Hanácká kyselka slaví. Lidé v Česku jsou věrní minerálkám s tradiční citrusovou příchutí

Češi při výběru ochucených minerálních vod zůstávají věrní osvědčeným citrusovým příchutím, i když výrobci jejich nabídku čas od času zpestří netradičně ochucenými minerálkami. Některé v minulosti vyzkoušené příchutě byly přitom originální. Lidé si mohli koupit například Hanáckou kyselku s příchutí alpské jedle, ananasu, liči a v 90. letech byla k dostání s fernetovou příchutí. Novinářům to řekl ředitel výrobního závodu Hanácké kyselky v Horní Moštěnici na Přerovsku a pravnuk jeho zakladatelky Josef Doležel mladší.

Reklama
Reklama

"Citrusové plody v minerálkách vždy vévodily a pravděpodobně dál vévodit budou. Nejprodávanější je nyní citronová příchuť. Aby ale nabídka minerálek nebyla omezená, tak ji jednou za čas inovujeme a lidem nabídneme něco zajímavého. Většinou se ale zákazníci stejně vrátí zpět k citrusovým plodům nebo o něco sladším variantám, jako je malina. To jsou stálice mezi ochucenými minerálkami," uvedl Doležel.

Hanácká kyselka, která letos slaví 170 let od svého založení, byla podle Doležela jedním z průkopníků ochucených minerálních vod na tuzemském trhu. Oblíbená pomerančová příchuť vznikla na začátku 60. let v reakci na úpadek poptávky po přírodních minerálních vodách. Nakonec podle Doležela získala takovou oblibu, že dodnes je Hanácká kyselka považována hlavně za ochucenou minerálku. V portfoliu má nyní osm příchutí, zbytek produkce stáčí v přírodní variantě.

V letech 1972 až 1973 začala Hanácká kyselka jako první zřídelní závod v tehdejším Československu vyrábět lahve z PVC. S ohledem na nepříliš valnou kvalitu materiálu i politickou situaci se ale podle Doležela nakonec vrátila zpět ke skleněným lahvím. Nyní produkci minerálních vod plní do PET lahví.

Hanácká kyselka, která se vyznačuje významným množstvím jodu a vápníku, pochází z hloubky prvohorních dolomitických vápenců, které překryly nepropustné krystalické břidlice a jíly. Firma kyselku jímá ze čtyř vrtů, z nichž nejhlubší měří 178 metrů. Minerální voda má podle Doležela stále stejné složení jako při jejím objevení před 170 lety. Výrobní závod v Horní Moštěnici zaměstnává 35 pracovníků. Hanácká kyselka je od roku 2015 součástí společnosti Mattoni 1873.

Reklama
Reklama

Související

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PROSTĚJOVSKO
    Rekonstrukce křižovatky na D46 na Prostějovsku pokračuje. Aktuálně se nachází ve fázi výběru firmy, která připraví základní vytyčovací sítě pro úpravu křižovatky. Stavební práce by měly začít příští rok. Více.
  • OLOMOUC
    Léto sužuje vodní plochy. Ty čelí suchu i vysokým teplotám. Stav vody a její kvalitu město monitoruje, zakázaný je odběr vody z Bystřice, Trusovického i Dolanského potoka i jejich přítoků. Opatření mají ochránit vodní ekosystém. Více.
  • OLOMOUC
    Dnes začíná uzavírka na náměstí Národních hrdinů. Město se rozhodlo problémovou křižovatku vyřešit. Modernizací projde spolu s křižovatkou třídy Svobody a Havlíčkovy ulice. Více se dočtete zde.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Schody téměř za 600 tisíc. Přerov investuje do oprav místního kina
    Společnost

    Schody téměř za 600 tisíc. Přerov investuje do oprav místního kina

    Opravou projde během léta i venkovní schodiště přerovského Kina Hvězda. Ty jsou v současnosti poškozené. Povrchy schodišť a podest jsou, podle tiskové mluvčí města Lenky Chalupové, opotřebované a neodpovídají požadavkům na bezpečný pohyb návštěvníků.

  • Skupina Gemo plánuje postavit v Neředíně novou rezidenční čtvrť s 902 byty
    Společnost

    Skupina Gemo plánuje postavit v Neředíně novou rezidenční čtvrť s 902 byty

    Stavební a developerská skupina Gemo plánuje na západním okraji Olomouce postavit obytnou čtvrť s 902 byty. Rezidenční projekt Nová Okružní v olomoucké městské části Neředín nyní vstoupil do zjišťovacího řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). ČTK dnes informaci získala z databáze EIA.

  • Průměrný věk obyvatel Olomouckého kraje loni vzrostl na 44,1 let
    Společnost

    Průměrný věk obyvatel Olomouckého kraje loni vzrostl na 44,1 let

    Průměrný věk obyvatel Olomouckého kraje se loni meziročně zvýšil o 0,3 roku na 44,1 roku. Od roku 1995 vzrostl o 7,2 roku a bude se dál zvyšovat. Statistici odhadli, že zhruba třetinu z celkového počtu obyvatel kraje budou v roce 2080 tvořit lidé starší 65 let. Průměrný věk obyvatel kraje se v roce 2080 přiblíží hranici 50 let. ČTK dnes informaci získala z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama