Obchod s odpadem je byznys, na města tlačí nadnárodní lobby, říká hejtman Suchánek

Na Jesenicku a Šumpersku se snažíte zabraňovat stagnaci životní úrovně. Kde vidíte potenciál severní části Olomouckého kraje?

Olomoucký kraj ztratil spoustu lehkého průmyslu, ten tu kdysi byl a teď chybí. Sever našeho kraje má velký potenciál v cestovním ruchu a teď v něm zažívá velký rozmach, i tak bohužel toto odvětví nestačí saturovat malé množství kvalitních zaměstnavatelů, kteří pomáhají zvedat kraj. My se dostáváme do spirály a problému, nejsme v něm jediní, že se vylidňujeme. Jsou to okrajové oblasti kraje, ale nejedná se pouze o už zmíněný sever, to by bylo velké zjednodušení. Hospodářsky a sociálně ohrožená území jsou i Konicko, Přerovsko nebo okolí Moravského Berouna. Turistický ruch nám pomáhá, ale chtělo by to obnovit sílu lehkého průmyslu a dosáhnout na peníze, které by mohly plynout do Olomouckého kraje.  

Jste hejtman a je to vaše zodpovědnost, jak chcete dosáhnout zlepšení?

Získat víc peněz pro tyto oblasti. Peníze čerpáme v rámci svých možností třeba od státu, navíc určitě víte, jaká je dnešní situace a jaký má vláda rozpočet. Já mohu zajet na ministerstvo a povykládat se slzou v oku o naší situaci, ale to neznamená, že sem začnou plynout miliardy korun.

Takže vaše jediná zbraň je slza v oku?

Ne, slza v oku není zbraň, to je jenom doprovodný parametr, to snad chápeme. Zbraní je moje vyjednávání. Z pozice hejtmana se nyní zaměřuji na oprášení myšlenky železniční trati pod Červenohorským sedlem. Pomohlo by nám to propojit Olomouc, tedy relativně bohatší střed, s Šumperskem a Jesenickem. Lidé by tak mohli nalézt lépe placenou práci. Představa, že bychom náš problém vyřešili dojížděním rychlovlakem z Jeseníku do Olomouce není fantasmagorie. Celé situaci by to mohlo pomoci.  

Otázky směřují k jedné věci. Politik musí mít vizi, jinak se z jeho práce stane dočasný mikromanagement. Zajímá nás, s jakou představou jste sem v roce 2020 nastupoval?  

Když jsem nastupoval do čela hejtmanství, tak jsem věděl, že Olomoucký kraj je v ekonomickém maléru, ať už z hlediska velikosti dluhu nebo s tím, kde peníze končí. Při mém nástupu byl dluh 3,3 miliardy korun. Měl jsem představu, že kraj ekonomicky pozvedneme a nebudeme se utápět v dluzícha budou mít zdravé finance. Druhá část mé vize se týká politiky obecně. Politika se dá dělat transparentně a korektně, bez krádeží a lhaní. Možná to není vize, na kterou se ptáte, ale je to základ toho, aby se mohl dát do pořádku ten zbytek. Za dva roky v politice mohu garantovat, že se nemusí lhát a už vůbec se nemusí krást.

Když se vrátíme k vaší vizi. Jaký bude Olomoucký kraj v roce 2030? 

Olomoucký kraj nebude mít v roce 2030 dluhy a bude hospodařit s přebytkem, ten mu umožní dělat kvalitní investice. Tuto možnost jsme nastartovali my. V rámci našeho finančního a ekonomického chování jsme byli schopni zaplatit významnou část dluhu. Teď máme dluh 2,6 miliardy, za dva roky jsme splatili 700 milionů, to je přece skvělé, navíc se pořád pohybujeme v době ekonomické recese. Z posledního roku máme ušetřenou až miliardu korun, to nám umožní skvělé věci. Musíme zabezpečit energetickou soběstačnost Olomouckého kraje, hejtmanství má připravený projekt masivního osazování střech našich příspěvkových organizací fotovoltaickými panely. Od věci není ani přemýšlet o velké fotovoltaické elektrárně na území kraje. Pokud bychom neměli finance, tak si o tomhle můžeme nechat zdát.

Kde jste zvládli peníze ušetřit?

My jsme úplně nešetřili, jen nerozhazujeme peníze navíc. Ono je lákavé finance rozprášit, a ještě to udělat způsobem, který je dobře vidět. Půl miliardy se dá takhle utratit hrozně rychle, jedna dvě. Jde o to peníze uhlídat a nechat je na opravdu kvalitní a smysluplné účely.

Hejtmanství obnovilo projekt Odpady Olomouckého kraje.

