Hanácká kyselka slaví. Lidé v Česku jsou věrní minerálkám s tradiční citrusovou příchutí

Češi při výběru ochucených minerálních vod zůstávají věrní osvědčeným citrusovým příchutím, i když výrobci jejich nabídku čas od času zpestří netradičně ochucenými minerálkami. Některé v minulosti vyzkoušené příchutě byly přitom originální. Lidé si mohli koupit například Hanáckou kyselku s příchutí alpské jedle, ananasu, liči a v 90. letech byla k dostání s fernetovou příchutí. Novinářům to řekl ředitel výrobního závodu Hanácké kyselky v Horní Moštěnici na Přerovsku a pravnuk jeho zakladatelky Josef Doležel mladší.

Reklama
Reklama

"Citrusové plody v minerálkách vždy vévodily a pravděpodobně dál vévodit budou. Nejprodávanější je nyní citronová příchuť. Aby ale nabídka minerálek nebyla omezená, tak ji jednou za čas inovujeme a lidem nabídneme něco zajímavého. Většinou se ale zákazníci stejně vrátí zpět k citrusovým plodům nebo o něco sladším variantám, jako je malina. To jsou stálice mezi ochucenými minerálkami," uvedl Doležel.

Hanácká kyselka, která letos slaví 170 let od svého založení, byla podle Doležela jedním z průkopníků ochucených minerálních vod na tuzemském trhu. Oblíbená pomerančová příchuť vznikla na začátku 60. let v reakci na úpadek poptávky po přírodních minerálních vodách. Nakonec podle Doležela získala takovou oblibu, že dodnes je Hanácká kyselka považována hlavně za ochucenou minerálku. V portfoliu má nyní osm příchutí, zbytek produkce stáčí v přírodní variantě.

V letech 1972 až 1973 začala Hanácká kyselka jako první zřídelní závod v tehdejším Československu vyrábět lahve z PVC. S ohledem na nepříliš valnou kvalitu materiálu i politickou situaci se ale podle Doležela nakonec vrátila zpět ke skleněným lahvím. Nyní produkci minerálních vod plní do PET lahví.

Hanácká kyselka, která se vyznačuje významným množstvím jodu a vápníku, pochází z hloubky prvohorních dolomitických vápenců, které překryly nepropustné krystalické břidlice a jíly. Firma kyselku jímá ze čtyř vrtů, z nichž nejhlubší měří 178 metrů. Minerální voda má podle Doležela stále stejné složení jako při jejím objevení před 170 lety. Výrobní závod v Horní Moštěnici zaměstnává 35 pracovníků. Hanácká kyselka je od roku 2015 součástí společnosti Mattoni 1873.

Reklama
Reklama

Související

  • Nedostatek vody v půdě na jižní Moravě a části Olomouckého kraje je kritický
    Společnost

    Nedostatek vody v půdě na jižní Moravě a části Olomouckého kraje je kritický

    Nedostatek vody v půdě na jižní Moravě a ve velké části Olomouckého kraje je už kritický, uvedli dnes tvůrci webu InterSucho na síti X. Z mapy, kterou vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe zveřejnili, vyplývá, že na Hané a ve značné části jižní Moravy kleslo nasycení půdy vodou pod deset procent. Blíží se tedy takzvanému bodu vadnutí, kdy jsou rostliny na suchu.

  • Šternberk má mistra výčepního. Michal Moťka vyhrál celostátní soutěž národního pivovaru Budvar
    Společnost

    Šternberk má mistra výčepního. Michal Moťka vyhrál celostátní soutěž národního pivovaru Budvar

    Šternberčan Michal Moťka z olomouckého podniku Jazz Tibet Club zvítězil v prestižní celostátní soutěži Mistr výčepní Budvar 2026. V konkurenci přibližně šedesáti špičkových výčepních z celé České republiky získal titul nejlepšího výčepního a potvrdil své odborné znalosti, techniku čepování i profesionální přístup k péči o pivo.

