Odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli volně dostupnou aplikaci FactNinja, která umožňuje rychlou a efektivní analýzu grafického obsahu s cílem odhalit manipulativní postupy, argumentační fauly a další neetické praktiky, které mají za cíl ovlivnit veřejné mínění. Využívá model umělé inteligence GPT-4 Omni, informoval mluvčí UP Egon Havrlant. Odborníci novou aplikací reagují na to, že se v současném digitálním světě manipulační techniky stávají stále častější součástí veřejné komunikace, zejména v předvolebních kampaních i v podvodných reklamách.
Webovou aplikaci FactNinja, kterou lze použít bez nutnosti registrace, vyvinul tým E-Bezpečí z pedagogické fakulty. „Nástroj je navržen tak, aby analýzu prováděla plně umělá inteligence, bez jakéhokoli lidského zásahu. To zaručuje objektivitu a konzistenci výsledků,“ uvedl vedoucí týmu Kamil Kopecký. „V době, kdy se neetické praktiky stávají běžnou součástí politických kampaní a marketingových strategií, je FactNinja neocenitelným pomocníkem pro všechny, kdo chtějí mít přehled o pravdivosti a etičnosti informací, které jim jsou prezentovány,“ doplnil.
Uživatelé podle Kopeckého jednoduše nahrají grafický materiál, jako jsou obrázky, plakáty či letáky, a do několika vteřin získají podrobnou analýzu. Tato analýza identifikuje potenciální manipulační techniky, jako je například zkreslování faktů, vyvolávání neoprávněného strachu či využívání emocionálních argumentů, které mohou ovlivnit rozhodování příjemců.
FactNinja není podle odborníků určen pouze pro analýzu politických kampaní. Nástroj je stejně efektivní při zkoumání běžné reklamy, satiry, meme či jakéhokoli jiného grafického obsahu. Uživatelé se takto mohou snadno bránit skrytým manipulacím a lépe porozumět, jak jsou ovlivňováni vizuálním materiálem v médiích. „Našeho AI ninju jsme vyzkoušeli také na příspěvcích různých politiků na sociálních sítích a sledovali, zda jejich vlastní komunikace také není manipulativní a neetická. I zde dokázal náš nástroj vygenerovat zajímavé výstupy, které poměrně přesně identifikovaly triky, kterých se autoři dopustili,“ uvedl Kopecký.
Aplikace může podle zástupců týmu najít uplatnění také ve školním prostředí, kde může být využívána učiteli mediální výchovy či například českého jazyka. Studenti tak mohou prostřednictvím tohoto nástroje analyzovat, jakým způsobem nás ovlivňuje reklama a jaké manipulační techniky jsou v ní používány. FactNinja tak přispívá nejen k rozvoji kritického myšlení, ale i k lepšímu porozumění tomu, jak média a reklama formují naše vnímání světa, dodali zástupci UP.
