Hanácká kyselka slaví. Lidé v Česku jsou věrní minerálkám s tradiční citrusovou příchutí

Češi při výběru ochucených minerálních vod zůstávají věrní osvědčeným citrusovým příchutím, i když výrobci jejich nabídku čas od času zpestří netradičně ochucenými minerálkami. Některé v minulosti vyzkoušené příchutě byly přitom originální. Lidé si mohli koupit například Hanáckou kyselku s příchutí alpské jedle, ananasu, liči a v 90. letech byla k dostání s fernetovou příchutí. Novinářům to řekl ředitel výrobního závodu Hanácké kyselky v Horní Moštěnici na Přerovsku a pravnuk jeho zakladatelky Josef Doležel mladší.

"Citrusové plody v minerálkách vždy vévodily a pravděpodobně dál vévodit budou. Nejprodávanější je nyní citronová příchuť. Aby ale nabídka minerálek nebyla omezená, tak ji jednou za čas inovujeme a lidem nabídneme něco zajímavého. Většinou se ale zákazníci stejně vrátí zpět k citrusovým plodům nebo o něco sladším variantám, jako je malina. To jsou stálice mezi ochucenými minerálkami," uvedl Doležel.

Hanácká kyselka, která letos slaví 170 let od svého založení, byla podle Doležela jedním z průkopníků ochucených minerálních vod na tuzemském trhu. Oblíbená pomerančová příchuť vznikla na začátku 60. let v reakci na úpadek poptávky po přírodních minerálních vodách. Nakonec podle Doležela získala takovou oblibu, že dodnes je Hanácká kyselka považována hlavně za ochucenou minerálku. V portfoliu má nyní osm příchutí, zbytek produkce stáčí v přírodní variantě.

V letech 1972 až 1973 začala Hanácká kyselka jako první zřídelní závod v tehdejším Československu vyrábět lahve z PVC. S ohledem na nepříliš valnou kvalitu materiálu i politickou situaci se ale podle Doležela nakonec vrátila zpět ke skleněným lahvím. Nyní produkci minerálních vod plní do PET lahví.

Hanácká kyselka, která se vyznačuje významným množstvím jodu a vápníku, pochází z hloubky prvohorních dolomitických vápenců, které překryly nepropustné krystalické břidlice a jíly. Firma kyselku jímá ze čtyř vrtů, z nichž nejhlubší měří 178 metrů. Minerální voda má podle Doležela stále stejné složení jako při jejím objevení před 170 lety. Výrobní závod v Horní Moštěnici zaměstnává 35 pracovníků. Hanácká kyselka je od roku 2015 součástí společnosti Mattoni 1873.

Související

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Letošní ročník proběhne od 23. do 26. dubna na Výstavišti Flora Olomouc. V pořadí už 68. ročník ponese název Tóny Flory a propojí tradiční květinové instalace s hudbou a emocemi. Více.
  • OLOMOUC
    31 oryxů vyrazilo do výběhu Zoo Olomouc. Jde o nejpočetnější stádo v historii místního chovu. Do výběhu se přesunulo v těchto dnech ze zimoviště, kde se během zimy narodila řada mláďat této velké antilopy. 
  • PŘEROVSKO
    Skejťáci v Hranicích budou mít zavřený skatepark. Po 2 letech provozu projde opravou. Práce začnou v pondělí a potrvají 14 dní. Do pořádku se dají betonové plochy a přibudou tu nové prvky. Zavřeno je ode dneška.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Olomouc v čase: Teď je tu prázdno, stávala tu ale socha. Poznáte místa?
    Společnost

    Olomouc v čase: Teď je tu prázdno, stávala tu ale socha. Poznáte místa?

    Olomouc je historickým městem, které je plné památek, historických budov i náměstí. Některá místa se v průběhu let změnila k nepoznání, jiná se zase nezměnila vůbec. Olomoucký Report se vydal po stopách historie a v novém seriálu některá místa navštívil. Podívejte se, jak velké změny jsou.

  • Lukrativní lokalita, přitom využití žádné. Hejčín čeká, co bude s Golemem
    Společnost

    Lukrativní lokalita, přitom využití žádné. Hejčín čeká, co bude s Golemem

    Budoucnost bývalé budovy přírodovědecké fakulty v olomouckém Hejčíně na Tomkově ulici, známé jako Golem, zůstává nejasná. Podle člena Komise městské části Hejčín Marka Zelenky chybí jasná vize, jak s jednou z největších a nejlukrativnějších lokalit ve městě naložit. Několik nápadů už tu přitom bylo. 

  • Jak mohou rozdělovat miliardy, když ani neumí stanovit ceny nafty, zlobí se majitel benzinky v Těšeticích
    Společnost

    Jak mohou rozdělovat miliardy, když ani neumí stanovit ceny nafty, zlobí se majitel benzinky v Těšeticích

    Se ztrátou až tři koruny z každého prodaného litru nafty nyní Jaroslav Botek provozuje malou čerpací stanici Bot-oil u Těšetic na Olomoucku. Kvůli státem stanoveným maximálním cenám totiž musí hlavně naftu prodávat mnohem levněji, než ji v době prudce rostoucích cen ropy nakoupil. Celkové ztráty půjdou do desítek tisíc korun. Botek to dnes řekl na dotaz ČTK.

Seriály