Předtím jste se ptali na rok 2030, to je přesně ono. Tento projekt děláme s představou, která dalece přesahuje naše funkční období a politické působení, je to vyloženě pro budoucnost. Pokud nám do toho nikdo nehodí vidle, jakože se komerční subjekty snaží, protože v tom vidí obrovský byznys. Momentálně lobují a tlačí na města a obce, aby od společného projektu kraje, měst a obcí ustoupili. De facto se opakuje stejný scénář z doby před 15 lety, kdy se hrálo zase o vodu. Jedna z našich vizí tedy je, že budeme provozovat municipální akciovou společnost, která bude mít pod kontrolou hospodaření s odpady v rámci celého Olomouckého kraje.  

V roce 2021 bylo ve skomírajícím projektu zapojeno 60 obcí a měst. Kolik obcí a měst tam je zapojeno teď?

Konkrétní číslo přesně nevím. Mohu ovšem říct, že tam je zapojeno 74 procent obyvatel Olomouckého kraje z jednotlivých měst a obcí. Proč to počítám na obyvatele? Odpady Olomouckého kraje jsou akciovou společností a každá obec či město přispějí do projektu částkou, která odpovídá počtu jejich obyvatel.

Starosta Litovle Viktor Kohout například říká, že situace v odpadech je velice dynamická a nic není jisté. Jak přesvědčíte města, která mají vlastní odpadové firmy, aby se do projektu zapojila? 

Žádné město nedá dohromady takové množství financí, aby dokázalo ufinancovat projekt třídící linky za půl miliardy korun, který plánujeme my. Naše vedení kraje dalo Odpadům Olomouckého kraje úplně novou pointu, pokud se vše povede tak města a obce budou decision makeři v obchodu s odpadem. Odpad je stále víc ceněná komodita navyšující svoji hodnotu. Vítězem bude majitel odpadu, roztříděného odpadu. Nadnárodní firmy to vědí, a proto zde silně lobují a nejde vůbec o ekologii, ale o tvrdý byznys. Starosta Litovle Viktor Kohout má pravdu, svět odpadu se dynamicky mění, my do toho ovšem přinášíme jednu jistotu a to tu, že budeme, tedy města a obce, rozhodovat o nakládání s odpadem v celém Olomouckém kraji.

Říkáte, že máte 74 procent obyvatel Olomouckého kraje. Kdo zaplatí linku, když například získáte pouze 80 procent?

Pokud teď všechna zapojená města a obce zůstanou, což je momentálně hlavní snaha zahraničních firem, tak máme finanční prostředky na kofinancování dotace, letos o ni budeme žádat. Projekt dotřiďovací linky má velkou podporu u Evropské investiční banky. Problém budeme mít, pokud nadnárodní komerční firmy přesvědčí velká města a ona z toho utečou.  

Opakovaně zmiňujete, že soukromá lobby teď přesvědčuje zástupce měst a obcí. Jaké jsou jejich zbraně?

Jejich zbraň je velká a velmi účinná. Oni říkají: „Proč byste měli vstupovat do akciové společnosti Odpady Olomouckého kraje a zaplatit až 1 400 korun na obyvatele. Na takové finanční částce vykrvácíte. Když dáte odpad nám, budete to mít zadarmo.“ To je přece úžasné, ne? A zastupitelstva na to slyší.

My jim to zadarmo nikdy dát nemůžeme, bude to ovšem jejich firma, o které budou rozhodovat. Služba odvozu odpadu může být za šest, deset, patnáct let nesrovnatelně vyšší. Problém je v tom, že zastupitelstva, která jsou volena na 4 roky, to nemusí vůbec zajímat. Druhý argument – profesionální komerční firmy jsou v podnikání mnohonásobně úspěšnější, ale zisk si budou odvádět pryč. Firma, která je municipální, vrací všechny peníze zpátky do systému, zpátky občanům. Nic nepůjde do Francie, Itálie a dalších zemí. Všichni teď mají krátkou paměť a tváří se, že se jich situace netýká, ale vzpomeňme si, co se dělo s vodou a teď lezou do chomoutu odpadů úplně ve stejném gradu.

Mluví se o tom, že by mohlo jít o byznys v řádu stovek milionů. Jak by se dělily peníze zpátky do rozpočtů samospráv?

Nebudou. Pointa je v tom, za kolik budou mít obyvatelé službu svozu odpadu. Vždy to bude něco stát, otázkou je, kolik. Čím lépe bude municipální akciovka hospodařit, tím lépe budeme držet krok s technologiemi. Vývoj jde tak rychle, že před rokem jsme nevěděli, co se dál bude třídit dnes. Za druhé jde o cenu svozu odpadu pro obce.

Jde o celý kraj. Svážet odpad z celého kraje bude chtít logistiku…

Kromě linky v Olomouci, která by měla stát v Chválkovicích, plánujeme další na severu Olomouckého kraje. Svoz hrubého odpadu z Jeseníku do Olomouce by byl nesmysl. Úvaha je taková, že se tam udělá základní třídění, aby byl svoz levnější. Padl i nápad vozit odpad po již zmíněné vlakové trati, to by zapadalo do celkového konceptu. Společná firma se bude dále rozvíjet a o tomto rozvoji budou rozhodovat akcionáři. Tedy města a obce.