Jak zvýšit odolnost vojtěšky vůči klimatu? Zkoumají to vědci z Univerzity Palackého
Vědci z Katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci spustili nový výzkumný projekt zaměřený na zlepšení odolnosti vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy. Projekt, který využívá nejmodernější poznatky z genetického inženýrství, probíhá ve spolupráci se skupinou profesora Tibora Pechana z Mississippi State University v USA.
Vojtěška patří mezi nejvýznamnější luštěniny světa, které zemědělci pěstují na ploše přesahující 34 milionů hektarů. Zlepšuje úrodnost půdy, snižuje její erozi a pomáhá omezit kontaminaci vod. Slouží nejen jako píce, ale i zdroj kvalitních proteinů a antioxidantů pro lidskou výživu. Navíc díky symbióze s bakteriemi rodu Sinorhizobium absorbuje atmosférický dusík, čímž obohacuje půdu a omezuje potřebu průmyslových hnojiv.
Měnící se klimatické podmínky však vojtěšku ohrožují. Podle odborníků trpí až 20 % zavlažovaných půd zasolením a více než 30 % orné půdy nadměrným vysušováním. Nízké teploty a letní vlny veder významně ovlivňují její výnosy. Na Univerzitě Palackého v Olomouci se výzkumu jak učinit vojtěšku odolnější věnuje tým Jozefa Šamaje.
„Chceme odhalit funkční mechanismus, jakým signalizace stresových podnětů z vnějšího prostředí, konkrétně stresem indukovaná mitogenem aktivovaná proteinkinasa (SIMK), ovlivňuje vytváření průduchů a epidermis listů, a tím také produkční parametry vojtěšky. Pomocí genetického inženýrství zaměřeného na SIMK pak budeme moci zvýšit odolnost vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy,“ uvedl Jozef Šamaj. „V USA není problém s uplatněním CRISPR/Cas9 technologie u zemědělských plodin, což představuje další přidanou hodnotu. Je to i důvod, proč náš projekt kvůli zkostnatělé legislativě EU řešíme právě ve spolupráci s partnerem v USA,“ podotkl Jozef Šamaj.
Inovativní výzkum má přispět k řešení dlouhodobých cílů vývoje nových generací odolné vojtěšky.
