyběli ani soutěžící z řad veřejnosti. Soutěžilo se 14. listopadu na Plumlovské přehradě.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama