Hanácká kyselka slaví. Lidé v Česku jsou věrní minerálkám s tradiční citrusovou příchutí

Češi při výběru ochucených minerálních vod zůstávají věrní osvědčeným citrusovým příchutím, i když výrobci jejich nabídku čas od času zpestří netradičně ochucenými minerálkami. Některé v minulosti vyzkoušené příchutě byly přitom originální. Lidé si mohli koupit například Hanáckou kyselku s příchutí alpské jedle, ananasu, liči a v 90. letech byla k dostání s fernetovou příchutí. Novinářům to řekl ředitel výrobního závodu Hanácké kyselky v Horní Moštěnici na Přerovsku a pravnuk jeho zakladatelky Josef Doležel mladší.

"Citrusové plody v minerálkách vždy vévodily a pravděpodobně dál vévodit budou. Nejprodávanější je nyní citronová příchuť. Aby ale nabídka minerálek nebyla omezená, tak ji jednou za čas inovujeme a lidem nabídneme něco zajímavého. Většinou se ale zákazníci stejně vrátí zpět k citrusovým plodům nebo o něco sladším variantám, jako je malina. To jsou stálice mezi ochucenými minerálkami," uvedl Doležel.

Hanácká kyselka, která letos slaví 170 let od svého založení, byla podle Doležela jedním z průkopníků ochucených minerálních vod na tuzemském trhu. Oblíbená pomerančová příchuť vznikla na začátku 60. let v reakci na úpadek poptávky po přírodních minerálních vodách. Nakonec podle Doležela získala takovou oblibu, že dodnes je Hanácká kyselka považována hlavně za ochucenou minerálku. V portfoliu má nyní osm příchutí, zbytek produkce stáčí v přírodní variantě.

V letech 1972 až 1973 začala Hanácká kyselka jako první zřídelní závod v tehdejším Československu vyrábět lahve z PVC. S ohledem na nepříliš valnou kvalitu materiálu i politickou situaci se ale podle Doležela nakonec vrátila zpět ke skleněným lahvím. Nyní produkci minerálních vod plní do PET lahví.

Hanácká kyselka, která se vyznačuje významným množstvím jodu a vápníku, pochází z hloubky prvohorních dolomitických vápenců, které překryly nepropustné krystalické břidlice a jíly. Firma kyselku jímá ze čtyř vrtů, z nichž nejhlubší měří 178 metrů. Minerální voda má podle Doležela stále stejné složení jako při jejím objevení před 170 lety. Výrobní závod v Horní Moštěnici zaměstnává 35 pracovníků. Hanácká kyselka je od roku 2015 součástí společnosti Mattoni 1873.

Související

Rychlovky

  • ČESKÁ REPUBLIKA
    Policie ČR vyšetřuje rozsáhlé případy korupce a matchfixingu, tedy sázení na zápasy. Fotbalová asociace České republiky řeší disciplinárně 47 případů, policie zatkla 32 osob. Většinu z nich později propustila, čtyři z nich soudce poslal do vazby. Je mezi nimi i brankář Marek Kalina, odchovanec Sigmy. Více.
  • OLOMOUC
    Olomoučtí radní na svém úterním jednání projednávali navýšení vstupného na představení Moravského divadla a Moravské filharmonie Olomouc. Zdražit mají především hry a vystoupení, která patří mezi nejoblíbenější. A to od nové sezony, která začíná na podzim. Více.
  • PŘEROV
    V přerovské ulici Na Odpoledni vzniknou nová podélná parkovací místa, která v této části města podle vyjádření radnice dlouhodobě chyběla. Úpravy se dotknou nejen samotné komunikace, ale i chodníků a okolní infrastruktury. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Po měsících je zpět. Rozbitá tabule na nádraží znovu funguje
    Společnost

    Po měsících je zpět. Rozbitá tabule na nádraží znovu funguje

    Informační tabule, kterou vloni zničil vandal, je opět v provozu. Dopravní podnik města Olomouce (DPMO) začal s opravami digitálního označníku na začátku letošního roku. Od tohoto týdne už cestující mohou zjistit čas odjezdu jejich spoje.

  • ANKETA: Akce, nebo ticho a klid? Olomoučané se vyjádřili jasně
    Společnost
    Ankety

    ANKETA: Akce, nebo ticho a klid? Olomoučané se vyjádřili jasně

    Vyrazili jsme do ulic a zeptali se Olomoučanů, zda jim vadí rušení nočního klidu ve městě. Většinou byli lidé shovívaví a akce vítají s otevřenou náručí. Našli se však také občané, kterým hluk komplikuje život.

  • Každý člověk si chce nechat pomoci, říká vedoucí střediska pro lidi bez domova
    Společnost
    Rozhovory

    Každý člověk si chce nechat pomoci, říká vedoucí střediska pro lidi bez domova

    600 až 800. Tolik lidí v Olomouci nemá stabilní bydlení. Toto číslo zahrnuje lidi v azylových domech, noclehárnách a polorozpadlých ubytovnách. „Pokud se bavíme o lidech vyloženě na ulici, někde na lavičkách nebo pod mostem, tak se bavíme o zhruba 120 až 160 lidech,“ říká Alexandr Dvořák, vedoucí Střediska pro lidi bez domova Charity Olomouc.

Seriály