  • Highlighty týdne: Prázdninové uzavírky, soud kvůli kabelům i poničený Mozart
    Společnost

    Highlighty týdne: Prázdninové uzavírky, soud kvůli kabelům i poničený Mozart

    Je tu neděle a my pro vás máme pravidelnou rubriku Highlighty týdne. Představíme témata, která patřila mezi největší a nejčtenější za uplynulý týden, kdy se nám rok 2026 překlopil do své druhé poloviny.

  • Města v Olomouckém kraji výrazně nerozšířila bytový fond, soustředila se na opravy
    Společnost

    Města v Olomouckém kraji výrazně nerozšířila bytový fond, soustředila se na opravy

    Radnice v Olomouci, Prostějově a Přerově v uplynulých čtyřech letech výrazně nerozšířily městský bytový fond. Města peníze investovala hlavně do rekonstrukcí bytů ve svém majetku či přípravy stavby nových bytových domů, která se ovšem neobejde bez podpory státu. Bytová výstavba v Olomouckém kraji tak byla hlavně v režii soukromých investorů. Vyplývá to z ankety ČTK.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PROSTĚJOVSKO
    Rekonstrukce křižovatky na D46 na Prostějovsku pokračuje. Aktuálně se nachází ve fázi výběru firmy, která připraví základní vytyčovací sítě pro úpravu křižovatky. Stavební práce by měly začít příští rok. Více.
  • OLOMOUC
    Léto sužuje vodní plochy. Ty čelí suchu i vysokým teplotám. Stav vody a její kvalitu město monitoruje, zakázaný je odběr vody z Bystřice, Trusovického i Dolanského potoka i jejich přítoků. Opatření mají ochránit vodní ekosystém. Více.
  • OLOMOUC
    Dnes začíná uzavírka na náměstí Národních hrdinů. Město se rozhodlo problémovou křižovatku vyřešit. Modernizací projde spolu s křižovatkou třídy Svobody a Havlíčkovy ulice. Více se dočtete zde.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Prostějovská radnice opraví část smuteční síně, vylepší i navigaci na hřbitově
    Společnost

    Prostějovská radnice opraví část smuteční síně, vylepší i navigaci na hřbitově

    Prostějovská radnice se pustí do rekonstrukce části smuteční síně v areálu městského hřbitova v Brněnské ulici. Stavební úpravy se zaměří především na modernizaci čekárny pro pozůstalé a souvisejících prostor. Náklady vyjdou na 2,5 milionu korun. Město má v plánu také zcela proměnit navigační systém na zdejším městském hřbitově. Jeho návštěvníci se budou v budoucnu orientovat pomocí třech desítek směrových tabulí, sdělila ČTK Alena Vrtalová z tiskového oddělení magistrátu.

  • Náměstí T. G. Masaryka v Přerově doplnilo osm platanů
    Společnost

    Náměstí T. G. Masaryka v Přerově doplnilo osm platanů

    Osm platanů v mobilních nádobách nově doplnilo prostor náměstí T. G. Masaryka. Jde o dočasné řešení, které má přinést více stínu, zlepšit mikroklima a zpříjemnit pobyt v centru města do doby, než projde náměstí plánovanou revitalizací.

  • Olomoučtí vědci získali významný evropský grant na separaci vzácných zemin
    Společnost

    Olomoučtí vědci získali významný evropský grant na separaci vzácných zemin

    Tým vědců z olomouckého institutu CATRIN Univerzity Palackého získal grant Evropské výzkumné rady (ERC) na vývoj technologie, která má zefektivnit separaci prvků vzácných zemin. Projekt REEactor propojí automatizovanou chemii, umělou inteligenci a molekulární výzkum s cílem snížit spotřebu chemikálií i množství toxického odpadu při získávání strategických surovin. Grant ve výši přibližně 3,6 milionu korun je jediným ze 182 podpořených projektů letošní výzvy, který zamíří do České republiky, sdělili ČTK zástupci UP.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama