Politici působící jak na státní úrovni, tak na té krajské nebo komunální, to v ČR není žádná zvláštnost. Dokonce jsme v rámci EU unikátem. Možná i proto, že neexistuje žádná regulace. Na rozdíl od Francie a Řecka, kde je to zákonem zakázáno. Ani Olomouckému kraji se tento jev nevyhnul. Report se podíval na politiky Olomouckého kraje, kteří nyní zastávají více funkcí.
Dá se stíhat více politických funkcí najednou? Odpověď hodně závisí na tom, o jakou kombinaci funkcí se jedná. Může se to velmi lišit u poslanců nebo senátorů, kteří zároveň vykonávají mandát jako zastupitelé měst a těch, kteří jsou zastupitelé na úrovni kraje.
Zastupitelstvo města Olomouce se schází jednou za čtvrt roku, a to většinou v pondělí, kdy Poslanecká sněmovna nejedná. A co se týče krajské úrovně, tam záleží ještě na tom, zda je funkce daného politika uvolněná nebo neuvolněná. „Pokud je někdo v uvolněné funkci například jako náměstek hejtmana, to znamená, že nemá žádné další zaměstnání, pak je jeho práce v zastupitelstvu na plný úvazek. A v případě, že je taková osoba ještě poslancem, tak má ty plné úvazky vlastně dva, což se nedá stíhat. Maximálně pokud je ten člověk z Prahy a pouze přechází mezi budovami,“ vysvětlil pro Report poslanec a člen zastupitelstva města Martin Major (ODS).
Martin Major hovoří z vlastní zkušenosti. Momentálně působí jako zastupitel města Olomouce, ale vyzkoušel si to i jinak. „Měl jsem to takto jen první rok (volebního období, pozn. red.). Byl jsem náměstkem olomouckého primátora i poslanec. Tehdy mi přišlo fér dokončit svůj mandát, ale už bych znovu do podobné kombinace funkcí nešel,“ řekl Major na dotaz Reportu.
Podle politologa z Univerzity Palackého, Pavla Šaradína, ke kumulaci politických funkcí dochází ze dvou základních důvodů: „Prvním je snaha pohlídat si a lépe prosazovat zájmy regionu nebo obce na celostátní úrovni. A tím druhým je nedostatek lidí v politice, zvláště odborníků a těch, kteří mají nějakou výraznou profesní zkušenost.“
Kumulace může být i prospěšná, říká Šaradín
Šaradín na dotaz Reportu odpověděl, že obecně proti kumulaci politických funkcí není, ale problematické je právě geografické hledisko. „Uvolněná lokální či regionální funkce u Prahy nemusí být takový problém jako na severu, jihu Moravy či v Karlovarském kraji,“ uvedl politolog Šaradín.
V určitých případech má však podle Šaradína kumulace pozitivní aspekty. „Díky ní dochází k propojení veřejného zájmu třeba na lokální a celostátní úrovni. A pokud je někdo ve funkci déle, může více získat různými kontakty a lobbováním,“ odpověděl politolog. „Úspěšný starosta či hejtman pak mohou ve volební kampani straně získat plusové hlasy, což je pro ně výhodné. Přece jen se lidem volí lépe, pokud jedince znají a vidí ho v pozitivním světle, pak k němu mají určitou důvěru,“ doplnil na dotaz Reportu.
Podobně zdůvodňuje svou kombinaci funkcí hejtman Olomouckého kraje a poslanec za hnutí ANO Ladislav Okleštěk. Schopnost zvládat to, je podle něj individuální. „Já jsem nikdy neměl a nemám problém s tím to zvládat. Ale to je vždy o tom, jak si člověk nastaví priority, nakolik je ochoten přijít o soukromí a podobně,“ řekl pro Report hejtman.
Co to ale může pro člověka znamenat? „Jsem zvyklý pracovat i 16 hodin denně, nemám rodinu, tak veškerý čas mohu věnovat práci pro obyvatele svého regionu kde od malička žiji,“ uvedl na dotaz Reportu Petr Vrána, primátor Přerova a neuvolněný člen Rady Olomouckého kraje a poslanec za hnutí ANO.
Jeden člověk, dvě funkce, dva platy
Co se týče finančního ohodnocení politiků, kteří vykonávají mandáty na různých úrovních, liší se taktéž případ od případu. Vysvětlit si to lze třeba na příkladu Františka Jury, ten je také senátorem za hnutí ANO. Za což mu náleží odměna, která vychází ze základu, který je na rok 2025 stanovený na 101 364 korun. Platová základna se následně násobí určitým koeficientem. Ten je pro poslance či senátora 1,08 a jeho plat se tedy pohybuje okolo 109 500 korun.
Jura je ale zároveň primátorem Prostějova a členem zastupitelstva Olomouckého kraje. Mandát senátora nevylučuje, aby za tyto funkce dostával finanční odměnu, ale nebude stoprocentní. U členů zastupitelstva obce a zároveň kraje zákon uvádí toto: „Odměnu jim poskytne v plné výši pouze ten samosprávný celek, který by mu jako členovi zastupitelstva poskytoval odměnu vyšší. Druhý z obou samosprávných celků, jehož zastupitelstva je členem, mu poskytne odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, kterou by mu jinak jako členovi zastupitelstva poskytoval.“
Zde výše odměny záleží hlavně na koeficientu, kterým se bude násobit platová základna, které je pro obě funkce stejná, a sice 44 943 korun. Vyšší ohodnocení náleží Jurovi jako primátorovi než jako členu zastupitelstva bez dalších funkcí. Ale konkrétní částka vychází z toho, jestli má tuto funkci jako uvolněnou či nikoli. Koeficient pro uvolněnou funkci je 2,413, pro tu neuvolněnou 1,303. Plat primátora se tedy může pohybovat od 65 078 do 108 448 korun.
Kdo kumuluje nejvíc? Vedou dvě uskupení
Redakce s dotazy taktéž oslovila Radima Fialu, poslance za hnutí SPD a člena zastupitelstva Olomouckého kraje. Ten bude mít koeficient pro násobení poslaneckého platu ještě o něco vyšší. Zvyšují mu ho funkce místopředsedy hospodářského výboru a předsedy poslaneckého klubu SPD. Na dotazy Reportu však neodpověděl, stejně jako Bohuslav Hudec (ANO). Hudec je nyní poslancem, nahradil tak nedávno zemřelého spolustraníka Milana Ferance. Zároveň je náměstkem hejtmana Olomouckého kraje pro dopravu a dotace, a taktéž starostou Rapotína.
Při posledních volbách do krajských zastupitelstev (září 2024) kandidovalo 103 poslanců z 200 (53 %). U senátorů to bylo 38 z 81 (40 %). Nejčastěji k tomu docházelo u členů hnutí ANO a SPD, naopak nejméně politické funkce kumulují členové TOP 09.
